Ozvěny dne 15. 10. 2001

Odvetné akce USA na cíle v Afghánistánu se stupňují

Odvetné akce Spojených států na cíle v Afghánistánu se stupňují. Dnes podnikly zřejmě dosud nejsilnější denní útok. Do akce bylo nasazeno padesát bitevních letadel startujících z letadlových lodí a deset bombardérů B-1 a B-52. Ty útočily na třináct cílů včetně několika míst velké koncentrace talibanských jednotek. Jak zjistila washingtonská zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová, podle Pentagonu se do oblasti blíží čtvrtá letadlová loď Theodore Roosevelt.

Náletu na celkem třináct strategických cílů se podle nejmenovaného činitele Pentagonu zúčastnily desítky bojových letounů amerického námořnictva a deset těžkých bombardérů. Podle agentury Reuters Američané zaútočili i na vojenské jednotky Talibanu. Pentagon zároveň potvrdil, že se do oblasti blíží čtvrtá letadlová loď Theodore Roosevelt. Zatím není jasné, zda nahradí letadlovou loď Enterprise, která by se měla vrátit do Spojených států. Tři americké letadlové lodi mají celkem na palubách na 75 letounů. Čtvrtá, Kitihok, by mohla být podle expertů použita pro operace speciálních komand. Ministerstvo obrany odmítá komentovat článek v dnešním listu The Washington Times, podle kterého už Pentagon zvolil první cíl pro úder zvláštního komanda.

Afghánská opozice oznámila, že se její oddíly dostaly do blízkosti Mazáre Šarífu

Afghánská opozice dnes oznámila, že se její oddíly po urputných bojích s jednotkami Talibanu dostaly do blízkosti severoafghánského Mazáre Šarífu. Mluvčí Severního spojenectví sdělil, že opoziční jednotky jsou asi pět kilometrů od tohoto města. Taliban ani nezávislé zdroje tuto informaci zatím nepotvrdily.

Pákistán je znepokojen množstvím civilních obětí při protiteroristických akcích

Pákistán je znepokojen množstvím civilních obětí při protiteroristických akcích spojenců v Afghánistánu. Pákistánští činitelé toto stanovisko tlumočili při návštěvě amerického ministra zahraničí Colina Powella v Islámábádu. Šéf americké diplomacie chce s pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem projednat pokrok v operaci proti Afghánistánu, který poskytuje útočiště teroristovi Usámu bin Ládinovi. Reakce na návštěvu Colina Powella v Pákistánu zaznamenali zvláštní zpravodajové Radiožurnálu Alexandr Pícha a Pavla Jazairiová.

Podařilo se nám získat vyjádření vysokého duchovního, člena hlavní strany islámských fundamentalistů v Pákistánu Džiaj doktora Abdula Azíze Khána Kildží.

Abdul Azíz Khán Kildží: Ve jménu božím do Pákistánu dnes přijíždí Colin Powell a celá země vstoupila do stávky. Většina Pákistánců si myslí, že Američané nemají dostatečný důvod, proč bombardovat Afghánistán a zabíjet nevinné lidi. Nikdo zatím nepřinesl důkazy o vině Usámy bin Ládina. Vojenské řešení krize neexistuje, jedinou cestou je jednání s Talibanem.

Doktor Kildží rovněž odmítá autoritu prezidenta Mušarafa.

Abdul Azíz Khán Kildží: Prezident Mušaraf nebyl zvolen, k moci se dostal silou, a půjde-li proti vůli lidu, jeho pozice ještě oslábne.

Stejně jako doktor Kildží muslimští duchovní v celé zemi vyzývají Pákistánce k odporu proti americkým útokům i proti vlastní vládě.

Přestože muslimští radikálové pálili americké symboly a vzývali bin Ládina, vojáci dnes udrželi v Pákistánu relativní klid. Ve středisku provincie Balúčistán Kvétě armáda obsadila strategické body obrněnými transportéry a polovojenské jednotky přímo usměrňovaly asi desetitisícové shromáždění stoupenců Talibanu. Vojáci stříleli do vzduchu v Karáčí a Hajdarabádu, ale narozdíl od včerejšího dne nejsou hlášeni mrtví ani zranění.

