Ozvěny dne 2. 8. 2001

Odsouzení bosensko-srbského generála

Na 46 let do vězení za genocidu půjde bývalý bosensko-srbský generál Radeslav Krstič. Rozhodl o tom mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Genocidy se Krstič dopustil na bosenských muslimech při masakru ve Srebrenici v roce 1995. Tribunál tak vůbec poprvé rozhodl, že bosenští Srbové spáchali v tomto východobosenském městě genocidu. Další podrobnosti má náš zpravodaj Jiří Hošek.

Poprvé ve své historii obvinil haagský tribunál obviněného ze zločinu genocidy. Také 46letý trest je nejvyšším, který mezinárodní trestní tribunál dosud vynesl, protože 53letý Krstič byl odsouzen za podíl na masakru, který je považován za nejhorší v Evropě od konce druhé světové války. Má se za to, že po dobití Srebrenice v červenci 1995 bylo zavražděno na 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Zdůvodnění verdiktu a verdikt samotný četl soudce mezinárodního trestního tribunálu Almiro Rodrigues. Podle tribunálu je Krstič vinen nejen vraždami, ale také perzekucí a utrpením bosensko-muslimských mužů, žen, dětí i starců. Almiro Rodrigues na závěr zdůvodnění verdiktu dodal: "Generále Krstiči, jako jednotlivec jste souhlasil s pácháním zla." Soud ale zároveň přiznal, že s přihlédnutím ke zločinům spáchaným na území bývalé Jugoslávie, existují jednotlivci, kteří se provinili více než generál Krstič. Tribunál ústy AlmiraRodriguese zopakoval slova Immanuela Kanta, který kdysi řekl, že pokud je spravedlnost ignorována, život na této zemi nemá žádnou cenu. Podle Krstičova právníka Nenada Petrušiče se bosensko-srbský generál hodlá jak proti samotnému rozsudku, tak proti trestu odvolat.

Kontroly britských úředníků na ruzyňském letišti

Už během několika příštích týdnů možná zastaví Britové předběžné kontroly na ruzyňském letišti. Jak dnes řekl reportérce Pavle Kvapilové místopředseda vlády Pavel Rychetský, ČR o tom s Velkou Británií intenzivně jedná.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Jednoznačně preferujeme oboustrannou dohodu a nikoliv jednostranné akty.

Řekl dnes Rychetský. Jednostranné vypovězení smlouvy by prý bylo nevýhodné. Jednak platí v tomto případě tříměsíční lhůta, takže by se všechno protahovalo. Za druhé to, co by následovalo, by zřejmě byla víza. A to si Rychetský, ani další ministři nepřejí. S britským Ministerstvem zahraničí se tedy teď jedná o vzájemné dohodě. K té není potřeba souhlas kabinetu, tak se nemusí čekat na konec vládních prázdnin. Podle Rychetského to vypadá nadějně.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Možná, ale já nechci předbíhat, se dohodneme na tom, že ještě v tomto měsíci dojde k přerušení těch procedur na ruzyňském letišti a následnému vyhodnocování situace.

A co by následovalo? Česká republika i Britové by pak sledovali počet žadatelů o azyl. Pokud by toto číslo dramaticky rostlo, byli bychom podle Rychetského opět postaveni před volbu předběžné kontroly nebo víza. Tato varianta se zamlouvá i vládnímu zmocněnci pro lidská práva Janu Jařabovi. Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity dnes ostatně vládu vyzvala, aby nedopustila diskriminaci, a aby usilovala o co nejrychlejší zastavení kontrol. Jařab je proti jednostranné výpovědi smlouvy. I on tvrdí, že by to byl předstupeň pro zavedení víz. A možná by se nechaly inspirovat i další státy.

Jan Jařab, vládní zmocněnec pro lidská práva: No, minimálně Irsko. Nechci malovat čerta na zeď, ale prostě je jistě nepříjemné, jestliže se prolomí to, když nějaká země EU nám zavede víza. Samozřejmě, že to může vést k tomu, že tak učiní i jiné.

