Ozvěny dne - zprávy 26. ledna 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Čeká nás zatím nejchladnější noc letošní zimy. Bude až minus 25 stupňů Celsia.

osoba:
Lidé, kteří jsou jakkoliv nemocní chronicky, tak by neměli skoro vycházet.

Pavel PROUZA, moderátor:
Václav Klaus a Miloš Zeman na společné schůzce na Pražském hradě hodnotili současnou politickou situaci.

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Dospěli jsme k názoru, že situace není úplně optimální, a to ani v politické, ani v ekonomické rovině.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Komise francouzského parlamentu chce zakázat nošení burek ve školách, nemocnicích a ve vládních úřadech.

osoba:
/Nesrozumitelné netlumočeno/.

Pavel PROUZA, moderátor:
Zítra bude skoro jasno, do severozápadu přibývání oblačnosti, v Čechách se sněžením, teploty do minus 6 stupňů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Začínají Ozvěny dne, provázet vás budou Veronika Sedláčková a Pavel Prouza.

Čeká nás zatím nejchladnější noc letošní zimy

Pavel PROUZA, moderátor:
Česko čekají rekordní mrazy, noční teploty klesnou až k minus 25 stupňům Celsia. Právě dnešní noc tak bude zatím nejchladnější v letošní zimě.

Jan ŠRÁMEK, meteorolog:
Noční teploty by měly na většině území klesnout na 17 až 22 stupňů Celsia. V horských údolích bude zítra po ránu až okolo minus 25 stupňů.

Petr MEDEK, redaktor:
Říká meteorolog Jan Šrámek. Lékaři varují, že mrazy mohou být nebezpečné zejména pro kardiaky a astmatiky. Takový lidé by podle praktické lékařky Ireny Kudrnovské raději neměli ani vycházet z domu.

Irena KUDRNOVSKÁ, praktická lékařka:
Pro kardiaky to mrazivé počasí znamená stažení cév okolo srdíčka a může dojít v extrémním případě třeba až k infarktu. U těch astmatiků, tam dojde zase ke stažení průdušek a může to vyvolat i astmatický záchvat.

Petr MEDEK, redaktor:
Děti a senioři by měli omezit vycházky ven na minimum. Když to bude nutné a z domu přeci jenom budou muset, měli by dýchat například přes šálu nebo šátek. Problémy čekají i na řidiče. V dalších dnech začne foukat silný vítr a začne sněžit, budou se tak tvořit sněhové jazyky a na horách závěje. Petr Medek, Radiožurnál.

Silné mrazy trápí celou Evropu

Pavel PROUZA, moderátor:
Letošní mrazivé počasí už v Evropě zabilo několik stovek lidí. Jen v Polsku zemřelo od konce listopadu na podchlazení 180 lidí a kvůli mrazu je bez elektrického proudu téměř 8 tisíc domácností. Extrémní mráz kolem minus 25 stupňů Celsia připravil o život dalších 20 lidí v Rumunsku a Bulharsku.

Jaromír JANEV, redaktor:
Nejhorší situaci čelí Rumunsko. V obci Intorsura Buzaului severovýchodně od Bukurešti naměřili mráz přesahující 34 stupňů. Voda, kterou tam nosili soukromí zemědělci dobytku, venku téměř okamžitě zamrzala. Desítky lidí s omrzlinami musely být po celé zemi přijaty do nemocničního ošetření. Velké rumunské firmy se zřejmě už dnes budou muset na čas rozloučit s dodávkami plynu. Mrazy mezi 22 a 25 stupni zasáhly i Bulharsko. Bez elektřiny a bez tepla se ocitlo kvůli haváriím na vedení několik čtvrtí města Burgas na jihu černomořského pobřeží. Kritické mrazy mají trvat i zítra. Jaromír Janev, Český rozhlas, Balkán.

Miloš Zeman i Václav Klaus považují změnu volebního systému za nutnou

Pavel PROUZA, moderátor:
Miloš Zeman i Václav Klaus považují změnu volebního systému za nutnou. Taková úprava by měla vést ke stabilnějším vládám. Na dnešní neformální schůzce na Pražském hradě se oba politici shodli i na tom, že současná politika je vyprázdněná.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Posílení většinových prvků volebního systému je nevyhnutelné. Říkal po schůzce bývalý premiér Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Bez této změny zde budou stále generovány velmi slabé vlády, které budou spíše předmětem útrpnosti, než předmětem obdivu.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
O Zemanově nové Straně práv občanů, za kterou bude nejspíš kandidovat v květnových volbách, prý řeč moc nebyla. Prezident Klaus ale podle Zemana vyjádřil tomuto uskupení jisté sympatie. Podle politologa Víta Hlouška z Masarykovy univerzity to dává smysl.

Vít HLOUŠKA, politolog, Masarykova univerzita:
Já si myslím, že Václav Klaus by rozhodně netruchlil, kdyby Miloš Zeman se dostal do sněmovny a kdyby se mu podařilo trochu třeba oslabit svými hlasy sociální demokracii.

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Klaus Zemana na Hradě pohostil kávou, minerálkou a padesátiprocentní hruškovicí. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Pavel PROUZA, moderátor:
Rozhovor s Milošem Zemanem uslyšíte v další části Ozvěn dne.

Už po dvou hodinách skončilo jednání Poslanecké sněmovny

Pavel PROUZA, moderátor:
Už po dvou hodinách dnes skončilo jednání Poslanecké sněmovny. Důvodem byla více než stovka návrhů na změnu programu dnes začínající schůze. Pokračovat se bude ráno právě hlasováním o programu schůze. Zákonodárci se tímto způsobem ještě snaží na jednání dolní komory dostat ty zákony, které chtějí do voleb stihnout schválit. Na místě vše sleduje redaktorka Veronika Malá. Hezký podvečer.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Hezký podvečer. Tak předseda sněmovny Miloslav Vlček spočítal množství změn v programu schůze sněmovny na více než 150 položek je proto podle něj nutné je uspořádat a zítra se s nimi teprve vypořádat. Proč je těch návrhů nicméně teď tolik. Teď totiž mají poslanci v podstatě poslední šanci ještě některé ze zákonů, které jsou teprve v prvních čteních prosadit tak, aby se normy stihly schválit do voleb. Pokud by se dostaly na program později, už by nemusela sněmovna stihnout například přehlasovat případné veto Senátu nebo prezidenta a zákon by spadl pod stůl. Z těch nových norem, které dnes zazněly a je poptávka z různých stran, aby se o nich jednalo, je to například zákon o lobbyingu, zavedení daňové progrese nebo omezení poslanecké imunity. Veronika Malá, Radiožurnál.

Martin Bursík ostře kritizoval vládu

Pavel PROUZA, moderátor:
Na dnešním jednání dolní komory parlamentu poslanec za zelené a exministr Martin Bursík ostře kritizoval vládu. Řekl, že záporné stanovisko vlády k novele horního zákona naznačuje korupční jednání. Premiér Jan Fischer od něho žádá veřejnou omluvu.

