Ozvěny dne 12. ledna 2005

Své ano historicky první evropské ústavě vyslovil dnes Evropský parlament

Své ano historicky první evropské ústavě vyslovil dnes Evropský parlament. Pro dokument, který je souborem pravidel pro rozšířenou unii hlasovalo celkem 500 europoslanců, proti jich bylo 137. Opačný je ale postoj českých členů Parlamentu. Ze 24 českých europoslanců jich bylo pro jenom 7. Proti se podle očekávání postavili občanští demokraté, komunisté a nezávislí. Ve Štrasburku sledovala hlasování naše zpravodajka Pavla Kvapilová.

Joseph Borell: Výsledek hlasování nenechává žádný prostor pro pochybnosti o podpoře tohoto Parlamentu pro ústavu.

Pavla Kvapilová: Konstatoval po oznámení čísel předseda Joseph Borell. Vzápětí se v Parlamentu vyvěšovaly transparenty s klíčovými slovy ústavní smlouvy a panovala až oslavná atmosféra. Tu ale vyvažovali odpůrci evropské ústavy, například ti polští, kteří halasně přirovnávali Brusel k Moskvě. Stanovisko europoslanců je každopádně právně nezávazné. Parlament jím nicméně vyslal silný politický signál před ratifikací ústavy, která se teď rozbírá v členských státech. Zhruba v polovině zemí přitom budou referenda, jejichž výsledek je v některých případech nejistý. Kampaň symbolicky začala po dnešním hlasování, intenzivně chce informovat samotný Evropský parlament. Jan Zahradil z ODS ovšem není spokojený s tím, jak si to vedení Parlamentu představuje.

Jan Zahradil: Pod pojmem informační kampaň je tady rozuměno propagace euroústavy, to znamená, že ti, kdo by eventuelně chtěli o ní hovořit kriticky, nedostanou peníze žádné z oficiálních fondů Evropské unie.

Pavla Kvapilová: Velkou kampaň pro chystá Evropské hnutí a mladí evropští federalisté. Tu odstartují 19. ledna v Bruselu vypuštěním balonu s nápisy Ano ústavě v různých jazycích. Ten se už dnes objevil tady ve Štrasburku. Podle jednoho z organizátorů Marka Bucika ze Slovinska je důležité lidem vysvětlit, o co v ústavě jde.

Marek Bucik: Říkali jsme si, že balon je snadno viditelný a tak je to dobrý způsob, jak na začátek kampaně upozornit. Tady ve Štrasburku je zatím na ukázku na zemi, ale v Bruselu se bude vznášet nad zemí. A dobré také je, že ve tmě může i svítit.

Další nezvěstný Čech v Asii je naživu

Počet Čechů, ztracených po nedávné katastrofě v Asii klesl. Dnes se pohřešuje oproti včerejšku o jednoho člověka méně, tedy 11. Podařilo se ověřit, že jeden člověk, hledaný v Thajsku, je naživu. Stále přetrvávají velké obavy, že řádění živlů nepřežilo 7 Čechů. Po více, než dvou týdnech od zemětřesení tak zůstává potvrzena jen jedna mrtvá žena.

Situace na severu Indonésie

Přísná pravidla pro pohyb humanitárních pracovníků platí v indonéské provincii Ačeh. Chrání je prý podle tamních úřadů před povstalci, kteří bojují o nezávislost severu ostrova. To však rebelové odmítají. Jak bezpečnostní situace v Ačehu vypadá, se ptáme zástupce českého velvyslance v Indonésii Lubomíra Freborta.

Lubomír Frebort: Indonéská média přinesly informace o únosu jednoho pracovníka, který byl násilně propuštěn, není zatím potvrzeno, zda tato informace je celá pravdivá nebo není. Jinak samotní bojovníci hnutí, respektive jejich velitel opakovaně prohlašují, že není jejich cílem podnikat jakékoliv útoky na humanitární pracovníky, ani na konvoje s humanitární pomocí a že tak nehodlají činit ani v budoucnu.