Českou republiku obchází strach z antraxu

Českou republiku obchází strach z antraxu. Hasiči od rána už několikrát zasahovali poté, co jim někdo oznámil, že dostal podezřelou obálku. V Karlových Varech se objevily nejméně tři podezřelé listovní zásilky, které tamní hasiči zajistili. Ve všech případech se jedná o obálky, které byly do lázeňské metropole doručeny z ciziny. Zajištěné předměty budou odeslány na přezkoumání do odborných laboratoří. Více se dozvíte od Zdeňka Trnky z Českého rozhlasu Plzeň.

V dopoledních hodinách ohlásil policistům doručení záhadné obálky majitel obchodu s modelářskými potřebami. Protože se zahraničím písemně téměř nekomunikuje, obává se neznámého obsahu zásilky. Odpoledne hasiči ze stejného důvodu vyjížděli k obálce z Minska určené značkovému obchodu s drogistickým zbožím v centru města. Třetí obálku, zřejmě pocházející z Německa, si hasiči vyzvedli na policejní stanici, kam ji přinesl jeden z místních občanů. Se všemi zásilkami bylo nakládáno jako s nebezpečným materiálem. Obálky budou zaslány k prozkoumání do Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v Kamenné u Příbrami.

SÚJB eviduje už 31 podezřelých zásilek

Už 31 podezřelých zásilek eviduje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. V současné době jejich obsah analyzují odborníci. V souvislosti s poštovními zásilkami totiž panuje podezření, že by se v nich mohly vyskytovat chemické nebo biologické bojové látky. Předběžné testy sice žádné riziko neodhalily, ale podle mluvčího úřadu Pavla Pittermanna je na konečné vyhodnocení ještě brzy.

Pavel Pittermann, mluvčí SÚJB: U těch chemických analýz očekáváme, že bychom mohli bližší výsledky znát pravděpodobně v průběhu zítřejšího dne, u těch biologických analýz je to lehce komplikováno, tam očekáváme zase delší doby vyhodnocování prostě, protože tam jde i o to, že kultivační doby těch bakterií, škodlivých látek, mohou být různé, ty se pohybují od 48 až do 72 hodin, čili to je doba potřebná na získání prvních konkrétních výsledků.

Balíček s podezřelým práškem obdržel dnes poštou podnikatel v Třebíči

Balíček s podezřelým práškem obdržel dnes poštou podnikatel v Třebíči. Zásilka byla podle policejních informací odeslána z Velké Británie. Více Petru Hladíkovi z Českého rozhlasu Brno řekl mluvčí třebíčské policie Karel Neumann.

Karel Neumann, mluvčí Policie ČR: Zásilka byla jednotkou Hasičského záchranného sboru zajištěna a převezena do specializované laboratoře u Tišnova.

Hasiči v této chvíli neposkytují k případu žádné informace. To, jestli se jednalo o nepodařený žert, nebo jestli balíček obsahoval nějakou životu nebezpečnou látku, bude známo až po laboratorních zkouškách. Mluvčí třebíčské policie proto v tuto chvíli neví, jaká opatření bude nutné přijmout.

Karel Neumann, mluvčí Policie ČR: Tam záleží na tom, co to bude za zásilku a jak dlouho bude trvat, já nevím, její rozbor.

Několik podezřelých obálek vyšetřuje policie v Praze i ve Středočeském kraji. Podle pražské policejní mluvčí Evy Brožové lidé začínají mít strach a hlásí kdeco.

Vláda rozhodla o rozdělení výnosu z privatizace Komerční banky

Vláda dnes rozhodla o rozdělení výnosu z privatizace Komerční banky. Polovinu ze získaných 40 miliard dostane Česká konsolidační agentura. Zbytek především mimorozpočtové fondy. Více Aleš Heřmánek.