Posuzovat vlivy modernizace elektrárny Prunéřov na životní prostředí budou v zahraničí

Pavel PROUZA, moderátor:
Posuzovat vlivy modernizace elektrárny Prunéřov na životní prostředí budou v zahraničí. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Jan Dusík. Ministerstvo totiž chce, aby modernizovaná elektrárna měla účinnost 42 procent. Projekt ČEZu ale počítá s účinností o 4 procenta nižší. Prunéřov zmínili na setkání tripartity minulý týden i zástupci zaměstnavatelů. Pro tuzemské firmy by případná realizace znamenala zakázky za 25 miliard korun.

Nošení burek je pro Francii nepřijatelné

Pavel PROUZA, moderátor:
Nošení burek je pro Francii nepřijatelné. To je závěr komise francouzského parlamentu. Podle dnes zveřejněné zprávy chce komise nošení závojů halících celou postavu, včetně obličeje na veřejnosti na některých místech zakázat.

Jan POKORNÝ, redaktor:
Navrhuje zakázat nošení burek v místech veřejné služby, ve školách, v nemocnicích, vládních úřadech a hromadné dopravě. Další kroky už jsou na francouzském parlamentu. Komise zkoumala situaci 6 měsíců a nakonec dospěla ke kompromisnímu návrhu, který nezavádí plošný zákaz nošení muslimských závojů. 32 poslanců se shodlo na formulaci, že nošení závoje je plně v přímém protikladu k hodnotám republiky. Komise zároveň považuje za nezbytné bojovat proti všem formám diskriminace, včetně diskriminaci na základě náboženství. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Pavel PROUZA, moderátor:
O plánovaném zákazu muslimské burky ve Francii bude mluvit v další části Ozvěn dne.

Německo posílí svou afghánskou misi nakonec o 500 vojáků

Pavel PROUZA, moderátor:
O 500 vojáků posílí Německo svůj afghánský kontingent. Berlín také zdvojnásobí finanční pomoc na civilní obnovu Afghánistánu. Významnou částkou se chce spolková vláda podílet taky na programu, ze kterého se má financovat začlenění bojovníků Talibanu zpátky do společnosti.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Kromě přímého vyslání dodatečných 500 vojáků má dalších 350 příslušníků Bundeswehru čekat na možné nasazení v záloze. Primárním úkolem posil má být výcvik afghánské armády, ale možná taky společné operace. Není jasné, jak se k nové podobě německého angažmá pod Hindúkušem postaví opoziční SPD, jejíž podporu by kancléřka Angela Merkelová ráda získala. 50 milionů eur pak vloží Berlín do mezinárodního fondu, ze kterého se mají financovat povstalci, kteří by opustili řady Talibanu. Podle ministra zahraničí Guida Westerwelleho by Německo chtělo do roku 2014 předat odpovědnost za dění na severu země afghánským bezpečnostním silám. Stahování německých jednotek by pak mělo začít už v příštím roce. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Kábulem otřásl výbuch

Pavel PROUZA, moderátor:
V době, kdy se Německo rozhodlo posílit svůj afghánský kontingent, otřásl Kábulem výbuch. Cílem sebevražedného atentátníka byla jednotka zahraničních vojáků. Výbuch zranilo nejméně 8 amerických vojáků a 6 afghánských civilistů, k útoku se přihlásilo povstalecké hnutí Taliban.

Do Prahy přijeli pozorovatelé UNESCO

Pavel PROUZA, moderátor:
Do Prahy přijeli pozorovatelé UNESCO. Chtějí se už zítra osobně přesvědčit, v jaké fázi je stavba tunelu Blanka, která podle některých znalců ohrožuje historické hradby města. Podle zdrojů Českého rozhlasu tu mají experti zůstat až do pátečního odpoledne a projednat také plánovanou revitalizaci Václavského náměstí, proměnu Masarykova nádraží, Nákladového nádraží na Žižkově, i opravu nádražní budovy Vyšehrad.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co jsme pro vás dnes připravili. Návštěva, kterou pozvaný odkládal 4 měsíce, tak popisuje dnešní setkání s Milošem Zemanem na Pražském hradě prezident Václav Klaus. Komise francouzského parlamentu doporučuje zákaz vstupu na veřejná místa ženám, které mají zahalenou tvář. Tento návrh zhodnotíme s politologem Jacquesem Rupnikem. A komentátor Jan Macháček si všímá, že americký prezident chce změnit pravidla fungování finančního trhu.

Setkání Václava Klause s Milošem Zemanem

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jediný silný protihráč, kterého jsem měla na zdejší scéně, tak před lety ocenil Václava Klause Miloš Zeman, než se stáhl z politického života. Teď se tam vrací v čele nové Strany práv občanů a dnes ho někdejší rival už jako prezident přijal na Pražském hradě. Schůzka to prý byla čistě soukromá, ale řeč při ní přišla i na stav nynější politiky. Ta je dnes podle obou mužů vyprázdněná. Smrskla se na boj o mocenské pozice. Komentátoři upozorňují, že není běžné, aby prezident hostil na Hradě zástupce menších, natož neparlamentních stran. To se některým z dalších subjektů nelíbí, zvlášť v době, kdy do voleb chybí jen několik měsíců. Václav Klaus, pravda, nevyjádřil při dnešní příležitosti Straně práv občanů nějakou otevřenou podporu, ale podle svého hosta vůči ní dal najevo jisté sympatie. V jakém smyslu? Zeptala jsem se odpoledne Miloše Zemana.

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Tak já vycházím z toho, že nová strana, v tomto případě Strana práv občanů, má jako jediná politická strana ve svém programu změny volebního systému tak, aby si lidé mohli sami vybírat politické reprezentanty a nebyli pod diktaturou stranických sekretariátu. A pan prezident souhlasil s názorem, že změna volebního systému je nezbytnou podmínkou toho, aby se na české politické scéně začal dít spíše souboj programů, než souboj o funkce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě k té dnešní schůzce na Pražském hradě. Považujete ji za povzbuzení pro vaši stranu ve volební kampani, že vám přidá na kreditu?

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Já jsem samozřejmě rád, že mě pan prezident pozval, ale on sám novinářům dnes řekl, že mě pozval už před 4 měsíci. Ta schůzka je ze série pravidelných schůzek jednou, dvakrát ročně, které s panem prezidentem každoročně mám už od jeho první volby v roce 2003.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kdy jste se viděli naposledy?

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Myslím si, že loni na podzim, když teď nebudu počítat 28. říjen ve Vladislavském sále, protože to jsme tady v Praze dělali nějakou konferenci, na které byl i bývalý rakouský kancléř Alfred Gusenbauer a další. A spolu s nimi jsem se s panem prezidentem loni na podzim setkal.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když se tedy ty schůzky konají pravidelně, kdo je většinou domlouvá, je to vaše iniciativa, nebo iniciativa pana prezidenta Klause?

