Ozvěny dne 3. 12. 2002

Razie na tržnici v Malešicích

Tisíce triček, kalhot, bund a obuvi všech barev a velikostí prošlo rukama celníků při čtyřiadvacetihodinové razii ve velkoskladu v pražských Malešicích. Na sto šedesát tisíc falzifikátů značkových textilií tak už nebude po této akci klamat kupující a skončí ve stoupě. Podrobnosti o zásahu celníků, který je označován jako razie desetiletí, má redaktorka Radiožurnálu Vlasta Valentová.

Redaktor (Vlasta Valentová): Razie byla hned od začátku zaměřena na padělky oděvů světových značek. Podle Zdeňka Pavlíčka z Celního ředitelství Praha záměr vyšel.

Host (Zdeněk Pavlíček): Skutečně se našlo spousta zboží, které neslo znaky plagiátů.

Redaktor (Vlasta Valentová): Celníci na Malešickém tržišti žádnou z osob nezadrželi. Trestní stíhání byla ale zahájena proti řadě obchodníků. U sedmnácti osob, většinou asijského původu a bez průkazů totožnosti, zadržení provedla cizinecká policie. Cena zabaveného zboží představuje osmdesát miliónů korun, ale nejde ještě o konečné číslo. To bude známo až po vyjádření vlastníků ochranných známek. To, že se v Malešické tržnici obchodovalo i se živými zvířaty, Zdeněk Pavlíček nepotvrdil. Přesto se něco našlo.

Host (Zdeněk Pavlíček): Byli to hadi, kteří byli naloženy do lihu. Užovky, které podléhají mezinárodnímu kontrolnímu režimu obchodu s ohroženými druhy.

Redaktor (Vlasta Valentová): Podle ministra financí Bohuslava Sobotky, který se akce osobně zúčastnil, budou podobné zásahy proti celním a daňovým únikům pokračovat.

Úvahy o prezidentském kandidátovi vládních stran

Jasnější podobu začíná nabírat debata politiků o tom, kdo by měl na Hradě vystřídat prezidenta Václava Havla. Šéf unionistů Ivan Pilip vyzval lidovce, aby namísto Petra Pitharta podporovali Otakara Motejla. Právě Motejl by totiž podle Unie svobody-DEU byl jako společný prezidentský kandidát celé vládní koalice nejsnáze zvolitelný hned v prvním kole. Této úvaze se přitom lidovci nebrání a proti kandidatuře Motejla není ani řada lidí z vedení sociální demokracie. Podrobnosti od reportéra Radiožurnálu Víta Dvořáka.

Redaktor (Vít Dvořák): Otakar Motejl jako společný kandidát vládních stran na Hrad nejsnáze přijatelný, Petr Pithart by měl zůstat v čele Senátu, lidovci by na to měli přistoupit. Říká šéf unionistů Ivan Pilip.

Host (Ivan Pilip): Pan Motejl by z našeho pohledu byl vítaným společným kandidátem všech tří koaličních stran.

Redaktor (Vít Dvořák): Lidovci se tomu nebrání. Mají jen dvě podmínky. Do čela Senátu bude Pithart skutečně znovu zvolen a Motejla na Hrad nominují sociální demokraté.

Host (nejmenovaný poslanec): Nepochybně jméno Otakar Motejl za vážnou úvahu stojí.

Redaktor (Vít Dvořák): I za ČSSD říká Marie Součková, organizátorka prezidentského referenda a místopředsedkyně, Motejl zůstává ve hře.

Host (Marie Součková): Nic není vyloučeno.

Redaktor (Vít Dvořák): ODS ale boj o Hrad nevzdává. Věří, že pro Václava Klause dostatek hlasů sežene. Potvrzuje místopředseda strany Miroslav Beneš.

Host (Miroslav Beneš): Václav Klaus je lepším kandidátem na prezidenta, a proto si myslím, že máme šanci.

Redaktor (Vít Dvořák): Motejl, nebo Klaus?