Indonéská vláda si také přeje, aby cizí vojáci, kteří se podílejí na odstraňování následků katastrofy, oblast co nejdříve opustili.

Pomoc Asii

Na konto českých humanitárních organizací dorazilo k dnešnímu dni zhruba 215 milionů korun. Pocit sounáležitosti u občanů Česka tak neodezněl ani více než dva týdny po katastrofálním zemětřesení. Organizace ADRA dnes představila 4 projekty na pomoc asijským zemím. Kromě nákupu lodí pro tamní rybáře a také pro přepravu dětí do školy mezi ostrovy k nim patří i další záměry. Popsal je ředitel ADRY Vítězslav Vurst.

Vítězslav Vurst: Druhý projekt se týká výstavby mateřské školky, ten projekt považujeme také za dobrý k tomu, aby okamžitě začal. To je také spojeno se sirotky, kteří tam jsou, kterých je tam hodně a tady navazujeme na třetí projekt. My chceme pomoci místní ADŘE tam, aby se mohla rozšířit do mnohem většího záběru, protože se nám jedná o sirotky, kteří tam teď jsou noví. V tom dalším projektu se jedná o vodu, to je zase spojeno s těmi ostrovy, aby tam byly opraveny studně, v tom momentě ti lidé tam mohou zase dále žít.

Více, než 350 milionů eur mají na svých kontech německé humanitární organizace. V přepočtu na osobu poskytl každý obyvatel Německa čtyři a půl eura. Nejštědřejšími dárci v Evropě jsou Norové a Švédové. K pomoci jihovýchodní Asii se dnes rozhoupalo také Slovensko. Vláda vyčlenila 22 milionů korun, čelí však kritice, že oproti zahraničí zareagovala na tragédii značně pozdě. Další informace má bratislavská zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová.

Renata Havranová: Premiér Dzurinda výtky odmítá a tvrdí, že všechny státní instituce jednaly jak měly. Včera přiznal, že on osobně ještě nepřispěl, prý zvažuje, kde může být jeho individuální pomoc užitečná. Kromě uvedené částky schválil dnes kabinet příspěvek ve výši 100 tisíc dolarů dětskému fondu UNICEF. Ačkoliv svět zareagoval na neštěstí okamžitě, Slovensko zpočátku váhalo. Rozpačitě zareagovali i mobilní operátoři. Někteří Slováci tvrdí, že v prvních dnech museli svoji pomoc posílat prostřednictvím českých účtů. Na Slovensku se zatím na pomoc Asii vysbíralo asi 14 milionů korun.

Zmrazit splátky dluhů zemím jihovýchodní Asii, postiženým na sklonku loňského roku přírodní katastrofou, o tom ve francouzské metropoli jednají ministři financí 19 států takzvaného Pařížského klubu. Nejvíce těmto věřitelům dluží Indonésie, asi 47 miliard dolarů. Co členské státy klubu svým dlužníkům nabídnou? Informace o tom shromáždil redaktor Pavel Novák.

Pavel Novák: Pařížský klub nabídne postiženým asijským zemím moratorium na splácení jejich dluhů. Nepůjde pravděpodobně o úplné odpuštění závazků, ale jen o odklad jejich splatnosti. Francouzský ministr financí Hervé Gaymard uvedl, že nabídku klubu přijmou Indonésie, Srí Lanka a Seychely. Thajsko ji nehodlá přijmout, protože nechce ztratit svou pozici v očích zahraničních investorů. Indonésii, jako největšímu dlužníkovi Pařížského klubu, by roční odklad splátky, přesahující 3 miliardy dolarů, mohl výrazně ulevit. Ekonomové upozorňují, že s nabídkou jakýchkoliv úlev ve splácení dluhů je třeba zacházet opatrně. Ne všechny postižené země jsou na stejném stupni rozvoje a opravdu potřebují úlevy ve splácení. Aktivisté kampaně za zrušení dluhů rozvojových zemí ale považují smazání dluhů za vhodnou pomoc zemím, zasaženým přírodní katastrofou.