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Je to naše, naše společná iniciativa, protože jsme se na tom už před drahnou dobou dohodli. A samozřejmě je domlouvají, pokud jde o konkrétní termíny a místo setkání naše organizační aparáty.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co říkáte, pane předsedo, komentářům, které tvrdí, že prezident Klaus chce tímto pozváním, které tedy dnes bylo poměrně dost medializované, možná i poněkud zkomplikovat situaci Jiřího Paroubka a jeho strany, tedy ČSSD, které byste právě vy mohli ubrat voliče?

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Já nemám pocit, že by pan prezident chtěl komplikovat situaci jakékoliv politické straně. Jestliže je tady nějaký pravidelný rytmus našich vzájemných setkávání, tak nedivím důvod, proč /nesrozumitelné/ měl být vyloučen kvůli volební kampani.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A váš dojem z dnešní schůzky?

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
No, tak můj dojem, my jsme se shodli v tom základním, to jest, že Česká republika potřebuje změnu volebního systému. A znovu říkám, že Strana práv občanů je jedinou stranou, která ve svém programu tu změnu volebního systému požaduje. Je mi líto, že to nedělají i ostatní politické strany, možná proto, že se obávají, že by změna volebního systému pohrozila jejich zapouzdřené funkcionáře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Oživila ta zastávka na Hradě vaše ambice jednou odtamtud úřadovat. Dotkli jste se toho třeba nad kávou s panem Klausem?

Miloš ZEMAN, bývalý premiér:
Tak o tom jsme neřekli ani větu, dokonce ani slovo. Bavili jsme se o současné politické a ekonomické situaci. /Nesrozumitelné/ o tom, že klíčovým, chceteli uhelným kamenem, je právě změna volebního systému.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zopakoval Miloš Zeman. A poslouchal ho i politolog z pražské Metropolitní univerzity Petr Just. Dobrý večer.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Juste, jak na vás působí dnešní schůzka dvou výrazných postav polistopadové politiky, je to čistě osobní setkání, jak oba víceméně tvrdí, nebo má politický podtext, je to přece jen docela blízko před volbami?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha:
Tak na jednu stranu plně souhlasím s tím, že pánové Klaus a Zeman tím, že se setkávali poměrně často i v minulých letech, ať už v Praze, nebo když Václav Klaus jezdil za Milošem Zemanem na Vysočinu, že toto může být další z té řady setkání, to samozřejmě má Miloš Zeman pravdu, na druhou stranu musel počítat s tím, a to jak Zeman, tak Klaus museli počítat s tím, že pokud tuto schůzku učiní téměř na den přesně před, 4 měsíce před plánovanými volbami, v době, kdy na politickou scénu vstupuje nová strana, kterou Miloš Zeman povede, že tato jejich návštěva dostane i jistý mediální rozměr a stane se předmětem spekulací, jestli Václav Klaus tímto krokem nechce někoho poškodit nebo ne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžeme nazvat s nadsázkou třeba i schůzku pánů Zemana a Klause jakýmsi dárkem prezidenta pro stranu Miloše Zemana, může mu pomoc v nadcházejících volbách?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha:
Tak nemyslím si, že by tahle návštěva měla nějaký význam pro třeba nárůst preferencí Strany práv občanů, nebo nárůst preferencí Miloše Zemana. Miloš Zeman je osoba, která se v médiích objevuje poměrně často i bez, bez návštěv u prezidenta. To znamená, Miloš Zeman si třeba tu medializaci a s tím spojenou, s tím spojené získávání popularity dokáže vydobýt i jinými prostředky, takže bych tomu zase tak velký význam nepřikládal, ale jak už jsem říkal v předchozí odpovědi, je jasné, že ty spekulace a ty různé myšlenky o tom, co mohlo být v pozadí, jestli tam nemohly být nějaké postranní úmysly, tak tím, že je to tak krátce před volbami, tak budou a budou ještě intenzivnější, takže ono v podstatě se není ani moc divit těmto otázkám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zůstaňme ještě chvíli u těch možných postranních úmyslů, které zmiňujete, myslíte si, že by ta schůzka, tedy to vyjádření jisté sympatie Miloši Zemanovi mohlo uškodit naopak sociální demokracii, straně, kterou dříve vedl, Jiřímu Paroubkovi potažmo?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha:
Tak obecně činnost Strany práv občanů, a to není nic, nebo neřeknu teď nic originálního, ale obecně se má za to mezi politology a komentátory, že činnost existence a vstup Strany práv občanů na politickou scénu může být i jednak reálným odebráním hlasů ČSSD, ale když už ne třeba odebráním hlasů, tak třeba jenom takovou malou provokací nebo takovým políčkem Miloše Zemana vůči Jiřímu Paroubkovi. A Václav Klaus je rovněž člověk, který je stratég, on také nedělá nic bez toho, aby to dělal zcela nepromyšleně, takže pokud se, v uvozovkách, i na tomto dokázali shodnout, tak bych se, bych se třeba nedivil, ale zase bych nerad, abychom tady teď hledali nějaké teorie spiknutí Klaus + Zeman proti Paroubkovi, to samozřejmě by asi taky nebyl, možná by to mělo naprosto opačný efekt, že by to začalo Jiřího Paroubka posilovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je tady jedna věc, která vyloženě na stole leží, je to vyjádření šéfa zelených Ondřeje Lišky, ten se ohradil proti tomu, že Václav Klaus přijal na Hradě Miloše Zemana, podle něj prezident porušil princip nadstranickosti, je to oprávněná námitka?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha:
Tak prezident porušil princip nadstranickosti už tím, že pozval na začátku roku zástupce ODS a ČSSD, dvou, byť velkých, ale pouze dvou z pěti parlamentních nebo současných parlamentních stran. A už tím, že nepozval právě předsedy KDUČSL, komunistů a zelených, potažmo těch nově vzniklých stran, které mají parlamentní zastoupení jako TOP 09, tak už si od nich vysloužil tuto nálepku. Takže zelení pouze tímto opakují to, co už říkali v souvislosti s tím omezeným pozváním předsedů ODS a ČSSD na začátku roku. Teď samozřejmě je to podtrženo ještě skutečností, že Miloš Zeman reprezentuje stranu v podstatě neparlamentním, i když už jako mám jednoho poslance, pana Dimitrova, bývalého poslance ČSSD, ale přesto tuto stranu považujeme pravděpodobně zatím za stranu neparlamentní. A to samozřejmě provokuje nebo trošku trápí lídry těch parlamentních politických stran, kteří v tom vidí právě jakousi újmu, svoji vlastní újmu a podporování těch neparlamentních subjektů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soudí politolog Petr Just. Děkuji za odpovědi. Na shledanou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha:
Na slyšenou.

