Ozvěny dne 5. 1. 2004

Výbuch dopisových bomb v Evropském parlamentu

V Evropském parlamentu explodoval další výbušný dopis. Zásilka přišla na adresu Hanse-Gerta Petteringa, šéfa Evropské lidové strany. Ta je nejsilnější politickou frakcí v Europarlamentu. Pokračuje tak série podobných incidentů, která odstartovala už v prosinci. Podobné dopisy dostali mimo jiné předseda Evropské komise Romano Prodi a prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Přímo z budovy Evropského parlamentu se hlásí naše zpravodajka Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Je pozdní odpoledne. Zaměstnanci Parlamentu si přejí šťastný nový rok. Klid je tu ale jenom zdánlivý. Ráno všechny vystrašila zpráva, že Hans-Gert Pettering dostal anonymní dopis. Co následovalo, popisuje tajemník klubu Evropské lidové strany, Marek Hannibal.

Marek Hannibal: Poté, co byla otevřena v jednom rohu zaměstnankyní našeho aparátu, tak se ozval krátký třesk, záblesk a ta obálka shořela a zbyly z ní jenom cáry papíru. Měl jsem možnost vidět kancelář, ve které se to odehrálo a musím říct, že to byl docela otřesný pohled, protože všude kolem byl popel, válely se tam kousky papírů ohořelých.

Pavla Kvapilová: Celkem se objevily v Parlamentu zřejmě 4 podobné dopisy, ostatní ale neexplodovaly. Všechny ostatní balíčky měly datum 22. prosince a byly poslané z italské Boloni. Hannibal připouští, že atmosféra v Parlamentu není teď nejlepší.

Marek Hannibal: No tak samozřejmě budou se zvyšovat bezpečnostní opatření a zaměstnanci byli varováni, aby si dávali pozor při manipulaci s podezřelými a anonymními obálkami a s podobnými věcmi, aby si všímali podezřelých věcí v okolí.

Jak už jsme slyšeli, dopisové bomby jsou zasílány z Itálie z Boloně. Jak hlásí naše spolupracovnice v Římě Vědunka Lunardi, italští vyšetřovatelé jsou proto v plné pohotovosti.

Vědunka Lunardi: O dosavadních výsledcích vyšetřování víme málo. Podrobnosti nejsou zveřejňovány i kvůli tomu, aby se neohrozilo další pátrání. V Itálii se prošetřuje situace přibližně stovky lidí. Vyšetřovatelé se zaměřují na takzvané euroanarchisty, rozsáhlou galaxii skupin a skupinek aktivních zejména ve Španělsku, Francii, Řecku a Itálii ale také v dalších evropských zemích. V Itálii k ní patří antiglobalisté i radikální ochránci přírody anebo separatisté ze Sardinie. Považují Evropskou unii za imperialistický a zbyrokratizovaný superstrát. Kontakty mezi euroanarchisty v různých zemích jsou velmi intenzívní.

Do Evropského parlamentu mezitím přišla další dopisní bomba. Vybuchla v kanceláři britského labouristického poslance Garyho Titliho. Nikomu se naštěstí nic nestalo.

Obtíže se sněhem

Husté sněžení a silný mráz dnes zabrnkaly na nervy řidičům i silničářům. Ranní cesta do zaměstnání se pro mnohé motoristy stala i přes celonoční úsilí cestářů nedobrovolným dobrodružstvím a školou jízdy na ledu. Například na Českomoravské vrchovině napadlo až 15 centimetrů sněhu a dopravu v kopcích po ránu blokovaly kamiony. Kvůli takovým komplikacím nepouštějí Němci přes hraniční přechod Cínovec kamiony bez sněhových řetězů. Prochladlí lidé si také mnohde museli počkat na autobusy, které nabíraly zpoždění. Jak dodává reportérka Štěpánka Čechová, během dne se ale na většině území podařilo pracovníkům údržby silnic situaci zvládnout.