Zřícení vojenského letadla u Pelhřimova

Vojáci už našli černou skříňku z havarovaného letadla L-39. To se včera odpoledne zřítilo do pole nedaleko osady Peklo severozápadně od Pelhřimova. Stroj přelétal z pražského letiště Kbely na základnu Náměšť nad Oslavou. Při nehodě zahynul 28letý pilot. Nové informace zjišťovala reportérka Radiožurnálu Helena Šulcová.

Černá skříňka, tedy záznam o průběhu letu, by měla celou tragédii objasnit. Vojáci ji našli značně poškozenou a teď ji zkoumají experti. Na místě tragédie stále pátrá po příčinách neštěstí vyšetřovací komise společně s policisty.

Ladislav Klíma, velitel vzdušných sil: Zatím nemáme žádné výsledky, protože je letoun značně devastován a trosky rozmístěny na velké ploše.

Říká velitel vzdušných sil Ladislav Klíma. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík odmítl spekulace, že se pilot odchýlil od letového plánu.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Nemůžete rýsovat přímku mezi Prahou a Náměští. Máme letové koridory. Já nedokážu říct, jestli tento pilot letěl správným letovým koridorem.

Už včera zastavil Ladislav Klíma výcvik všech pilotů. Dnes a ještě zítra se budou věnovat studiu předpisů.

Ladislav Klíma, velitel vzdušných sil: Technický personál bude provádět kontrolu letecké techniky. V pondělí budu organizovat rozbor bezpečnosti letu.

Velitel vzdušných sil předpokládá, že výcvik pilotů by mohl znovu začít v úterý. To už by také mohly být známé alespoň částečné výsledky šetření celé tragédie.

Kauza hradecké mafie

V kauze tak zvané hradecké mafie padlo druhé obvinění. Policie v noci na dnešek zadržela 28letého muže. Jak uvedl Jan Dvořák z okresního ředitelství královéhradecké policie, vyšetřovatel ho obvinil z výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel. Do hradeckého diskotékového klubu totiž 20. července násilím vnikla skupina lidí, která napadala a vydírala personál a provozovatele. Právě tento incident odstartoval kauzu hradecké mafie. Podnikatelé si začali veřejně stěžovat na praktiky podsvětí a laxní přístup policie.

Inflace ke konci roku výrazně vzroste

Inflace ke konci roku výrazně vzroste. Vyplývá to z prognózy, kterou zveřejnila ČNB. Podle jejich odhadů by inflace koncem roku mohla dosáhnout až 5,8 %. S podrobnostmi je ve studiu reportér Radiožurnálu Bohumír Mazáč.

Bankovní rada centrální banky upravuje své odhady každého čtvrt roku. Ve své nejnovější prognóze musela podle guvernéra Zdeňka Tůmy reagovat na rostoucí ceny potravin. Už minulý týden vyhlásila banka boj proti inflaci, když zvýšila klíčové úrokové sazby.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB: V posledních měsících šla cenová hladina nahoru. Nicméně naše rozhodnutí se neodvíjí ani tak od tohoto vzedmutí cenové hladiny, naopak předpokládáme, že to by mělo do značné míry v tom horizontu zhruba 12 měsíců odeznít. Ale pozorujeme inflační rostoucí poptávkové tlaky. A zejména předpokládáme, že tyto tlaky by zesílily během příštího roku.

Za největší rizika, která by měla mít v následujícím období vliv na míru inflace, označuje centrální banka zejména sílící fiskální expanzi, rostoucí poptávkové tlaky a možné zhoršování očekávání inflace. Za protiinflační faktory naopak bankovní rada považuje zpomalení ekonomického růstu v zemích EU. Optimistické jsou odhady HDP, který by letos měl růst tempem 3,8 % a příští rok dokonce 4,5 %. Nezaměstnanost by pak koncem příštího roku neměla překročit 8 %.

