Ozvěny dne 23. června 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Ministru vnitra Martinu Pecinovi se v Senátu nepodařilo prosadit soubor protikorupčních opatření.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V rozpočtu na příští rok se bude škrtat. Ministr financí stranám připraví návrh kde.

osoba:
Metoda je to top down, prostě říct, které položky jsou netknutelné a ty zbývající krátit v zásadně o deset procent.

Jan BUMBA, moderátor:
Novou slovenskou vládu sestaví zřejmě pravice, dosavadní premiér Robert Fico neuspěl.

Robert FICO, slovenský premiér:
Vrátil jsem panu prezidentovi pověření na zastavení vlády, protože představa o zastavení silné dvoukoalice se nenaplnila.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zítřek má být polojasný, ojediněle s přeháňkami a teplotami do 24 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Martinu Pecinovi se v Senátu nepodařilo prosadit soubor protikorupčních opatření

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Odstupujícímu ministrovi vnitra Martinu Pecinovi se nepodařilo prosadit balík protikorupčních opatření. Navržené změně, jako korunní svědek, protikorupční agent, anebo rozšíření možnosti odposlechů, skončily v Senátu. Horní komora změnu zákona odmítla. Proč? Na to už se do Senátu ptám naší reportérky Václavy Vařekové. Dobrý podvečer.

Václava VAŘEKOVÁ:
Pěkný podvečer. Tak tato protikorupční opatření měla zde v Senátu už od počátku víc odpůrců než příznivců. Návrh kritizovali senátoři všech politických stran. Pouze v jiné míře. Například mu vytýkali, že navrhuje častější využití krajních prostředků vyšetřování, například odposlechů, nebo nasazování agentů, než je tomu dosud. Nejsilnější kritika pak směřovala od senátora ODS Jaroslava Kubery.

Jaroslav KUBERA, senátor /ODS/:
Ten zákon je natolik vadný, že ani v té atmosféře, kdy to vypadá, že ten, kdo je proti němu, jakoby nechtěl likvidovat korupci, tak já se nemůžu s tím smířit.

Václava VAŘEKOVÁ:
Senátorům také vadilo, že návrh musí buď přijmout tak, jak je, nebo ho hodit pod stůl a zvolili druhou variantu nedostatek času, na jeho projednání viděl jako chybu i jeho autor, končící ministr vnitra Martin Pecina.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Pravda je, že to přišlo docela hrozně pozdě a že oni nemají právo se k tomu vyjádřit, už nemají možnost přijmout pozměňovací návrhy. Ty argumenty já zase chápu.

Václava VAŘEKOVÁ:
Pro schválení návrhu tak bylo ve výsledku 25 senátorů ze 70 v sále.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Václavo, senátoři také volí možné nástupce veřejného ochránce práv Otakara Motejla, už vybrali dva kandidáty?

Václava VAŘEKOVÁ:
Ano, je to tak, podle očekávání jsou jimi Iva Brožová a Anna Šabatová. Senátoři je vybrali ve druhém kole volby, ale to konečné slovo bude mít v červenci sněmovna.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tolik tedy ze Senátu Václava Vařeková, děkujeme.

V rozpočtu na příští rok se bude škrtat

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Škrty v rozpočtu na příští rok hledal ministr financí Eduard Janota s ekonomickými experty stran vyjednávajících o vládě. Kromě oblastí, kde se šetřit nedá, by se měl rozpočet seškrtat o deset procent. Řekl po schůzce Janota. Stranám by teď měl připravit podklady, kde by se úspory daly najít. Schůzku sledovala i redaktorka Veronika Malá, hezký podvečer.

Veronika MALÁ:
Hezký podvečer. Tak ministr financí Eduard Janota po schůzce jasně řekl, teď se vytipují místa, kde není možné škrtat a ve zbytku rozpočtu se ušetří desetina. Nemá totiž podle něj smysl, aby se chtělo po jednotlivých ministrech, aby hledali úspory v jednotlivých kapitolách.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Zjistili jsme společně, já jsem to věděl, že jít resort po resortu nemá smysl, protože každý ministr vám bude tvrdit, že ne, že zkrátí o tři miliardy, ale bude chtít pět miliard navíc.

Veronika MALÁ:
Řekl Eduard Janota. Ve kterých oblastech by se škrtat nemělo, to upřesnil ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:
Důchody, platby do pojištění za státní pojištěnce, samozřejmě odvody EU a další mandatorní položky.

Veronika MALÁ:
Ministerstvo financí teď stranám připraví podklady, které by mohly, jak by mohly škrty vypadat. Příští týden by je měla řešit koaliční devítka a posléze znovu experti s ministrem financí Janotou. Veronika Malá, Radiožurnál.

Bankovní rada ČNB na svém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bankovní rada České národní banky dnes na svém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny. Ta tak zůstává na historickém minimu tři čtvrtě procenta.

Tomáš MEDEK:
Analytici tento krok očekávali. Růst ekonomky zůstal v prvním čtvrtletí za předpokladem národní banky. Podle Petra Dufka z ČSOB by centrální bankéři mohli přistoupit k postupnému zvyšování úrokových sazeb už v první polovině příštího roku.

Petr DUFEK, analytik ČSOB:
Důvodem je především slabý ekonomický růst a v podstatě minimální inflace. České ceny rostou pouze v důsledku změn daní a tudíž není důvod k tomu, aby Česká národní banka v blízké budoucnosti utahovala měnové kohoutky.

Tomáš MEDEK:
V čele bankovní rady dnes stanul naposledy guvernér Zdeněk Tůma. Od července ho nahradí současný viceguvernér Miroslav Singer. Tůma se na tiskové konferenci po jednání pochlubil, co mu ostatní členové rady darovali. Na připomínku jeho působení v čele centrální banky.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky:
Dneska mi kolegové po jednání bankovní rady dali podobný graf, který mi /nesrozumitelné/ takhle na tričku, takže můžete posoudit vývoj úrokových sazeb, repo sazby za těch dvanáct let.

Tomáš MEDEK:
Tomáš Medek, Radiožurnál.

Silnici E 55 zablokovaly ve Velemíně na Litoměřicku asi tři stovky nespokojených lidí

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Silnici E 55 zablokovaly odpoledne ve Velemíně na Litoměřicku asi tři stovky nespokojených lidí. Protestovali proti tak prodlužující se dostavbě dálnice D 8 přes České středohoří. Kvůli té je jejich obec přetížená dopravou. Blokáda trvala necelou půlhodinu.

Miroslav ZIMMER:
Lidé při ní zatarasili úsek v horní části obce. Na obou stranách se přitom vytvořily až kilometrové fronty vozidel. Členové občanského sdružení rozdávali letáky s požadavky, ve kterých chtějí, aby dálnice byla co nejdříve dokončena.

Elfrída FISCHEROVÁ:
Dodržte a dokončete dohody podepsané bývalým ministrem na křižovatku Dobkovičky, nenechte propadnout uvolněné peníze. A žádáme jmenování vládního zmocněnce pro tuto stavbu.

Miroslav ZIMMER:
Podle Elfrídy Fischerové bylo průtahů soudních sporů i vzájemného obviňování už dost. Pro Radiožurnál Miroslav Zimmer, Velemín.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na stejné téma budou zítra jednat ve /nesrozumitelné/ také starostové obcí na trase postižených nadměrnou dopravou. V pátek pak chtějí své požadavky předat ministru dopravy.

Velitel sil v Afghánistánu šel na kobereček do Bílého domu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Velitel vojenských sil v Afghánistánu Stanley McChrystal vysvětloval prezidentu Baracku Obamovi nelichotivé výroky na adresu armádních špiček. Generál pobyl v Bílém domě asi půl hodiny. Zpravodajské agentury zatím ale o výsledcích jednání mlčí. Televize CNN oznámila, že McChrystal téměř jistě nabídl svou demisi.

David KOUBEK:
Velitel spojeneckých jednotek v Afghánistánu, generál Stanley McChry musel na kobereček do Washingtonu kvůli rozhovoru, který spolu s pobočníky poskytl časopisu Rolling Stone. V něm kritizovali americké politiky a z mnoha si dělali legraci, včetně viceprezidenta Joea Bidena. Článek vyjde až v pátek, ale McChrystal se za sebe i za své pobočníky už dříve omluvil. Afghánští velitelé i prezident Hamíd Karzáí podpořili McChrystala a přáli si, aby i nadále velel spojeneckým jednotkám v zemi. Mají totiž pocit, že jeho strategie je úspěšná. Během McChrystalova ročního působení ve funkci klesl počet civilních obětí o 44 procent. David Koubek, Radiožurnál.

Slovenský prezident pověřil Ivetu Radičovou sestavením vlády

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
10 dnů měl premiér Robert Fico na to, aby sestavil novou slovenskou vládu, jenže neuspěl, a tak dnes slovenský prezident Gašparovič pověřil sestavením kabinetu pravicové strany.

Vojtěch BERGER:
Pověření dostala lídryně nejsilnější strany z pravicového čtyřlístku Iveta Radičová. Má čas až do 8. července, kdy se sejde na své první schůzi nový slovenský parlament. Pravicová vláda má zatím hotové základy. V náčrtech vládního programu chce pravice zastavit zadlužování Slovenska, bojovat proti korupci nebo zreformovat soudnictví. O tom, kdo si sedne, na kterou ministerskou židli, se ještě nerozhodlo. Robert Fico na cestě do opozice bilancuje uplynulé čtyři roky a vzkázal, že odevzdává Slovensko v dobrém stavu. Zároveň ovšem vycházejí najevo čísla o vyšším schodku státního rozpočtu a o propadu státních příjmů. Vojtěch Berger, Český rozhlas, Bratislava.

Bělorusko tvrdí, že zaplatilo Gazpromu dluh za plyn

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bělorusko podle prvního vicepremiéra Vladimira Semaškova zaplatilo dluh ve výši 187 milionů dolarů za ruský plyn. Semaškov ale zároveň pohrozil zastavením transportu ropy a plynu, pokud svůj dluh nezaplatí i Moskva. Ruský Gazprom snižuje dodávky plynu kvůli finančnímu sporu od pondělí. V tuto chvíli do Běloruska proudí jen asi čtyřicet procent nasmlouvaného objemu. Spor s obavami sleduje i Evropa, kam přes Bělorusku putuje pětina ruského plynu.