Štěpánka Čechová: Hlasy řidičů z Litoměřicka zřejmě ilustrují to, co zažili ráno za volantem na většině českých silnic.

Projev řidiče: Ta cesta je katastrofální. Vlastně jsem ještě nepotkal cestáře po celou dobu.

Silnice byly dost sněhem zavátý.

Štěpánka Čechová: Reptání nespokojených řidičů se však dotklo silničářů, kteří podle svých slov dělají, co mohou. Jejich úsilí ale maří mráz, jak říká ředitel vsetínské údržby silnic Jaromír Kořistka.

Jaromír Kořistka: Slyšíme ze všech stran, je to málo posypané. Ne, to není málo posypané, prostě ten inertní posyp na tom až tak nedrží.

Štěpánka Čechová: Třeba motoristé na Karlovarsku měli podle mluvčího tamních silničářů, Milana Poláka, jízdu zpestřenu ještě o nevypočitatelné ledové plotny.

Milan Polák: Se vyskytují převážně na místech, který jsou ovívaný větrem, to znamená, že se to nedá předvídat, kde ty ledové plotny se objeví a pokud je to ošetřený inertním materiálem, tak si řidiči musí dávat pozor.

Štěpánka Čechová: A tentokrát ho opravdu dávali, a tak se kvůli sněhu a mrazu prakticky nezvýšil počet dopravních nehod. Potvrzují to slova severočeské policejní mluvčí Jarmily Hrubešové.

Jarmila Hrubešová: Řidiči na sněhu jezdí opravdu s respektem a dodržují bezpečnou vzdálenost.

Štěpánka Čechová: Momentálně jsou české silnice a dálnice sjízdné, někde ale leží uježděná nebo rozbředlá vrstva sněhu. Jak by se mohla situace vyvíjet, předpověděl třebíčský silničář Alexandr Matějka.

Alexandr Matějka: Tam, kde máme chemické trasy, tak ta břečka, pokud zůstane, tak namrzat nebude. Břečka na inertních trasách se netvoří. Půjde spíš o to, že se bude sněhová vrstva ujíždět a bude vznikat sekundární kluzkost, takže je potřeba prostě být opatrný.

Kolaps na Ruzyňském letišti

Kolaps zažilo kvůli silnému sněžení mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni. Všechny přistávací i startovací dráhy byly od třetí hodiny ranní do půl deváté dopoledne úplně uzavřeny. Jak dodává náš reportér Vít Dvořák, dodržovat všechny přílety a odlety podle plánu se na Ruzyni začíná dařit teprve až teď.

Vít Dvořák: V odbavovací hale nebylo k hnutí, místo k sezení jedině na kufru. Oproti jinému dnu stovky čekajících navíc. I přesto řada dalších lidí i k hodně opožděným letům často dobíhala na poslední chvíli.

Projev cestující: Má to zpoždění naštěstí. Přišli jsme na poslední chvíli, protože dálnice byla těžko průjezdná.

Vít Dvořák: Přesně tak to vypadalo na Ruzyni celé dopoledne. Zpoždění běžně i 4,5 hodiny. Některá letadla dokonce neletěla vůbec.

Marcela Picková: Do Tel-Avivu, do Soluně, do Atén a do Jerevanu.

Vít Dvořák: Popisuje za České aerolinie mluvčí Marcela Picková. Desítka dalších letadel naopak musela přistát jinde. Bylo to kritické, potvrzuje mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková.

Anna Kovaříková: Zhruba od 10 hodin večer hustě sněžilo a námraza byla tak velká, že bylo potřeba z bezpečnostních důvodů ranvej uzavřít.

Vít Dvořák: Po zprovoznění alespoň jedné dráhy na letištní ploše ji musely udržovat hned 2 úklidové směny najednou. Sněžilo totiž ještě kolem poledne.