Zákaz nošení burek ve Francii na veřejných místech

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak sladit hodnoty, které uznávají západní společnosti a kultury jiných částí světa? Zásadní otázka, kterou dnes připomněla zvláštní parlamentní komise ve Francii v zemi s největší muslimskou komunitou v západní Evropě. Zpráva, se kterou poslanci přišli, doporučuje, aby bylo na úřadech, ve školách, v nemocnicích nebo ve veřejné dopravě zakázáno nosit burku, oděv, který muslimské ženy zcela zahaluje, je to v rozporu s francouzskými republikánskými principy sekularismu a rovnosti žen a mužů, stojí ve zprávě komise, podle níž jsou muslimská burka nebo nikáb symbolem krajního fundamentalismu a útlaku žen. Do Paříže zdravím politologa Jacquesa Rupnika. Dobrý večer.

Jacques RUPNIK, politolog:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Rupniku, proč se vlastně touhle věcí zabývala parlamentní komise, když v pětimilionové muslimské komunitě ve Francii nosí burky odhadem jen asi 2 tisíce žen?

Jacques RUPNIK, politolog:
Zabývá se jí především proto, že tu byl náznak, že pro, řekněme, nejradikálnější frakci islámistů je to taková zkouška. Oni zkoušejí prostě prosadit něco a je to hlavně zkouška v muslimské komunitě samotné. To, co je nejdůležitější říct, je, že proti tomu vystupují představitelé islámu, představitelé islámské komunity a oni říkají, že tohle vůbec nesouvisí s islámem, že v Koránu není ani slovo, které by nutilo ženy nosit takový oděv. A že tudíž je to zkouška právě pro, kam až je schopna ustoupit, řekněme, francouzská společnost nebo francouzský zákon.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud je to zkouška, může to podle vás všechno dospět k tomu, že nakonec francouzský parlament ten samotný zákon o zákazu nošení burky nebo nikábu na veřejných místech skutečně schválí, může se to stát?

Jacques RUPNIK, politolog:
Může se to stát, není jisté, jestli to bude zákon, nebo jestli to bude pouze rezoluce parlamentu, ale samozřejmě, pokud by to byl zákon, tak je třeba říct, že to je zákon schválený všemi stranami, to znamená, že ta komise, která udělala tato doporučení, je složená samozřejmě ze všech politických stran, že ta debata kolem toho, jestli je záhodno nebo mít nový zákon na tohle, není mezi levicí a pravicí, to je prostě debata, abych tak řekl uvnitř levice, uvnitř pravice, a není o tom, jestli je dobré nebo ne mít tu burku, to totální zahalení, ale jestli lze vůbec prosadit takový zákon a hlavně, jestli, jestli by takový zákon pak mohli prosadit a uplatnit, protože jak to budete provozovat, budete dávat pokuty nebo není jasné prostě, co za tím vším je. Takže to, co je důležité, je, musím říct, že Francie se nesnaží nikomu nikdo nezakazuje nosit oděv, jaký chce, pouze tady jde o veřejný, veřejné prostory, to znamená, školy, nemocnice nebo, nebo, nebo úřady. A samozřejmě, že právo, každý má právo na své náboženství nebo oblíkat, jak chce, ale nikdo nemá právo chodit maskovaný s kuklou do banky nebo ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy bezpečnostní důvod.

Jacques RUPNIK, politolog:
... nebo na poštu, že jo, to není povoleno ani, já nevím, ani gangsterům ani, ani nějaké náboženské sektě, takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale na druhou stranu, například pokud jde o ty muslimské ženy, kterých tedy je jen několik tisíc ve Francii, které nosí burku ...

Jacques RUPNIK, politolog:
Jde o pár stovek ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... o pár stovek, ani ne tisíce, ale přesto těmto, těmto ženám nezkomplikovalo by to přeci jen víc život, třeba se na veřejnost vůbec nedostaly bez té burky?

Jacques RUPNIK, politolog:
No, tak ven by se nedostaly, protože by je nepustil manžel, takže to je, čili kdo jim vnucuje tu jejich burku, jejich manžel, žádný muž burku nenosí, jo, je třeba říct, že ta burka není jenom nějaký šátek přes hlavu, to je totální zahalení. Tam je nepatrná škvíra pro oči a to nosí pouze ženy a nikdy ne muži, takže to je v příkrém prostě rozporu s francouzským zákonem o rovnosti mužů a žen. Takže naopak by to mělo umožnit mnohým, spíš mít snazší kontakt s francouzskou veřejností nebo, nebo se dostat i na pracovní trh, samozřejmě, že tady jde o ženy, které vůbec s francouzskou společností nemají kontakt, přicházejí většinou z Afghánistánu nebo z Pákistánu, někdy ze Středního východu, takže ten argument je, pokud chtějí skutečně nosit tento oděv, tak proč, proč právě ve Francii. Proč ne v Pákistánu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Toto je i váš osobní pohled na celou věc, vy se ztotožňujete se rozhodnutím této komise?

Jacques RUPNIK, politolog:
No, jednak jsem to její rozhodnutí nečetl, ta zpráva má 600 stránek, já jsem jí nečetl. Myslím si, že je to prostě naprosto legitimní debata. Podle mého je problematické mít nový zákon, protože jednak okamžitě vyvoláte kampaň těch, kterých se to týká, je to nepatrná sekta, znovu připomínám, že představitelé muslimské komunity, různí /nesrozumitelné/ říkají, oni to nechtějí, oni chtějí proti tomu zakročit, nic to nemá společného s isláme, v Koránu není ani slovo o tom. Čili týká se to malé skupiny. Ale co oni udělají, pak to potáhnou před soud, před francouzské soudy, před evropský soud, udělá se velká kampaň kolem toho, a to oni chtějí, jde o mobilizaci malé skupiny, která se snaží zradikalizovat islám ve Francii. A za druhé, jak jsem řekl, je těžké to uplatňovat, čili možná, že bude asi vhodnější, aby bylo realističtější, kdyby to byla jakási rezoluce parlamentu, která by dala jistá doporučení, a to by myslím, to by, myslím, bylo realističtější, než nový zákon.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Domnívá se francouzský politolog Jacques Rupnik. Díky, že jste si udělal čas, na shledanou.

Jacques RUPNIK, politolog:
Na shledanou.

Obamův plán

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Americký prezident Barack Obama se připravuje na středeční vystoupení v Kongresu, kde přednese zprávu o stavu Unie. A mluvit se zřejmě bude taky o přísnější regulaci finančních institucí. Před pár dny Obama nastínil, jak by chtěla jeho vláda zasáhnout do fungování bankovního trhu a vyvolal tím velký rozruch. Mediální odezva v Česku byla přitom poměrně slabá, i když je zjevné, že se chystají největší změny v architektuře finančního systému od dob velké hospodářské krize. A jak upozorňuje komentátor serveru Respekt.cz Jan Macháček, jestli Obama se svým pánem uspěje, může ovlivnit i zbytek světa.