Lenka KABRHELOVÁ:
Běloruský vicepremiér Vladimir Semaško tvrdí, že Minsk uhradil svůj dluh v plné výši. Gazprom o ní má ale jinou představu. Jak už dříve uvedli jeho představitelé, energetická společnost od Minsku očekává 192 milionů dolarů. Podle Vladimira Semaška ale Bělorusko považuje svůj dluh za splacený a žádá, aby se podobně zachovala i Moskva. Tu běloruští představitelé viní z dluhu za tranzit suroviny dál k evropským spotřebitelům. Pokud Gazprom nesplatí 260 milionů dolarů do čtvrtka 24. června, je podle běloruského vicepremiéra Minsk připraven zastavit přepravu ruského plynu i ropy směrem na západ. Evropská unie varovala, že ve sporu obou zemí nebude hrát roli rukojmího. Rusko i Bělorusko vyzvala, aby dodržovaly platné smlouvy. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Pražský městský soud o půl roku snížil trest uprchlému podnikateli Radovanu Krejčířovi

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pražský městský soud o půl roku snížil trest uprchlému podnikateli Radovanu Krejčířovi. Za pokus o vydírání a zbavení osobní svobody ho poslal do vězení na 6,5 roku. Případem se zabýval podruhé, původní verdikt zrušil Nejvyšší soud.

Martin DRTINA:
Krejčíř podle obžaloby před 8 lety nařídil a zorganizoval únos jiného podnikatele. Měl ho také přinutit podepsat nevyplněné doklady, které ale nikdy později nevyužil. Trestní senát proto musel překvalifikovat Krejčířův čin z vydírání na pokus o ně a snížit i uložený trest. Rozsudek zatím není pravomocný. Krejčířův advokát se proti němu chce odvolat. Radovan Krejčíř je v tomto i v dalších případech stíhán jako uprchlý. Žije v Jihoafrické republice. Tamní soudy ho ale odmítají do Česka vydat. Martin Drtina, Radiožurnál.

Hrad vystaví slavný portrét Rudolfa II. od Hanse von Aachena

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na Pražský hrad se načas vrátil nejznámější portrét Rudolfa II. z dílny německého malíře Hanse von Aachena. K vidění u nás byl naposledy před 13 lety. Obraz z počátku 17. století je ve sbírkách vídeňského muzea a jeho expert také dohlédl na instalaci díla v Císařské konírně. Tam se teď připravuje první souborná monografická výstava Hanse von Aachena.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Tento významný manýristický umělec byl nejen dvorním malířem Rudolfa II., ale i jeho důvěrníkem. Také díky tomu vystihl jeho podobiznu věrně a lidsky přesvědčivě.

Eliška FUČÍKOVÁ:
Tam každá ta vrstva barevná vlastně zachycuje něco z té tváře a vytváří takový pocit jaksi, že ten člověk k vám může promluvit, že je to skutečně výraz duše.

Pavla DLUHOSCHOVÁ:
Na přípravě výstavy Hans von Aachen, malíř na evropských dvorech, spolupracují přední evropská muzea a galerie. Podle její spoluautorky Elišky Fučíkové jde o putovní projekt. Veřejnosti se otevře v císařské konírně Pražského hradu 1. července. Pavla Dluhoschová, Radiožurnál.

Festival Glastonbury

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Hvězdy jako Steve Wonder, Snoop Dog, anebo skupina Gorillaz hostí letos věhlasný hudební festival Glastonbury. Na stovky kapel a interpretů se do Anglie znovu po roce sjíždějí deseti tisíce lidí. Od dob, kdy se jeho brány v magickém údolí nedaleko vesnice Pilton v roce 1970 poprvé otevřely, se stal největším hudebním festivalem na světě. Radiožurnálu přímo z Glastonbury přiblížil historii hudební publicista Vojtěch Lindaur.

Vojtěch LINDAUR, hudební publicista:
To bylo tehdy v roce 70. takové nulté výročí, pak ovšem byla celá řad let, kdy se třeba festival vůbec nekonal a tak podobně, /nesrozumitelné/ čtyřicítka, ta platí spíš proto, že je to od toho roku, kdy byl festival poprvé.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále. Mohou strany chystané vládní koalice výrazně snížit schodek rozpočtu, aniž by musely zvýšit daně? A přijde velitel amerických vojáků v Afghánistánu o funkci kvůli rozhovoru v populárním časopise.

Mohou strany chystané vládní koalice výrazně snížit schodek rozpočtu

Jan BUMBA, moderátor:
Úsporná opatření, která slibují strany vyjednávající o vládě, zřejmě pocítíme všichni. Snížení deficitu a následně i státní dluhy si vyžádá škrty ve vládních výdajích, rozpočtovou kázeň slibují ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Soupis jednotlivých kroků plánu na ozdravení veřejných financí ale může být jednou z nejsložitějších položek koaličních jednání. Dnes se vyjednavači těchto tří strany sešli s premiérem Janem Fischerem a ministrem financí Eduardem Janotou, který je teď naším hostem. Dobrý den.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Co jste, pane ministře, zástupcům tří stran vyjednávajících o vládní koalici poradil?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Tak já jsem předně informoval o situaci, o tom, jak bych řešil tu rozpočtovou situaci já, kdybych jí musel řešit, to za prvé. Za druhé, jsem jim sdělil to, že budu velmi rád, když rozpočet budou sestavovat oni sami. A za třetí, dal jsem jim některé podklady, které po mně chtěli ještě jako závěry z minulého jednání, a ty se týkaly, řekněme, zpřesnění dopadů dluhové služby, týkaly se určitých variant, variant dopadů případných změn a tu, ať už nahoru nebo dolů u spotřebních daní, týkaly se, týkaly se i záležitosti stavebního spoření, například, a týkaly se i, řekněme, dopadů a vazeb mezi makroekonomickými indikátory a daňovými příjmy. Takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Podle, pane ministře, promiňte, prosím, že vám skáču do řeči, ale abychom vzali jednu konkrétní věc, podle Lidových novin by ta pravděpodobná vládní koalice chtěla v rozpočtu v příštím roce ušetřit 70 až 80 miliard. Je to realistický plán?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Tak já, kdybych to měl říct přesněji, tak dvě z těch tří stran se k tomu hlásily víceméně otevřeně, nemám pocit, že by všechny tři, to je, to bych, to je můj dojem, že Věci veřejné v podstatě nebyly v tomto smyslu tak ambiciózní.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a dá se to uskutečnit, je to realistický plán?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Podívejte se, jedna věc je přání, návrh, druhá věc je realita, projednat tu realitu a pochopitelně, pochopitelně lze udělat všechno, ale do jaké míry je reálné potom tyto věci projednat, schválit, to je věc jiná, čili my jsme se nakonec dohodli na tom, že já připravím určitý model dopadů řešení podle scénáře, který jsme si dohodli, my jsme si dohodli jakýsi metodický postup, který oni, který oni navrhli, a já jsem jim slíbil, že do pondělka jim dle tohoto postupu, toho přístupu, že jim do počtu prostě propočtu ty rozpočtové, rozpočtové dopady, respektive návrh rozpočtu. Takže na tom jsme se dohodli, a to je zadání pro příští jednání, které bude probíhat příští týden.

Jan BUMBA, moderátor:
Je možné ale ušetřit tak velkou částku, jako 70 miliard, aniž by se musely zvyšovat daně?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Já jsem vám říkal, že je možné leccos, ale spíš, spíš si myslím, že to řešení na obou stranách bilance bude nutné, ale nicméně v dané chvíli respektuji jejich návrh, respektive jejich doporučení. A budu pracovat na tom, abych se pokusil dopočítat těch, říkám tedy 70 miliard řádově podle jejich, jejich varianty řešení. Takže to je jedna věc. Druhou věcí je, že všichni potenciální ministři financí, ti, kteří tam byli, tak v podstatě slyšeli i reakci ministrů této vlády, velice živě diskutovali ministři a víceméně oponovali a reagovali na to, že jedna věc je škrty v rozpočtu a druhá věc je věcné fungování resortu, ať už to byl ministr dopravy nebo ministr práce a sociálních věcí ...

Jan BUMBA, moderátor:
A všichni se obávají škrtů, předpokládám?

Eduard JANOTA, ministr financí:
Oni v podstatě, oni v podstatě nesdíleli ten jejich ambiciozní přístup pro řešení rozpočtu na příští rok.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám děkuji za rozhovor. Ministr financí Eduard Janota. Na shledanou.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Na shledanou.

Kdo bude vést úřad veřejného ochránce práv

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo by měl v dalších letech vést úřad veřejného ochránce práv a kdo nahradí v rámci možností nedávno zesnulého Otakara Motejla, který měl v posledních 10 letech enormní zásluhu na budování této instituce. Do výběru příštího veřejného ochránce práv dnes promluvili členové Senátu. Ze šesti uchazečů vybírali dvojici, kterou nominují sněmovně. Dva kandidáty nabídne poslancům ke zvážení také prezident. Krátce před šestou jsme se dozvěděli, že největší důvěru horní komory získaly předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová a bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Její kandidaturu podpořila také nezávislá senátorka Soňa Paukrtová. Dobrý den.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní senátorko, takže paní Šabatová má podle vás pro tento úřad nejlepší předpoklady?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
Já si myslím, že paní Brožová i paní Šabatová mají srovnatelné dispozice pro vedení toho úřadu. Paní Šabatová je člověk, který celým svým životem prokázal, že je to velmi zásadová a charakterní žena, navíc ona s panem, s panem Otakarem Motejlem 6 let spolupracovala a myslím si, že tvořili jaksi tým, který ten úřad jaksi budoval a dával dohromady, takže já jsem moc ráda, že tyto dvě dámy získaly nejvyšší počet, nejvyšší počet hlasu senátorů.

Jan BUMBA, moderátor:
Objevily se v médiích také spekulace, zda vůbec Iva Brožová ale může být jmenována do funkce veřejného ochránce práv, protože je soudkyně?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
Ano, my jsme tady ten problém řešili, pak samozřejmě volební komise musela shledat, zdali ti uchazeči jsou volitelní, takže paní Brožová může být, pokud by byla zvolena ombudsmanem, zbavena funkce Nejvyššího soudu ministrem spravedlnosti, protože v opačném případě by neměla rovnou možnost volby, nebyla by tam rovnost se zákonem, což odpovídá, odporuje Listině základních práv a svobod. Takže takové jsme měli stanovisko naší legislativy, i s tímto stanoviskem se ztotožnila volební komise. A já myslím, že to je tak správně.