Petr Hloušek: Navíc problém je, že beton drží jakousi setrvačnost a ta první vrstva sněhu se na něm roztaví a následně namrzne.

Vít Dvořák: Vysvětluje náměstek České správy letišť Petr Hloušek. Zaměstnanci na Ruzyni se shodují, při dalším hustém sněžení se kolaps nejspíš bude opakovat.

Zpřísněná opatření pro vstup do USA

Spojené státy zavádějí od dnešního dne snímání otisků prstů cizincům, kteří cestují do země s platným vízem. Současně je také fotografují. Jak zjistil redaktor Jan Šmíd, Českému Ministerstvu zahraničí se nová opatření nelíbí.

Jan Šmíd: Podle mluvčího Ministerstva zahraničí Víta Koláře zváží Česká republika další kroky. Diplomatické zdroje také naznačují, že není vyloučeno, že naše země ztíží vstup Američanům, kteří potřebují vízum pro dlouhodobý a pracovní pobyt v České republice nebo zavede víza pro americké diplomaty.

Vít Kolář: Tahle opatření se Ministerstvu zahraničí nelíbí a není to poprvé, co to americké straně říká. Už od chvíle, kdy jsme se dozvěděli o tomto záměru, to znamená přibližně od roku 2002, jsme informovali Američany, že s tímto procesem nesouhlasíme, že se nám nelíbí a že bysme požadovali, aby změnili ten postup, aby hledali jiné cesty.

Jan Šmíd: Podle tiskové atašé Americké ambasády, Lisy Hellingové, zatím česká strana oficiálně neprotestovala.

Lisa Hellingová: Nejsem si vědoma žádného oficiálního protestu. S vaším Ministerstvem zahraničí úzce spolupracujeme na vysvětlení všech detailů nových opatření.

Podle premiéra Vladimíra Špidly česká vláda žádná podobná opatření nechystá.

Vladimír Špidla: Prostě Spojené státy jsou prvním terčem terorismu a vláda chrání svoje občany. My nejsme v takovém nebezpečí. Ale byli-li bychom ohroženi, zanalyzovali bychom tu situaci, že tomu tak je, tak bychom to nepochybně zavedli jako opatření bezpečnostní.

Výstražný hodinový protest ambulantních lékařů a lékárníků

Mnozí z ambulantních lékařů, zubařů a lékárníků zítra na hodinu zavřou. Budou tak protestovat proti finanční krizi ve zdravotnictví. Jak informuje reportérka Viktorie Hošková, stát podle nich věnuje pozornost jen problémům nemocnic a potíže ambulantního sektoru přehlíží. Provoz proto přeruší od 11 do 12 hodin. Bude mezi nimi i lékárna v centru Zlína.

Projev majitelky lékárny: Pojišťovna nedodržuje splatnost, jejich splatnost je 20 dnů, ale v průměru se to pohybuje 4 až 6 týdnů po splatnosti, takže my pak nemáme z čeho platit dodavatelům.

Viktorie Hošková: Stěžuje si majitelka zlínské lékárny. Právě pozdní platby především od Všeobecné zdravotní pojišťovny můžou za finanční problémy ambulantního sektoru. Řada lékáren se ale k protestu připojí pouze symbolicky.

Lubomír Chudoba: Třeba v regionech, kde v současné době řádí chřipka, tak jsme kolegy vyzvali, aby pečlivě zvážili.

Viktorie Hošková: Vysvětluje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Na protest pacienty upozorní plakáty. Lidé s akutními potížemi se ale nemusí bát, že by je lékaři neošetřili.

Jiří Pekárek: Ten, kdo přijde s bolestí, kdo bude mít problém, ošetřen bude.

Viktorie Hošková: Uklidňuje mluvčí Koalice ambulantních lékařů Jiří Pekárek. Podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové by měla situaci ambulancí zlepšit další finanční pomoc pojišťovnám.