Host (Vojtěch Filip): No, my myslíme, že do druhého kola projde náš kandidát doktor Kříženecký.

Redaktor (Vít Dvořák): Za komunisty dodává jejich místopředseda Vojtěch Filip.

LOK nebude organizovat celoplošné nátlakové akce na zvýšení mezd

O omezení přesčasů rozhodnou lékaři v jednotlivých nemocnicích. Lékařský odborový klub doporučí doktorům, aby v případě, že se s řediteli nemocnic nedohodnou na zvýšení platů, nepodepisovali smlouvy o více než sto padesáti přesčasových hodinách ročně. Celoplošné nátlakové akce tedy LOK organizovat nebude. Pokračuje Viktorie Rešová.

Redaktor (Viktorie Rešová): Někteří specialisté, například anesteziologové, vyčerpají sto padesát hodin přesčasů hned v prvních dvou měsících. Tvrdí to předseda LOKu Milan Kubek.

Host (Milan Kubek): Vedlo by to k omezení péče té anesteziologicko resuscitační a tím sekundárně k omezení operativy, protože když nemá kdo pacienty uspávat, není možno operovat, to znamená patrně by došlo k odkládání těch operací, které nejsou životně nezbytné.

Redaktor (Viktorie Rešová): Lékařské odbory vede k tomuto kroku dosavadní neúspěch jednání s ministryní zdravotnictví o zvýšení platů. Doktoři chtěli přidat čtyři a půl tisíce korun, později slevili na tři. Ministryně Marie Součková ale trvá na tom, že příjmy lékařů vzrostou o tisíc pět set korun. S postupem odborů nesouhlasí.

Host (Marie Součková): Připadá mi to velmi nerozumné a myslím si, že otázka platů se řeší průběžně a i sedm procent je platové navýšení, nikoliv že by se nenavyšovalo. Nicméně je na každém zařízení nemocničního charakteru, jak k této otázce přistoupí.

Redaktor (Viktorie Rešová): Podle LOKu by se peníze na zvýšení našly, například ve zdravotním pojištění. Nemocnice by mohly ušetřit i tím, že budou používat levnější léky.

Zemědělci se připravují na protesty v Praze

Zhruba deset tisíc zemědělců se zítra vydá do Prahy. Mohutnou demonstrací chtějí dát najevo svou nespokojenost s podmínkami pro vstup do Evrpské unie. Protestovat pojedou také zemědělci z jižní Moravy. Jak řekl Českému rozhlasu předseda břeclavské Agrární komory Jan Hajda, svoji nespokojenost jsou zemědělci připraveni vyjádřit velmi důrazně.

Host (Jan Hajda): Z okresu Břeclav se zúčastní protestů v Praze dvě stě padesát lidí až dvě stě sedmdesát. Pojede šest autobusů a mimo to čtyřicet lidí pojede osobníma autama. Budeme mět transparenty, budeme mět s sebou nějaká rajčata a budeme brat vajíčka.

Moderátor (Pavel Prouza): Úpravu podmínek pro zemědělce po vstupu do Unie už Česko spolu s dalšími kandidátskými zeměmi Bruselu navrhly. Výsledek jednání by měl padnout v pátek. Podrobnosti návrhu zná Lenka Šumová.

Redaktor (Lenka Šumová): Výši přímých plateb chce Česká republika oproti nabídce Evropské komise zvýšit alespoň o pět procent, říká ministr zemědělství Jaroslav Palas.

Host (Jaroslav Palas): Základ nikoliv pětadvacet, ale třicet procent a navýšení deset procent, každý rok. Dále pak dorovnání ze státního rozpočtu do čtyřiceti procent v této chvíli není přijatelné pro všechny komodity.

Redaktor (Lenka Šumová): A to u bramborového škrobu, kde chtějí naši vyjednavači dosáhnout stoprocentních plateb kvůli poklesu cen brambor a u referenčního výnosu z orné půdy, kde se snaží o získání padesáti procent úrovně přímých plateb, které dostávají evropští zemědělci. Na tyto kompenzace prý Česká republika peníze mít bude.