Celkem 11 miliard korun zatím dostane Fond dopravní infrastruktury, který tak může proplatit své dluhy vůči dodavatelům. Fond má ale šanci příští týden získat ještě další dvě miliardy korun. Ty měla původně dostat Česká inkasní. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka tato státní společnost peníze nepotřebuje ihned a získá je z dalších státních výnosů. 6,5 miliardy schválila vláda pro Státní fond rozvoje bydlení. Ten tak může podle ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita realizovat všechny letos naplánované programy.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj ČR: Připomenu, že rozpočet roku 2001 byl 3 miliardy na nájemní byty, 960 milionů na domovy s pečovatelskou službou, 500 milionů na úvěry obcím na opravy, dále na panelové vady 300 milionů úvěry občanům a obcím, na novou výstavbu 500 milionů a zbytek už tam máme nějaké drobné částky v podstatě na provoz.

Ještě letos tak obce mohou požádat o výhodné úvěry na opravy a modernizaci bytových domů. O tom vláda dnes také rozhodla, když schválila novou podobu programu financovaného z fondu bydlení. Z Úřadu vlády je to pro tuto chvíli ode mne vše.

Šestnáct horníků se přiotrávilo při požáru v Dole Doubrava na Karvinsku

Šestnáct horníků se přiotrávilo kouřem a zplodinami z hořící lokomotivy v Dole Doubrava na Karvinsku. Horníci proto museli vyhledat lékařské ošetření. Informace o nehodě sdělil Českému rozhlasu mluvčí dolu Radek Chalupa.

Radek Chalupa: Šestnáct zaměstnanců OKD se nadýchalo vzniklých zplodin. Nikdo z nich však neutrpěl těžké zranění. K požáru došlo na průchozím místě dolu, těžba proto nebyla zásadně ohrožena. Během dopoledních hodin se pracovalo na odstranění následků požáru a během odpolední směny byla tato část dolu opětovně uvedena do plného provozu.

Stržená trolej zkomplikovala cestování na trati mezi Přerovem a Olomoucí

Stržená trolej dnes zkomplikovala cestování na frekventované trati mezi Přerovem a Olomoucí. Dráhy musely také provoz z úseku Prosenice a Lipník nad Bečvou dokonce zastavit, aby technici závadu odstranili. Jak Radiožurnálu řekla mluvčí Českých drah Martina Benešová, v uvedeném úseku ještě odpoledne docházelo ke zpoždění spojů.

Martina Benešová: K úplné eliminaci i těchto zpoždění by mělo dojít do osmnácté hodiny. Cestující, kteří nevyužijí jízdenky, kterou měli zakoupenou, mohou žádat o vrácení jízdného, další možnosti, jak se tyto záležitosti kompenzují a řeší, naleznou v přepravních podmínkách.

Další z protestních akcí připravili na dnešek rakouští odpůrci atomu

Další z protestních akcí takzvaného "horkého podzimu" připravili na dnešní podvečer rakouští odpůrci atomu. Na rakouské straně hraničního přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště by měli demonstrovat stoupenci hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí a dalších protitemelínských organizací. Podrobnosti má Marie Woodhamsová.

Tentokráte jde o veřejný apel na politiky ve Vídni, Praze a na úrovni Evropské unie. Odpůrci atomu je chtějí veřejnou cestou požádat o to, aby v žádném případě nebyla při vstupních jednáních České republiky a Evropské unie uzavřena kapitola energetika, pokud nebudou vyřešeny všechny problémy spojené se zajištěním bezpečnosti jihočeské elektrárny. "Odpůrce atomu nelze ignorovat," řekl Českému rozhlasu organizátor dnešního protestu, mluvčí platformy Josef Pühringer. Ujistil zároveň, že v žádném případě nebudou hranice blokovat.

Situace na hraničním přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště

No, a situaci přímo na místě protestu, tedy na hraničním přechodu Wullowitz - Dolní Dvořiště, sleduje Ivan Mls z Českého rozhlasu České Budějovice.