Jan BUMBA, moderátor:
Taky se ale objevily spekulace, že k nominaci Ivy Brožové došlo hlavně proto, aby opustila své místo na Nejvyšším soudu?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
Víte, já tohle to, to je, to jsou dohady, o kterých já nic nevím, já si paní Brožové mimořádně vážím a myslím si, že ta funkce ombudsmana je v České republice mimořádně důležitá, ona nenahrazuje činnost soudu, ale v každém případě se zabývá případy, které třeba soud vyřešit nemůže. Což neodpovídá na vaši otázku, ale myslím si, že ombudsman je mimořádně prestižní funkce a nemám pocit, že by, že by to bylo tak, jak naznačujete. A já o tom alespoň vůbec nic nevím.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvila jste, paní senátorko, o tom, jaký tým tvořili Otakar Motejl a Anna Šabatová, ale podobně tvořili tým Otakar Motejl a Jitka Seitlová, jeho další zástupkyně. Proč neuspěla paní doktorka Seitlová.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
Tak já nevím, proč neuspěla paní doktorka Seitlová, protože pokud vím, tak celá řada členů našeho klubu jí volila, právě tak jako paní Šabatovou nebo paní Brožovou, já prostě mám pocit, že nedostala ten příslušný počet hlasů, ona je mimořádně pracovitá a mimořádně schopná, já jí znám ještě z doby, kdy působila v Senátu, a myslím si, že v té funkce zástupkyně ombudsmana je mimořádně jaksi dobrá, čili možná, že kolegové, kteří jí nevolili, zvážili, že bude lépe, když setrvá na své funkci a bude dále vykonávat tu práci, kterou dělá dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím ještě krátce, paní senátorko, věříte, se podaří udržet kredit tohoto úřadu i bez Otakara Motejla, tak mimořádné osobnosti?

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
To bude samozřejmě velmi těžké, já mám pocit, že všichni, všechny uchazečky, které tady uspěly, nebo obě uchazečky jsou si toho v plné míře vědomy. A myslím si, že bude jejich jaksi profesní ctí jaksi udržet ten kredit toho úřadu.

Jan BUMBA, moderátor:
Senátorka Soňa Paukrtová. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Soňa PAUKRTOVÁ, nezávislá senátorka:
Mějte se hezky, na shledanou.

Přijde velitel amerických vojáků v Afghánistánu o funkci kvůli rozhovoru v populárním časopise

Jan BUMBA, moderátor:
Americký velitel aliančních sil v Afghánistánu, generál Stanley McChrystal byl na rychlo povolán do Washingtonu, dnes před polednem místního času vstoupil postranním vchodem do Bílého domu a mezi čtyřma očima se sešel s prezidentem Barackem Obamou. Po půlhodině beze slova odjel. Jeho osud je nejistý. Zní jeden z titulků na zpravodajských serverech. Generál byl totiž na koberečku u nejvyššího velitele kvůli výrokům pro časopis Rolling Stone, které prý rozlítily americké vládní špičky doběla. Baracka Obamu nevyjímaje. Do Pottsville ve státě Pennsylvania zdravím našeho tamějšího spolupracovníka Dušana Neumanna. Dobrý den.

Dušan NEUMANN:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Připomeňme, prosím, co tu aféru spustilo, čím se generál McChrystal tak dotkl samotného Bílého domu?

Dušan NEUMANN:
Tak McChrystal sám Bílý dům ani prezidenta nekritizoval, veškerá slovní inzultace zaznamená a zveřejněná reportérem magazínu Rolling Stone, pochází od příslušníků McChrystalova štábu a vlastně tak přímo dokumentuje postoj velitelského sboru k politickému vedení. McChrystal osobně kritizoval pouze amerického velvyslance v Afghánistánu Eikenberry, že se hlavně stará o svá zadní vrátka, kdyby se něco nepovedlo, aby z toho pohodlně vycouval.

Jan BUMBA, moderátor:
Generál už se omluvil, má i přijatelné vysvětlení, proč k tomu vůbec došlo?

Dušan NEUMANN:
Generál prostě jenom hlásil nebo oznámil, že špatně posoudil situaci, ovšem v tom systému, jakým armáda je, to je servisní organizace civilní vlády a kde si žádný velitel nemůže dovolit porušit hierarchii a prestiž velení a ani tak úspěšně oblíbený velitel, jako je McChrystal, tak je to naprosté porušení subordinace a skutečně je velmi pravděpodobné, že McChrystal bude muset rezignovat. Osobně si myslím, že sám tedy rezignaci nabídl a teď za zavřenými dveřmi Bílý dům jedná. Prezident Obama s Hillary Clintonovou, s Robertem Gatesem, jak s osudem McChrystala naložit.

Jan BUMBA, moderátor:
A mám pravdu, že se generál McChrystal dotkl také viceprezidenta Bidena v tom svém vystoupení?

Dušan NEUMANN:
Tak prezident, viceprezident Biden je terčem a objektem amerických politických vtipů od okamžiku, kdy se objevil na politické scéně, takže to není vůbec nic divného. Jeho prestiž jako tvůrce zahraniční politiky je hluboko ve stínu Hillary Clintonové. Já si osobně myslím, že to by nebyl žádný důvod k jeho odvolání, osobně McChrystal samozřejmě se opět o tom nezmínil, ale ty vtipy kolují po jeho štábu a pravděpodobně po celém Pentagonu.

Jan BUMBA, moderátor:
Četli jsme, že generála už se zastal třeba afghánský prezident Karzáí. Co hlasy z amerických politických kruhů, co komentátoři, dá se říci, zda převažují obhájci McChrystala, že by ho taková epizoda neměla stát místo nebo naopak?

Dušan NEUMANN:
Ty komentáře mají dvojí stránku, dvojí pohled. První je ocenění McChrystalovy strategie a jeho velení, jeho oblíbenost, to, co dokázal v Iráku, to, co dokázal ve spolupráci s generálem Petraeusem, to je jedna stránka. Druhá stránka ovšem je, že Američané skutečně respektují prezidentský úřad a systém amerického, americké vlády a civilního velení armádou a tam se vyjadřují naprosto jednoznačně, ať se prezident Obama rozhodne, jak se rozhodne, tak to rozhodnutí bude přijatelné, ať tím či oním směrem.

Jan BUMBA, moderátor:
Zmiňoval jste jakou prestiž, jaký respekt a uznání si vysloužil generál McChrystal. Co by mohl jeho odchod znamenat pro afghánskou operaci?

Dušan NEUMANN:
Celá ta problematika, celá ta situace naznačuje spíš vážný rozpor mezi politickým vedením a vojenským vedením ve Spojených státech. Prezidentu Obamovi, ač tvrdí, že sjednotit se toto doposud nepodařilo, nepodařilo se mu to ani na půdě Kongresu a Senátu. Čili to jeho odvolání nebude znamenat okamžitě té zlepšení komunikace mezi Bílým domem, vládou a vojenským velením. Tady ale je třeba zdůraznit, že velitelem celé oblasti, generál Petraeus, že za tu dobu, kdy v tom velení je, si určitě vytvořil štáb odborníků, kteří budou schopni strategii prosazované McChrystalem pokračovat. Jak bude jeho osobní osud, se ovšem zatím neví.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji vám za rozhovor, spolupracovník Českého rozhlasu v americké Pennsylvánii Dušan Neumann.

Pověst generála McChrystala

Jan BUMBA, moderátor:
A nad pověstí, která provází generála McChrystala, se v dnešní poznámce zamýšlí i náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor Radiožurnálu:
Generál McChrystal je mediálně vděčný typ. Bývalý silný piják si dnes potrpí na asketický styl. Na čtyřhodinový spánek, pouhé jedno jídlo denně a každodenní porci sedmimílového běhu. Jeho vojevůdcovské kvality zpochybňuje málokdo, přesto má McChrystal i jiné nepřátel, než ty, které chce porazit na bitevním poli. Nepřátele, které si vytváří úplně zbytečně. Svou prostořekostí. Prezident Obama i on sám to nyní shodně připisují generálově malé soudnosti. Není na pováženou, že se to veřejně říká o člověku, který odpovídal za životy spojeneckých vojáků v Afghánistánu, na kolik ho přitom může omluvit, že jeho dosavadní výsledky jsou spíše dobré, než špatné. I generál /nesrozumitelné/ býval velice schopný velitelem, ale když se pustil do otevřeného sporu s prezidentem Trumanem, uškodil jak válce, kterou vedl, tak své zemi. A ten spor se nakonec obrátil proti němu. Pokud začal McChrystal pochybovat o profesionalitě Obamova týmu a o prezidentových schopnostech zastávat roli vrchního velitele, a ne že by tyto pochybnosti nebyly aspoň občas na místě, pak to neměl do světa troubit prostřednictvím reportéra, kterému do svého štábu sjednal přístup. Měl udělat něco jiného včas rezignovat. Prezidenta Obamu svou aféru postavil před volbu ze dvou špatných možností. Buď McChrystalovi po důkladném vyčinění odpustit a dát tak zapravdu těm, kteří tvrdí, že je pro Afghánistán tím nejlepším mužem. Ale je to velkorysost nebo přiznán prezidentské slabosti? Jenže, ošidná by pro Obamu mohla být i ta druhá možnost McChrystalův pád. Co kdyby se ukázalo, že McChrystalův nástupce na válku v Afghánistánu nestačí. Obama by se stěží vyvlékl z toho, že si pro Afghánistán dvakrát špatně vybral. A uspět v Afghánistánu by se přitom po nezvládnutí ropné havárie a po potížích s Blízkým východem tak strašně hodil.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Milan Slezák.

Jednání o vládním programu

Štěpánka ČECHOVÁ:
Lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se za půl hodiny opět sejdou, aby řešili společný vládní program. Včera se shodli na první ze sedmi kapitol, která se týkala ekologie a zemědělství. Dnes přijde na řadu zahraniční politika a obrana. Předseda ODS Petr Nečas odmítá, že by jednání stranických špiček mohlo krachnout kvůli boji o ministerská křesla. Dokáže si ale představit variantu, že by se strany nedohodly na programu.