Host (Jaroslav Palas): Především z těch prostředků na rozvoj venkova a také z národních zdrojů.

Redaktor (Lenka Šumová): Otevřené stále zůstávají limitní kvóty pro lněné vlákno, cukr, jateční krávy a produkci vína. Definitivní je příděl peněz posílaných z Evropské unie na rozvoj venkova. Výsledek je čtyři sta osmdesát miliónů eur.

Zbrojní inspektoři v Iráku vstoupili do prezidentského paláce

Zbrojní inspektoři v Iráku dnes vstoupili do prvního ze sedmi prezidentských paláců prezidenta Saddáma Husajna. Šlo o palác Su Džút v Bagdádu. Irák poté oznámil, že už v sobotu předloží Radě bezpečnosti OSN seznam svého zbrojního arzenálu. Blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev dodává, že to je od den dřív, než ukládá rezoluce světového společenství.

Redaktor (Jaromír Janev): V seznamu budou nové prvky, ale nemusí se nutně jednat o zbraně hromadného ničení, uvedli iráčtí představitelé. Zbrojní inspektoři OSN dnes během dvou hodin prověřili první a nejdůležitější z prezidentských paláců - palác Su Džút, který se nachází na ploše šesti kilometrů čtverečních. Při jejich příjezdu k paláci ale došlo k několikaminutovému zdržení, než strážní objektu dostali povolení k jejich vpuštění. Rezoluce OSN požaduje předložení seznamu všech jaderných, chemických a biologických zbraní, pokud je Irák vlastní. Americký prezident George Bush včera varoval, že pokud Irák nepřizná existenci zbraní hromadného ničení a neodstraní je, Spojené státy se spojenci sesadí režim iráckého prezidenta Saddáma Husajna.

Spolupráci Iráku se zbrojními inspektory dnes ocenil jako dobrou generální tajemník OSN Kofi Anan.

Dánsko nevydalo čečenského představitele

Dánsko odmítlo vydat čečenského představitele Achmeda Zakajeva do Ruska a propustilo ho na svobodu. Dánský ministr spravedlnosti uvedl, že Kodaň nemá dostatek důkazů o jeho údajném podílu na teroristických útocích čečenských povstalců. Moskva rozhodnutí dánské justice označila za politicky motivované. Zakajev, který je vyslancem neuznávaného čečenského prezidenta Aslana Maschadova, byl na žádost ruských úřadů zadržen koncem října v Kodani na závěr Světového čečenského kongresu.

Pokračují rozhovory o nové rakouské vládě

Ve Vídni pokračovaly rozhovory o nové rakouské vládě. Dnešní čtyřhodinové setkání sociálních demokratů a lidovců nebylo příliš úspěšné. Sledovala ho zpravodajka Radiožurnálu v Rakousku Marie Woodhamsová.

Redaktor (Marie Woodhamsová): Podle prvních reakcí nepokročily sedmičlenné komise obou stran příliš daleko. Už před tím, než zasedly ke společnému stolu, označil dnešní jednání šéf klubu lidovců Kohl za první krok dlouhé cesty. Podle jeho lidoveckého kolegy Josefa Czapa neuspokojil sociální demokraty předložený písemný materiál, který by vnesl jasno do rakouské finanční situace. Právě tento přehled o deficitu státního rozpočtu na příští rok je první a největší podmínkou jednání sociálních demokratů o eventuální účasti ve vládním kabinetu.

Krátké informace

Světovou výstavu 2010 bude hostit čínská Šanghaj. Oznámil to v Monaku Úřad pro mezinárodní výstavy. Čína dostala přednost před Jižní Koreou, Mexikem, Polskem a Ruskem.