Systém varující před tsunami, by měl být v Indickém oceánu spuštěn zhruba za rok. Počítá s tím UNESCO, které koordinuje zatím jediné oblastní centrum varování před tsunami, které se nachází v Tichém oceánu. Asijský systém by měl stát 30 milionů dolarů.

Přehled dalších zpráv

Prezident Václav Klaus není spokojen s policejní analýzou odposlechů. Napsal premiéru Stanislavu Grossovi, aby nařídil kontrolu novou a důkladnější.

Zvláštním policejním týmem Stanislava Grosse se bude pravděpodobně zabývat sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. Svým kolegům z výboru se to chystá navrhnout jeho předseda Jan Vidím z ODS. Tým Mlýn měl pro Grosse získávat informace o různých lidech v době, kdy ministerstvu vnitra šéfoval.

Hokejový trenér Ivan Hlinka by při srpnové nehodě u Karlových Varů zahynul, i kdyby byl připoután. Tvrdí to obhájce obviněného řidiče Františka Velety, Jaroslav Krůšek, po dalším vyšetřovacím pokusu, který měl upřesnit znalecký posudek.

Mýto pro kamiony od roku 2006

Od příštího roku budou i na našich silnicích platit řidiči kamionů mýto. Před několika okamžiky o tom rozhodla vláda. Poplatek se bude vztahovat na všechny nákladní vozy. Zatím ale není jasné, jakou technologii pro vybírání poplatků a sledování pohybu vozu vybere. Další podrobnosti má reportér Radiožurnálu Aleš Heřmánek.

Aleš Heřmánek: Vláda jednala o elektronickém mýtu už podruhé. Tentokrát se ho ministru dopravy podařilo prosadit. Nejpozději v polovině roku vyhlásí kabinet výběrové řízení na dodavatele. Podle ministra Šimonovského není předem jasné, kterému systému dá Česko přednost, jestli německému satelitnímu, anebo rakouskému pozemnímu.

Milan Šimonovský: Předvybrat si technologii, by bylo stejnou osudovou chybou, jako výběr izraelského dodavatele na dálnici D 47, a proto já usiluji o to, aby pro Českou republiku tato vládou jmenovaná výběrová komise vybrala systém, který umožní splnění cílů, které Česká republika očekává od tohoto zadávacího řízení, a to podle mého názoru je nejdůležitější, abychom z toho za nejmenší náklady vybrali co nejvíce peněz.

Aleš Heřmánek: Dodavatele systému by měla zmíněná komise vybrat nejpozději do konce letoška tak, aby elektronické mýto mohlo v průběhu příštího roku začít fungovat.

Hodnocení činnosti ombudsmana

Víc než 20 tisíc nejrůznějších podnětů obdržela během 4 let své existence kancelář veřejného ochránce práv. V téměř tisícovce případů přitom zjistila chyby a ve většině případů přispěla k jejich rychlému odstranění. V Brně to dnes řekl ombudsman Otakar Motejl s tím, že postupem času si lidé stále více uvědomují, s čím jim pomoci může a s čím ne. V informovanosti jsou sice podle Motejla ještě určité rezervy. Není prý ale jednoduché najít systém, jak lidem fungování této instituce ještě více přiblížit.

Otakar Motejl: Dnešní mediální trh vyžaduje přece jenom více akčnosti, více, řekl bych, melodramatičnosti a já mám problémy s mojí určitou, jednak zákonem předpokládanou mlčenlivostí a jednak s určitou diskrétností, kterou chci respektovat v těch případech, kdy se lidé na mě obrací se svými problémy.

Úřad ombudsmana si za čtyři roky svého působení získal i respekt řady politiků a veřejných činitelů, kteří byli proti jeho vzniku. Jsou mezi nimi i někteří občanští demokraté, dřív největší kritikové veřejného ochránce práv. Stínového ministra za ODS, poslance Jiřího Pospíšila, ale tým Otakara Motejla příliš nepřesvědčil.

