Ozvěny dne - zprávy 13. ledna 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejhorší zemětřesení za posledních 200 let zasáhlo karibský ostrov Haiti.

osoba:
Spousta domů se zhroutila, auta jsou zničená, na ulici krvácejí lidi, kterým nemá kdo pomoci. Nejde elektřina a telefony také nefungují.

Pavel PROUZA, moderátor:
Na Haiti začíná proudit pomoc z celého světa.

redaktorka:
Nejchudší země západní polokoule teď potřebuje pomoc jakékoliv druhu, tu už mobilizují světové organizace, včetně Lékařů bez hranic či OSN. Americká rozvojová banka pak okamžitě uvolnila 200 tisíc dolarů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
TOP 09 ujistila premiéra, že návrhy zvyšující deficit hospodaření v žádném případě nepodpoří.

Karel SCHWARZENBERG, předseda strany TOP 09:
Když v takové situaci někdo navrhuje vyplácení třináctého důchodu, tak by měl být ihned zbaven svéprávnosti.

Pavel PROUZA, moderátor:
Zítra bude zataženo s nízkou oblačností, na horách skoro jasno, ojediněle slabé sněžení a mrznoucí mlhy, teploty do nuly.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Pavel Prouza.

Nejhorší zemětřesení za posledních 200 let zasáhlo karibský ostrov Haiti

Pavel PROUZA, moderátor:
Haiti zasáhlo silné zemětřesení a řada následných otřesů. Počet obětí stále není jasný. Podle haitského prezidenta René Prévala budou mrtvých nejspíše tisíce. Do země míří záchranné týmy z celého světa. Karibský stát se stále vzpamatovává z následků série hurikánu z roku 2008. Haiti je nejchudší zemí na západní polokouli a nemá proto pro zvládání podobných katastrof záchranné týmy, ani potřebnou infrastrukturu.

David KOUBEK, redaktor:
Katastrofa postihla asi tři miliony Haiťanů. Sedm stupňů Richterovy škály je překvapením i pro seismology. Podle očitých svědků při otřesech poskakovala na ulicích auta, zbořené jsou nejen chatrné domy, doslova v troskách je i prezidentský palác. Mnoho lidí marně hledá jak své blízké pod troskami, tak lékařskou pomoc. "Přímo v hlavním městě PortauPrince a v okolí máme asi tři tisíce příslušníků mírových jednotek. Právě oni mají za úkol v první řadě zabezpečit pořádek." Řekl generální tajemník OSN Pan Kimun. Zahynuli ale také jeho lidé, mrtvý je podle všeho samotný šéf mise OSN a jeho kolegové. Do země teď směřuje pomoc ze všech stran. Jako první ze Spojených států. "První tým by měl být na místě brzy odpoledne. Další dorazí během dneška nebo zítra." Slíbil americký prezident Barack Obama. Evropská unie předá úvodní pomoc tři miliony eur humanitárním organizacím, které na místě dlouhodobě působí, pak dorazí záchranáři z členských zemí. Své lidi chce vyslat i liberecká Hand for Help, vyrazit by chtěla už v sobotu. Na místě chybí hlavně záchranáři, lékaři a lékařský materiál. V troskách jsou i stávající zdravotnická zařízení.

Lucie ĎURICOVÁ, Lékaři bez hranic:
Snažíme se zajistit pokračování péče a zřídit novou jednotku, která by byla schopna reagovat na příliv nových pacientů, který se očekává.

David KOUBEK, redaktor:
Uvedla za Lékaře bez hranic Lucie Ďuricová. David Koubek, Radiožurnál.

Jednání o termínu voleb

Pavel PROUZA, moderátor:
Termín voleb nebo ekonomická situace a schodek letošního rozpočtu. To jsou jen některá témata, o kterých dnes mluvil prezident Václav Klaus s předsedou sociální demokracie Jiřím Paroubkem. Setkání s lídrem ČSSD bylo poslední plánovanou novoroční schůzkou hlavy státu.

Veronika MALÁ, redaktorka:
S týdenním odstupem dnes prezident Václav Klaus uzavřel plánované novoroční obědy. Premiér, šéfové parlamentních komor i předseda ODS už byli na Pražském hradě minulý týden, až dnes přišel šéf ČSSD Jiří Paroubek.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
/Nesrozumitelné/ velmi potřebného, abych také vyslechl hlas předsedy této strany.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekl před jednáním Václav Klaus. Na termínu voleb se oba muži neshodli. Rozhodnutí je nicméně podle šéfa ČSSD jen na prezidentovi. U zákonů, které teď jsou ve sněmovně a které sociální demokracie podporuje, pak Jiří Paroubek i nadále trvá na tom, že rozpočet neovlivní.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Pokud jde o třináctý důchod, tak to je záležitost, kterou je možné řešit z dividend ČEZu.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Na schválení čeká právě například vyplacení třináctých důchodů penzistům, zachování mateřské na loňské úrovni nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví. Václav Klaus už dřív řekl, že návrhy, které by zvýšily letošní deficit, nepodepíše. Veronika Malá, Radiožurnál.

TOP 09 ujistila premiéra, že návrhy zvyšující deficit hospodaření v žádném případě nepodpoří

Pavel PROUZA, moderátor:
Pro návrhy, které by zhoršily stav veřejných financí, poslanci TOP 09 ve sněmovně ruku nezvednou. Premiéra Jana Fischera o tom ujistil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Česko si podle něj další zadlužování nemůže dovolit.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Mezi předsedou vlády Janem Fischerem a lídrem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem panovalo v názorech na další přerozdělení peněz z rozpočtu tak, jak to prosazuje především levice, velká shoda. Podle Schwarzenberga by měli být politici teď hlavně zodpovědní, a to s ohledem na náš rekordní dluh.

Karel SCHWARZENBERG, předseda TOP 09:
Spousta lidí byla /nesrozumitelné/ nebo onu bohulibou záležitost nezvedli ruku. Ne, nemáme na to, a to si musíme uvědomit.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Premiér Jan Fischer zopakoval, že peníze vláda pravděpodobně nenajde ani na dorovnání mateřské na loňskou úroveň.

Jan FISCHER, premiér:
Ani na tu jeden a půl miliardu, která by dneska kompenzovala to, že bychom kývli na mateřskou, tak v rozpočtu zkrátka a dobře není.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Václava Vařeková, Radiožurnál.

Policisté z ÚOOZ dnes zatýkali příznivce krajní pravice

Pavel PROUZA, moderátor:
Policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dnes zatýkali příznivce krajní pravice. Za necelý rok je to už třetí akce proti extremistům. Zatýkat se dnes mělo na více místech v republice, konkrétně v Praze, v Brně a v Prostějově. Policie zatím podrobnosti nezveřejnila, objevily se ale už spekulace, že zatčení jsou spojeni s Dělnickou stranou.

Jan HERGET, redaktor:
Podle zpravodajských serverů si dnes policie přišla pro dva mladíky Milana Hrocha a Richarda Langa, které podezřívá z propagace a prodeje předmětů s neonacistickými symboly. Jeden z nich figuruje na kandidátce Dělnické strany a odborníci na pravicový extremismus oba spojují s neonacistickým Národním odporem. Bližší informace by policie mohla zveřejnit zítra. Jan Herget, Radiožurnál.