Spor mezi Škodou Praha a společností ČSZ o miliardovou pokutu za zpoždění ve výstavbě jaderné elektrárny Temelín stál místa čtyř z pěti členů představenstva Škody. Valná hromada firmy je na popud Fondu národního majetku odvolala včetně představenstva Jana Řičici.

Detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zadrželi v Hradci Králové dva cizince. Ti jsou podezřelí, že své krajany ze zemí bývalého Sovětského svazu nutili, aby jim dávali části platu. Vyhrožovali jim smrtí či týráním. Na akci s názvem Tesák se podíleli také policisté z Hradce Králové.

Prostředky na kontě SOS povodně a jejich rozdělení

Přes dvě stě pět miliónů korun dosud shromáždila na kontě SOS povodně společnost Člověk v tísni. Dalších pětačtyřicet miliónů je na cestě nebo v příslibech. Zhruba sedmdesát miliónů je určeno na opravu škol, domů s pečovatelskou službou a na další projekty veřejného zájmu. Největší část, sto sedmdesát miliónů korun, půjde přímo na pomoc rodinám a jednotlivcům. Jak se tyto peníze rozdělují, o to se zajímala reportérka Pavla Dluhoschová.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Vytypovat nejpotřebnější adresáty peněžitých darů pomohla agentura STEM. Ta provedla dotazníkové šetření v zaplavených oblastech. Společnost Člověk v tísni také vyslala do terénu své pracovníky, kteří na místě posuzovali ekonomickou situaci rodin. Podle Šimona Pánka společnost koordinuje svůj postup s dalšími charitativními organizacemi, a to i při rozdělování peněz z povodňových kont.

Host (Šimon Pánek): Pravidelně dvakrát týdně si přeposíláme všechny seznamy s jménem rodiny, adresou a výškou, takže víme o tom, kdo komu kolik dává. Ale to primární rozdělení je teritoriální.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Z veřejné sbírky SOS povodně dostalo zatím šest set čtyřicet vyplavených domácností kolem devatenácti miliónů korun. Příspěvky se pohybují v závislosti na individuální situaci od deseti do sta tisíc korun. Část případů se odkládá až na jaro. Řada lidí se totiž do oprav nebo staveb nových domů pustí později.

Vánoce podnikatelů v pražském Karlíně

Bez státní pomoci a jen s poloopravenými obchody, tak budou letošní Vánoce trávit podnikatelé v pražském Karlíně. Prodejny po srpnových povodních otevřelo v pražské nejponičenější čtvrti jenom minimum živnostníků. Většina totiž stále čeká na to, až stát splní, co slíbil. Žádné zvýhodněné úvěry totiž nedostali. V Karlíně natáčel reportér Radiožurnálu Michal Fila.

Host (František Vejvoda): Pořád se někam chodí, pořád samej podpis a pořád nic. A jsme bez peněz.

Redaktor (Michal Fila): Tvrdí majitel prodejny se vzduchotechnikou na Sokolovské ulici František Vejvoda. O něco lépe je na tom o pár domů dál prodejna elektrospotřebičů. Zatím máme sice minimum zákazníků, protože sem do Karlína moc lidí nechodí, ale už fungujeme, říká její majitel Josef Vrba. Od státu ale nezískal také ani korunu.

Host (Josef Vrba): Zkoušel jsem i nějaké kroky co se týče třeba finanční podpory, popřípadě překlenovacích úvěrů na podporu podnikání, kde jsem se teda nesetkal bohužel s kladnou odezvou a s nějakými zvýhodněnými podmínkami.

Redaktor (Michal Fila): Bohužel stejnou zkušenost s uvolňováním peněz z nejrůznějších fondů pro své členy, tedy pro podnikatele, má i pražská Hospodářská komora, jak potvrzuje její šéf Petr Kužel.

Host (Petr Kužel): Například co máme informace z pražského regionu, tak opravdu tam je jenom pouze jedenáct žádostí a do dnešního dne nevyřízená ani jedna.