Jan MACHÁČEK, komentátor serveru Respekt.cz:
Toto století nebude již tak jednoznačně stoletím Ameriky, jako bylo to minulé. Přestalo se předpokládat, že Spojené státy budou světu ještě hezkých pár desítek let dominovat. Tudíž je možné a pravděpodobné, že Obamovy změny v oblasti regulatoriky silně zasáhnou i zbytek světa. Ve 30. letech minulého století Američané pomocí takzvaného GlassSteagalova aktu oddělili investiční a komerční bankovnictví a schválili pojištění vkladů. Vznikla též komise pro cenné papíry. GlassSteagalův akt platil skoro 70 let a ona další zmíněná opatření zná svět dodnes. To, co se ve Spojených státech právě chystá, může znovu a brzy inspirovat i Evropu k dlouhodobým zásahům. Pro banky, které sbírají státem pojištěné vklady, Obama navrhuje zmenšení velikosti, zákaz obchodování na vlastní účet a zákaz investic a sponzoringu takzvaných hedgeových fondů. Nápadům amerického prezidenta lze leccos vyčítat. Například to, že jde o typický příklad amerického unilateralismu, který Obama jinak tolik kritizuje. Regulatorní návrhy nadnárodních institucí, které americká vláda také finančně podporuje, jsou přitom dosti odlišné. Obama si s nějakou globální koordinací zkrátka neláme hlavu. Rozhodně bych ale Obamovu plánu nevyčítal naivitu, jako třeba viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Plán vypracoval bývalý šéf Americké centrální banky Paul Volcker, jeden z nejzkušenějších finančníků, které Amerika má. Jako šéf FEDu byl Volcker bezpochyby úspěšný a za Reagana tvrdě zametl s inflací. Plán má podporu nobelisty Paula Krugmana, Roberta Reicha a desítek dalších akademických ekonomů. Nepřeceňoval bych ani vliv překvapivě navržené regulace na kapitálové trhy. Ty se po první negativní reakci brzy vzpamatovaly. Tak jako tak nemá jejich vývoj v poslední době mnoho společného s takzvanou reálnou ekonomikou. Nakonec se mi zdá vůbec nesmyslné vyčítat navržené regulaci levicovost. Pokus o omezení takzvaného morálního hazardu, tedy možnosti bank vydírat stát a daňového poplatníka, je opak levicovosti. Je to pokus navrácení odpovědnosti na trh. Jistě, pokud je člověk americký občan, má svaté právo myslet si, že Obama je příliš levicový. Jenže ze země, kde se obyvatelstvo neumí domluvit ani na tom, kdo odhrabe sníh z chodníku, zní taková kritika zcela nepřesvědčivě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává Jan Macháček z Respektu.

Množství nově navrhovaných zákonů do programu sněmovny dnes zkomplikovalo jednání dolní komory

Pavel PROUZA, redaktor:
Množství nově navrhovaných zákonů do programu sněmovny dnes zkomplikovalo jednání dolní komory. Zatímco většinou se poslanci na změnách dohodnou ještě první den odpoledne, tentokrát odložili hlasování až na zítřek. Změn programu podle šéfa sněmovny požadují zákonodárci více než stovku, a proto je nutné je do rána uspořádat a až potom hlasovat. Podle předsedy lidovců Cyrila Svobody se podobné situace budou před volbami opakovat častěji.

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDUČSL/:
To se dalo čekat, čím budou schůze blíže volbám, tím větší zmatek tady bude. To bude divadlo, které se bude odehrávat asi velmi často, protože tady často jde o exhibici předvolební víc, než o řešení problémů.

Pražský magistrát a 2 jeho organizace dostaly od antimonopolního úřadu pokutu 160 tisíc korun

Pavel PROUZA, redaktor:
Pražský magistrát a 2 jeho organizace dostaly od antimonopolního úřadu pokutu 160 tisíc korun. Kontroloři kritizovali výběr personálního auditora z roku 2007. Zakázku za necelých 6 milionů korun totiž rozdělili na menší a vyhnuli se tak vypsání tenderu. Tři zakázky získala soukromá firma, která pro Prahu mimo jiné zpracovala audit pro pražský dopravní podnik a spolupracovala na projektu Opencard. Praha a její organizace se proti pokutě odvolaly.

Jihočeský kraj bude dál hradit zdravotnické poplatky

Pavel PROUZA, redaktor:
Jihočeský kraj bude dál hradit zdravotnické poplatky. Rozhodli o tom krajští zastupitelé. Podle nich tím kraj neporušuje zákon, naopak má právo na poskytnutí daru lidem. Ministerstvo vnitra s ním a dalšími třemi kraji kvůli poplatkům vede správní řízení. Členové ODS se při dnešním hlasování o zachování současného stavu zdrželi. Podle náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Ivany Stráské nadále hrozí opatření ze strany ministerstva.

Ivana STRÁSKÁ, náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví:
My považujeme za podstatu toho sporu vůbec základní kompetenční právo na samosprávu v souladu s kartou evropských a regionálních samospráv. Ten další postup může být takový, že ministerstvo zkonstatuje, že tedy jsme porušili a tím pádem nám pozastaví výkon tohoto usnesení. Teoreticky se to může řešit až u soudu.

Filmová scifi Avatar se stala nejvýdělečnějším snímkem v kinech všech dob

Pavel PROUZA, redaktor:
Filmová scifi Avatar se stala nejvýdělečnějším snímkem v kinech všech dob. Distribuční společnost potvrdila, že film režiséra Jamese Camerona překonal rekordní celosvětovou tržbu, kterou dosud držel jiný Cameronův snímek Titanic. Po více než 6 týdnech na plátnech kin vydělal Avatar na vstupném asi 34 miliard korun. Překonal tak ještě nedávno nemyslitelnou hranici, kterou v letech 1997 až 98 zaplatili návštěvníci Titanicu.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejdřív přehled témat pro tuto půlhodinu. Polsko si v rámci Evropské unie dělá nárok na některé uzeniny tradiční i v Česku, ve hře je například známý kabanos. České sjezdovky můžou být míň bezpečné, než ty zahraniční. Vyplývá to z ankety mezi pojišťovnami, kterou provedlo Sdružení obrany spotřebitelů. A mediální kampaň na ochranu ohrožených památek vyhlásil Národní památkový ústav.

Mezi Českem a Polskem se vyhrotil spor o kabanos

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mezi Českem a Polskem se vyhrotil spor o kabanos. Obě země se přou, které z nich Evropská unie přizná právo na některé uzeniny, třeba právě na známý točený salám nebo mysliveckou klobásu. Češi se ohradili proti polské žádosti o jejich registraci na území 27. Evropská komise teď prozkoumá, jestli je český protest oprávněný. Mluvit o tom budu s europoslancem za KDUČSL Janem Březinou. Dobrý večer.