V prvním týdnu roku zemřelo v České republice na prasečí chřipku 10 lidí

Pavel PROUZA, moderátor:
V prvním týdnu roku zemřelo v České republice na prasečí chřipku 10 lidí. Většina z nich měla další závažné zdravotní komplikace. Celkem už této nemoci u nás podlehlo 77 lidí. Tento týden dorazila třetí zásilka vakcín proti prasečí chřipce v počtu 71 tisíc dávek. Dohromady má tedy Česko k dispozici už 238 tisíc dávek vakcíny z celkového milionu objednaných. Zatím se jich využilo zhruba 55 a půl tisíce. V těchto dnech se začnou očkovat vojáci a pracovníci integrovaného záchranného systému. Vláda podle hlavního hygienika České republiky Michaela Víta zváží, jestli vakcíny neuvolní i pro širší veřejnost.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky:
Rozšířili jsme ty indikované o diabetické pacienty, kteří jsou léčeni inzulinem, o pacienty, kteří mají deformity neuromuskulárního aparátu, to znamená svalové obrny nebo kosterní aparát. A rozšířili jsme to na pacienty v psychiatrických léčeben, v průběhu měsíce února zhodnotíme tuto situaci, jak se to očkování zintenzivnilo. /Nesrozumitelné/ tuto vakcínu i širšímu obyvatelstvu.

Pavel PROUZA, moderátor:
Rozhovor s hlavním hygienikem Michaelem Vítem uslyšíte v publicistické části Ozvěn dne.

Výhrůžky jednoho z cestujících způsobily odklonění letadla společnosti ArkeFly z jeho trasy

Pavel PROUZA, moderátor:
Výhrůžky jednoho z cestujících způsobily odklonění letadla nizozemské společnosti ArkeFly z jeho trasy. Dotyčný vyhrožoval, že ve vzduchu odpálí bombu. Letoun směřoval z Amsterodamu do karibské Aruby. Přistál ale v Irsku na letiště, v irském městě Shannon si agresivního pasažéra převzala policie. Na palubě bylo 224 lidí.

Přes půl milionu litrů palivové nafty vyteklo ze skladovací nádrže na severoamerických ostrovech

Pavel PROUZA, moderátor:
Přes půl milionu litrů palivové nafty vyteklo ze skladovací nádrže na severoamerických a /nesrozumitelné/ ostrovech. Podle pobřežní hlídky se minimálně několik tisíc litrů z uniklé nafty dostalo do Tichého oceánu. Úřad pro ochranu životního prostředí na nedaleké Aljašce informoval o tom, že k ekologické havárii došlo, když jedna loď čerpala pohonnou kapalinu z podzemního zásobníku.

Boj se sněhem stál cestáře už desítky milionů

Pavel PROUZA, moderátor:
Boj se sněhem stál cestáře už desítky milionů. Například Praha zaplatila za odklízení sněhu asi padesát milionů korun. Královéhradečtí silničáři mluví téměř o 20 milionech a také na Vysočině se odhady pohybují v desítkách milionů korun. Ve středních Čechách jsou kvůli sněhu teď největší problémy na železnici. České dráhy mají mimo provoz velký počet elektrických vlaků, které jezdí v okolí Prahy.

Michal TRNKA, redaktor:
Sníh se dostává do vysokonapětových částí vlaků a zkratuje je. Jen v Praze kvůli dnes stálo 19 z 50 elektrických vlaků. Například mezi Českým Brodem a hlavním městem kvůli tomu některé osobní spoje vůbec nevyjely. Na českobrodském nádraží proto mimořádně zastavují některé rychlíky. Z nebývalé sněhové nadílky se dál vzpamatovávají všechna středočeská města. Třeba v Kutné Hoře dnes firma specializovaná na výškové práce uklízela sníh ze střechy zimního stadionu.

Luboš MACHEK, vedoucí sportoviště:
Ta zatíženost tý střechy je přibližně 48 kilo na metr čtvereční, střecha je dělaná na 50 kilo, pokud by začalo pršet, tak by to bylo průšvihový.

Michal TRNKA, redaktor:
Dodal vedoucí sportoviště Luboš Machek. Pro Radiožurnál Michal Trnka, střední Čechy.

Karlovarské minerální vody musí zaplatit pět milionů korun

Pavel PROUZA, moderátor:
Antimonopolní úřad udělil Karlovarským minerálním vodám pokutu 5 milionů korun. Podle úřadu uzavíraly nedovolené dohody s distributory.

Tereza BARTŮŇKOVÁ, redaktorka:
Firma ve smlouvách s distributory používala klauzuli o zákazu exportu, a to podle šéfa úřadu Petra Rafaje mohlo vést k narušení hospodářské soutěže. Už v průběhu správního řízení Karlovarské minerální vody s úřadem spolupracovaly a přestaly smlouvy používat. Proto antimonopolní úřad původně zvažovanou pokutu snížil o polovinu, to firma přijala. Podle ní ale klauzuli o zákazu exportu používaly pro svou ochranu i ochranu obchodních partnerů. Karlovarské minerální vody už jednu pokutu v řádech milionů korun od antimonopolního úřadu dostaly, a to v roce 2004. Tereza Bartůňková, Radiožurnál.

Týrané chlapce z kuřimské kauzy svěřil Krajský soud v Brně do péče otce

Pavel PROUZA, moderátor:
Týrané chlapce z kuřimské kauzy svěřil Krajský soud v Brně do péče otce. Skončí tak jejich pobyt v brněnském dětském krizovém centru Klokánek. V něm jsou umístěni od května roku 2007. Chlapci sami mají podle sociálních pracovníků zájem zůstat u otce.

Gabriela GRMOLCOVÁ, redaktorka:
Chlapci jsou v brněnském Klokánku umístěni od odhalení kauzy, kde vyšlo najevo, že byli dlouhodobě týráni svojí matkou i dalšími lidmi. Jejich otec o hochy usiloval už v té době. Soud ale vzhledem k traumatům, kterými si oba prošli, žádost prozatím zamítl. Nyní by děti mohly být otci předány do měsíce. Soud ale nad nimi ustanovil dohled, což znamená, že je budou navštěvovat sociální pracovníci. Pro Radiožurnál Gabriela Grmolcová, Brno.

Papež Benedikt XVI. odpustil ženě, která ho srazila na zem před půlnoční mší ve Vatikánu

Pavel PROUZA, moderátor:
Papež Benedikt XVI. odpustil ženě, která ho srazila na zem před půlnoční mší ve Vatikánu. Krátce se s ní také setkal. Švýcarska italské národnosti 24. prosince u svatopetrské baziliky přeskočila zábradlí, které dělilo věřící od procesu kněží. Zamířila přímo ke Svatému Otci, který upadl, ale jinak se mu nic nestalo. Žena uvedla, že svého činu lituje. Údajně chtěla požádat o pomoc pro nejchudší.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nejdřív přehled témat ve zkratce. Svět chystá pomoc pro Haiti pobořenou ničivým zemětřesením. Podporu slíbil například americký prezident. V Česku se zatím využilo 55 tisíc vakcín proti pandemické chřipce. Vláda jich přitom objednala milion. Je to zbytečné? A internetový vyhledávač Google zřejmě opustí čínský trh. Všímá si toho komentátor Milan Slezák.

Zemětřesení na Haiti

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Srdcervoucí. Tak dnes odpoledne označil ve zvláštním projevu americký prezident Barack Obama zprávy, které přicházejí z nejchudšího státu západní polokoule Haiti. Poté, co jeho hlavní město PortoauPrince zdevastovalo zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály. Obama oznámil, že Spojené státy už vysílají na ostrov v Karibiku záchranáře a připravují humanitární pomoc. Podobně jako řada jiných zemí. Do Washingtonu zdravím našeho severoamerického zpravodaje Víta Pohanku. Dobrý den.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezké odpoledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jaký se tedy v těchto hodinách naskýtá obrázek z oblastí zasažených otřesy?

