Ozvěny dne 9. 8. 2001

Další pumový atentát v Izraeli

Zřejmě nejkrvavější pumový atentát v Izraeli za poslední čtyři roky byl dnes spáchán v Jeruzalémě. Podle nejnovější bilance zabil palestinský sebevražedný útočník kromě sebe 14 osob, včetně 6 dětí a dalších přibližně 90 jich zranil. Podrobnosti dnešní tragédie popsal Českému rozhlasu Oldřich Zajíček, atašé styčného úřadu ČR v Ramalláhu.

Oldřich Zajíček, atašé styčného úřadu ČR v Ramalláhu: Je to otřesný čin, který vlastně roztáčí spirálu smrti, která dnes už nikdo neví, kdy skončí. K celému útoku se podle posledních informací z arabského tisku a rozhlasu přihlásila islámská organizace Džihád. Tato organizace společně s organizací Hamas už před dvěma týdny slibovala vlastně Izraeli ohromnou pomstu. A slibovala pomstu právě na nejrušnějších, na nejrůznějších místech v Izraeli. Bohužel dochází k tomu naplnění zrovna dnes. Nutno dodat, že palestinská samospráva se k tomuto hrůznému činu ještě vůbec nevyjádřila, což je velice špatné. A zároveň to dokazuje zřejmě ten fakt, že už není schopna uhlídat militantní křídla palestinských organizací, natož jednotlivce, kteří se rozhodnou spáchat takový otřesný čin.

Izraelská strana na pumový atentát bleskově zareagovala. Podle nejnovějších informací ostřelují izraelské bojové vrtulníky palestinská území. Arabský rozhlas hlásí první těžce zraněné. To, že budou následovat odvetné akce, potvrdil zpravodajské televizní stanici BBC poradce izraelského premiéra Šarona Dore Gold.

Dore Gold, poradce izraelského premiéra: Jsem si jistí, že předseda vlády Ariel Šaron přesně ví, jak chránit izraelský lid před podobnými útoky. Žádný stát, ani Velká Británie, Francie, Německo nebo Spojené státy nemohou tolerovat takový stav, kdy je civilní obyvatelstvo systematicky masakrováno jiným národem, který žije ve stejné zemi.

Mluvčí palestinské legislativní rady Hanan Ašráviová sice dnešní tragédii v Jeruzalémě odsoudila, ale jak pro BBC uvedla, oběti jsou také na palestinské straně.

Hanan Ašráviová: Více než 160 palestinských dětí a téměř 600 civilistů bylo dodnes zabito izraelskou armádou a izraelskými okupanty. A vždy jsme Izraeli říkali, nemůžete střílet na naše obyvatelstvo, nemůžete trestat celý národ, který by měl být chráněn. Myslím si, že není dobré namířit zbraně na jakékoliv civilisty, ať už Izraelce nebo Palestince. To je nepřípustné. A jediná cesta, jak celému násilí můžeme zabránit, je zastavení okupace palestinských území.

Dnešní atentát v Jeruzalémě odsoudila řada světových politiků. Mezi prvními byl předseda Evropské komise Romano Prodi, americký prezident George Bush, generální tajemník OSN Kofi Annan, egyptský ministr zahraničí Ahmed Maher a ruské Ministerstvo zahraničí.

Návrh zákona na odtajnění svazků StB

Senát navrhl odtajnění téměř všech svazků StB. Ve Valdštejnském paláci sleduje jednání horní parlamentní komory Dana Jaklová.

Senátoři začali zákon o zpřístupnění agendy komunistické bezpečnosti projednávat už včera. Protože sami předkladatelé, senátoři ODS ještě normu zpřesňovali, mohla horní komora Parlamentu o zákonu hlasovat až po uplynutí lhůty 24 hodin. Tedy až dnes po 16. hodině. Ze 73 přítomných zákonodárců podpořilo předlohu 57 senátorů. Proti byli tři komunisté v Senátu a za čtyřkoalici zvolený senátor Zdeněk Bárta. Hlasování se zdrželi všichni přítomní sociální demokraté a šéf lidoveckých senátorů Jiří Šenkýř. Nyní půjde návrh na zpřístupnění svazků StB a agendy zpravodajských a bezpečnostních služeb, se kterými bývalá StB spolupracovala, nebo je přímo řídila, do Poslanecké sněmovny.

Chtěli byste se podívat do svazků StB? Co si o jejich zpřístupnění myslí veřejnost, ale také ti, kterých se jejich obsah osobně dotýká, o to se zajímal Vladimír Hrubý.