Redaktor (Michal Fila): Ministerstvo průmyslu a obchodu ale tvrdí - nejde to všechno hned. V programu Obnova 2002 peníze jsou a velmi nízko úročené půjčky od dvou set padesáti tisíc do jednoho miliónu nejsou prý ničím nedosažitelným. Žádosti dál přijímají regionální informační a poradenská centra Agentury pro rozvoj podnikání.

Neratovická Spolana obnovila chlórovou výrobu

Neratovická Spolana obnovila chlórovou výrobu. Po tří a půl měsíční nucené odstávce způsobené povodněmi chemička postupně rozjíždí produkci chlóru, kyseliny solné a PVC. Proti spuštění výroby neprotestovala státní správa ani okolní obce. Jak řekl spolupracovníkovi Radiožurnálu Ladislavu Pavlíkovi mluvčí Spolany Jan Martínek, odpolední spuštění ostře sledované výroby se obešlo bez vážnějších komplikací.

Host (Jan Martínek): Pro Spolanu to je velký den, protože výroba PVC tvoří jenom v tržbách třicet procent z veškerých příjmů podniku.

Redaktor (Ladislav Pavlík): Radost z obnovení chlórové chemie ve Spolaně ale rozhodně nesdílí ekologičtí aktivisté. Ti už předem upozorňovali na některé problémy. Odpovědnost za ně přitom podle hnutí Arnika ponese celá vláda, která měla chemičku přimět k projednání rizik. Stejný názor má i Miroslav Šuta z hnutí Greenpeace.

Host (Miroslav Šuta): Greenpeace považuje spuštění chlórové chemie ve Spolaně za velice riskantní. Zatímco celý svět mluví o chemické bezpečnosti, tak tady se ignorují základní pravidla chemické bezpečnosti.

Poštovní známka získala zlatou medaili

Jedna z našich nejvzácnějších poštovních známek získala na prestižní filatelistické výstavě Monacofil 2002 v Monte Carlu zlatou medaili. Čtyřkorunovou rakouskou známku s přetiskem Pošta Československá 1919 vystavoval po boku sedmi mauriciů Ludvík Pytlíček ze Semil.

Host (Ludvík Pytlíček): Je to medaile k padesátýmu výročí vlády knížete Rainiera. Část tý medaile je ve zlatě a část je pozlacená. Součást tý výstavy probíhala jedna velká aukce aukčního domu Bowe. Na této výstavě se dražily některé známky. Taky já jsem si dovezl tam odsaď nějakou československou známku.

Sto let od narození Olgy Scheinpflugové

Dnes uplynulo sto let od narození významné osobnosti české kultury - herečky Olgy Scheinpflugové. Její život a dílo připomíná výstava, která byla dnes zahájena ve Stavovském divadle. Vzpomínku na Olgu Scheinpflugovou připrvil Jaroslav Doleček.

Redaktor (Jaroslav Doleček): Otcem Olgy Scheinpflugové byl prozaik Karel Scheinpflug. Po něm zdědila literární nadání, byla autorkou próz, poezie, knih pro děti i divadelních dramat. Jako herečka působila v divadle na Vinohradech a poté až do roku 1968 v Národním divadle. Film a televize se jí vyhýbaly. Teprve v šedesátých letech se jí dostalo hlavní role v seriálu Eliška a její rod. Na divadle byla jejím největším a také posledním úkolem titulní role v Čapkově Matce. Ve svém vyznání, které na sklonku života natočila pro rozhlas, vzpomíná na seznámení s Karlem Čapkem.

Host (Olga Scheinpflugová): Šťastnou náhodou se mu dostala do rukou moje povídka a zvědavost ho zavedla do divadla na Smíchově. Viděl mě v malé, ale poetické roli a s plachostí studenta na mě počkal po představení. Začali jsme spolu vyměňovat umělecké představy. Brzy je vystřídaly plány, divadlo a literatura a protože to je nevyčerpatelné téma a láska ještě nevyčerpatelnější, trval náš dialog skoro dvacet let, až nám v něm smrt zabránila pokračovat.