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
Dobrý večer z Bruselu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, právě o kabanos se Česko a Polsko hádají už několik let. Z jakých důvodů?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
No, ono to není několik let, ty polské žádosti byly podány vlastně někdy před půl rokem, zhruba takovou dobou, a je to z těch důvodů, že pokud by byl zachován status quo a každá země si vyráběla tak, jak dosud vyrábí ten produkt, tak by bylo všechno v pořádku, ale Poláci požádali o uznání zaručené tradiční speciality, tedy sami pro sebe, a to podle našeho názoru není v pořádku, protože kabanos a i ty ostatní uzenářské výrobky jsou vlastně dědictvím celého regionu, z naší tradicí uzenářských výrobků se vyráběly už od 19. století, takže proč by na ně měli mít jakýsi monopol, v uvozovkách, pouze Poláci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jde o tu samou uzeninu na území Česka i Polska, které se říká kabanos?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
V podstatě může dojít i k tomu, že je to tatáž uzenina, ale představte si důsledek takového uznání. Do našeho obchodu přišel kabanos, který je vyroben v České republice, bude ležet na regálu vedle kabanosu dovezeného z Polska a ten bude mít onu, ono evropské označení, čili spotřebitel může být jaksi tímto způsobem ujišťován o větší kvalitě toho polského výrobku, a to není v pořádku, protože ty receptury mohou být dokonce i stejné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A mohl by se ten český salám, ta uzenina, o kterou se jedná, stále ještě jmenovat kabanos, i když by značku registrační Evropské unie měl polský výrobek?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
U tohoto druhu ochrany by se tak jmenovat mohlo, ale jedná se o to obchodní zvýhodnění toho výrobku tou evropskou známou a jedná se taky o to, že je to součást jakéhosi našeho kulturního dědictví a nechápu, proč by ho někdo měl chtít jaksi jenom pro sebe.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Celý proces registrace je tedy přerušený českou stížností?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
Ano, ten proces registrace se přerušil tou stížností a teď bude Evropská komise zkoumat naše námitky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jakou šanci mají Češi, že uspějí u Evropské komise se svou připomínkou, že Poláci si nemůžou dělat nárok na tu tradiční uzeninu, kterou, jak říkáte, známe v celé střední Evropě?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
To je otázka vždycky kvality zpracování té žádosti, ale vzhledem k tomu, že jsme jedna z nejúspěšnějších zemí, co se týče těch obdržených označení, že máme dobré právníky a techniky, tak si myslím, že ty námitky jsou zpracovány dobře a že jim bude vyhověno. Ten vývoj může být následovný. Buď Poláci od toho záměru couvnou, potom zachovejme jakýsi ten status quo, každý si vyrábějme svůj kabanos, anebo může dojít i k tomu, co se podařilo u Slováků, a to jest, že ty žádosti podáme společně, protože například u špekáčků, spišských párků a loveckého salámu se to se Slováky povedlo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, a kdyby Poláci přece jen uspěli, pak by mohli Češi požádat o registraci u toho samého výrobku znovu?

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
Já se domnívám, že ne, že pokud by uspěli Poláci, tak už by Češi nemohli tentýž výrobek zažádat, pro tentýž výrobek zažádat to označení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, vy se téhle problematice věnujete, má Česko v současné době nějaký podobný problém s nějakým výrobkem, třeba potravinářským nebo nějakým jiným, pokud se jedná o registraci u Evropské unie.

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
Máme, máme podobný problém a dokonce i, protože jsou různé druhy té ochrany, já mám, mohu je jmenovat, třeba, co já vím, Olomoucké tvarůžky, které ještě neprošly, ty jsou napadeny žádostí, ty jsou námitkou, tuším, z německé a rakouské strany. Pak jsou tam například Karlovarské trojhránky a vůbec Karlovarské oplatky, takže tady v tomto kulturním prostoru se zkrátka o ty speciality občas přetahuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje europoslanec za KDUČSL Jan Březina. Děkuji. Na shledanou.

Jan BŘEZINA, europoslanec /KDUČSL/:
Na shledanou.

Bezpečnost sjezdových lyžařských tratí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
České sjezdovky jsou míň bezpečné, než ty zahraniční a lyžaři se na nich proto zraní častěji. S tímto zjištění přišlo Sdružení obrany spotřebitelů, které provedlo anketu mezi tuzemskými pojišťovnami. Podle nich je milovníků zimních sportů čím dál víc a kapacity tuzemských lyžařských areálu prostě nestačí. Jaké zkušenosti máte vy s českými sjezdovkami, pište nám, buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz nebo SMS ve tvaru RF mezera a váš text na číslo 9077703. Pozvání do diskuse přijali zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů Světlana Ryzková. Dobrý večer.

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A taky předseda provozovatelů lanovek a vleků Jiří Bělunek. Dobrý večer i vám.

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Dobrý večer přeji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Ryzková, na co tedy především ti, které jste oslovili, upozorňovali, tedy z těch pojišťoven, proč by měli být naše sjezdovky rizikovější?

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
Vy už jste vlastně na tu otázku odpověděla částečně, protože všechny pojišťovny uvedly, že vlastně ta vyšší rizikovost sjezdovek v České republice vyplývá z jejich poddimenzovanosti, to znamená, přibývá mnohem rychleji lyžařů, než se rozšiřuje kapacita sjezdovek. Sjezdovky jsou užší, kratší než v zahraničí, a to znamená, dochází k větší koncentraci lyžařů a tím i ke zvýšenému nebezpečí úrazu, které, který si mohou lyžaři způsobit, ale jsou tu i další, další nebezpečné, na které pojišťovny upozorňují, například, že čeští lyžaři nedodržují pravidla chování na sjezdovkách, existuje deset pravidel Mezinárodní lyžařské federace, které jsou doporučeny pro chování na sjezdovkách, čeští lyžaři je neznají, nerespektují.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To je ten druhý problém.