Názory na zpřístupnění svazků StB jsou mezi lidmi různé, někdy ostře vyhraněné. I když pohled do svazků StB může pro člověka znamenat smutek a zklamání, novinář a bývalý disident Jefim Fištejn je zásadně pro to, aby tuto možnost lidé měli.

Jefim Fištejn, novinář: To je předpoklad vůbec toho, abychom mohli mluvit o lepším překonání minulosti. Občané, kteří to prožili, když tu možnost nadále nebudou mít, tak si myslím, že nemůžeme o tom mluvit. Nemít jí, to potom znamená tu minulost mít za sebou nepřekonanou, bolavou, hnisající.

Náhodně oslovení lidé se ale v názoru na odtajnění svazků StB zdaleka neshodují.

Posluchač: No, asi jo, aby se o tom vědělo, že to bylo nějaký zlo.

Posluchač: Já myslím, že určitě, protože estébáci nalezli všude.

Posluchač: To nevím. Nad tím jsem nepřemýšlela.

Posluchač: Mně je to úplně jedno. Svazky StB mi jsou ukradený.

Posluchač: No, já si myslím, že je to zbytečný, protože je to stará historie. A teď tolik v naší republice existuje problémů.

Posluchač: Mělo, protože lidi by se měli dozvědět, jak to bylo.

Britské kontroly na pražském letišti skončí

Britské kontroly na pražské Ruzyni skončí až dnes o půlnoci. Podle vyjádření šéfa naší diplomacie Jana Kavana měli imigrační úředníci letiště opustit o 24 hodin dříve. Chyba vznikla pravděpodobně nedopatřením při překladu společného česko-britského prohlášení. Pokračuje František Lutonský.

Kontroly ztěžovaly odlet cestujícím do Británie tři týdny. Minutu před půlnocí mají britští úředníci letiště opustit. Na ostrovy zatím nepustili asi 120 lidí. Ministr zahraničí přitom oznámil, že dnes by se cestující měli pohovorům s Brity vyhnout.

Zbyněk Havránek, mluvčí britské ambasády: Britská strana vždy jasně říkala, že kontroly budou pokračovat do čtvrtka do půlnoci.

Říká mluvčí britské ambasády Zbyněk Havránek. Podle jeho kolegy Aleše Pospíšila z Ministerstva zahraničí bylo v dokumentu právě slovo půlnoc.

Aleš Pospíšil, mluvčí Ministerstva zahraničí: Je pravda, že nebylo jasně zdůrazněno, že odchod je plánován až s koncem tohoto dne.

Šéfka Českého helsinského výboru Jana Chržová ale upozorňuje na to, že kontroly skončit nemusí. Londýn je může opět zavést v případě, že stoupne počet žadatelů o azyl.

Jana Chržová, Český helsinský výbor: Je tady reálné nebezpečí, že tyto pohovory nebo ta procedura, řekněme, předimigrační může samozřejmě pokračovat, nebo může být obnovena.

Opatření prodloužená o jeden den dnes postihla další cestující. Mezi nimi byl také Kamil Gabčuk, kterého do Anglie pozvala matka. Verdikt britských úředníků ale zněl jasně.

Kamil Gabčuk: Řekli mi, že se jí nedovolali. Prostě konec. Dali mi potvrzení, že nejsem schopen odletět do Londýna.

Rozruch dnes u imigračních přepážek způsobil podezřelý kufr. Policejní pyrotechnik ale nález označil za planý poplach. Podle zasahující policistky nejsou tyto případy v odletové hale ničím neobvyklým.

Policistka: My to máme dvacetkrát, třicetkrát za den. Je to šíleně unavující.

Policie proto jakoukoli souvislost s prodloužením kontrol odmítá.

Klienti zkrachovalých bank mají nárok na odškodné

Klienti zkrachovalých bank budou mít nárok na větší odškodné, než dosud. Rozhodl o tom dnes Senát. Zatímco do této chvíle mohli dostat maximálně 400 tisíc korun, v případě krachu banky v budoucnosti mají mít nárok až na 850 tisíc. Senátoři zároveň vyřešili i odškodnění třech zkrachovalých bank. Pragobanky, Moravia Banky a Universal Banky. Ti mohou dostat mimořádně až 4 miliony. Senátor Unie svobody Robert Kolář s tím ale příliš spokojen není. Upozorňuje na to, že v této situace by mohli žádat podobné odškodnění i klienti zkrachovalých kampeliček.