Petr NEČAS, předseda strany /ODS/:
V případě, že se dohodneme na programu, ta představa, že necháme tento projekt ztroskotat na hádce o konkrétní křesla, to by byl výraz krajní politické neodpovědnosti, hlouposti, pohrdání voliči, pohrdání touto zemí. Já si to prostě nedovedu představit. Ano, dovedu si představit, že bychom se rozešli, kdybychom se nedohodli na programu, ale absolutně nepředpokládám, že by mohl nastat nějaký krach k hádce o křesla. To vylučuji.

Senát zamítl protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny

Štěpánka ČECHOVÁ:
Agent provokatér ani korunní svědek proti korupci v Česku zatím nezakročí. Senát zamítl protikorupční balíček ministra vnitra Martina Peciny, který chtěl mimo jiné tuto instituci zavést. Senátorům vadilo nejen to, že předloha řeší boj s úplatkářstvím sporným způsobem, ale i fakt, že neměli možnost předlohu upravit, už jí totiž není komu vrátit, nová sněmovna se jí už zabývat nemůže. Ministr vnitra Martin Pecina je rozhodnutím Senátu zklamaný, čekal, že se mu podaří přesvědčit nerozhodnuté senátory.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Je to škoda, protože myslím si, že ta opatření, která jsme navrhovali, tak nebyla kontroverzní a byla účinná a mohla policii v tom boji pomoci. Takový je život. Pravda je to, co tady říkali senátoři, že to přišlo do Senátu hrozně pozdě a že oni nemají právo se k tomu vyjádřit, už nemají možnost přijmout pozměňovací návrhy. Ty argumenty já zase chápu, tak to skutečně je a mrzí mě to, že se to ve sněmovně nepodařilo zkrátit na třicet dnů lhůty, tam je, myslím, hlavní kámen úrazu, že jsme to prostě nemohli tady řádně projednat.

Štěpánka ČECHOVÁ:
Doplňme, že Senát před chvílí také navrhl, aby Česká televize část výnosu z reklamy dávala do fondu kultury. Televize by kvůli tomu mohla dál vysílat reklamu v současné výši.

Klub KSČM nominuje Vojtěcha Filipa jako kandidáta do vedení Poslanecké sněmovny

Štěpánka ČECHOVÁ:
Klub KSČM nominuje navzdory nepříznivým vyhlídkám svého předsedu Vojtěcha Filipa jako kandidáta do vedení Poslanecké sněmovny. Ve 20 minutách Radiožurnálu to řekla komunistická poslankyně Zuzka BebarováRujbrová.

Zuzka BEBAROVÁRUJBROVÁ, poslankyně KSČM:
Poslanecký klub KSČM nominoval bývalého místopředsedu Poslanecké sněmovny a předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Jsme přesvědčeni, že i klub KSČM, který je mimochodem silnější, než například Věci veřejné, má právo mít svého zástupce ve vedení Poslanecké sněmovny.

Štěpánka ČECHOVÁ:
Vznikající koalice už se dohodla na tom, že ve vedení sněmovny zástupce komunistů nechce. Jedno křeslo připadne sociálním demokratům. ODS, TOP 09 a Věci veřejné mají v dolní komoře většinu hlasů, mohou tedy svou dohodu prosadit.

Bělorusko tvrdí, že zaplatilo Gazpromu dluh za plyn

Štěpánka ČECHOVÁ:
Bělorusko podle prvního vicepremiéra Vladimira Semaškova zaplatilo dluh ve výši 187 milionů dolarů za ruský plyn. Semaškov zároveň ale pohrozil zastavením transportu ropy a plynu, pokud svůj dluh nezaplatí i Moskva. Ruský Gazprom snižuje dodávky plynu kvůli finančnímu sporu už do pondělí. V tuto chvíli do Běloruska proudí jen 40 procent nasmlouvaného objemu. Spor s obavami sleduje i Evropa, kam přes Bělorusku putuje pětina ruského plynu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Jak vážná jsou varování BIS před činností zahraničních agentů na českém území. Elektronické viněty na mýtné pro osobní auta asi od příštího roku nebudou. Jaké výhody a nevýhody by tento systém přinesl? A bude smutné vystoupení francouzských fotbalistů na mistrovství světa řešit vláda v Paříži.

Jak vážná jsou varování BIS před činností zahraničních agentů na českém území

Jan BUMBA, moderátor:
Ruští zpravodajci podnikají na českém území nejen činnost v zájmu Moskvy, ale v některých případech i aktivity vysloveně nepřátelské vůči České republice. Také se přitom více než dosud snaží využít kontakty z politických nebo podnikatelských kruhů, ale i z akademického prostředí mezi vědci, studenty a podobně. To vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby za loňský rok. Ta také mimo jiné poukazuje na domácí rizika, která představují nejrůznější zájmové lobbyistické skupiny, když se snaží nejen ovlivňovat, ale i dostat pod kontrolu rozdělování státních zakázek nebo dotací. Mluvčím BIS je Jan Šubert. Dobrý den.

Jan ŠUBERT, mluvčí Bezpečnostní informační služby:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Nejprve, prosím, k zahraničním špionážním službám, tam hrají prim Rusové?

Jan ŠUBERT, mluvčí Bezpečnostní informační služby:
Já bych asi řekl, že ruské zpravodajské služby skutečně hrají prim a velmi se snaží udržet si v nás trvale vysoký počet svých lidí. Jejich činnost byla skutečně rozsáhlá a intenzivní, v některých případech oni dokonce přebírají a uplatňují metody, které vytvořila, používala sovětská špionáž. Můžeme třeba říct, že vzrostly aktivity ruské vědeckotechnické a ekonomické rozvědky a snaha pronikat mezi Rusy, kteří u nás dlouhodobě žijí. Možná takovou poznámku, že nemalá část ruské diaspory necítí potřebu být řízena nad ruskou státní administrativou.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy uvádíte, že někdy má působení ruských zpravodajských služeb až nepřátelský charakter, co si pod tím můžeme představit?

Jan ŠUBERT, mluvčí Bezpečnostní informační služby:
Pravda je, že se snaží pronikat mezi naše politiky, ale i mezi vědce, výzkumníky a studenty. To se děje například u různých projektů českoruské vědeckotechnické spolupráce, při spolupráci ve společenských vědách, ale třeba i při propagaci ruské kultury nebo jazyka. Samozřejmě nic proti kontaktům ve vědě, výzkumu nebo v kultuře. Jde jenom o to, že přítomností svých zpravodajců tady ruská strana devalvuje a zpochybňuje upřímnost svého přístupu ke spolupráci. A co to pro nás znamená, víte, pokud jde o aktivity té ekonomické rozvědky, důsledkem ekonomické špionáže vůbec nemusí být jenom ztráta trhu nebo schopnost konkurovat, oblast průmyslu, energetiky, obchodu a podnikání se už začala stávat i vhodným a velmi atraktivním a účinným nástrojem politického nátlaku.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Šuberte, prosím ještě k další podstatné pasáži vaší zprávy, té, která varuje před vlivem podnikatelských nebo spíše lobbyistických skupin na zprávu státního majetku nebo obecně na státní správu, přesahují tyto aktivity únosnou míru, v jakém smyslu znamenají bezpečnostní riziko pro stát?

Jan ŠUBERT, mluvčí Bezpečnostní informační služby:
Samozřejmě tyto aktivity jsou velice, velice nepříjemné, při ochraně ekonomiky, my jsme se soustředili na praktiky, které deformují hospodářskou soutěž, výběrová řízení, státní zakázky a zneužívají státní prostředky, je to hlavně korupce, klientelismus a lobbyismus. Obecně lze říct, že kde je velký státní majetek, kde jsou velké peníze, tam různé podnikatelské, vlivové a lobbyistické skupiny hledají příležitost, hledají cesty, jak se přiživit, jak se obohatit, a to všechno na úkor státního majetku. Ten model je jednoduchý. Oni navíc tam, kde se rozhoduje, dosavadní vlastní lidi a tak ovlivňují obchodní záležitosti. A konečným cílem je potom vyvést ze státního podniku na soukromé subjekty velké peníze. Samozřejmě je to velký problém.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje Jan Šubert, mluvčí Bezpečnostní informační služby. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Jan ŠUBERT, mluvčí Bezpečnostní informační služby:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je Tomáš Kramár, předseda občanského sdružení Oživení. Dobrý den přeji i vám.

Tomáš KRAMÁR, předseda občanského sdružení Oživení:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy se, pane Kramáre, zabýváte i korupcí ve veřejné správě, na kolik znepokojivá je podle vás loňská bilance BIS v této oblasti?

Tomáš KRAMÁR, předseda občanského sdružení Oživení:
No, znepokojivá je, řekněme, dost, ale na druhé straně úplně nic jakoby zásadně nového neříká, na hodně těch kauz zmíněných ve zprávě BIS upozorňovaly už média nebo nevládní organizace, jakou jsou tendry Lesů, ekologická superzakázka a další, ale je velmi dobře, že to BIS takhle výstižně a natvrdo řekla. Tam vlastně ten fenomén privatizace nebo kartelizace veřejné správy je popsána velmi výstižně ...

Jan BUMBA, moderátor:
A zřejmě BIS to také říká, říká svědčí autoritou, než třeba nějaká nevládní organizace?

Tomáš KRAMÁR, předseda občanského sdružení Oživení:
Samozřejmě, samozřejmě, a mělo by to také mít větší dopad na fungování státní správy, výborné je, že BIS ukázala tu funkčnost nebo spíš nefunkčnost státní, kterém jako celkový problém, teda ne ve smyslu jednotlivých kauz, ale jako systémový problém, který je potřeba řešit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by na to upozornění kontrarozvědky ale měly odpovědět jiné kontrolní instituce nebo legislativci?

Tomáš KRAMÁR, předseda občanského sdružení Oživení:
No, tak těch důvodů toho současného stavu je celá řada, počínaje absencí účinného služebního zákona, který by měl ochraňovat, řekněme, úředníky před nátlakem a z vůlí politiků přes špatný zákon o veřejných zakázkách. K těm státním firmám, tam je dlouhodobá nevůle řešit ten, řekněme, dominantní vliv politiků i v představenstvech a vůbec na chod těch firem, přičemž toto by vůbec nemělo být tím modelem a třeba na západě to tak často taky není, že by politici byli v představenstvech velkých státních firem, tam by samozřejmě měli být odborní manažeři vybíraní na základě nějakých konkurzů transparentních.