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
Ano, ano, a nerespektují ani takové doporučené normy, jako je například nosit helmu při lyžování, nebo nekonzumovat alkoholické nápoje na sjezdovkách, ale to jsou problémy i zahraničních sjezdovek. No, a potom je tu ještě poslední výtka pojišťoven nebo taková, takový poznatek pojišťoven, že ne všechny sjezdovky jsou u nás dobře značené a ne všechny jsou upravované tak, aby byly bezpečné. Nevím, jestli pojišťovny v tomto mají pravdu či ne, ale pravda je, že u nás nebývají dobré sněhové podmínky po celou zimu, a samozřejmě tam, kde je sněhu málo a nestačí provozovatelé sjezdovek zasněžovat, dochází k vydření sjezdovek, jsou tam kameny a tak dále, což samozřejmě zvyšuje to riziko lyžování.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bělunku, tím bychom možná mohli začít, je to pravda, že alespoň některé české sjezdovky nejsou tak dobře udržované, značené, vybavené bezpečnostními, například sítěmi pro kvůli tomu, aby lyžaři nevyjížděli z těch drah, tak jako v zahraničí?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Nemůžu souhlasit s tím, co paní přede mnou, protože i když v mnohém je pravda, ale nicméně v každém případě je to, že české sjezdovky jsou z větší míry nebo z velké míry jsou udržované, jsou dobře upravené, že jsou kratší, to je pravda, že jsou užší, s tím už taky nesouhlasím, ale z druhé strany rádi bychom je ... třeba mnozí provozovatelé rozšířili, ale narážíme na ochranu přírody, na pronájmy od Lesů České republiky a na spoustu, spoustu byrokracie, která nám v tom brání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si tedy myslíte, že trváte na tom, že ty sjezdovky, tak jak je známe tady z těch skiareálů v našich českých horách, jsou stejně vybavené, jako ty zahraniční?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
To nemůžu říct, že jsou stejně vybavené, ty jsou v Čechách, my taky lyžujeme v hranicích lesa. A třeba v Rakousku, ve Francii, v Itálii se lyžuje nad hranicí lesa, kde jsou volné pláně a můžou být široké sjezdovky a všechno možné. Kdežto tady v hranici lesa vás tady nepustí ochrana přírody a všechno možné, takže není možno udělat sjezdovku širokou, jak bych si já vzpomněl nebo tak, aby to vyhovovalo lyžařům. Já mám ale jeden pocit v tom, že spousta lyžařů, jak říkala paní přede mnou, spousta lyžařů jezdí velmi agresivně, velmi rychle s carvingovými lyžemi se zrychlilo lyžování dosti značně, z druhé strany chci říct, že řada provozovatelů přikoupila /nesrozumitelné/, přikoupila zasněžovací zařízení, nebo stroje na úpravu tratě a podobně a že ty sjezdovky jsou velmi dobře upravené, bych řekl já, ale to zase přináší, že se zrychluje a tím může dojít třeba i k větší, většímu množství úrazu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Ryzková, podle toho, co jste zjistili od tuzemských pojišťoven, je možné to říci takto, že sjezdovky, jak tady naznačuje pan Bělunek, v podstatě nemají až tolik problémů, i když si na ně tedy pojišťovny stěžují a že hlavní problém je na bedrech neukázněných lyžařů?

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
Já myslím, že určitě pan Bělunek taky pravdu, ale možná, že takovéto nedorozumění trošku nebo to přísnější posuzování pojišťoven je také v tom, že ne všichni přesně znají tu technickou normu, která platí od začátku letošního roku, nebo respektive ona platila už i dříve, ale letos byla zařazena do zákona o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, a tato technická norma velice přesně vyznačuje, co by měl provozovatel sjezdovky zabezpečit a označit a co ne. A ten provozovatel sjezdovky není povinen označit takové věci, jako jsou přirozené překážky, to znamená, stromy, nějaké přírodní, přírodní vlny a podobně. Tomu se v té normě říká, že jsou to typické zdroje nebezpečí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale označit má co?

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
Ano, ale on musí označit to, co vlastně on na tu sjezdovku dává, to znamená, všechny ty zasněžovací přístroje, ty sněžná děla, různé sloupy lanovek a to bývá označeno velice dobře, čili tam je sporné, co vlastně je povinností toho, toho provozovatele označovat a na co si musí ti lyžaři sami dávat pozor, protože to jaksi patří k okolí té sjezdovky a oni tomu musejí přizpůsobit to svoje lyžování a rychlost té své jízdy, aby se sami nezranili, takže možná tady v tom je trošičku nedorozumění mezi tím, co ty pojišťovny by si přály mít označeno a zabezpečeno, aby se jejich klienti nezraňovali a co je tedy povinností těch provozovatelů skutečně označovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bělunku, vědí vlekaři, provozovatelé skiareálů dobře, jak a o čem je ta technická norma, co by měli označovat, co je jejich povinnost?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Samozřejmě, že ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžete to zaručit, že všechny sjezdovky budou tak označené?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Já nemůžu zaručit, že budou označené. Já mohu zaručit to, že 90 procent těch areálů, myslím těch dobrých a víc, bylo proškoleno nebo 100 procent bylo těch areálu proškoleno, zúčastnilo se seminářů, které pořádal jak Svaz provozovatelů lanovek a vleků, tak ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A kontroluje to někdo? Kontroluje to někdo, jestli to dodržují potom provozovatelé v praxi?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Od toho jsou kontroly orgánů, aby to kontrolovaly, od nejsme my, jako Svaz provozovatelů lanovek a vleků, my jsme zabezpečili školení ve spojení s firmou Sitour a prostě všechno to proběhlo, byly vydané brožurky, ne, že je tam nedorozumění, tam je přesně napsáno, a ta norma je stanovena, co je, co je tenhle ten problém, to, co se postaví, to jsou sloupy osvětlení, sloupy /nesrozumitelné/, sloupy lanovek a podobně, zasněžovací zařízení a tak dále, a to, co je přírodní. Sice je tam trošku nesmyslné, že zase jsme v hranici lesa, sjezdovku ohraničuje les a máte, já nevím, 800 metrů dlouhou sjezdovku, kde máte 15 sloupů nebo 20 sloupů na osvětlení, tak těch 20 sloupů je obloženo matracema, a těch 250 stromů kolem toho ve stejné řadě obloženo není. Je to takové, jak to je, ale takhle je norma naplněna ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale je tady ještě jedna věc, trošku jsme se tomu vyhnuli, vy jste sice řekl, že nemůžete z důvodu ochrany životního prostředí rozšiřovat ty sjezdovky, ale když už je ten lyžařský areál naplněný, například řeknete lidem, už vám lístky neprodáme, už by to bylo nebezpečné?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Ale co je naplněný areál?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To byste měli vědět vy, aby to bylo ještě bezpečné, nebo ne?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Podívejte se, jedna věc, on ten areál je zbudovaný na kapacitu lyžařského vleku, jo, a on se nemůže naplnit víc, než je kapacita lyžařského vleku. Pokud je tam víc lidí, než je ta kapacita, tak ti lidé stejně stojí ve frontě dole u vleku, stojí a nejedou po té sjezdovce, anebo jsou někde v restauraci nebo podobně, jo, to znamená, že stejně nikdy nemůžete vyvést víc, než to, co je kapacita vleku nebo lanovky, jo, to znamená, že to nejde překročit a na to je to vypočítáno, zkalkulováno, jako jsou velice složité vzorce, samozřejmě nějaké jsou rakouské, nějaké jsou francouzské nebo nějaké, každý má svůj nějaký /nesrozumitelné/ a ze šířky svahu a z délky svahu se propočítává kapacita. Ale v podstatě jsou to jenom doporučující prvky jednotlivých architektur nebo projektantů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Ryzková, z té ankety, kterou jste provedli mezi tuzemskými pojišťovnami, tedy, myslím, Sdružení obrany spotřebitelů, vyplývá, že nějaký skiareál v České republice je na tom hůř, než ostatní, nebezpečnější, v uvozovkách.