Robert Kolář, senátor Unie svobody: Já na tento problém upozorňuji ne proto, že by se zrodil v mé bujaré fantazii, ale tento problém je výsledkem jednání, která vedu s postiženými klienty kampeliček. A oni už teď čekají na to, kdy schválíme tento zákon, a budou apelovat na politiky, aby se stejně zachovali k nim.

A právě dnes svitla naděje postiženým klientům jedné z největších kampeliček. Zajišťovací fond družstevních záložen totiž zahájil výplatu náhrad pojištěných vkladů klientů První družstevní záložny Ostrava. Pokračuje Ivo Čelachovský, Český rozhlas Ostrava.

První družstevní záložna Ostrava je největší kampeličkou v zemi a má 23 tisíce členů. Ti si na svých kontech uložili téměř 3,5 miliardy korun. Od roku 1999 jí byla několikrát úřadem pro dohled omezena činnost a zavedena nucená správa. Od loňského prosince je pak v konkurzu. Podle mluvčího fondu a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Oldřicha Zajíce bude odškodnění probíhat v několika etapách pravděpodobně do konce srpna.

Oldřich Zajíc, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami: Ta náhrada jim bude vyplácena způsobem, že obdrží poštou v následujících dnech šekovou poukázku, která bude vypořádána na kterémkoli pracovišti České pošty. Tyto výplaty budou probíhat u družstevníků, kteří mají řádně vyplněné, zdokumentované a nezpochybnitelné přihlášky.

Od července probíhá také odškodnění klientů další ostravské zkrachovalé kampeličky Českomoravské družstevní spořitelny. Ta má necelých 13 tisíc členů s úsporami kolem 1,5 miliardy. Podle Oldřicha Zajíce už asi polovina z nich získala náhradu svých pojištěných vkladů.

Oldřich Zajíc, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami: U Českomoravské družstevní spořitelny v tuto chvíli je již vyplaceno něco přes 50 %.

Situace v Makedonii

Albánští povstalci chtějí do zítřka ovládnout makedonské Tetovo. Podle pozorovatelů zpochybňují těžké boje o toto město podpis mírové dohody, který je plánován na pondělí. Za nynější eskalaci bojů může útok povstalců ze včerejšího rána, při kterém zahynulo 10 makedonských vojáků. Masakr vyvolal násilné protialbánské demonstrace ve Skopje a v jihomakedonském městě Prilep, odkud údajně pocházela většina zabitých vojáků.

Od 1. ledna 2002 bude platit euro

Od 1. ledna 2002 bude ve 12 státech EU místo dosavadních národních měn platit euro. Zavádění nového platidla s sebou přináší nejrůznější úskalí. Jak uvádí náš zpravodaj Jiří Hošek, řada obyvatel eurozóny se na novou měnu dívá s nedůvěrou.

Zatímco na počátku roku věřily jen dvě pětiny dotázaných, že jim euro přinese více výhod než nevýhod, dnes to je procent 47. Čtyřicet jedna procent si však stále myslí, že jim nová měna způsobí spíše obtíže například v podobě zdražení. Mluvčí Evropské komise Gerasimo Thomas je ale přesvědčen o tom, že zavedení eura bude mít neutrální dopad. Podle evropského komisaře pro finanční záležitosti Pedra Solbese ale mohou nastat problémy při výměně národních měn za eurobankovky a euromince. Slova komisaře Solbese zaznamenal náš bruselský zpravodaj Milan Fridrich.

Rozjezd eura v bankovních operacích proběhl dobře. Je ale chybou se domnívat, že stejně jednoduchá bude výměna stamilionů bankovek a mincí. Obáváme se nedostatku zvláště malých bankovek a mincí, řekl Solbes. Pokud se situace nezmění, nastane v roce 2002 problém v malých obchodech, v menších městech a podobně, kde nákupy probíhají v bankovkách častěji.

Problémem tak v těchto dnech zůstává hlavně malá informovanost kolem eura. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel eurozóny nemají jasno v tom, dokdy budou platit jejich nynější peníze. Asi 40 % lidí pak netuší, kolik eur dostanou za své národní měny. Vůbec nejmenší informovanost o euru je podle průzkumu v Portugalsku a také v Itálii. Na Apeninském poloostrově navíc také podle naší spolupracovnice Vědunky Lunardi, nevítají novou měnu s otevřenou náručí.

Italové se loučí jen neradi se starou lirou. Nicméně v severní Itálii 3,5 % rodin vlastní již konto v eurech. Ve střední a jižní Itálii je zájem o euro mizivý. Prozatím bránila rozšířenějšímu užívání jednotné měny zejména absence oběživa v eurech. V Itálii se totiž elektronické prostředky jako platební karty využívají stále ještě v omezené míře.