V tuto chvíli je na hraničním přechodu z rakouské strany zhruba dvacítka aktivistů, kteří zde rozvinuli transparenty se symboly jaderných věží na jaderné elektrárně Temelín, do kterých naráží letadlo. V této chvíli možná posluchači slyší také sirénu, kterou zde rozeznívají. Sešla se zde, jak už jsem řekl, zhruba dvacítka demonstrantů a jak mi řekl Josef Pühringer, šéf hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí, berou tuto akci jako poslední trumf, který má ještě vláda Rakouska proti české jaderné elektrárně Temelín, to jest aby nebyla uzavřena kapitola energetika při vstupních jednáních Česka do Evropské unie. Pro tuto chvíli je to z hraničního přechodu vše, přechod je zatím průjezdný.

Na Pražském hradě skončil první pracovní den konference Fórum 2000

Na Pražském hradě skončil první pracovní den konference Fórum 2000. Věnována je sice lidským právům, nicméně do všech příspěvků se promítá situace ve světě po útocích na Spojené státy. Z Pražského hradu se hlásí Jiří Hošek a Jan Bumba.

Bývalý americký prezident Bill Clinton, kterého přivítal Španělský sál Pražského hradu potleskem ve stoje, zdůraznil, že na Fórum 2000 přijel především jako občan své země, který plně podporuje kroky současného prezidenta George Bushe. Teroristické útoky na New York byly podle něj vedeny na místa, kde společně žijí lidé různého původu, kultur i vyznání ve větší míře než kdekoli jinde na světě. Proto nešlo o atentáty na zkorumpovaný západní materialismus.

Bill Clinton, bývalý prezident USA: Spojené státy jistě nemají neposkvrněnou pověst a můžeme být kritizováni, ale je důležité si uvědomit, že tady jde o základní bitvu o charakter 21. století. A většina z nás má jiný názor na pravdu, hodnotu života a obsah společnosti než bin Ládin. Věříme, že bez ohledu na původ, rasu, politický a náboženský názor má život cenu.

Islámský vědec a aktivista irácké opozice Mohammed Mohammed Ali, který vystoupil po Billu Clintonovi, uvedl, že islámské právo není v rozporu s mezinárodní doktrínou lidských práv. Útok na Spojené státy mířil na naši sdílenou civilizaci.

Porušování lidských práv v některých takzvaných muslimských zemích, jako v Afghánistánu či Iráku, je podle šejka Alího zneužitím islámského práva, které v samotném základu, tedy v Koránu, zaručuje právo na život.

Muhammad Muhammad Alí: Na kohokoli, kdo zabije lidskou bytost jinak, než jako trest za vraždu či jiný zločin, bude pohlíženo, jako kdyby zabil celé lidstvo. Poprava lidské bytosti je možná jen za určité zločiny a po otevřeném procesu. Vím, že na tuto otázku jsou různé názory, ale připomínám, že trest smrti se používá i ve Spojených státech.

Muhammad Muhammad Alí zároveň důrazně popřel, že by islám povoloval zabíjení jinověrců. Podle dalšího z řečníků, předního kubánského disidenta Elizarda Sancheze existuje přímé spojení mezi místy, kde jsou porušována lidská práva, a teroristy.

Elizardo Sanchez: Není nejmenších pochyb o tom, že právě v zemích a regionech, kde dochází k největšímu pošlapávání lidských práv, vyrůstá podhoubí mezinárodního terorismu. Jde o režimy, které buď otevřeně nebo skrytě podporují teroristické sítě.

Tvrdí veterán kubánského disentu.

Ve 160 městech ČR mohli dnes lidé přispět na celonárodní sbírku Bílá pastelka

Ve sto šedesáti městech České republiky mohli dnes lidé přispět na celonárodní veřejnou sbírku na podporu nevidomých a těžce zrakově postižených Bílá pastelka. Dobrovolníci přímo v ulicích nabízeli za symbolický poplatek bílou pastelku. Dárci mohou finančně přispět i v dalších dnech, a to prostřednictvím Internetu. Peníze z celé charitativní akce poplynou na výukové programy pro zrakově postižené. Jan Mišurec oslovil několik Pražanů, prodejce zmíněných pastelek a také ředitelku Nadačního fondu Českého rozhlasu Martinu Kaderkovou.