Zemědělci nemají nárok na kompenzaci

Zemědělci na severní Moravě a ve Slezsku nemají nárok na mimořádnou kompenzaci škod, které způsobily nedávné deště. Ve Frýdku-Místku to prohlásil ministr zemědělství Jan Fencl. Jak dodal, jednou z výhod je zmírnění podmínek při výkupu řepky, na níž se podílí stát. To je však v této oblasti jen asi 5 % produkce. Zemědělci si tak budou muset pomoci především sami. Více Martin Knytl, Český rozhlas Ostrava.

Nejvíce pojistných událostí v oblasti zemědělské výroby registruje Česká pojišťovna na severní Moravě za zhruba 70 milionů korun. Předseda Okresní agrární komory Frýdek-Místek Jaromír Kublák dodal, že většina následků vydatných srážek uhrazena bohužel nebude.

Jaromír Kublák, předseda Okresní agrární komory: Něco se dá pojistit, ale jenom něco. A musí přijít, když to přeženu, velké krupobití, aby to zničilo skoro všechno, protože při tom menším to nezaplatí stejně ani tu pojistku.

Ministr Fencl je přesvědčen, že pomoc státu je dostatečná. Nejen co se týče zvýhodněného výkupu řepky, ale i díky včasnému vyplácení záloh na dotace.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Já doufám, že i výchozí pozice je podstatně lepší, než byla před loňským katastrofálním suchem.

Situace v Makedonii

Příměří v Makedonii oficiálně trvá, ale je neustále porušováno albánskými povstalci. Ti na severu země ostřelují pozice makedonských ozbrojených sil. Při ranní přestřelce u Tetova byl vážně zraněn jeden policista. Podrobnosti z místa telefonuje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Petr Vavrouška.

Makedonský premiér Ljubčo Georgijevský požaduje, aby vládní síly znovu obsadily území, kde nyní operují albánští povstalci. I přesto, že je dnes v Makedonii státní svátek a mírové rozhovory byly na jeden den přerušeny, ozývá se zejména z okolí města Tetovo střelba z kulometů. Makedonské vládní síly ale ve většině případů na provokace Albánců neodpovídají. Ministr obrany Vlado Bučkovský Českému rozhlasu řekl, kdy mohou jeho vojáci útočit.

Vlado Bučkovský, ministr obrany: Příměří bylo politické rozhodnutí a naše bezpečnostní síly ho respektují. Nařídil jsem, že mohou použít síly v případě, kdy je v nebezpečí civilní obyvatelstvo, nebo když jsou ohroženy na životech samotní vojáci. Věřím, že uhájíme tento nervózní mír. Situace v Makedonii se nezhorší.

Výzva k ukončení násilí na Blízkém východě

K ukončení násilí na Blízkém východě vyzval dnes v Římě palestinského vůdce Jásira Arafata papež Jan Pavel II. Schůzka, ke které došlo v papežově letním sídle Castendaldolfo jižně od Říma, vyzněla zároveň jako podpora návratu jednání o oživení mírového procesu. Šéf palestinské správy Jásir Arafat před ukončením dvoudenní návštěvy Itálie vyzval k zastavení všech forem násilí a k okamžitému vyslání mezinárodních pozorovatelů na palestinská území.

Americký Kongres přijal energetický zákon

Dolní komora amerického Kongresu přijala zákon, který umožňuje těžbu ropy na chráněném území Aljašky. Kongresmani zároveň odmítli opatření na snížení spotřeby pohonných hmot. Blíže informuje washingtonská zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Republikány ovládaná sněmovna reprezentantů přijala energetický zákon navrhovaný prezidentem Georgem Bushem. Sněmovna ze zákona odstranila dodatek zakazující těžbu ropy v národní arktické rezervaci na severu Aljašky. Bílý dům argumentuje, že těžba ropy na Aljašce sníží závislost Spojených států na zahraničních dodávkách energií. Sněmovna, která otevřela aljašské chráněné území těžbě ropy, zároveň odmítla opatření, požadující zpřísnění limitu pro spotřebu pohonných hmot u sportovních vozů, které tvoří polovinu amerických osobních vozidel. Populární velká a silná sportovní auta mají vyšší spotřebu benzínu než standardní automobily, a produkují dvakrát více škodlivých emisí.