Vít POHANKA, redaktor:
No, velmi neradostný, haitský premiér JeanMax Bellerive poskytl rozhovor některým americkým médiím a mluví o tom, že těch obětí mohou být až sta tisíce, ale konkrétní čísla a ten celkový rozsah škod, to zatím není k dispozici, z prvních fotografií a záběrů je ovšem jasné, že je to opravdu obrovská katastrofa. Objevily se první zprávy o rabování mezi budovami, které se buď úplně zhroutily nebo jsou vážně poškozené, mimo jiné prezidentský palác, budova parlamentu, ale také školy, nemocnice, údajně namátkově jedno vězení, ze kterého uprchli všichni vězni, tady ve Spojených státech samozřejmě sledují situaci velmi pozorně, žije zde mnoho Haiťanů, lidí, kteří mají na Haiti své příbuzné, ale v podstatě zatím všechny ty informace, které dostáváme, jsou kusé, jsou takové jednotlivé, nejsou přehledné, přicházejí většinou prostřednictvím Internetu. Snad jedno konkrétní číslo, ještě bych zmínil, Mezinárodní Červený kříž odhaduje, že nějakým způsobem postihlo to zemětřesení 3 miliony z celkem 9 milionů obyvatel Haiti, takže je to opravdu katastrofa obrovských rozměrů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak bude vypadat americká pomoc. Spojené státy jsou jedni z prvních, kteří pomáhají Haiti?

Vít POHANKA, redaktor:
Tak prezident Obama zdůrazňoval v tom svém projevu zhruba před hodinou hlavně to, že ta pomoc musí být rychlá. Ta reakce v prvních hodinách a dnech po katastrofě bývá klíčová, a první americký záchranný tým už by měl být na místě, zpravodaj CNN z místa hlásil, že se tam objevily i americké helikoptéry. Ty týmy vyrážejí z různých míst ve Spojených státech, jde především o hasičské týmy v tuhle chvíli s pátracími psy speciálně cvičenými pro takové situace a speciálně cvičenými pro hledání lidí zavalených v troskách. Teď se ale teprve rozbíhá celá taková mašinérie, kterou má na starosti především ministerstvo zahraničí a které se budou podle všeho účastnit ve Spojených státech, jenom ve Spojených státech, desítky tisíc lidí, samozřejmě ta pomoc tam bude proudit, nabízí OSN i z mnoha jiných zemí. Logistickou pomoc přitom pomáhá zajistit i armáda, ať už letecky nebo omezeně i za použití námořních plavidel, které jsou v oblasti. O tom před malou chvílí mluvil na ministerstvu zahraničí generál Douglas Fraser, šéf velitelství /nesrozumitelné/ do jehož působnosti Haiti spadá, takže Spojené státy jsou nepochybně v tomhle, v tuhle chvíli už velmi aktivní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, a silně poškozená byla taky mise OSN, má světová organizace přesnější informace o situaci na místě?

Vít POHANKA, redaktor:
Zatím jsou informace o tom, že je nezvěstných víc, než sto lidí, kteří přímo na misi OSN pracovali. Neví se mimo jiné, kde je šéf, samotný šéf té mise a jeho zástupce a je pravděpodobné, že jsou v troskách a už ani oni nejsou mezi živými. Takže i OSN podle toho, co říkal také dopoledne místního času generální tajemník Pan Kimun v New Yorku, se zatím potýká s tím, aby vůbec zjistila, jak to tam vypadá. Jinak na Haiti dlouhodobě působí mírotvorci, kterých je 9 tisíc a mnoho z nich, to už je teď jasné, bude také mezi oběťmi. Například Čína naznačila, že z jejich státních příslušníků, kteří v té misi působili, je osm mrtvých, deset dalších se pohřešuje. Jordánsko hlásí tři mrtvé mírotvorce, Brazílie namátkou jedenáct mrtvých a mnoho dalších pohřešovaných. Takže se dá s jistotou skoro čekat, že se budeme dozvídat další a další podobné smutné statistiky, které se týkají zahraničních zaměstnanců, kteří jsou na Haiti, ale samozřejmě mnohem víc bude zasažena místní populace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, díky za čerstvé informace. Na shledanou.

Vít POHANKA, redaktor:
Na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na druhé lince je docentka Markéta Křížová ze Střediska iberoamerických studií. Dobrý večer.

Markéta KŘÍŽOVÁ, Středisko iberoamerických studií:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní docentko, nejen, že haitská metropole PortoauPrince ležela jen asi 15 kilometrů od epicentra zemětřesení, tedy nejsilnějšího za víc než 100 let, které Haiti postihlo, na tom dopadu se asi podepsalo i to, jak vypadala tamní infrastruktura, můžete popsat, na jakou zemi tahle rána dopadla, proč je právě Haiti nejchudším státem západní hemisféry?

Markéta KŘÍŽOVÁ, Středisko iberoamerických studií:
No, tak Haiti dlouhodobě vlastně už několik století má nebo ten haitský stát vznikl za velmi nevýhodných výchozích podmínek, na konci 18. století a vlastně v 19., ve 20. století byl nejnestabilnější, politicky nejnestabilnější asi zemí Latinské Ameriky. Prošel řadou diktatur, v podstatě nikdy neměl stabilní politický systém, tak vlastně od 50. let na Haiti byla diktatura JeanaClauda Duvaliera, která skutečně byla jakýmsi sultánským režimem, kdy vlastně jeden stát sloužil pouze pro soukromé obohacení té rodiny, diktátor byl vyhnán vlastně, JeanClaude Duvalier, druhý z té dynastie, byl vyhnán v roce 1986, ale to, co následovalo zase, nemůžeme vůbec nazývat demokratizací, prostě Haiti je zemí, kterou si uzurpují nejrůznější kliky, je tedy nejchudší zemí, zemí, kde panuje zločin vlastně na, od té lokální úrovni, to znamená, od těch různých gangů, které si uzurpují části měst, až po jaksi zločiny nejvyšších politických a vojenských policejních špiček, navíc Haiti je zemí, která se v posledních desetiletích stala překladištěm drog, navíc je chronicky přelidněná, vlastně dochází tam už řadu desetiletí k masivnímu odlesňování a k erozi, takže lidé si opravdu nejsou schopni zajistit základní životní standard.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A za této katastrofální situace, která panovala i před zemětřesením, budou vůbec haitské úřady schopné vypořádat se, i když se zahraniční pomocí, s následky zemětřesení?