Řidiči ČSAD se cítí být diskriminováni

Řidiči orlickoústeckého ČSAD se cítí být diskriminováni. Nové vedení společnosti nechce stávající odbory a nutí své zaměstnance přestoupit do organizace ovládané managementem. O případ se zajímal reportér Radiožurnálu Dušan Valenta.

Problémy začaly loni o prázdninách, kdy se změnil majitel. Platila původní kolektivní smlouva, o které ale management nechtěl nic slyšet. Navíc vznikají nové odbory, které jsou podle místopředsedy českomoravské konfederace Milana Štěcha propojené s vedením firmy.

Milan Štěch, Českomoravská konfederace odborových svazů: Přípravný výbor tvoří ekonom, vedoucí dopravy, sekretářka ředitele.

Zaměstnanci nyní řeší otázku, zda zůstat ve starých odborech a mít problémy, nebo se dát k těm novým. Ti, co dlouho váhají, přicházejí o peníze a vlastně i o práci.

Luboš Skala, řidič: Po návratu z cesty do Chorvatska nám bylo sděleno, že bohužel už nesmíme vyjet, protože do zahraničí můžou jezdit jenom lidi, kteří vstoupí do nových odborů.

Řidič Luboš Skala se proto obrátí na soud. Vedení firmy je ale přesvědčeno, že nepochybilo. Tohle nám řekl majitel Zdeněk Kratochvíl.

Zdeněk Kratochvíl, majitel: Já jsem nebyl pozván na žádnou tiskovou konferenci, proto se k ní nebudu vyjadřovat.

Lidé v podhůří Orlických hor však mohou cestovat v klidu. Řidiči autobusů je do sporu s vedením zatím nehodlají zatahovat.

Spuštění JE Temelín

Během nejbližších dnů by se měl znovu rozběhnout provoz Temelína. V elektrárně teď pokračují přípravy na znovuspuštění prvního bloku. Hlavní cirkulační čerpadla pracují v režimu číslo čtyři, kdy se teplota chladící vody v primárním okruhu pohybuje od 160 do 250 stupňů Celsia. Další podrobnosti má mluvčí Temelína Milan Nebesář.

Milan Nebesář, mluvčí JE Temelín: Na této teplotě bude provedena zkouška pojišťovacího ventilu parogenerátoru. A po jejím úspěšném zvládnutí bude možné blok převést do režimu číslo tři. To znamená, tak zvaného horkého stavu s teplotou vody primárního okruhu na 260 stupňů. V horském stavu bloku proběhnou zkoušky regulačních a řídících tyčí reaktoru, které slouží k řízení výkonu reaktoru, ale i k jeho rychlému odstavení.

Rakušané chystali na zítřek další blokádu hranice. Tentokrát ve Gmündu, Českých Velenicích. Rakouské úřady jim ale akci nepovolily.

Mediální kampaň proti rasovým předsudkům

Žijeme tady s vámi, proč vám to vadí? Takové je heslo mediální kampaně proti rasovým předsudkům a xenofobii, kterou zítra odstartuje Liga etnických menšin. Sdružení chce oslovit veřejnost během následujícího měsíce televizními i rozhlasovými spoty a plakáty, které ilustrují osobní zkušenosti lidí odlišné barvy pleti s rasizmem u nás. Českému rozhlasu to řekl předseda Ligy etnických menšin Obonete Ubam.

Obonete Ubam, předseda Ligy etnických menšin: My jsme se pokusili tu kampaň postavit na základní ideji osobní zkušenosti. Takže všechno to, co diváci uvidí v televizních spotech, to, co uslyší v rozhlasových spotech, tak je v podstatě odraz našeho života. My se dostáváme do těchto situací. A pochopitelně jsou to situace mnohdy nepříjemné a mnohdy člověka zamrzí. My se prostě pokoušíme dát najevo to, že se v této zemi rodíme a vyrůstáme v ní a jsme tady doma a chceme být součástí společnosti.

Obchodování na pražské burze

Dnes si mohli oddychnout akcionáři Českého Telecomu. Po výrazném propadu a po dnešních nebývale velkých výkyvech nakonec cena jeho akcií vzrostla. Vývoj na burze popisuje makléřka společnosti Wood& Company Andrea Ferancová.