Povodňová situace v Polsku

Povodňová situace kolem břehu největší polské řeky Visly se stabilizuje. Hladina vody v zaplavených oblastech jihovýchodně od Varšavy postupně klesá. Jak dodává zpravodaj Českého rozhlasu ve Varšavě Pavel Novák, neznamená to ale konec boje o udržení protipovodňových valů podél toku Visly.

Povodňová vlna už sice lubelské vojvodství minula, ale zanechala za sebou rozměklé protipovodňové valy, které je třeba neustále opravovat. Na několika místech podél středního toku Visly se ještě vyskytují průsaky. Hasiči tedy stále mají plné ruce práce. Ministerstvo životního prostředí považuje opravení protipovodňových valů za prvořadé. Náklady na likvidaci škod způsobených povodní na přírodním prostředí ministerstvo odhaduje na 1,5 miliardy zlotých. Tedy asi 15 miliard korun.

Na pomoc záplavami postiženému krakovskému regionu v Polsku odešlo prvních 100 tisíc korun z konta České katolické charity. Své vlastní sbírkové konto v těchto dnech zřizuje Diecézní charita ostravsko-opavská. Její šéf Milan Hořínek ale uvedl, že zřízení konta ještě prochází schvalovací procedurou na Ministerstvu zahraničí.

Milan Hořínek: Zatím jsme se domluvili s generálním sekretářem Kopřivou, že uvolní z prostředků České katolické charity 100 tisíc korun. Ty už odešly. Vzhledem k tomu, že trošku ty obstrukce kolem zřizování veřejného sbírkového konta nějakou dobu trvají, předpokládáme, že to konto ohlásíme zítra nebo v pondělí. Taky jim budeme posílat zřejmě vysoušeče. Je tam nějakých 48, 50 vysoušečů. Ty sbírky nebudou se dotýkat šatstva, ale především trvanlivých potravin a případně nějakých dek, spacáků a hygienického zboží.

Lidé, kteří by chtěli Polákům pomoci, mohou už nyní zavolat na telefonní číslo charity 069-6237831 nebo 069-6237832.

Kvalita vody na českých koupalištích

Se zvýšeným znečištěním vody se v současném horkém počasí potýkají některá koupaliště. Na Kladensku hygienici kvůli plísním a nadměrnému množství mikroorganizmů ve vodě museli zavřít bazény v Otvovicích a Vinařicích. Zhoršuje se i kvalita vody na volných vodních plochách v přírodě na jižní Moravě. Hygienici nedoporučují koupání v Brněnské přehradě a také na některých částech Nových Mlýnů na Břeclavsku. Více už Blanka Číhalová, Český rozhlas Brno.

V Brněnské přehradě hygienici koupání nedoporučují už od začátku léta a nepříznivá situace pokračuje. Ke zhoršení kvality vody došlo také v některých částech Nových Mlýnů na Břeclavsku. Situaci shrnuje okresní hygienička Jana Laštovičková.

Jana Laštovičková, hygienička: Jedná se o novomlýnskou nádrž, konkrétně hlavní jezero, vyjma laguna jedna, laguna dvě. Další lokalita je třetí novomlýnská nádrž, lokalita Dolní Věstonice na pláži, lokalita kemp Šakvice, Mars a tok Dyje pod tím vodním dílem Nové Mlýny.