Markéta KŘÍŽOVÁ, Středisko iberoamerických studií:
To já vůbec si neodvažuji odhadovat, protože zase i v minulosti docházelo třeba při podobných neštěstí, že jo, docházelo tam i před tím k hurikánům, k zemětřesením menšího rázu a tam vlastně vždycky byly problémy s tím, že i humanitární pomoc byla rozkrádána, byla ... jaksi nedošla k tomu svému určení, navíc je prostě problém, když tam postavíte nemocnici, tak vlastně, co se s ní potom bude dít, takže to je navíc, že jo, ti lidé skutečně nejsou schopni spravovat své vlastní záležitosti, na Haiti je téměř čtyřicetiprocentní negramotnost, takže ta situace opravdu je strašlivá, si myslím, i skutečně v tom, že ti lidé nemají žádné rezervy. Na Haiti pořád ještě funguje rodina jako vlastně záchranná síť, čili pokud je potřeba, třeba o sirotky se ta rodina pokusí postarat, ta širší rodina, ale myslím si, že ti lidé už v posledních desetiletích vlastně žili na doraz, žili, žili opravdu bez jakýchkoliv rezerv. A nevím, opravdu mně připadá, že ta katastrofa je tak strašlivá, že její dopady hlavně, že jo, jedna věc je, že se tam teď ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy, že není jednoduché říct, jak to bude vypadat za pár dní. Já vám v tuto chvíli, paní docentko, děkuji, děkuji Markétě Křížové z pražského univerzitního Střediska iberoamerických studií. Na shledanou.

Markéta KŘÍŽOVÁ, Středisko iberoamerických studií:
Na shledanou.

Prasečí chřipka

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Celý jeden milion vakcín si objednal český stát, když se i nad tímto regionem vznášela hrozba rozsáhlé epidemie takzvané prasečí chřipky. Ta zjevně nenastala, alespoň zatím. A v rámci očkovací kampaně se za poslední dva měsíce uplatnilo jen asi 55 tisíc dávek obranné látky, oznámilo dnes ministerstvo zdravotnictví. Co se zbývajícími zásobami? A máme nejhorší za sebou? Dalším hostem Ozvěn dne je hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít. Dobrý večer.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, já už jsem řekla, že bylo dosud aplikováno jen přes 50 tisíc vakcín, to je asi opravdu míň, než jste čekali původně?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví:
Paní redaktorko, nedá se říct, jestli jsme čekali víc, věřili jsme, že indikovaní pacienti, to znamená ti pacienti s těžkým chronickým onemocněním, srdečně cévního systému, dýchacího systému, imunitního systému, že pochopí, že z hlediska jejich ochrany života je důležité se očkovat. Bohužel zatím se pohybujeme přesně v těch samých číslech jako Evropská unie, protože máme proočkováno přibližně 30 procent dodaných vakcín a jsme ve stejném stavu, jako jsou ostatní členské státy Evropské unie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je to nebezpečí ale opravdu akutní, zatím byl zjištěn virus pandemické chřipky u víc než 2 tisíc lidí, na nákazu zemřelo, tedy v Česku 77 lidí. Myslíte si, že ještě přijde ta druhá silnější vlna nemoci?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví:
Víte, já si myslím, že 77 ztráty životů je relativně vysoké číslo, podívámli se na počty úmrtí v jiných členských státech, my jsme se museli rozhodovat, a každé rozhodnutí je velmi složité, víte, my jsme očekávali, že ten virus se může chovat přesně, jako virus ptačí chřipky, a tam je sedmdesátiprocentní smrtnost. Já jsem se nikdy, a paní ministryně by si nikdy nepřála, aby ta sedmdesátiprocentní smrtnost tady byla a my jsme nebyli připraveni. Buďme rádi, že ten virus zatím nemá takovou patogenitu, která se čekala, ale já pevně věřím, že lidé se ještě nechají očkovat, protože ten virus tu bude cirkulovat i příštích letech a ten, kdo se nechá očkovat, bude mít takzvanou imunitní paměť a v těch příštích letech, když se s tímto virem setká, tak bude mít dostatek protilátek proti tomu onemocnění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy teď máte k dispozici kolem dvou set tisíc vakcín, milion je jich objednaných, co se stane s těmi, které nenajdou využití, chystáte se například nějaké odříct z těch objednaných?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví:
Zatím neuvažujeme o odřeknutí této vakcíny, my jsme opravdu k tomu přistoupili velmi racionálně, byli jsme kritizováni za to, že máme jenom vakcínu pro pět set tisíc lidí, na druhé straně vidíte, teď se dostáváme do informací, máte hodně vakcíny, moc jste jí objednali, rozhodně jsme přistupovali racionálně, nejsme ty státy, jako je Německo, Francie, Anglie, které odebraly vakcíny v druhém dávkovém schématu pro celou populaci. Já pevně věřím, rozšířili jsme indikační schéma, rozšířili jsme možnost očkování diabetických pacientů, kteří jsou léčeni inzulinem, rozšířili jsme toto o možnost očkování lidí, kteří mají nějakou poruchu svalového nebo kosterního aparátu a velmi obtížně při onemocnění mohou proventilovat více a jsem přesvědčen, že během těch jarních měsíců jsme schopni proočkovat tu dávku, kterou republika má.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A, pane náměstku, nebylo to ale celé skutečně jenom mediální humbuk, možná dirigovaný farmaceutickými firmami, které na zprávách u pandemií můžou vydělávat, tyto zprávy už se objevily?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví:
Paní redaktorko, samozřejmě já znám ten výrok pana doktora Wodarga, který byl publikován, hlavně budu oponovat, myslíme si, že administrativa pana prezidenta Obamy je absolutně bez informací. Prezident Obama v sobotu vyhlásil národní vakcinační den, týden proti chřipce ve Spojených státech, protože stále ta nemocnost tam je, stále umírá větší počet lidí, než je obvyklý, čili já si myslím, že to rozhodnutí České republiky bylo naprosto racionální a pevně věřím, že ti chroničtí pacienti pochopí, že to není o tom, abychom utratili nějaké peníze, že to je o tom, abychom ochránili jejich zdraví.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká hlavní hygienik České republiky Michael Vít. Děkuji za vaše odpovědi. Na shledanou.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministryně zdravotnictví:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nebyl tedy rozruch kolem prasečí chřipky spíš jen mediální bublina? Jedním z těch, kdo mají v tomto směru pochybnosti, je publicista Jaroslav Weiss. Dobrý večer.

Jaroslav WEISS, publicista:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Weissy, jeden ze zdravotních skandálů století, to je možná trochu přehnaný přívlastek v tuto chvíli, ale řekl byste, že dochází na vaše slova, že kolem pandemické chřipky byl skutečně velký povyk zbytečně.

Jaroslav WEISS, publicista:
Já bych teda nechtěl říct, že dochází na má slova, ale každopádně ten povyk byl větší než musel být a nikoliv, nejsem si na jedné straně jistý, že to může být dáno jenom nějakým tlakem farmaceutických společností, ale ono je to opravdu zajímavé, nebo takzvaně sexy téma ve zpravodajství, málo platné jako hrozící epidemie a co epidemie, pandemie je vždycky zajímavá.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy média, že by za to mohly především?

Jaroslav WEISS, publicista:
Ne, ne, média se, myslím, pakliže samozřejmě ten, ten výrok nebo ten článek, a to není jediný článek doktora Wodarga na toto téma, doktor Wodarg je chronickým nebo dlouhodobým odpůrcem vlastně celé té kampaně ohledně chřipky H1N1 nebo prasečí chřipky, ale ten, ta média se prostě do toho ráda připojila. A druhá věc je samozřejmě, jestli farmaceutické společnosti to iniciovaly, nebo použily minimálně lobbyistických tlaků nebo PR tlaků, tam taky jistý náznak je takový, jsou, když se člověk podívá jenom trošičku, když si progoogluje, tak narazil na takový zajímavý článek, který není, nepochází od doktora Wodarga, ale v /nesrozumitelné/, který upozorňuje na to vlastně, že farmaceutické firmy přecházejí poslední dobou víc na produkci nebo jako perspektivní je pro ně produkce vakcín, na rozdíl od té, nikoli pouze klasických léků, kterým vlastně řada z nich bude taky zanedlouho končit ochranná lhůta.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To by odpovídalo tomu, že vakcíny se jim vyplatí?