Martina Kaderková: Kdokoliv bude moci přispět po Internetu, kde si bude moci až do listopadu koupit virtuální pastelku na internetové adrese www.bílápastelka.centrum.cz anebo bude moci přispět přímo na naše sbírkové konto 9999999999/0600. Výtěžek sbírky bude věnován na speciální výukové programy pro nevidomé a těžce zrakově postižené, kteří se učí zvládat samostatnou chůzi se slepeckou holí, učí se slepecké písmo a jiné speciální dovednosti. O přerozdělení finančních prostředků bude rozhodovat grantová komise složená z řad odborníků.

Prodejci bílých pastelek, máte na sobě masku bílé pastelky, jak se v ní cítíte?

Anketa: No, celkem špatně, protože my tu máme takový špagát a to dře do ramen vlastně, ale je tu teplo zas, no.

Prodávají se dobře, hodně přispívají.

No, je to vlastně od dvaceti, ale dostali jsme třeba i pět set.

Přispěla jste na nevidomé. Jakou částkou?

Anketa: 250 korun.

To víte, že jo. Přispěji, samozřejmě.

Přispěji 100 korun.

Zájemci se mohli také zúčastnit telefonické dražby obří bílé pastelky. Na té jsou podpisy osobností, které projekt podpořily, například Zuzany Stivínové nebo Vladimíra Brabce. Vítězem aukce se stal pan Miroslav Kohout z Prahy, který obří pastelku získal za 25 000 korun. Českému rozhlasu se pak svěřil, co ho k účasti v takové akci vedlo.

Miroslav Kohout: Sám nosím brýle a vidím, vidím tedy naštěstí tak, že můžu oči používat dobře, ale uvědomuji si zároveň, jak jsou oči cenné a jak vlastně člověk může vlastně i třeba někdy velmi rychle o zrak přijít, takže očí si vážím, a to mě trochu samozřejmě motivuje i v tomto směru pomoci.

Ozvěny z burzy

Burza dnes hlásí klid. Podle makléře Raiffeisen Bank Ivo Prokopa všechny akciové tituly neměly stejný směr.

Ivo Prokop: Po relativně nezajímavém minulém týdnu si dnes pražská burza vybrala oddechový den, trh trpěl nedostatkem klientských příkazů a nedostatkem jakýchkoli cenotvorných informací. Ceny pokračovaly v mírném poklesu, Český Telecom poklesl pod 256 korun a Komerční banka korigovala na 950 korun. Co se týká objemů obchodů, prvenství dnes patří netradičně České spořitelně, kde se obchodovalo za 73 milionů korun a celkově pak 221 milionů korun na centrálním trhu. Index PX-D poklesl o 1,37 % podobně jako většina indexů vyspělých států Evropy.

Koruna dnes nepatrně posunula svou historicky nejsilnější hodnotu k euru a končila na 33 korunách a 47 haléřích vůči této měně, což odpovídá 17 korunám a 12 haléřům za marku.

K věci

V podvečerních Ozvěnách dne se teď vrátíme k mezinárodní konferenci Fórum 2000, která pokračuje na Pražském hradě. O jejím obsahu a smyslu hovoří s komentátorem Lidových novin Petrem Fišerem v pořadu K věci Vladimír Hrubý.

Letošní mezinárodní konference Fórum 2000 je už v pořadí pátou. Pane Fišere, dobrý večer.

Petr Fišer: Dobrý večer.

Povězte, mají vůbec takovéto konference, takováto setkání významných osobností světa nějaký praktický smysl, podle vás?

Petr Fišer: No, já si myslím, že každé setkání lidí z různých kultur má svůj smysl. U Fóra 2000 je problém trošku v tom, že se vlastně dodneška nepodařilo z toho udělat nějaké závěrečné shrnutí nebo nějakou výzvu nebo nějaké konkrétní opatření, které by tohle fórum světu nabídlo, takže za těch pět let jsme to neslyšeli ani jednou, obávám se, že to neuslyšíme ani tentokrát.