Marie Součková: Byl odkup za bývalými podniky ve výši 3 miliard korun a také odkup pohledávek za bývalými Českými dráhami, což je dohromady 3,5 miliardy korun, která půjde právě ve prospěch pojišťoven a budou tyto peníze použity na snížení právě doby úhradových režimů.

Viktorie Hošková: Ambulance ale požadují systémovou reformu. Pokud jim vláda nevyjde vstříc do 31. března, plánují radikálnější protesty.

Nedostatky v péči o duševně nemocné

Některé české ústavy sociální péče a psychiatrické léčebny nedodržují lidská práva. Upozornilo na to Mezinárodní centrum advokacie duševně nemocných, spolupracující s Mezinárodní helsinskou federací pro lidská práva. Závažné nedostatky v péči o duševně nemocné prokázaly i inspekce Ministerstva práce a sociálních věcí. Podrobnosti zjišťoval redaktor Jan Hrbáček.

Jan Hrbáček: Centrum advokacie duševně nemocných upozornilo především na izolaci méně přizpůsobivých klientů v takzvaných klecových lůžkách. Zmíněná instituce proto vyzvala vládu k jejich zrušení. Problémy zjistily také následné inspekce Ministerstva práce a sociálních věcí. Inspektoři upozornili na zneužívání zklidňujících léčiv a nepřiměřených trestů pro nepřizpůsobivé klienty. Více říká Kristýna Čermáková z odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kristýna Čermáková: Zařízení si nejsou vědoma možností omezování práv těch lidí. Rovněž tak se ukázalo, že v některých zařízeních jsou restriktivní opatření používána.

Jan Hrbáček: Proti zprávě Centra advokacie duševně nemocných o klecových lůžkách se postavila řada českých psychiatrů. Lékař z mladoboleslavského centra pro péči o duševně nemocné Fokus, Jan Stuchlík, jim však oponuje.

Jan Stuchlík: Já se domnívám, že ta zpráva má pravdu, že prostě ty lůžka jsou nepřijatelný. Dneska se používají jenom v zemích bejvalýho Rakouska-Uherska.

Jan Hrbáček: Ministerstvo práce a sociálních věcí chce kvůli problémovým zjištěním zásadně upravit metodiku práce v ústavech a léčebnách, jak konstatuje šéf odboru sociálních služeb ministerstva Martin Žárský. Vše by měl upravovat zákon.

Martin Žárský: Vláda projednala věcný záměr zákona v listopadu a zadala našemu panu ministrovi úkol předložit zákon znovu a to do konce března.

Krátké informace

Bývalý český prezident Václav Havel převzal v Indii Mírovou cenu Mahátmy Gándhího. Nejvyšší indické vyznamenání je udělováno osobnostem, které nenásilnou formou přispívají k politickým, společenským a hospodářským změnám ve světě.

Schodek rozpočtu České republiky za loňský rok vzrostl na více než 109 miliard korun. Rekordní schodek je o 2,2 miliardy nižší než původně schválený návrh rozpočtu. Důvodem je podle ekonomů hlavně nečekaně dobrý výběr daní.

Počet lidí, kteří onemocněli respiračními chorobami, překročil na Liberecku hranici epidemie. Počet nemocných stoupl na 2500 na 100 tisíc obyvatel. Hygienici zatím zákaz návštěv v nemocnicích nevyhlásili.

Majitel mostecké diskotéky Neprakta Club tvrdí, že na místě incidentu, při kterém 27. prosince ochranka objektu zastřelila 2 mladíky, byla i policejní hlídka. Policisté podle něj neměli patřičné vybavení a čekali na posily. Jejich postup prověřuje oddělení kontroly a stížností ústecké krajské policejní správy.

Dílčí výsledky prezidentských voleb v Gruzii

Předběžné výsledky gruzínských prezidentských voleb jasně potvrzují, že vítězem je Michail Saakašvili. Poklidný průběh voleb dnes ocenili představitelé mezinárodních pozorovatelských misí. Jak dodává náš zvláštní zpravodaj v Tbilisi Petr Voldán, inaugurace nové hlavy státu se uskuteční 25. ledna.