Jaroslav WEISS, publicista:
A to by odpovídalo, že se vakcíny přirozeně vyplatí a vyplatí se je nabídnout. A samozřejmě žádná, je to politická záležitost, žádná vláda si netroufne a netroufne ani náhodou jako svým občanům zabránit v možnosti očkovat se proti něčemu. Já ani náhodou nepodezírám naše ministerstvo zdravotnictví nebo někoho, že by, že by fungovali ve spoluúčasti s farmaceutickými firmami, to rozhodnutí je tak složitý, že to je princip předběžné opatrnosti, ta, ta chřipka mohla být smrtelná, nezbývá než to udělat, nicméně v zájmu farmaceutických firem je prodávat samozřejmě. Takže to samozřejmě budou podporovat. Takže tu bublinu bych tam trochu viděl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to je názor publicisty Jaroslava Weisse, díky za něj. Na shledanou.

Jaroslav WEISS, publicista:
Na shledanou.

Čínské dilema internetového gigantu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Internetový gigant Google možná odejde z velkého a lukrativního čínského trhu. Může za to troufalý a hackerský útok. Pro Google to byla poslední kapka. Upozorňuje v dnešní poznámce Ozvěn dne komentátor Radiožurnál Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Co udělá člověk internetového věku, chceli si ověřit údaj? Nezvedne se od počítače a nesáhne po papírové encyklopedii, která ostatně může být zastaralá, nechá Internet, aby se za něj snažil. I v Česku se k tomu nejčastěji využívá služeb portálu Google, proto mnozí lidé internetový vyhledávací proces charakterizují slovy, že si to či ono "vygúglovali". Za prestižní pozice se ale také platí a Google to poznal v Číně. Podmínkou jeho nerušeného rozvoje v této zemi byla autocenzura. Peking si přál, aby googlovský vyhledávač nereagoval na všechna slova, která mají podle čínského vedení potenciálně podvratný charakter. Příklad: Demokracie či Tibet. Google se sklonil, jak se to ostatně v říši středu od zástupce barbarů čtyř světových stran očekává celá staletí, a v dobrovolném okleštění působil v Číně téměř čtyři roky. Byl to dobrý obchod jen z ekonomického hlediska, politicky a mravně to byl propadák. Google nenacházel obranu proti lidem, kteří ho na Západě ostouzeli, nejen za to, že jde na ruku diktatuře, proti níž oni bojují, ale také proto, že sám porušuje vlastní motto "Don't be evil", což je možné volně přeložit jako "Chovej se mravně". Co vyneslo Google vzhůru? Nejen svoboda podnikání. Také svoboda projevu. V Číně Google tento princip zaprodal. A jak se nyní ukazuje, jeho představitelé to dobře věděli a špatně snášeli. Poslední kapkou byly sofistikované pokusy hackerů, téměř jistě inspirovaných a placených čínskou vládou, dostat se do mailových schránek, které si na googlovských stránkách zřídili odpůrci čínské vlády. Tím pohár přetekl. A Google oznámil, že napříště chce v Číně působit jen v necenzurované formě, a dal jasně najevo, že když to nepůjde, počítá i s tím, že v zemi skončí. Jeho akcie vzápětí spadly téměř o dvě procenta. U burziánů. U některých jiných lidí, právě proto, že mají pochopení pro jeho těžké dilema, vydělávat chce přece každý, Google naopak stoupl. A značně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává náš komentátor Milan Slezák.

Ničivé zemětřesení na Haiti

Pavel PROUZA, redaktor:
Ničivé zemětřesení na Haiti připravilo o život patrně až desetitisíce obyvatel chudé karibské země. Neochvějnou podporu ostrovnímu státu zdevastovanému zemětřesením slíbil americký prezident Barack Obama. Své administrativě Obama nařídil urychleně zahájit koordinovanou akci zaměřenou na záchranu postižených.

Barack OBAMA, prezident Spojených států amerických:
Za prvé se snažíme urychleně postarat o všechny zaměstnance americké ambasády v PortoauPrince. Stejně jako o všechny Američany žijící a pracující na Haiti. Za druhé, mobilizujeme zdroje, které pomohou při záchraně postižených. Naše vojenská letadla ze vzduchu vyhodnocují rozsah škod. Ještě dnes dorazí do země první část civilního záchranného týmu. Týmy z Floridy, Kalifornie a Virginie budou na Haiti nejpozději do zítřka. Další záchranné vybavení personál i lékařský materiál připravujeme k vyslání.

Pavel PROUZA, redaktor:
Organizace Člověk v tísni a arcidiecézní charita Olomouc vyhlásily finanční sbírky na pomoc obětem ničivého zemětřesení na Haiti. Člověk v tísni na okamžitou pomoc uvolnil 300 tisíc korun Charita České republiky půl milionu. Na Haiti chce v sobotu vyrazit liberecká společnost Hend for Help.

TOP 09 nepodpoří ve sněmovně žádný návrh směřující k prohloubení schodku státního rozpočtu

Pavel PROUZA, redaktor:
TOP 09 nepodpoří ve sněmovně žádný návrh směřující k prohloubení schodku státního rozpočtu. Premiérovi Janu Fischerovi to na dnešní schůzce ve Strakově akademii slíbil šéf strany Karel Schwarzenberg. Ten předsedu vládu informoval i o podpoře, kterou může kabinet čekat ve sněmovně a v Senátu při projednávání protikorupčního balíčku. Fischer už se od začátku roku sešel s předsedou KDUČSL Cyrilem Svobodou a šéfem Strany zelených Ondřejem Liškou. Tento týden hodlá premiér schůzky s lídry stran ukončit.

Pokud stát není dlouhodobě schopen nabídnout náhradní pozemek, může si ho restituent vybrat sám

Pavel PROUZA, redaktor:
Pokud stát není dlouhodobě schopen nabídnout náhradní pozemek, může si ho restituent vybrat sám. To je verdikt Ústavního soudu. Trojce stěžovatelů se od roku 1991 domáhá náhrady za parcelu v PrazeBřevnově. Pozemkový fond jim nárok sice už v roce 1998 přiznal, neposkytl jim ale adekvátní náhradu. Pražské soudy jim pak upřely právo najít si náhradní pozemek sami. Podle soudce zpravodaje Vojena Güttlera je při restitučních kauzách stát v roli dlužníka a nemůže tento proces prodlužovat.

Vojen GÜTTLER, soudce zpravodaj:
Po dobu více než 10 let nedošlo k tomu, že by Pozemkový fond stěžovatelům nabídl adekvátní náhradní pozemky. Obecné soudy v daném případě rozhodovaly nepřiměřeně formalisticky, to tedy byly hlavní důvody, proč Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co ještě uslyšíte? Bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti v Polsku protestují. Nový zákon je připravil o vysoké důchody. Letiště Aero Vodochody má velké plány, v budoucnu chce odbavit víc než 3 miliony cestujících ročně. A nakonec se dozvíte, že na Ještědu budou už brzy k vidění strážníci na lyžích.

Bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti v Polsku protestují

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tisíce bývalých příslušníků polské Státní bezpečnosti protestují. Od začátku roku přišli kvůli novému zákonu o vysoké důchody. Pobírali několikanásobně víc, než běžný důchodci v Polsku. Dnes o jejich stížnosti jednal polský Ústavní soud. Jeho rozhodnutí bude precedentní. Jak je možné, že se v Polsku podařilo prosadit zákon, který sebral bývalým prominentům režimu vysoké důchody? I to probereme s naším varšavským zpravodajem Petrem Vavrouškou, kterého zdravím. Dobrý večer.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Petře, nejdřív se podívejme na důchody bývalých příslušníků totalitních represivních složek, jak moc se změnily od začátku roku jejich penze?

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Já bych řekl, že poměrně zásadně, jen pro představu, například generálové dostávali měsíčně v přepočtu 45 tisíc korun, od začátku roku jim ta renta klesla až na 15 tisíc, to je pro ně určitě obrovský rozdíl. Zhruba 10 tisíc bývalých funkcionářů té Státní bezpečnosti a nejrůznějších, jak zaznělo z represivních složek, bude pobírat jen minimální důchod, ten v Polsku činí v přepočtu zhruba 4 tisíce korun. Celkově tedy polský stát ročně ušetří až 4 miliardy korun na důchodech pro prominenty režimu, část peněz by měli dostat lidé, kteří za komunismu trpěli, taková je tedy představa.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ta změna se dotkla víc než 40 tisíc osob, jak se jí brání?

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Pochopitelně už na konci roku dostali do rukou to rozhodnutí o snížení důchodu a na jeho základě se mohli třeba odvolat k soudu, což řada z nich udělala, odhaduje se, že k dnešnímu dni stížnost podalo více než 7 tisíc lidí. Co je ale zajímavé, penze se nesníží například těm, kteří jasně ještě teď v nejbližší době prokážou, že podporovali třeba v 80. letech tehdejší opozici v Polsku konkrétní lidi nebo nějaké organizace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dnes o zákonu, to už jsem zmiňovala, jednal polský Ústavní soud, co je podstatou stížnosti lidí, kteří se na tribunál obrátili?

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Protiústavnost zákonu napadli poslanci polské levice, podle nich uplatňuje princip kolektivní viny, to znamená, že nerozlišuje, kdo opravdu takříkajíc škodil národu, kdo potlačoval všechny možné svobody a kdo byl na druhou stranu jen, řekněme, jen obyčejným úředníkem na ministerstvu, proto argumentují, že ten nový zákon je represivní, to dnes také několikrát zaznělo během toho slyšení u Ústavního soudu, mimochodem, trvá od půl desáté dopoledne, vypadá to, že ten verdikt padne v nejbližších dnech, rozhodně ne tedy dnes, to rozhodnutí tribunálu, jak jste říkala, bude precedentní už kvůli těm sedmi tisícím žalobám, které leží u soudů nižších instancí, ale jak dnes třeba řekla během diskuse jedna ze soudkyň, i po tom snížení od začátku jsou v průměru důchody těch bývalých členů totalitní bezpečnostní služby vyšší, než obyčejných důchodců tady v Polsku, takže jejich stížnost je svým způsobem vlastně nemorální.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vysvětluje náš varšavský zpravodaj Petr Vavrouška. Díky, na shledanou.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jak jsou na tom s důchody bývalí příslušníci české Státní bezpečnosti? Na kolik platí výhrady, že jsou na tom mnohem líp, než jejich někdejší oběti? Zeptám se poslance ČSSD Františka Bublana, který působil po listopadu 89 několik let taky jako ministr vnitra. Dobrý večer.

František BUBLAN, poslanec /ČSSD/:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče, je situace zdejších bývalých estébáků srovnatelná s polskými?

František BUBLAN, poslanec /ČSSD/:
Tak u nás ta situace byla poněkud jiná, my jsme nebyli tak benevolentní, jako v Polsku, abychom bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti okamžitě vypláceli důchody nebo nějaké odchodné. U nás museli všichni projít občanskými komisemi a ten, kdo nebyl uznán jako způsobilý, aby mohl nadále působit, buďto u policie nebo v bezpečnostních složkách, což byla většina, tak tito lidé odcházeli naprosto bez jakýchkoliv nároků na nějakou výsluhu nebo na nějaký důchod. Takže těchto lidí se to netýká. A ti, co byli uznáni, aby mohli sloužit třeba u policie, což někteří využili, ale nikoliv třeba u zpravodajských služeb, tak tito lidé samozřejmě pokračují dál v té službě, ale ta doba, kterou strávili v těch represivních složkách, tak to se jim do toho důchodu nezapočítává.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mají ale rentu navíc, když odešli už v té době do důchodu, potom po roce 89, která se počítá od roku 89, jestli tomu dobře rozumím.

František BUBLAN, poslanec /ČSSD/:
To se počítá od roku 89, případně, když třeba někdo sloužil, já nevím, pět let u policie, potom sloužil dalších pět let u represivní složky, tak se mu počítá pouze těch pět let u té veřejné bezpečnosti nebo u té policie, nikoliv u té represivní složky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Není ale pravda, že bývalí příslušníci komunistické StB mají přeci jen vyšší důchody, než třeba zbytek důchodců, než průměrný důchod?

František BUBLAN, poslanec /ČSSD/:
No, ti, kteří neprošli těma prověrkama, tak ti určitě nemají vyšší důchod, ti mají přibližně stejné důchody, jako ostatní, protože se jim to počítá vlastně z toho, z toho platu a nemají takové ty výhody, co mají ostatní příslušníci bezpečnostních složek, že se jim to vypočítává podle odsloužených let a může to být až 50 procent jejich posledního platu, takže ti určitě tu výhodu nemají. Možná budou mít nějakou nepatrnou výhodu ti, co potom ještě sloužili i nadále, třeba u policie, ale, jak jsem říkal, počítá se jim pouze ta doba odsloužená u policie, nikoliv to, co odsloužili u těch represivních složek. Takže tam ta výhoda je velmi, může být, ale může být velmi nepatrná, určitě to nebudou teď, jako v tom Polsku, nějaké násobky toho průměrného důchodu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vypočítává poslanec za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan. Děkuji, na shledanou.

František BUBLAN, poslanec /ČSSD/:
Také děkuji, na shledanou.

Plány letiště Aero Vodochody

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tři a půl milionu cestujících ročně chce v budoucnu odbavit letiště Vodochody na severu hlavního města. S tímto ambiciózním plánem dnes předstoupil před novináře generální ředitel Martin Kačur. Investice by podle něj neměla přesáhnout tři miliardy korun a pasažéry by mělo být možné začít odbavovat za tři roky. Zatím ale skupině Penta, která stavbu financuje, chybí studie vlivu stavby na životní prostředí, takzvaná EIA. Musí se totiž vypořádávat s řadou námitek okolních obcí, které jsou proti rozšíření letiště. Dotýká se vás tento projekt nebo vás prostě zajímá. Pak i vy se můžete zapojit do diskuse buď emailem na adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo pošlete SMS ve tvaru RF mezera a váš text na číslo 9077703. Ve studiu vítám generálního ředitele letiště Aero Vodochody Martina Kačura. Dobrý večer.

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A po telefonu zdravím starostku obce Máslovice Vladimíru Sýkorovou. Dobrý večer.