Jan BUMBA, moderátor:
Já i vám děkuji za rozhovor. Tomáš Kramár, předseda občanského sdružení Oživení. Na shledanou.

Tomáš KRAMÁR, předseda občanského sdružení Oživení:
Na shledanou.

Elektronické viněty na mýtné pro osobní auta

Jan BUMBA, moderátor:
Elektronické viněty, které by měly nahradit papírové dálniční známky, s největší pravděpodobností od příštího roku v autech vozit nebudeme. Zákon sice se zavedením vinět od ledna 2011 počítá, vznikající koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných ale s tímto záměrem nesouhlasí. Ministerstvo dopravy oznámilo, že rozhodnutí nechá na novém vedení resortu. Ještě nedávno to přitom vypadalo, že zakázku získá společnost Kapsch, která provozuje mýtní systém pro kamiony. Elektronické viněty pro osobní auta ale mnozí odborníci na dopravu ostře kritizují jako velmi nevýhodné pro stát. Ve studiu je obchodní ředitel společnosti Kapsch, která provozuje mýtní systém v České republice, Karel Černý. Dobrý den.

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince je poslanec ODS, bývalý ministr dopravy a rovněž vážný kandidát na tuto funkci v nové vládě, Petr Bendl. Dobrý den i vám přeji.

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
Dobrý podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Černý, systém elektronických vinět pro osobní auta neexistuje nikde na světě, proč by měl existovat v České republice?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Tento systém existuje, existuje ve spoustě států, například v Austrálii, v Jižní Americe, v Chile a podobně. To znamená, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Austrálie a Latinská Amerika jsou země, kterými by se měla inspirovat Česká republika?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Já jen říkám, že toto není novinka. Naše společnost pochopitelně dodává tyto systémy po celém světě. Já bych například uvedl skandinávské státy, kde /nesrozumitelné/ je jeden z příkladů, kde funguje vlastně elektronická jednotka i pro osobní vozidla. Ve Francii a dalších státech.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem je to, pane řediteli, nebo bylo by výhodné zavedení elektronických vinět pro osobní auta?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Já bych to rozdělil asi na dvě části. První je výhodnost pro stát a druhá je výhodnost pro občany, pro motoristy. Nejdřív bych se vrátil k tomu, proč vlastně se začalo uvažovat o zavedení elektronických vinět, bylo to v roce 2008 po velké hromadné dopravní nehodě na D 1 v březnu, kdy ministři rozhodli o takzvaném bezpečnostním čtyřlístku, jehož jeden lístek měly být elektronické viněty, to znamená, elektronizace veškerých vozidel, které se pohybují po zpoplatněných komunikacích. To je jedna věc. Druhá věc, pochopitelně ...

Jan BUMBA, moderátor:
No, a v čem by to bylo dobré?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Já se teď k tomu vrátím. Znamená to, že by se jednalo o zmonitorování kompletně dopravního toku a z toho vyplývajících určitých bezpečnostních zásahů a řízení dopravy. Pochopitelně, že by to mělo i další /nesrozumitelné/, například na budoucí přechod na výkonové zpoplatnění, které je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Platba za kilometr?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Za kilometr, ano. Kilometrové zpoplatnění, které pochopitelně je na programu dne pro celý svět, pro celou Evropu, protože se hledají investiční prostředky na dopravní infrastrukturu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bendle, podle profesora dopravní fakulty ČVUT Petra Moose i dalších odborníků by na zavedení elektronických vinět pro osobní auta prodělal stát miliardy, je to i váš pohled?

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
Já to takto neumím posoudit. My jsme v tuto chvíli obecně proti zavádění vinět do našeho systému, myslíme si, že dokavaď nebude případně zaveden v celé Evropě, nemá smysl, aby elektronické viněty byly u nás v České republice, je pravda, že by to pocítili lidé ve svých peněženkách, to je jedna z věcí, proč jsme v tomto střídmí, ten zisk z těch vinět by nebyl až natolik zásadní, aby to pomohlo dopravní infrastrukturou v České republice, zásadně to na straně jedné. Na straně druhé, ty náklady s tím spojené jsou poměrně vysoké.

Jan BUMBA, moderátor:
Předpokládá se, že Senát na své probíhající schůzi by se měl vyslovit pro pětiletý odklad za vedení elektronických vinět pro osobní auta. Pane Bendle, vy jste tedy zásadně proti tomu, aby se zaváděly elektronické viněty nebo byste hlasoval také spíše pro odklad a další zvážení?

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
Já to beru z toho praktického hlediska. U zavádění výkonného zpoplatnění u osobních aut do budoucna nepovažuju za moudré rozhodnutí, ad jedna. Ad dva, kdy elektronické viněty, zase z praktického hlediska by se řidičům mohly hodit tehdy, když by jim třeba umožňovali platit poplatky nebo dálniční poplatky po celé Evropě, aby mohl člověk mít jednu tedy dálniční známku, nemusel se zaobírat tím, že musí na každé hranici, projíždíli Evropou, se starat o to, že si má koupit tu či onde na týden nebo na čtrnáct dní dálniční známku, tam by potom ten elektronický systém, bylli by zavedený celý, v celé Evropě, byl určitě výhodným pro každého řidiče, aby oni měli zájem, ale pokud by se to zavádělo jenom v České republice, pak je to, jsou to vysoké náklady a ten, řeknu, zisk z toho, v uvozovkách, by zas takový nebyl.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Černý, nestala by se Česká republika takovým pokusným králíkem Evropy a takovým ostrovem v Evropě, když nikdo jiný v Evropě ten systém nemá, a jak jsme slyšeli, teď Petra Bendla, bylo by to výhodné, kdyby to měly i ostatní státy.

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Já to vezmu zezadu. Interoperabilita i pro kamiony a těžkou nákladní dopravu je obrovským problémem v celé Evropě, zatím jednotná elektronická služba evropská nefunguje, není nikde, pouze jsou bilaterální dohody na tom, která jednotka může, do kterého státu vjet, to je jedna věc. Druhá věc, pokusným králíkem. My jsme byli vlastně třetí zemí Evropské unie, která přijala výkonové zpoplatnění pro těžkou nákladní dopravu a taky jsme nebyli pokusným králíkem, to znamená, že v současné době všechny státy Evropy uvažují o jakémkoliv zavedení mýtného systému. Slovensko to zavedlo od letošního roku. Další státy budou následovat. Jsou vypsány tendry v Polsku, ve Francii a v dalších státech Evropské unie.

Jan BUMBA, moderátor:
Když to, když mýtné platí kamiony, pane Bendle, proč by jej neměli platit, neměla platit osobní auta?

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
Já uvedu jeden příklad za všechny. Nákladní automobil s nosností na jednu nápravu 20 tun, jeli plně naložen, zdeformuje komunikaci nebo silnici asi jako 160 tisíc osobních automobilů, které přejíždějí po té komunikaci, to je jenom k tomu, k tomu poměru, co vlastně my chceme, totiž to výkonové zpoplatnění do budoucna u těch osobních já si myslím, že to není na pořadu dne, v tuhle chvíli nás zajímají především kamiony, nás zajímá především to, aby využívaly dálniční a rychlostní tu síť, kterou my máme, aby neprojížděly centry měst, z tohoto pohledu chceme budovat ve spolupráci s regiony a s kraji systém, který by zpoplatnil průjezdy měst a obcí, to nás zajímá, ale výkonové zpoplatnění u osobních automobilů, myslím, že není na pořadu dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Černý, myslíte si, že elektronické viněty pro osobní automobily by přinesly do státní pokladny víc peněz, než papírové dálniční známky?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Elektrické viněty v prvních letech, tak jak by byly zavedeny, by určitě nepřinesly více peněz do státní pokladny, nicméně je tady ta, ta druhá otázka, a to je přidaná hodnota.

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, v kolik, v kolika nejbližších letech by se to nevyplatilo?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Předpoklad přechodu na výkonové zpoplatnění podle našich odhadů je do dvou let.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a to výkonové zpoplatnění, stále mluvíme tedy o placení za kilometr, tak při jaké ceně by se ten systém vyplatil, protože psalo se třeba o 1,50 za kilometr, což by bylo šílené, když to tak řeknu.

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Já jsem slyšel jiné cifry, já jsem slyšel cenu 0,30 haléřů.

Jan BUMBA, moderátor:
Já se ptám vás, při jaké cifře by se to vyplatilo?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Tohle musí propočítat ekonomové a především to musí propočítat stát, nikoliv společnost Kapsch.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže vy nemáte žádné takové, žádné takové propočty.

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Máme propočty, pochopitelně, máme propočty, jak na elektronickou vinětu na 6 let, tak jako to bylo plánováno podle zákona, tak máme propočty i na výkonové zpoplatnění. A jak říkám, předpoklad byl, že po dvou letech přejde časové zpoplatnění, čili elektronické viněty a výkonové zpoplatnění.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bendle, pane Bendle, kdybyste byl ministrem dopravy, připustil byste, aby se platilo na dálnicích 1,50 za kilometr?

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
To je absolutní, tato částka zcela mimo realitu. Já říkám, že výkonové zpoplatnění osobních automobilů není na následující čtyři roky v České republice na pořadu dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Když začaly přicházet zprávy o tom, že elektronické viněty od příštího roku asi nebudou tak, pane Černý, podle Mladé fronty DNES jste v Kapschu rozeslali zaměstnancům mail, ve kterém stálo, že nebudete tolerovat tento postup a přijmete patřičná opatření. Jaká opatření chcete přijmout?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
To nebyl náš mail, byl to mail naší mateřské společnosti, a byl to interní mail, nebyl to mail určený pro veřejnost.

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká opatření chcete přijmout? Chcete se soudit se státem?

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Není otázka pro mě toto, soudit se se státem v žádném případě nechceme. To už pak byl pouze výklad novinářů, že Kapsch uvažuje o nějaké podání žaloby, v případě arbitráži proti České republice, nic takového, znovu říkám, není na pořadu dne, jak říká pan Bendl.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bendle, prosím, ještě velmi krátce, zákon je zákon, od ledna 2011 počítá se zavedením elektronických vinět pro osobní auta, co s tím budete dělat?