Všechna přírodní i umělá koupaliště na severozápadě Čech jsou v pořádku. Hygienici nezjistili v odebraných vzorcích žádné problémy. Podrobnosti má Jarmila Kubíková, Český rozhlas Ústí nad Labem.

Na Mostecku kontroluje hygienická stanice všechna koupaliště a hlavně velké plochy, které vznikly na vydolovaných územích. V pořádku je jak vodní nádrž Matylda, tak Benedikt. Také lounská koupaliště jsou v pořádku a nikde se zatím neobjevily ani sinice, ani další problematické látky. Hygienici na Chomutovsku pravidelně kontrolují jak Kamencové jezero, které ale problémy nikdy nemá, tak i další přírodní koupaliště. Všechno je v pořádku, ale upozorňují na nevhodné koupání na vodní nádrži Banda, kde je umístěn i vodní vlek. Tobě nevadí, že ta voda je taková špinavá?

Posluchač: Nevadí. Hlavně, když nemusím platit.

Jak zjistit, jestli se mimo vyznačená koupaliště lze koupat, radí zástupce městského hygienika v Praze Miroslav Dvořák.

Miroslav Dvořák: Sám si můžu udělat takový test. Pokud vleze do vody a má vodu tak zhruba po kolena a vidí dobře prsty na nohou, tak voda není znečištěna a může do ní vlézt.

Děti často volají na Linku bezpečí

Děti se v létě stále častěji obracejí se svými problémy na Linku bezpečí. Jen za červenec zde přijali na 62 tisíce telefonátů, asi o 6 tisíc více než během června. Jak nám řekl vedoucí Linky bezpečí Petr Hanuš, děti se nejčastěji svěřují s problémy, které přinášejí prázdniny.

Petr Hanuš, vedoucí Linky bezpečí: Ustoupily problémy se školou, ale trápí je jiné věci, které jsou v souvislosti s tím, že pobývají na táborech po celý den v kolektivu dětí. Mají problémy s láskou. Tím, že jsou víc s rodiči, tak se na lince projevují problémy i v rodinných vztazích. A vedle lásky to nejsou jen milostné vztahy, ale i kamarádské vztahy, které navazují.

Situace na pražské burze

Obchodování na pražské burze dnes prošlo dramatickým zvratem, když závěrečná poptávka smazala denní ztráty. Index PX 50 se prakticky nezměnil. Objem zobchodovaných cenných papírů vzrostl na 5,2 miliardy korun. Další podrobnosti připojuje Jan Pavlík ze společnosti Wood& Company.

Jan Pavlík, Wood& Company: Čtvrteční obchodní seance se od počátku nesla ve znamení určité nervozity, která byla způsobena především včerejším hlubokým propadem akcií Českého Telecomu. Po ranním propadu, který byl pokračováním včerejšího výprodeje, se na trhu objevilo několik zahraničních ale i domácích kupujících a cena se vrátila na včerejší hodnoty. Pokud jde o důvody tak hlubokého propadu spekuluje se o tom, že je to především odkoupení podílu v Eurotelu od amerického konsorcia, kde podle některých analytiků cena byla neúměrně vysoká a zvýšila tím úvěrovou zatíženost společnosti Český Telecom. U ostatních titulů stál za pozornost závěrečný nárůst akcií Komerční banky, která posílila o 1,5 %.

Obchodování s korunou dnes bylo klidné. Euro se prodávalo bez dvou haléřů za 34 koruny, marka za 17,37 a dolar za 38 korun a 56 haléřů.

Zřícení vojenského letadla u Pelhřimova

Jak jste slyšeli, vojáci už našli černou skříňku z havarovaného letadla L-39, které se včera zřítilo nedaleko Pelhřimova. Při nehodě zemřel pilot. Tématu se teď bude věnovat Pavla Kvapilová spolu s komentátorem deníku Právo Kamilem Houskou.

Pane Housko, dobrý večer.

Kamil Houska, komentátor deníku Právo: Dobrý večer.