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
My jsme se na to konkrétně neptali a pojišťovny to ani neuvedly, ta otázka zněla tak, domníváte se, že české sjezdovky jsou stejně, jsou méně nebo stejně bezpečné jako zahraniční, které navštěvují čeští turisté, to znamená, rakouské, italské, francouzské, my jsme vycházeli z toho, že ty pojišťovny tady s těmito čtyřmi lokalitami mají nejvíce zkušeností, protože odtud právě přicházejí pojistné události nejvíce. Ale neptali jsme se na, konkrétně na bezpečnost jednotlivých sjezdovek nebo jednotlivých areálů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Bělunku, nově platí taky podzákonná norma, která by měla upravovat chování lyžařů na sjezdovkách, měla by je víceméně krotit, je ale právně nevymahatelná i zbytečná nebo vám pomáhá?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
V žádném případě není zbytečná, je velmi důležitá a velmi potřebná, lidé jsou upozorňováni u pokladny, aby si prostudovali tuhle tu takzvanou normu /nesrozumitelné/ nebo tyhle ty /nesrozumitelné/ pravidla, které platí Xlet, ale dneska jsou dané normou víceméně, jsou upozorňováni na to a samozřejmě při nějakém důrazném upozornění, když vidí provozovatel, že někdo jezdí opravdu agresivně a nezodpovědně jezdí po tom kopci, upozornil na to, lidé si z toho berou příklad a jsou /nesrozumitelné/ poslechnout. Ale koukněte se na silnice, jak se jezdí rychle bezohledně, nezodpovědně po silnici, je to obrázek společnosti víceméně, podívejte se, v Rakousku mnozí šoféři jsou taky slušnější, než jsou v Čechách, ale Rakušané přijedou do Čech, vlastně chovají se tak, jak se chovají a je to tak, jak to je, prostě, takže to je velmi složité, to je obrázek společnosti. A já si myslím, že u nás byla strašná absence mnohých zákonů, mnohých norem, mnoho toho a taky ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to je výsledek?

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
A to je výsledek, já si myslím, ale já si myslím, že projde část a jsem o tom přesvědčen a udělalo se za deset let, posledně se udělalo strašně moc práce, strašný kus. A já si myslím, že ti lidé jsou si vědomi, za prvé se strašně moc investovalo do kvalitních a ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy se to zlepšuje, abychom to shrnuli.

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soudí, ano, soudí Jiří Bělunek, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků. A za účast v diskusi děkuji taky Světlaně Ryzkové ze Sdružení obrany spotřebitelů. Díky, na shledanou.

Světlana RYZKOVÁ, zástupkyně Sdružení obrany spotřebitelů:
Na shledanou.

Jiří BĚLUNEK, předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků:
Na shledanou.

Mediální kampaň na ochranu ohrožených památek

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A nakonec historické památky, budovy, kaple nebo sochy, na které se zapomnělo a jsou v dezolátním stavu. Národní památkový ústav jejich seznam vyvěsil na Internetu a současně spustil mediální kampaň, která má pomoci tyto objekty zachránit. Odborným garantem projektu je Miloš Solař. Dobrý večer.

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Solaři, v tom soupisu nejohroženějších památek je 6 nebo 7 stovek položek, jaké jsou ty nejtypičtější?

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
No, v tom seznamu, o které mluvíte, jsou kulturní památky, které jsou ohrožené chátráním, to znamená, třeba opuštěné spoluzřícené zámky, tvrze, kostely. Já bych chtěl jenom připomenout, že vlastně ten seznam je pouze jednou skupinou ohrožených památek, že památky jsou ohrožený jak opuštěním, chátráním, tak nepřiměřenými zásahy, anebo třeba demolicemi ve prospěch nových komerčních staveb a že vlastně cílem té památkové kampaně nebo té mediální kampaně je upozornit na různé skupiny ohrožených památek, vysvětlit, co je ohrožuje a snažit se k nim připoutat pozornost, aby, aby nezanikly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte připoutat pozornost, například i sponzorů nebo budete sami se snažit něco pro ty památky udělat, kromě té kampaně?

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
My se, my se snažíme, ale památková péče je věc veřejná. A samozřejmě pár úředníků památkové péče nemůže nahradit ty tisíce, miliony vlastníků lidí, kteří jsou ochotni, ale je, je to smutné čtení, smutná skutečnost, ale zároveň také existuje řada lidí, jednotlivců, soukromníků, řada občanských sdružení, řada obecných samospráv, městských úřadů, starostů, institucí, který, ač by nemusely, tak pomáhají, starají se, obce přebírají kostely, o které se jako církev už nemůže starat a snaží se je zachránit, spousta lidí dělá úžasné věci. A těmhle lidem bychom chtěli poděkovat, protože se si myslíme, že ta jejich práce není doceněná a zároveň bychom byli rádi, kdyby ten, ty pozitivní příklady přitáhly další.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pojďme konkrétně, pane Solaři, kdybyste měl zmínit jednu nebo dvě nejznámější, nejcennější památky, které potřebují rychlý zásah odborníků, které to jsou?

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
Já se bojím, že těch památek nejsou jedna, dvě, ale že jsou jich tisíce a možná desetitisíce, já připomenu a týká se to třeba celých měst, já bych připomenul Kyselku nebo Jáchymov, to jsou ohrožená města, připomněl bych v Praze třeba osadu Buďánka, připomněl bych v Praze usedlosti Bulka s přilehlým, s přilehlým parkem, připomněl bych kostely v pohraničí, zejména jako v západních Čechách, kde středověké kostely zanikají, připomněl bych kriminalitu, jako jednu z forem ohrožení památek a vlastně toho, že vlastně to vykrádání kostelů a církevních staveb v 90. letech mělo charakter, byl srovnatelný prostě s válkou, že jsme přišli o ohromné množství jaksi těch movitých památek, které byly ukradeny a vyvezeny, anebo třeba jenom vandalsky zničeny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste ...

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
... takže to množství je veliké.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy už jste zmínil tedy, že jsou lidé, kteří se ve svém volném čase těmto památkám věnují, odkud ale mají šanci získat peníze, které jsou nutné pro opravu, nejčastěji?

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
Peněz je málo, to je jeden z problémů a na to samozřejmě chceme také upozornit, nicméně ta zkušenost je, že když je zájem, tak ono nakonec ty peníze jsou, je možné u kulturních památek vlastně žádat o dotace z ministerstva kultury, ale v různých souvislostech i třeba od jiných ministerstev, ale chtěl bych říct, že třeba obce, řada samospráv a připomenul bych třeba město Smiřice, které se velmi krásně zachránilo, kapli, velmi slavnou kapli Zjevení Páně a šlo na to řadu poměrně vysoká částka z jejich obecního rozpočtu, takže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je vidět, že i dobré případy jsou. Nakonec, nakonec ...

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
Určitě jsou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... tedy končíme dobrým příkladem. Já vám děkuji, děkuji Miloši Solařovi z Národního památkového úřadu. Na shledanou.

Miloš SOLAŘ, odborný garant projektu, Národní památkový ústav:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí. Radiožurnál pro vás chystá další pořady, ale já vám v tuto chvíli přeju už jen pěkná večer. Loučí se Veronika Sedláčková.