Andrea Ferancová, makléřka společnosti Wood& Company: Jak je už v posledních dnech zvykem, tak i dnes se obchodování na pražské burze soustředilo především na akcie Českého Telecomu. Byli jsme svědky neuvěřitelné volatelity. Český Telecom se dnes obchodoval v rozpětí 17 %, přičemž hned ráno pokles skoro o 10 %. Po zbytek dne se však na trhu objevovalo čím dále více kupujících. A v jistém momentě se Český Telecom obchodoval 7 % nad včerejším zavíracím kurzem. Co je velmi povzbudivé, že mezi kupujícími jsme už neviděli jen spekulativní ale také dlouhodobější zahraniční portfoliové investory.

Obchodování s českou měnou dnes večer skončilo na úrovni 33 korun a 87 haléřů za euro. Německá marka stála 17,33 a americký dolar 38 korun a 18 haléřů.

Návrh zákona k odtajnění svazků StB

Senátoři schválili návrh zákona, který má odtajnit téměř všechny svazky StB. Nyní ho bude posuzovat Poslanecká sněmovna. Jakou šanci má zákon na schválení sněmovnou a jaký by mohl mít vliv na společnost a zhodnocení minulosti, tak na to se publicisty Vladimíra Kučery teď bude ptát Aleš Heřmánek.

Pane Kučero, dobrý večer.

Vladimír Kučera, publicista: Dobrý večer.

Zákon získal v Senátu poměrně pohodlnou většinu 57 hlasů. Dá se očekávat podobný průběh také v Poslanecké sněmovně? Tam je přece jenom převaha pravicových stran a ty byly většinou pro.

Vladimír Kučera, publicista: Já doufám, že to projde. Dokonce se domnívám, že se v Poslanecké sněmovně najde i některý sociální demokrat, který bude hlasovat pro.

Sociální demokraté se zdrželi hlasování. Co to podle vás znamená?

Vladimír Kučera, publicista: Nechci být teď stranický, ale zdržet se hlasování v takovém zásadním zákoně, já ho považuju za zásadní, považuji za alibizmus.

O zveřejnění archivu StB se mluví už od roku 1989. Co by tedy znamenalo, kdyby se zveřejnil. Někteří tvrdí, že půjde vlastně o jakýsi hon na čarodějnice. To je okřídlené úsloví. Další mluví o morální očistě společnosti. Čemu se to podle vás víc blíží?

Vladimír Kučera, publicista: Já myslím, že oba tyto názory jsou extrémní. Já si myslím, že to zjednoduší situaci. Podívejte, zatím jsou jenom tak zvané Cibulkovy seznamy. Petr Cibulka zveřejnil seznamy, v nichž jsou jména agentů. Stejně se podle nich orientuje řada lidí. Ve chvíli, kdy by se otevřely archivy, kdyby každý mohl nahlédnout do svazků, zjistil by například, že ten člověk, který je pravda v Cibulkově seznamu, podepsal v jisté slabé chvíli, nebo neříkejme tomu slabá chvíle, já bych chtěl vidět člověka, který byl pod tvrdým tlakem a nepodepsal, a potom nikdy nikoho neudal. Choval se tak, aby z toho vyklouzl. De facto se tomu bránil té povinnosti, kterou na něj uvalila StB. A na druhou stranu bysme se tam dozvěděli, že byli lidi, kteří seděli se svým kamarádem v hospodě a potom to šli hlásit a nechali si ještě zaplatit účet za pivo. Já myslím, že by to otevřelo řadu věcí. A ve chvíli, kdy se věci otevřou, tak se teprve dádiskutovat. Zatím o tom nemůžeme diskutovat. Ve chvíli, kdy o tom nemůžeme diskutovat, tak vlastně proč.

Odpůrci zveřejnění estébáckých seznamů vlastně argumentují tím, že Cibulkovy seznamy nejsou věrohodné, nejsou úplné. A koneckonců tvrdí, že i samotná StB nemá příliš podložené údaje, že tam se vyskytuje také spousta lží. Jak to je?

Vladimír Kučera, publicista: Prosím vás, ve chvíli, kdy se to zveřejní, tak se o tom dá diskutovat. Je-li něco nezveřejněno, tak se o tom diskutovat nedá a žijeme neustále ve světě mýtů, pomluv, vzájemného podezírání a ne věcné diskuse. A ve chvíli, kdy se zveřejní podklady, byť já připouštím, že StB není hodnověrná organizace, byť tu svou práci činila velmi úřednicky, tak v tu chvíli o tom můžeme diskutovat jak o jednotlivých případech, tak v celku o naší minulosti. Čili na to musíme opravdu ale začít tím, že zveřejníme fakta, z nichž se potom dá vycházet.

O zveřejnění seznamu StB jsme mluvili s publicistou Vladimírem Kučerou. Díky a někdy zase na slyšenou.

Vladimír Kučera, publicista: Na slyšenou.