Pacient versus nemocnice? Onkoložka vysvětluje, proč se lékaři k pacientům občas chovají jako ke „kusům“ bez důstojnosti
Antibiotika dokážou léčit rakovinové buňky. Polský profesor přišel s revolučním postupem léčby rakoviny. Čeští vědci našli způsob, jak léčit rakovinu, a nezatížit přitom organismus. To je jen výběr z novinových titulků, které plní pacienty nemocné rakovinou i jejich blízké optimismem. Co je na nich pravdy?
„Věřím, že jsme na dobré cestě,“ neskrývá onkoložka Petra Tesařová z 1. lékařské fakulty. „Neustále se objevují nové možnosti léčby. Nicméně představa, že nalezneme univerzální lék, který ze dne na den rakovinu porazí, není reálná.“
Rakovinu označuje za celý soubor různých typů zhoubných nádorů, které mají jinou příčinu, jiný vývoj, jiný vznik – a také jinou léčbu. „Naděje pacientů s různými typy nádorů se od sebe zásadně odlišuje. Existují i ‚zakleté‘ diagnózy, u nichž se dlouho nic nového na poli léčby neděje,“ přiznává. „To nicméně neznamená, že například už zítra nějaký nový lék nevznikne.“
Pacienti se mění. Generace 60. let ve srovnání prohrává
Pokud jde o rakovinu, nemění se pouze možnosti léčky, ale jak Petra Tesařová podotýká, i samotní pacienti.
„Například lidé narození v 60. letech jsou stále ještě velice pasivní. Nechají sebou manipulovat a nejsou schopni se sami dobře rozhodnout, jakým směrem v léčbě se vydat. Generace narozená v 70. letech už získala rozhled spojený se svobodou – přesto stále ještě uvízla v době minulé, pokud jde o zodpovědnost ke svému zdraví.“
Pro generaci 70. let je podle ní kromě toho typická i nedůvěra vůči tradičním postupům onkologické léčby. „Neustále se uchyluje k úvahám o různých ezoterických postupech a nejrůznějších ‚tajných‘ postupech, které podle nich mohou pacienta zachránit.“
Skutečnou nadějí je podle ní generace narozená v 80. letech. „Jde o generaci zodpovědnou a racionální, o generaci, která uvažuje o prevenci a umí třídit informace, které nachází – především na internetu. Mladí lidé se v nich umí velice dobře zorientovat,“ shrnuje.
Jsou pacienti v českých nemocnicích pouhé „kusy“?
Pacienti, kteří si peklem rakoviny prošli, si z českých nemocnic často odnášejí velice podobnou zkušenost. Nemocní lidé si více než jako lidé připadají jako jednotlivé bezvýznamné kusy, které ztrácejí vlastní důstojnost.
Jako lékaři často bojujeme s různými mýty o boji proti rakovině. Jedním z nich je třeba to, ře rakovinu lze vyléčit kombinací javorového sirupu a sody. Pacienti se také často brání očkování proti viru HPV, který je spojen s výskytem karcinomu děložního čípku nebo některých nádorů hlavy a krku.
Tento problém podle Petry Tesařové začíná už během výuky mladých mediků na fakultách. „Příliš velký důraz se totiž klade na odbornost, zručnost a teoretické znalosti – málo se však věnujeme výchovy budoucích lékařů v oblasti komunikace, psychologického přístupu a empatie. V onkologii je toto velký problém,“ přiznává.
„Onkologie kromě toho často vede k vyhoření. Spotřebovává psychické síly personálu a u nás neexistuje možnost, jak si duši ‚přeprat‘, jak se psychicky upragedovat – to všechno se samozřejmě odrazí na péči o pacienty.“
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