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, tři a půl milionu cestujících ročně, to je dost, čtvrtina cestujících, které odbaví největší letiště v Česku, Letiště Praha v Ruzyni. Jak toho chcete dosáhnout?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Tak ten náš cíl, který je vybudovat na letišti ve Vodochodech, doplním stávající dráhy, stávající infrastruktury, je vybudovat nízkonákladové letiště, které už při tý výstavbě bude budovat jenom tu nezbytně nutnou infrastrukturu, která je nutná pro provoz nízkonákladových leteckých společností. Tím se nám povede vybudovat infrastrukturu, která bude levná na provoz, která bude zajímavá pro nízkonákladové letecké společnosti a v podstatě tím pádem můžou létat na vodochodské letiště za podstatně nižších nákladů, než je tomu na velké ruzyňské letiště, které je budované trošičku na jiný typ provozu, na ten přestupný /nesrozumitelné/.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vyjednáváte už s aerolinkami?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
S těmi, které létají na Ruzyň nebo i s jinými?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Vyjednáváme se všemi nízkonákladovými leteckými přepravci, podsouvá se nám tady, že v podstatě stavíme letiště jenom proto, abychom stáhli provoz Ruzyně, ale není tomu pravda. Není to jenom tak, bavíme se s leteckými společnostmi nízkonákladovými, které nám říkají, že pokud by cena, nabídka ceny, za kterou by létali do Vodochod, byla podstatně nižší než na Ruzyň, tak jsou schopni otevřít podstatně širší trh a další nové destinace, které se na Ruzyni nebudou létat právě kvůli nákladům a kvůli cenám, které na Ruzyni jsou aplikovány.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tuto vizi tedy nastiňuje generální ředitel letiště Aero Vodochody, ale obce, které leží v blízkosti, plánovaného rozšířeného letiště jsou proti tomu, aby se tento projekt realizoval. Paní starostko Sýkorová, co hlavně vám vadí?

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Samozřejmě nám vadí celkové zhoršení životního prostředí v našem regionu a mnohonásobné zatížení, negativní zatížení tohoto regionu, který v žádném případě nové velké mezinárodní letiště nepotřebuje. Ruzyně je dostatečně blízko a je schopna dostatečně zajistit přepravu cestujících ve velkém množství. A letiště v takové blízkosti s takovými ambicemi opravdu nepotřebujeme a odmítáme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy mluvíte o negativních účincích. Co máte namysli konkrétně?

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Samozřejmě je to hluková zátěž pro mnoho obcí, zvláště v těch, které by ležely v dráze vzlétání a přistávání a rolování po dráze. Potom zatížení silniční dopravy, enormní zatížení silniční dopravy, která už teď je ve špičkách na hranici normálního provozu. Potom samozřejmě znehodnocení nemovitostí v okolí letiště a zdravotní problémy všech obyvatel postižených hlukem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jak vnímáte tyto námitky, už jste vyšli alespoň některým vstříc, protože vy musíte také dosáhnout toho, aby ministerstvo životního prostředí schválilo tu studiu o vlivu životního prostředí, které se neobejde bez nějakého vyslyšení těch obcí?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
To, co zmiňovala paní starostka, tak samozřejmě jsou jedny z připomínek, které jsme získali v rámci ty první fáze projednávání dokumentace a je v rámci zjišťovacího řízení. Ty připomínky jsme dostali, s nimi se snažíme fakticky vypořádat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jak konkrétně třeba už jste vyšli vstříc?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Tak ty oblast, které, pokud si vezmeme nejdřív hluk, tak tam samozřejmě první prvek, který, jsou typy letadel, které na vodochodské letiště budou létat, jsou to letadla do rozpětí 36 metrů, jsou to letadla, která létají běžně po Evropě velmi blízko městských center, jsou to letadla, která prošla v rámci vývoje svých motorizací a v rámci snižování hluku největším vývojem, takže to je první záležitost. Druhá záležitost je úprava příletových a odletových tratí tak, abychom se maximálně vyhnuli ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Abyste nezasáhli obce.

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Tak, abychom se vyhnuli území, kde je, kde je rozsáhlejší obyvatelstvo. Snažíme se úpravou trati vyhnout i tomu, na co se poukazovalo, že jsou tam blízké chemické areály, i když jsou prostě zhruba nějakých jeden a půl kilometru bokem od dráhy, to je první věc. Druhá záležitost se týká dopravy, jak paní starostka zmiňovala, už dneska ta doprava je ve špičkách na hranici a jedna z relevantních připomínek, které byly v rámci zjišťovacího řízení, byla i úprava dopravní infrastruktury.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tam byste měli pomoci vybudovat dálniční přivaděč, chystáte se, že ho zaplatíte celý?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Na tom, na tom uvažujeme, tady se nám opět podsouvá, že v podstatě problematika dopravy je spojená jenom s letištěm. My jsme si nechávali zpracovat analýzu a z té vyplynulo, že i kdyby se letiště nepostavilo, tak za nedlouho, za pár let prostě bude automobilová doprava a situace dopravní v této lokalitě absolutně nepřijatelná, a to vzhledem k tomu, jak se rozvíjí rezidenční výstavba v tomto okolí, takže tady se nám podstrkává, že my máme řešit veškeré, veškeré záležitosti ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tyto argumenty vy nepřijímáte?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Ne, samozřejmě snažíme se jako vyjít vstříc ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale není to tedy jen problém letiště podle vás. Paní starostko, vy slyšíte argumenty tady pana ředitele, který říká, že se letiště snaží vyjít vstříc obcím, za žádných okolností byste nebyli ochotni přistoupit na spolupráci?

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Obávám se, že ne. Navíc argument, například, že se budou snažit vyhnout osídleným prostorám v regionu, je, není relevantní, protože tady je tak husté osídlení, že se těžko mohou vyhnout nebo nejsou tady taková prázdná místa, aby letadlo nebylo slyšet. Potom nikdo nepodstrkává firmě Penta žádné řešení. My prostě nepotřebujeme tady to letiště, není to veřejný zájem, je to pouze soukromý byznys této firmy, takže jako tady není co řešit jako, aby ... nikdo nežádá, aby se tím Penta zabývala. Ať jde do regionu, kde třeba to rozšíření nebo zaměstnanost nebo rozšíření nebo rozvoj regionu je mnohem potřebnější, než v našem regionu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste na to narazila, paní starostko, protože by zřejmě zcela určitě přibyla nějaká pracovní místa tím rozšířením letiště Aera Vodochody, to nepotřebujete?

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Prahavýchod je, má velmi malé procento nezaměstnanosti, co se týče ve srovnání s ostatními regiony v republice, které jsou na tom mnohem hůře a které by naopak potřebovaly takový rozvoj, pokud firma Penta chce dělat dobré skutky, tak ať je dělá v regionech, které to potřebují a ne v regionu, který naopak je, začíná být velmi zatížen rozvojem, ať už dopravním nebo hospodářsky a podobně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, je pravda, že letiště mělo podle původních plánů začít fungovat letos, možná i vloni, to byly ty první odhady, teď se to odsouvá na rok 2013, potom, co jsme slyšeli, jak ostré jsou výhrady obcí, myslíte si, že se to podaří?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Tak já si myslím, že potom, co dopracujeme studii, já, a podáme ji, tak myslím si, že pak má význam začít se bavit na tom, jakým způsobem ta studie je zpracována, pak se podívejme na faktická data a faktické informace, které v té studii budou. Teďko si myslím, že se bavíme nad informacema, které vypadají a které vyplývají z původně podané EIA, ke které jsme dostali jako spoustu připomínek a které se snažíme nějakým způsobem řešit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jak jste daleko s tou studií, kdy ji předložíte?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
My jsme zpracovali spoustu takových těch dílčích studií, které zapadají do tý skládačky, z těchto dílčích studií, které se zabývaly jednak bezpečností, jednak dopravou, jednak úpravou příletových, odletových tratí a i celkovou organizací vzdušného prostoru v pražské regionu, tak toto všechno jsou takové podklady k té finální kumulované studii posouzení vlivu na životní prostředí, takže tyto jednotlivé dílčí části jsou hotové, dostávají je zpracovatelé hlukových studií a já předpokládám, že určitě teda v průběhu polovině tohoto roku podáme dopracovanou EIA k dalšímu řízení na ministerstvo životního prostředí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní starostko Sýkorová, co všechno jsou obce ještě připraveny udělat proti tomu, aby se rozšiřovalo letiště na severu Prahy nebo na severovýchodě?