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
Máme zhruba půl roku na to, abychom prodloužili účinnost toho zákona, sám jste říkal, že Senát uvažuje o posunutí pěti let, já myslím, že posunutí o pět let tohoto zákona by bylo asi moudré a ono se v průběhu těch pěti let uvidí, jestli něco takového má smysl spouštět, anebo jestli je to ekonomicky nevýhodné.

Jan BUMBA, moderátor:
Poslanec ODS, někdejší ministr dopravy Petr Bendl. Děkuji za rozhovor, na shledanou.

Petr BENDL, bývalý ministr dopravy, poslanec /ODS/:
Děkuji.

Jan BUMBA, moderátor:
A obchodní ředitel společnosti Kapsch Karel Černý. Děkuji vám, že jste přišel, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Karel ČERNÝ, obchodní ředitel společnosti Kapsch:
Na shledanou.

Smutné vystoupení francouzských fotbalistů na mistrovství světa

Jan BUMBA, moderátor:
Potupné vyřazení z fotbalového mistrovství světa, hádky mezi trenérem a hráči poté, co předčasně cestoval domů útočník Anelka kvůli vulgárním urážkám na adresu kouče. Jedním slovem blamáž. Dnes se neslavné účinkování Francouzů na šampionátu dostalo až na vládní úroveň. Prezident Sarkozy pozval do Elysejského paláce ministryni sportu a zítra přijme i slavného útočníka Thierryho Henryho na jeho žádost. Teď zdravím pražského korespondenta, francouzského listu Le Monde Martina Plichtu. Dobrý den.

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč se ta francouzská fotbalová pohroma, jak ji označují tamější média, probírá až v prezidentském paláci.

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
No, jednak pan Sarkozy je velký sportovec a má rád fotbal, i když jeho idol je spíš cyklista Lance Armstrong, má zájem taky řešit tu hanbu, která teďka padla na Francii.

Jan BUMBA, moderátor:
No, ale jak, co asi můžou probírat prezident a odpovědní vládní úředníci?

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
No, jednak musí ukázat, jakým způsobem nějaký projev udělat, aby ukázali, že Francie je trochu víc než jenom ti fotbalisté, že nějaký názor Francie má na chování svých fotbalistů. Takže to má učinit prezident.

Jan BUMBA, moderátor:
A myslíte, že by mohli vládní úředníci nějak přímo zasahovat do těch sporů uvnitř fotbalové reprezentace?

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
Tak já myslím, že není na pořadu dne jako vstoupit do těch sporů, ale především ukončit tyto spory a především nastavit pravidla pro budoucnost ve fotbalové reprezentaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Plichto, komu francouzská média a řekněme i váš list Le Monde připisují vinu za to, co provázelo vystoupení reprezentace na šampionátu?

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
Myslím, že skoro všichni se shodnou, že je víc těch viníků, samozřejmě kouč nebyl nejlepší, už se vědělo dva roky, že právě ta, že to může skončit blamáží, takže současně je radši ... jako mají svůj podíl na tu krizi, oni nějak jsou rozdělení a někteří opravdu se nesnášejí mezi s sebou a neměli vůbec chuť hrát spolu a dát se opravdu dohromady, aby vyhráli aspoň jeden zápas.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy sám, vím, že říkáte, že nejste příliš velký fotbalový fanoušek, ale co třeba vaši přátelé ve zdejší francouzské komunitě, jak to celé nesou, jak to komentují?

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
Tak všichni jsou smutní, že to právě skončilo takovým způsobem, většinou, většina lidí opravdu ve Francii a i mezi Francouzi v Praze očekávali nějakou prohru, protože nikdo si nedělá iluzi na stav toho manšaftu, takže ale takovým způsobem ukončit ten Světový pohár je opravdu hanba.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí pražský korespondent prestižního deníku Le Monde Martin Plichta. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Martin PLICHTA, pražský korespondent francouzského listu Le Monde:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
18 hodin 57 minut, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad najdete v MP3 ve zvukové podobě na Internetu www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.

První den ustavující schůze sněmovny po hodině skončil

Jana VESELOVSKÁ:
První den ustavující schůze sněmovny po hodině skončil. Všichni poslanci složili Ústavou předepsaný slib. K volbě vedení a orgánů sněmovny se poslanci kvůli zákonným lhůtám sejdou pozítří. O post předsedy sněmovny se utkají občanská demokratka Miroslava Němcová a sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Němcová má za sebou nejenom sněmovní klub ODS, ale celou trojkoalici, tedy případných 118 hlasů. ČSSD proto počítá se Zaorálkem i do volby o místopředsednické křeslo. Věci veřejné nominovaly na místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou. A TOP 09 Vlastu Parkanovou.

Nová dohoda Prahy s Inchebou platí

Jana VESELOVSKÁ:
Nová dohoda Prahy s Inchebou platí. Dnes ji potvrdili pražští radní. Společnosti Incheba se zkrátí doba pronájmu výstaviště o 40 let a nájemné se naopak zvyšuje o 50 milionů, a to i zpětně. Město také získá pojistné plnění za vyhořelé křídlo průmyslového paláce, což by mělo být asi 181 milionů korun. Dohodu s Inchebou kritizuje opoziční zastupitel Jiří Witzany z SNKED. Podle něj se zhorší postavení města.

Jiří WITZANY, opoziční zastupitel SNKED:
Praha se dostává ze situace, kdy mohla vymáhat určité závazky od společnosti Incheba do situace, kdy má obrovské závazky, které od hlavního města Prahy bude vymáhat Incheba, a to v rozsahu dvou až tří miliard korun. Já bych tady přirovnal celé situaci, že je to jakési z bláta do hodně hluboké louže.

Jana VESELOVSKÁ:
Dodatek kritizuje také Sdružení pro výstavnictví v Praze a České republice, podle kterého dohoda dává Inchebě monopol na vystavování v hlavním městě. Vedení Prahy připomínky opozice odmítá.

Společnost Česká unigrafie podala insolvenční návrh na cestovní agentury Sunny Days

Jana VESELOVSKÁ:
Společnost Česká unigrafie podala insolvenční návrh na cestovní agentury Sunny Days. Pokud soud uzná, že Sunny Days je ve špatném stavu, může vyhlásit její úpadek. Uvedl to dnes server iDNES. Sunny Days už dřív přišla o koncesi na cestovní kancelář a může tak jen prodávat zájezdy jiných cestovních kanceláří. Podle České unigrafie, která pro Sunny Days tiskla katalogy, jí cestovní kancelář dluží přes 1,5 milionu korun déle než jeden rok. Pracovnice centrály k Sunny Days se k celé věci vyjádřit nechtěla a vedení cestovní kanceláře není k zastižení.

Čínské banky skupují ve velkém americké dolary

Jana VESELOVSKÁ:
Čínské státní banky začaly skupovat americké dolary. Velký zájem o měnu Spojených států přichází krátce poté, co Peking rozhodl o postupném uvolňování kurzu jüanu. Čínská měna v reakci na to vystoupala na své pětileté maximu vůči dolaru.

Robert MIKOLÁŠ:
Čínská centrální banka v úterý stanovila nový základní kurz jüanu, který je ve srovnání s pondělkem o 0,43 procent silnější vůči americkému dolaru. Podle pozorovatelů jde o vstřícný krok, kterým chce Peking zmírnit kritické hlasy obviňující Čínu, že získává nečestné obchodní výhody. Uvolnění jüanu přivítal i americký velvyslanec v Pekingu, podle kterého toto rozhodnutí přispěje ke zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. Přesto v Kongresu Spojených států pokračuje legislativní proces, na jehož konci může být schválení zákona, který by Čínu přinutil k výrazné revalvaci. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Čína.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme dále? Obtěžuje skutečně obyvatele německé strany Krušných hor zápach z českých chemiček? Zvýšilo by bezpečnost na přechod, kdyby chodci museli rukou signalizovat řidičům, že chtějí přejít vozovku? A dokáže Řecko přilákat turisty slibem, že zaplatí každému, komu naruší dovolenou stávky.

Obtěžuje skutečně obyvatele německé strany Krušných hor zápach z českých chemiček?

Jan BUMBA, moderátor:
Před čtvrt rokem jsme na tomto místě referovali o jednom doslova nevábném přeshraničním sporu. A dnes tato kauza doputovala do Evropského parlamentu. Obyvatelé německých podkrušnohorských obcí se obrátili na svého europoslance se zvláštní peticí. Stěžují si na zápach, který podle nich přichází z druhé strany hor. Tam leží i chemička v Litvínově. V Česku se jejich stezky příliš nesetkaly s pochopením. Jak ale uvádí náš bruselský zpravodaj Pavel Novák, občané města Seiffen a okolních obcí doufají, že svým dnešním krokem přimějí české sousedy k větší aktivitě.

Pavel NOVÁK:
Zápach připomínající kočičí výkaly přináší podle obyvatel německého úpatí Krušných hor jižní vítr. Rozhodli se na nepříjemnou vůni reagovat nejen krčením nosu. Petici podanou Evropskému parlamentu podepsalo 11 tisíc lidí. Zástupci petičního výboru přinesli podpisové archy v 10 šanonech.

Tino GÜNTHER, člen saského Zemského sněmu:
Přišli jsme do Evropského parlamentu, protože jsme jedna Evropa, jedno společenství. Pro všechny musejí platit stejná pravidla. Teď už se nemůže nic řešit na úrovni národních států. V této jednotné Evropě musíme držet všichni při sobě. Čeští sousedé i Němci, Sasové na tak dlouhé poklidné hranici v Evropě mezi Čechy a Saskem musíme bojovat za čistý vzduch na obou jejích stranách.

Pavel NOVÁK:
Řekl člen saského Zemského sněmu Tino Günther, který petici předal europoslanci zvolenému v Sasku Holgeru Krahmerovi. Tomu je téma čistoty ovzduší blízké. Je členem výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví. Musí ale petici předat příslušnému, tedy petičnímu výboru. Ten má několik možností, jak s ní naložit.

Holger KRAHMER, člen výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví:
Může požádat Evropskou komisi, aby provedla předběžné šetření, jestli nedošlo k porušení unijních předpisů. Může také věc sám řešit například posláním dopisu českým orgánům s výzvou k provedení kontroly v továrnách pod Krušnými horami. Ve výjimečných případech může také navrhnout plénu parlamentu schválení zprávy, která doporučí členskému státu kroky k nápravě stavu. A může také přímo na obě strany Krušných hor vyslat zjišťovací misi k prošetření, jak se věci doopravdy mají.