Petr Voldán: Ještě do tohoto data by měl být znám i termín nových parlamentních voleb. Někteří pozorovatelé tvrdí, že se uskuteční kolem 7. března. Zatímco ústřední volební komise sčítá hlasy včerejších voleb a oznámila, že podle dílčích výsledků získal Michail Saakašvili dokonce 95 procentní podporu voličů, zhodnotili dnes průběh hlasování také představitelé pozorovatelských misí. Jak skupina SNS, tak také OBSE, ve které byli i pozorovatelé z České republiky, sice zafixovala řadu narušení voleb, ale bez zásadního vlivu na konečný výsledek.

Pátrání po zříceném egyptském letadle

Egyptští odborníci už našli vrak letounu, který se v sobotu zřítil poblíž Šarm aš-Šajchu. Na palubě bylo 148 lidí, většinou Francouzů. Trosky egyptského Boeingu leží asi 400 metrů pod hladinou Rudého moře. Bude je zkoumat speciální podmořský robot francouzského námořnictva. Ten by měl nejen vyzvednout části letadla, ale i jeho černou skříňku. Francouzští i egyptští představitelé zatím trvají na tom, že k nehodě došlo kvůli technické závadě. Dnes se ale k odpovědnosti za pád letadla přihlásili neznámí teroristé. Údajně jsou z islámské skupiny Ansar hak. Svůj čin prý ohlásili telefonicky agentuře AFP.

Sonda Spirit pracuje na Marsu

Průzkumný robot na Marsu už pracuje na 100 procent. Je v přímém spojení s vědci na Zemi a posílá jim barevné snímky rudé planety v té nejlepší kvalitě. Úspěšné přistání sondy Spirit na povrchu Marsu sledují nadšeně nejenom experti NASA, ale i miliony Američanů. Ze Spojených států se s dalšími informacemi přihlásila spolupracovnice Radiožurnálu Eva Lizcová.

Eva Lizcová: Přes 200 milionů lidí už navštívilo webové stránky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA, aby si prohlédlo první fascinující fotografie Marsu. Na publikaci těch barevných snímků ale zatím napjatě čekají. Průzkumný robot vesmírného modulu Spirit už s vědci navíc komunikuje v přímém spojení, to znamená, že namísto hodinového zpoždění trvá příjem signálu z Marsu jen několik minut. Robot zatím stojí na místě a nabíjí se. Vědci totiž čekají, kterým směrem ho vyslat, aby se vyhnul kráterům.

Jízda tří králů

Už tradičně se v předvečer svátků Tří králů v prostorách před Pražským hradem uskutečnila jízda tří králů na velbloudech. Na Loretánském náměstí se Kašpar, Melichar a Baltazar poklonili Ježíškovi a předali mu své dary. Akci pořádalo občanské sdružení Mládež indente. Tříkrálovou jízdu sledovala reportérka Michaela Vetešková.

Michaela Vetešková: Průvod tří králů vyšel z průjezdu Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, za nimi šli další účinkující a muž kolemstojícím lidem pomocí ovčího rohu oznamoval, že králové jedou.

Projev obyvatel: Děje se to, protože tady potom tam na nich budou jezdit tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar.

Michaela Vetešková: A odkud přišli, víš to?

Projev obyvatel: Z Egypta, protože se narodil Ježíšek.

Michaela Vetešková: Tříkrálový průvod se potom z Hradčanského náměstí vydal k Loretě, kde si společně s diváky zazpívali několik vánočních písní. Svátek Tří králů byl jednou z nejoblíbenějších lidových oslav už ve středověku. Také tehdy chodili o tříkrálovém dni chlapci s hvězdou a zpívali náboženské písně s vánoční tématikou.