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Tak my samozřejmě také očekáváme výsledky druhé rozšířené dokumentace k EIA, protože zatím jsme měli možnost se vyjadřovat pouze k té první dokumentaci, a to jsme učinili. A monitorujeme teda, co vlastně letiště, jaké mění plány ve svých úvahách a myslím, že opravdu zásadní bude ta dokumentace, rozšířená dokumentace EIA.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale jste přichystáni alespoň k nějakému jednání s vedením letiště?

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
My jsme zatím nebyli vyzváni k jednání, takže připraveni jsme samozřejmě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, je to pravda, nejednáte s obcemi, jednáte bez nich?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Já bych, ne, ne, ne, já si myslím, že jednáme s obcemi, bohužel určitá část obcí se staví apriori proti letišti, to jsme i tady mohli slyšet a v takovém případě, jako těžko asi najdete společnou řeč, samozřejmě jsou určitý ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A snažíte se o to vůbec?

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Snažíme se. Jsou určití lidé, určité i obce, které mají aspoň určitou tendenci bavit se o potenciálních podmínkách, za kterých by to šlo, bohužel ale většinou jsou smeteny tou skupinou, která prostě bojuje apriori proti a jsou označeny za škůdci regionu a podobně. Já si myslím ale, až dopracujeme tu EIA, ukážeme tam i určité benefity z toho, že to letiště tady v tom regionu bude, ono vytvoří pracovní místa, které se prostě nedají jen tak sbalit jako a přesunout do míst, kde je levnější pracovní síla, bude to letiště, které je pro pražský region. Tady je ten trh, tady je ta poptávka, to letiště se nedá postavit nikde jinde v jiném regionu, aby bylo letiště pro Prahu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává generální ředitel letiště Aera Vodochody Martin Kačur, kterému děkuji, že přišel do studia. Na shledanou.

Martin KAČUR, generální ředitel letiště Aero Vodochody:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A loučím se i se starostkou obce Máslovice Vladimírou Sýkorovou, paní starostko, dobrý večer, na shledanou.

Vladimíra SÝKOROVÁ, starostka obce Máslovice:
Děkuji, na shledanou.

Na Ještědu budou brzy k vidění strážníci na lyžích

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V Česku se poprvé objeví i strážníci na lyžích. Do dvou týdnů začnou kontrolovat svahy libereckého Ještědu a když to bude nutné, jsou připraveni pronásledovat výtečníka i na sjezdovce. Ve zmíněném sportovním areálu totiž v poslední době přibývá úrazů, kterým by policisté měli předcházet. Když například jeden lyžař bezohledně narazí do druhého, udělí mu pokutu. A na důvody, které městskou policii v Liberci vedly k zavedení novinky, jsem se zeptala ředitele Ladislava Krajčíka.

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
Tak vycházíme z toho, že město Liberec je jedním z velkých měst a v České republice asi jediný, který má vlastně v katastrofu takovou dominantu, jako je Ještěd a jeho vlastně lyžařský areál nebo areál jako takový vůbec.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co by tam měli tedy strážníci dělat?

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
Víceméně reagujeme na situaci, která si myslím je obecně známá všem lyžařům, sjezdařům, kde je mnohdy spousta lidí, sjezdovky nejsou až tak široké, jako třeba v jiných zemích, a občas tam dochází k různým úrazům, dochází tam k některým strkanicím, řekněme, taky znečišťování toho okolí a porušování zákona obecně. A proto jsme si říkali tím, že, říkám, to je v katastru města Liberce, že by si ten náš kopec, když to takhle můžu říct, zaslouží péči městské policie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kolik strážníků bude na tyto lyžařské služby vyčleněno?

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
My v současné době, řekněme, navazujeme na projekt z loňského roku, který se jmenuje /nesrozumitelné/, kde jsme vyčlenili část městských strážníků, jim jsme jaksi přidělili území, kde působí výhradně a vlastně toto území jsme /nesrozumitelné/ jako další část nebo další lokalitu a budou tam v této chvíli, nebo respektive v letošní sezóně zatím dva strážníci, kteří to budou mít na starosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Počítáte s tím, že třeba příští rok jich bude víc?

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
My samozřejmě, pokud se to osvědčí a pokud skutečně bude, bude to mít smysl a bude to mít nějaký efekt, tak samozřejmě ty služby rozšíříme, když to bude potřeba.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Procházejí nějakou zvláštní přípravou, podle čeho je vůbec vybíráte?

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
No, tak my jsme samozřejmě museli vycházet z toho, že se jedná tak trošičku i o, tak trochu sport, takže hledali jsme strážníky, kteří umí lyžovat, kteří mají takový ten větší vztah ke sportu a k užívání vůbec, což v Liberci zase není takový problém, protože, protože v Liberci prostě lyžujeme a nebyl problém najít dva strážníky, kteří umí lyžovat a umí na kole a prostě jsou víceméně sportovně založený.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Počítá se tedy i s tím, že se budou třeba za někým muset spustit přímo sjezdovkou?

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
Na sjezdovce budou působit, ale víceméně to všechno je o prevenci, my nechceme, nechceme nikomu překážet, nechceme nikoho vychovávat až tak úplně, ale hlavně chceme působit preventivně, samozřejmě pokud dojde k tomu, že dojde k nějakýmu protiprávnímu jednání nebo, nebo budou svědky nějakého úrazu nebo něčeho podobného, samozřejmě pomůžou, anebo zasáhnou. Záleží na tom, co se bude dít.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak budou mít rozdělenou práci s horskou službou, nebo jak má být postavena jejich součinnost, jak budou spolupracovat?

Ladislav KRAJČÍK, ředitel Městské policie Liberec:
Ono to není o rozdělení, rozdělení práce, horská služba má samozřejmě svojí náplň, horská služba je hlavně pro záchranu života a pro tu činnost, která je mu určena, my se víceméně zase budeme snažit dohlížet nad veřejným pořádkem, na dodržování obecných zákonů, který samozřejmě platí na sjezdovkách. Myslím tím například, mluvil jsem i o ochraně přírody, mluvil jsem o dodržování pořádku, když se podíváte, kolikrát kolem sjezdovek se válí i spousta odpadků různých od, řekněme, nezodpovědných lidí, ale samozřejmě na našem území jsou i, řekněme, některé bary, stánky, jestli to tak můžeme říct, můžeme kontrolovat i dodržování nalévání alkoholu mladistvým a tak podobně, takže ta škála je, si myslím, poměrně velice široká.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává ředitel liberecké městské policie Ladislav Krajčík. Je osmnáct hodin padesát sedm minut, Ozvěny dne končí. Celý pořad najdete ve zvukové podobě ve formátu MP3 na internetových stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.