Myslíte si, že by tato výzva měla nějaký praktický dopad, nebo mohla by něco znamenat významného?

Petr Fišer: Já si myslím, že při reprezentativnosti této akce by to jistý dopad mohlo mít, ale každopádně bychom rádi slyšeli, teda já osobně bych rád slyšel od těchto významných lidí nějaké konkrétní opatření, které by svět měl udělat, nebo lidé ve světě udělat, aby se současná situace změnila. To jsem bohužel doposud neslyšel ani jednou.

Říkáte, že máte takový dojem, že ani letos se tohoto nedočkáte. Přesto, v čem je to letošní Fórum 2000 jiné, čím se liší od těch předešlých? Snad tedy kromě toho, že na poslední chvíli odřekl svoji účast tibetský dalajláma.

Petr Fišer: Já myslím, že jediná věc, v čem se zatím liší, je téma, samozřejmě, fórum je ovlivněno především událostmi po 11. září 2001, ale zatímco sledujeme vystoupení, dosavadní vystoupení, tak si myslím, že se v ničem vlastně nezměnilo. Slyšíme jenom konstatování a žádná konkrétní, žádné konkrétní návrhy tam nejsou.

Kubánský disident Elizardo Sanchez Santa Cruz poukázal na současnou vypjatou situaci ve světě a ve svém vystoupení upozornil na to, že podhoubí mezinárodního terorismu můžeme vysledovat v zemích, kde jsou nejvíce porušována lidská práva. Afghánské hnutí Taliban samozřejmě je toho tragickým příkladem, nicméně, dá se to takto zobecňovat?

Petr Fišer: Já si myslím, že do jisté míry je to pravda, koneckonců máme s tím vlastní zkušenosti, i bývalé Československo přece podporovalo terorismus, na našem území byly výcvikové tábory teroristů, takže si myslím, že v tomto směru to pravda je.

Lidská práva byla porušována samozřejmě i na Kubě. Elizardo Sanchez se velkou měrou ve svém vystoupení věnoval situaci na Kubě a prohlásil, že už dnes může v tomto totalitním státě docházet k demokratickým změnám. Myslíte si, že toho je Castrův režim schopen?

Petr Fišer: Jisté ústupky tam jsou, a to především v ekonomické oblasti. Castro je nucen tyto ústupky dělat, protože kubánská ekonomika je na tom velmi špatně, takže jisté uvolnění tam cítit je. Obávám se ale, že dokud Castro neodejde z vedení Kuby, nebo z čela Kuby, tak se nic podstatného nezmění.

Pokud nedojde k tomu, k čemu došlo vlastně v jiných totalitních zemích světa, zvláště v totalitních zemích Evropy. Země, ve kterých byl totalitní režim poražen, se musejí vyrovnávat se svou minulostí. Upozorňuje na to někdejší federální komisař Úřadu pro dokumentaci záznamů bývalé německé tajné služby Stasi Joachim Gauck. Můžete stručně srovnat snahu o vyrovnání se s minulostí v bývalém východním Německu a u nás?

Petr Fišer: Německo je speciální případ, protože Německo má s vyrovnáváním s minulostí velké zkušenosti, už po druhé světové válce Němci sami poznali, že nemá cenu zametat vlastní minulost pod koberec, a vlastně poté, co se Německo opět spojilo, tak udělali to nejlepší, co mohli, otevřeli archivy a maximálně možně informovali veřejnost o tom, co se dělo v minulosti. U nás se to nestalo, obávám se, že nás tato zátěž může ještě hodně dlouho tížit, stejně jako Německo po druhé světové válce.

O té otevřenosti těchto složek mluvil právě na Fóru 2000 Joachim Gauck. Hostem pořadu K věci byl komentátor Lidových novin Petr Fišer. Pane Fišere díky a hezký večer.

Petr Fišer: Vám taky, nashledanou.