Pavel NOVÁK:
Podle poslance Holgera Krahmera je petice voláním obyvatel podkrušnohorských obcí, by jim někdo pomohl, protože česká strana s nimi zatím na odstranění problémů příliš nespolupracovala.

Holger KRAHMER, člen výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví:
Je tak trochu na české straně přiznat, že zdrojem tohoto problému je továrna v Litvínově. Kdybyste to srovnali s německými předpisy, bylo by nemyslitelné, aby takové emise někdo vypouštěl. Myslím, že tento problém se dá řešit bez nějakých výbušných nálad a velkých nákladů. Doufám, že tato akce přiměje českou stranu k nějaké aktivitě a k řešení problému v zájmu dobrých sousedských vztahů.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká německý europoslanec Holger Krahmer v reportáži bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Pavla Nováka. Reportáž poslouchala i Eva Rychlíková, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí. Dobrý večer.

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste byla ve společné českoněmecké komisi, která se touto záležitostí zabývala v minulých letech, k čemu jste dospěli?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás, tak já jsem byla v českoněmecké komisi od roku asi 1996 do roku 2004. V té době jsme dospěli k tomu, že je dobré do české legislativy, tedy do zákona o ovzduší, dát znečišťující látku jako zápach, zpracovalo se i společné metodické opatření pro postup úřadu na obou stranách hranic, pokud se taková epizoda vyskytne a také se dělala některá opatření na zdrojích. Také byly znečišťovatelé zapáchajícími látkami nuceni provádět opatření a měření a to bylo povinné do roku 2007. Nicméně ze zákona to záhy zmizelo.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že od roku 2007 mohou ty chemičky zase beztrestně vypouštět zapáchající látky?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
No, limitováno to zatím není ničím, pokud si někdo nestěžuje. A ta stížnost musí, musí vlastně zahrnovat 20 osob a musí být přitom zjištěno porušení provozního řádu na tom zdroji.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď to vypadá, že na německé straně si stěžuje mnohem víc, než 20 osob, takže připadá vám to jako oprávněná stížnost?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás, stejně já bych mohla říct, jestli oprávněná nebo neoprávněná, tak bych asi požadovala objektivizaci toho problému, což německá strana spolu s českou stranou dlouhá léta dělala. Dělaly se velké pachové studie v rozsahu celých Krušných hor, lidé zapisovali na německé i na české straně, zda je obtěžuje zápach nebo ne. To už jsou vlastně historické záležitosti, které dávno již tomu proběhly. A proto se to vlastně řešilo určitými zákonnými opatřeními. Teď to není řešeno. Nicméně proběhly dvě velké inspekce na dvou největších zdrojích v Podkrušnohoří, to jsou zdroje takzvané IPPC, integrované prevence velké zdroje. Jednak to byla kombinát ve Vřesové a pak to byl Chemopetrol v Záluží u Mostu.

Jan BUMBA, moderátor:
A může, může tedy česká strana nějakým způsobem prokázat, že nepřekračuje stanovené normy?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás, my nemůžeme prokázat, jestli to, jestli je obtěžováno obyvatel v tom Německu. My bychom mohli případně udělat nějakou studii u nás, ale nejsou vlastně dány emisní limity na pachové látky ze zdrojů, to u nás není.

Jan BUMBA, moderátor:
Když německý europoslanec Holger Krahmer mluvil o tom, že v Německu by něco takového neprošlo, že německé předpisy jsou přísnější, to je pravda?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Němci mají /nesrozumitelné/, který problémy ošetřuje a oni sami z historie znají opatření, které provedli v chemickém závodě ve /nesrozumitelné/.

Jan BUMBA, moderátor:
To, takže znamená to, že německé předpisy ohledně eventuálního zápachu z chemiček jsou přísnější, než české?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Jsou přísnější a také vlastně Němci mají dvě normy pro zjišťování a obtěžování zápachem, které u nich platí.

Jan BUMBA, moderátor:
A proč to v Česku není?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Ty byly zrušeny v důsledku tlaku průmyslových lobby v roce 2005, ty byly, ty byly možné používat v rámci důkazu obtěžování zápachem u lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ten dnešní apel z německé strany je zcela jasný, budete se mu vy nebo jiné úřady věnovat?

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Prosím vás pěkně, Česká inspekce životního prostředí se tomu problému intenzivně věnuje, říkala jsme, že proběhly velké kontroly těch dvou zařízení, jedna, prosím vás, odhalila, že docházelo k tomu, že mohly unikat zapáchající látky z toho zdroje, to bylo ve Vřesové na konci loňského roku. A to, to šetření v rámci inspekce skončilo pokutou podle zákona 76 z roku 2002. A zároveň ten závod udělal také opatření, které vlastně zlepšuje takzvaný logický postup pro to, aby na místech, kde tedy látky zapáchající mohou odcházet do ovzduší, byla prováděna systematická kontrola.

Jan BUMBA, moderátor:
Eva Rychlíková, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Eva RYCHLÍKOVÁ, náměstkyně ředitelky České inspekce životního prostředí:
Za málo, na shledanou.

Jak zvýšit bezpečnost chodců v silničním provozu

Jan BUMBA, moderátor:
Představte si katastrofu, při které zahyne 35 tisíc lidí. Média by o ní obsáhle informovala, pořádaly by se humanitární sbírky. Bezmála tolik lidí přišlo loni předčasně o život v Evropské unii způsobem, který často velkou pozornost ani nevyvolá. Ne snad, že bychom ho přehlíželi, ale jako bychom si na něj zvykli a brali ho jako možná nutné zlo. 34900 lidí zemřelo loni v evropské sedmadvacítce při dopravních nehodách. Dá se s tím vůbec něco dělat? Můžete se také zapojit do naší debaty na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Naším hostem je teď ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Dobrý den.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Dobré odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
A také poslanec Věcí veřejných, dopravní expert Stanislav Huml. Dobrý den přeji i vám.

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Hezké odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
Začněme, prosím, tou zmíněnou statistikou, tu zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu, ona není úplně nejčerstvější, ale tato organizace uvádí, že v České republice se snížil počet obětí dopravních nehod mezi lety 2007 a 9 o 16 procent. Nejprve, pane Tržile, souhlasí rámcově tento údaj s vašimi statistikami?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Víceméně ty údaje souhlasí a my vycházíme ze statistik, které vlastně jsme poskytli my, i my v rámci mezinárodního zasedání.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to vypadá zatím v tomto roce, jaký je trend?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Současný trend je vcelku pozitivní, prakticky meziroční pokles usmrcených osob při dopravních nehodách se pohybuje kolem 96, takže ten trend jako takový, ten vývoj je pozitivní, nicméně i přesto ty následky při dopravních nehodách pořád na Českou republiku si myslím, že jsou dost vysoké.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, Slovensku se podle té evropské statistiky zmíněné podařilo snížit počet dopravních nehod mezi těmi lety 2008 a 9 o 36 procent. Česko těch 16, jak jsem říkal. Proč je Slovensko o tolik úspěšnější, než Česko, máte pro to nějaké vysvětlení, pane Humle?

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Já nevím, já jsem byl docela šokován tím číslem 34 tisíc, ono, když se to sečte za celou sedmadvacítku, tak je opravdu vidět, že to je problém, že to je problém, který je významný, který se týká mnohých lidí. A proč jsou Slováci úspěšnější než Česká republika, nevím, já si osobně vyhodnocuji spíš statistiku České republiky, které vnímám a vidím, že ten trend je poměrně slušný, neříkám, že bych byl úplně spokojen, ale říkám opravdu, že je slušný a začíná působit bodový systém podle mého soudu, který vybudoval značné množství lidí, lidí, kteří jezdí dnes a denně za volantem, si uvědomují, že to je problém, že se chovat na silnicích musejí slušně, jinak že jim hrozí ztráta řidičského oprávnění a nebudou prostě jezdit. No, a proto na těch silnicích ta situace je den ze dne nebo spíš měsíc po měsíci bezpečnější a lepší. Slovensko, fakt neumím, neuvědomuji si, proč tam je ten problém tak zásadně lepší, než u nás.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak nemusíme to srovnávat jen se Slovenskem, jsou i jiné země, ke srovnání, pane Tržile, v čem myslíte, že je ten největší problém České republiky, co se bezpečnosti provozu týká, ve srovnání s takovými zeměmi jako jsou třeba Švédsko nebo Velká Británie, kde je v přepočtu na obyvatele mnohem méně těch nejvážnějších nehod?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak ono je postavení té země to samotné, my musíme počítat s tím, že Česká republika bude vždycky i zemí tranzitní, kde ten provoz bude navíc navýšen opravdu o tranzit, který tady je, a bohužel Česká republika bude vždycky tou dopravní křižovatkou a dopravní tepnou, zejména co se týká, co se týká nákladní dopravy. Další věc je samozřejmě i prevence v oblasti vzdělávání řidičů a tak dál a důležitý, je nutný zmínit otázka i stavu komunikací, které prostě v řadě států je, myslím si, že na daleko lepší úrovni, otázka používání bezpečnostních prvků komunikací, technický stav komunikací, kvalita vodorovného a svislého značení a veškerých těhle těch věcí.

Jan BUMBA, moderátor:
Co třeba ale také ta věc, že třeba skandinávské pokuty za vysokou rychlost jsou legendární v některých zemích, jsou odstupňované podle výše příjmu, nepomohlo by něco takového, pane Tržile?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak určitě sankční prostředí z hlediska represe má taky vliv na chování účastníků silničního provozu, ale jí si nemyslím, že bychom měli mírně nastavené sankční prostředí, samozřejmě je tady otázka vymáhání, tady jedna věc je činnost policie, druhá věc otázka potom správních orgánů, další věc, otázka legislativy, kde /nesrozumitelné/ v řadě případů, kdy na osobu blízkou, kdy není třeba možno postihnout celou řadu dopravních přestupků.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Humle, teď jste poslanec, zasadíte se jako poslanec třeba o zákon, který by třeba zvýšil postihy za nepřiměřenou rychlost, třeba ten model, že by se pokuta počítala podle toho, jaké má člověk příjmy.

