Pacienty zkazil konzum. Věří, že si zdraví můžou koupit, říká farmaceut Stanislav Havlíček

9. květen 2018

Každá mise zanechá stopu. A ta první se prý zaryje obzvlášť hluboko. Alespoň to říkají všichni, kdo mají se zahraničními misemi vlastní zkušenosti – jako například farmaceut Stanislav Havlíček. „Do Súdánu bych se samozřejmě rád znovu podíval. První mise je neopakovatelná,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Absolvoval už několik misí s organizací Lékaři bez hranic. Naposledy pracoval v Bangladéši v uprchlickém táboře, kam uteklo až 800 tisíc Rohingů z Barmy. A říká, že díky tomu totálně změnil svůj pohled na život.

„Evropa a rozvinutý bohatý svět si zvykl na standardy, které vyžaduje všude: na benzínové pumpě i v obchodě. V lékárnách nás, pacienty i lékárníky, zkazil konzum. K lékům přistupujeme jako ke zboží a k něčemu, co si můžeme koupit a vrátit se zdraví. A to není pravda.“

Čtěte také

Stejně jako kdekoliv jinde, i ve zdraví podle něj platí, že každý svého štěstí strůjcem. „Zdraví si za peníze nekoupíte. Je třeba si tělo hýčkat, jiné už nedostaneme. Představa, že si koupím zázračnou tabletu, která mi roky týrání těla vrátí na stoprocentní kvalitu, je lichá. Bohatý svět se s tím špatně vyrovnává,“ uvažuje Stanislav Havlíček.

Každému pomoct nemůžete

Není snad na světě jiné místo, kde by si to člověk uvědomil intenzivněji než v Africe. Tedy na kontinentu, kde právě léky a moderní medicína stále patří mezi nedostatkové zboží. A stejné to prý je i v jihoasijské Bangladéši, kam Stanislav Havlíček vyrazil na svou další zahraniční misi.

„Když víte, že nemůžete nemocnici poskytnout prostředky, které potřebuje, je to hrozně těžké. Počet pacientů přitom je neustále vyšší než naše možnosti,“ shrnuje. „Abych spoustu příběhů zvládl, vůbec jsem je nepustil do hloubky. V tu chvíli se člověk nemůže hroutit z toho, že selhává.“