Když se podíváme do statistiky, tak za posledních deset let havarovalo 21 vojenských letadel a zahynulo 17 lidí. Jsou ty počty výrazně jiné než třeba v jiných zemích Severoatlantické aliance?

Kamil Houska, komentátor deníku Právo: Vzhledem k tomu, že naši piloti létají méně hodin než je například evropský standard, protože létají kolem 120 hodin, zatímco běžně se v Evropě létá 180 hodin, a také většina členských zemí NATO má více letadel, tak počet pádů v Čechách je poměrně vysoký a větší než například v ostatních zemích. Jediná výjimka snad tvoří Spolková republika Německo, kde jich je přece jenom o něco víc než u nás.

Vy už jste vlastně začal mluvit o těch příčinách. Říkáte, že je to fakt, že piloti mají málo nalétaných hodin. Jsou tam i další příčiny?

Kamil Houska, komentátor deníku Právo: Tak, samozřejmě ta technika je původem z Ruska. Je to technika morálně zastaralá. Náhradních dílů je nedostatek. Různě se to v minulosti záplatovalo. Tím nechci říct, že by ta letadla byla vysloveně špatná, že by šla do vzduchu totálně nepřipravená, ale přece jenom moderní technika má lepší bezpečnostní systémy, lepší kontrolní systémy, takže ta pravděpodobnost nehody je menší. Na některých nehodách v minulosti se promítlo i to, že ta stará ruská letadla nemají tak dobrý katapultážní systém, že prostě toho pilota, lidově řečeno, vystřelí jenom pár metrů, což bývá někdy málo. Zatímco nová letadla vás vystřelí desítky a desítky metrů a padáte potom dolů z větší výšky a máte větší šanci na přežití. Těch faktorů je celá řada, ale myslím si, že hlavním je právě zanedbaný výcvik, že je prostě nedostatek peněz na kvalitní a pořádný výcvik.

Když už jste mluvil o tom špatném stavu letadel, prý někteří vojáci už mají strach i do nich nasedat. Jsou takové hlasy.

Kamil Houska, komentátor deníku Právo: Ano, zatímco oficiálně vedení Ministerstva obrany i letectva tvrdí, že zase taková katastrofa to není, tak i já jsem se setkal v minulosti opakovaně s tím, že letci říkají, že se bojí do těch letadel sednout, že nikdy neví, co a kdy selže. Tuto obavu mají nejvíce letci vrtulníků, což teda není případ poslední nehody. Protože tam byly i v minulosti skandály, že se nakupovaly nevyhovující náhradní součásti. Takže tato obava tady existuje a upřímně řečeno, já se těm letcům ani moc nedivím.

Když už jsme i třeba u té psychiky, jak to vůbec právě působí podle vás na vojenské letce, když letadlo spadne?

Kamil Houska, komentátor deníku Právo: Tak, právě proto, že jsme malá země, tak je to mnohem horší než když spadne například americké letadlo. Protože přece jenom těch pilotů je tady, dejme tomu, sto a všichni se znají. De facto je to jedna velká rodina, jsou to kamarádi. Takže to tam má hlavně ten náboj, že jim zemře kamarád, nikoliv kolega. V první řadě kamarád. Tudíž to na tu psychiku působí pochopitelně hůře než třeba když v Americe zemře nějaký anonymní pilot, protože se všichni mezi sebou neznají. Na druhou stranu každé zřícení většinou provází to, že se nikdy nepodaří přesně odhalit, stoprocentně přesně odhalit příčinu nehody. Vždycky se říká třeba na 90 % selhalo to a to, což samozřejmě vyvolává obavu, co když to tak nebylo a co když ta věc, která zapříčinila pád, se může zítra stát mně. To si můžou leckteří piloti říkat.

Kamil Houska pro Český rozhlas. Děkuju za rozhovor. Na slyšenou.

Kamil Houska, komentátor deníku Právo: Na slyšenou.