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Já už jsem jednou ten skandinávský model jaksi pochválil. Já musím říct, že odezva, odezva ze strany tenkrát, tuším, že to bylo v nějakém periodiku, takže, takže spíš čtenářů, byla velmi negativní a já nevím, proč tedy, ale spíš to bylo teda jako, že se vracíme někam do daleké minulosti, přitom to opravdu je srovnání s vyspělou demokratickou zemí. A byli jsme jaksi napadáni za to, že používáme totalitní myšlení, ale ono to opravdu o tom není, ta, ten trest, který se dává podle procenta příjmů, má svůj efekt, protože není to, pro spoustu lidí může být likvidačních 5 tisíc a pro někoho je 5 tisíc jenom opravdu kapesné na jeden na den. Takže proto to tam mají nastavené tak, jak, tak jak jste to vy řekl, tedy procenta z příjmů. Ale já si myslím, že v České republice to také není úplně mírné, ty tresty jsou dnes velmi, velmi přísné, i bodový systém má mnohdy příliš zubatou stranu. Já si myslím, že by se mělo spíš už začít uvažovat o nějakém rozumném vyhodnocení jeho a nastavení daleko, daleko, řekl bych zase, rozumnějších pravidel, protože aby to byl druhý trest, to je zase špatně.

Jan BUMBA, moderátor:
A teď, prosím, pane Humle, ještě k jednomu konkrétnímu bodu, vy navrhujete, alespoň o tom referovala média, aby vznikl zákon, který by dal chodcům povinnost řidiče předem upozornit, že chtějí přecházet na přechodu. Myslíte, že by to mohlo výrazně pomoci zlepšit bezpečnost chodců?

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Já si myslím, že ano, protože to je systém, který se používá u sousedů v Rakousku, tam také platí to, že když přijdete na kraj přechodu pro chodce, tak ne, že byste na ně mával, to v tom deníku Mladá fronta DNES včera bylo uveřejněno trošku, trošku zavádějícím způsobem, ne, pouze dát jasný signál k tomu, že se chystám přejít, tam se to používá tím, že se vystrčí jenom paže před sebe a v podstatě zůstanete štronso. A teprve tehdy, když ta auta zastaví, tak víte, že můžete na přechod vejít. Ne, že to bude zkoušet systémem pokus omyl a myslet si, že máte absolutní přednost, ne, ne, ne. Zkrátka, je to o komunikaci mezi chodcem a řidičem, ten chodec dává jasně najevo svůj úmysl přejít, řidič je povinen zareagovat a teprve tehdy, když ta auta stoj, tak na ten přechod chode může vstoupit, takže máte ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, pane Tržile, uvítal byste takovou normu?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak v každém případě jde o prvek, který by mohl zvýšit bezpečnost na přechodech pro chodce, v každém případě plně souhlasím s tím, že kontakt mezi řidičem a chodcem je nutný, protože takové bezhlavé vkročení do přechodu pro chodce, aniž by vůbec byla řidiči dána možnost zastavit, protože v řadě případů ani tu možnost nemá a dojde ke kolizní situaci, a druhá věc, určitě by to pomohlo i k tomu, k odstranění toho mýta o absolutní přednosti chodců.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Humle, ale jak by to mělo vypadat v praxi, co by třeba měl dělat člověk, který jde z nákupu se dvěma dětmi, v takovém případě má většinou ruce plné, jak by měl ještě měl mávat na auta?

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Ne mávat na auta, pouze dát jasný signál, že chci přejít silnici, no, asi v tom případě je dobré si tu tašku položit na zem a to znamení tomu řidiči dát. Ale opravdu a vážně. Nejlépe to opravdu funguje právě s malými dětmi, protože to dítě, když dává signál řidiči, že chce zastavit tímto způsobem, já jsem to viděl v Rakousku provádět zhruba desetiletou holčičku na kraji silnice, tak ona to dělá s radostí, protože má pocit, že v podstatě řídí provoz na silnicích. Takže já si osobně myslím, že děti to uvítají jako první.

Jan BUMBA, moderátor:
A řidiči by pak tedy měli povinnost zastavit, kdyby ...

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
Samozřejmě, řidič má v Rakousku povinnost zastavit v takovém případě, když dostává signál od chodce, že se chystá vstoupit na přechod.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, ...

Stanislav HUML, dopravní expert, poslanec Věcí veřejných:
A ten, znova opakuji, ten chodec smí na ten přechod vstoupit až tehdy, když to auto zastaví.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tržile, pokud by takový zákon začal platit, vaši lidé by pak třeba pokutovali chodce, kteří nebudou před přechodem dávat jasné znamení, že chtějí přejít vozovku?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že je ještě předčasné bavit se o tom, jak bude policie postihovat chodce, ale v každém případě už samotný oční kontakt mezi, mezi chodcem a vozidlem už to dává vozidlu jasný signál o tom, že ten chodec bude chtít přecházet, což si myslím, že to je, říkám, o tom kontaktu, o té informaci, na druhou stranu vyhneme si i tomu, že budou stát dvě dámy u přechodu pro chodce a budou se vybavovat a budou tam zbytečně zastavovat auta. Říkám, myslím si, že to je opravdu otázka ještě taky do odborné úrovně, co z toho jakým způsobem by to mělo probíhat a neřešil bych teď otázku sankčního prostředí ve vztahu k chodci, jestli tam mával nebo nemával.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor, ředitel dopravní policie Leoš Tržil. A poslanec Věcí veřejných, dopravní expert Stanislav Huml.

Řekové lákají turisty na kompenzace za stávky a katastrofy

Jan BUMBA, moderátor:
Přijeďte k nám, nebudete litovat. A když se tu ne vlastní vinou budete muset zdržet oproti plánu, zaplatíme vám výdaje, i kdybyste nemohli odletět třeba kvůli sopečnému prachu z Islandu. To slibuje řecký ministr kultury a cestovního ruchu a láká tak turisty, kteří vzhledem k finančním potížím Řecka s tím spojeným demonstracím a stávkám víc než jindy zvažují, jestli zrovna v této zemi strávit letošní dovolenou. Přitom celou pětinu příjmů do řecké pokladny zajišťuje právě turistický průmysl. Naším hostem je nyní Jaromír Beránek, odborník na cestovní ruch ze společnost Mag Consulting. Dobrý večer.

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Dobrý večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to, pane Beránku, hodně neobvyklá pobídka?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Určitě je to velmi neobvyklá pobídka. Za svoji dlouholetou praxi si na podobnou pobídku ze strany některého státu, do kterého přijíždějí turisté, nevzpomínám. Ale na druhé straně Řecko v současné době velmi dobře chápu, protože, jak už bylo řečeno, téměř 20 procent tvorby HDP je v Řecku z cestovního ruchu a více jak dvacetiprocentní zaměstnanost v celém Řecku je právě v oblasti cestovního ruchu. A co se týče jednotlivých ostrovů, tam je to až 80 procent a ty ostrovy v podstatě by nemohly existovat bez turistů.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a může to fungovat, jak zajímavé by to, co slibují Řekové, mohlo být pro lidi, kteří zvažují, jestli se tam letos vydat na dovolenou?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Já velmi ... čekám na to, jakým způsobem, který je pro mě zatím velkou záhadou, nastaví řecká strana kontrolovatelnost a vymahatelnost a doložitelnost v případě potřeby tuto skutečnost, jestli by to mohlo fungovat, no, věřím, že se s tím řecká strana vyrovná, ale na ...

Jan BUMBA, moderátor:
Právě, jestli to, jestli to nebude taková proklamace jen?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
No, i to by se snad dalo říci, ale v současné době Řecko je na tom tak, že si proklamaci v cestovním ruchu nemůže dovolit.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak by vůbec bylo možné, jak by vůbec bylo možné nějak vyčíslit, doložit, na jaké kompenzace by turisté měli nárok?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
To je právě ta velká záhada. Je to velmi jednoduché vyčíslit na straně hoteliérů, za které by mohli stát, respektive Řecko /nesrozumitelné/ hoteliérům pobyt za ty turisty, kteří tam zůstanou déle, ale odškodnění samotných turistů v jednotlivých zemích já osobně představit už neumím.

Jan BUMBA, moderátor:
Pak taky někoho může napadnout, jestli si to právě těžce zadlužení Řekové můžou dovolit, nějaké náhrady pro návštěvníky, kteří by v zemi eventuálně uvízli?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
To je velmi složitá otázka, ale na druhé straně já se domnívám, že Řekové znají současnou míru možného nebezpečí a ta právě na těch jednotlivých ostrovech, kam přilétává během léta nejvíce turistů, se osobně domnívám, že je minimální, a jak znám z posledních dní na Krétě, kde proběhly různé menší demonstrace, tak jednotliví hospodští čekali až demonstrace skončí a demonstranti skončí v těch hospodách u skleniček.

Jan BUMBA, moderátor:
Potřebují vůbec turisté takovou záruku od řecké vlády, kdyby došlo k nějaké nepředvídatelné události, nemohli by náhradu škody vymáhat, ať už po cestovce nebo třeba po leteckém přepravci?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Do určité míry ano, ale Řecko chce přilákat v letošním roce turisty, protože v loňském roce již byl desetiprocentní propad a tento propad minimálního rozsahu 10 procent, i pokud by byla klidná situace, ale ze strany krize v Evropě, a to především se očekává výpad Němců a Britů, na druhé straně musíme přiznat i to, že předpokládáme, že prostřednictvím cestovních kanceláří v letošním roce i od nás vyjede zhruba o 10 procent méně turistů, než tomu bylo v loňském roce.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že u českých turistů se dá očekávat asi o 10 procent nižší zájem o Řecko, než v minulých letech.

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Ten desetiprocentní zájem bude celkový o všechny státy na straně výjezdů, já se osobně se domnívám, že na straně Řecka to může být 20 i více procent, zhruba ta jedna čtvrtina.

Jan BUMBA, moderátor:
A to Řecko tedy doplatí na tu aktuální pověst svojí, na ty ekonomické potíže a tak dál?

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Určitě ano, právě si to Řekové uvědomují a proto přicházejí s touto mimořádnou a nestandardní nabídkou a jsme plně zvědavi, jak jí budou realizovat a do jaké míry.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jaromír BERÁNEK, odborník na cestovní ruch, společnost Mag Consulting:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 57 minut, takové byly Ozvěny dne.