Jiří Pospíšil: Ten úřad je příliš drahý, víceméně ombudsman nemá pravomoc, jak pomáhat jednotlivým lidem v jednotlivých jejich kauzách. V tuto chvíli chybí statistika, která by říkala nakolik je ten úřad efektivní, nakolik tedy nejenže vyřídí ombudsman stížností, ale kolik i to vyřízení přinese občanům konkrétní pomoc a konkrétní řekněme vyřešení jejich kauz.

Vězení za drogy

Za pašování kokainu stráví šestičlenný gang několik let ve vězení. Nejpřísněji potrestal ústecký Krajský soud organizátory kontrabandu, který putoval z Ostrova Curacao v Malých Antilách do Česka. Elemir Slepčík a Vlastimil Havlíček mají strávit za mřížemi 12 let. Muž a žena, kteří převáželi drogy v ampulích ve svém žaludku, vyvázli s nejmírnějším trestem, čtyřletým pobytem ve vězení. Verdikt soudu není pravomocný, protože Slepčík a Havlíček se na místě odvolali. Policie při akci s krycím názvem Mup pozatýkala členy organizované skupiny, kteří se pokoušeli k nám vytvořit kokainový kanál. Bez podrobností to dnes oznámil ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous.

Filmový projekt STO

Komedií Miloše Formana Talking of začne dnes večer další ročník filmového projektu STO. Podrobnosti doplní redaktorka Lenka Šumová.

Lenka Šumová: Film o vztahu rodičů a jejich dětí natočil Miloš Forman jako svůj vůbec první snímek v Americe.

Jiří Králík: V Cannes dostal ocenění, byl natočen ještě pořád z toho pohledu českého a byl takový jakože český film, natočený v Americe.

Lenka Šumová: Říká Jiří Králík, organizátor přehlídky, která znovu na velké plátno uvede i film Charlieho Chaplina Moderní doba. Nebo Půlnočního kovboje s Dustinem Hoffmanem. Diváci v rámci projektu STO ale uvidí i nové filmy, které uspěly na evropských festivalech, například maďarské Revizory, kteří si získali hlavně diváky, či britský film Žena dvou tváří, oceněný v Benátkách.

Jiří Králík: Ono se to dá těžko asi určit, co to jsou za filmy, my je nazýváme tak trochu kultovní, z našeho pohledu kultovní je film, na který je dobrý chodit víckrát a je dobré ho znovu vracet do kin, i když už jednou třeba v kinech byl.

Lenka Šumová: Shrnuje Jiří Králík. Projekt STO začíná dnes večer a potrvá až do konce dubna.

Nová sonda ve vesmíru

Americký národní ústav pro letectví a vesmír vypustí zhruba za dvě hodiny z Floridy sondu. Jejím úkolem bude setkat se začátkem července s kometou Temple One, která obíhá kolem Slunce. Až k tomu dojde, vypustí sonda měděný modul, který se s kometou srazí. Podle následků nárazu budou vědci zkoumat její fyzikální vlastnosti. Jak dodává Antonín Vítek z Akademie věd, díky této misi mohou odborníci zjistit, jak v případě ohrožení odchýlit kometu nebo planetku od případné srážky s naší planetou.

Antonín Vítek: Samozřejmě nejen to bude zajímavé. Při tom nárazu se vypaří velké množství hmoty té komety a přístroje na té mateřské části sondy budou studovat jeho chemické složení, protože existuje teorie, že chemické látky, které tvoří podstatu života, mohly být zaneseny na Zemi právě kometami, které se pohybují Sluneční soustavou.

Závěrečný souhrn zpráv

Evropský parlament schválil euroústavu, kterou v říjnu podepsali šéfové států a vlád. Dokument ale vstoupí v platnost, až ho ratifikuje všech 25 členských států.

O jednoho klesl počet Čechů, pohřešovaných v jihovýchodní Asii. Z Thajska se přihlásil další ztracený, stále se tak pátrá po 11 lidech.

Elektronické mýtné se v Česku od řidičů kamionů začne vybírat zhruba od poloviny roku 2006. Shodla se na tom vláda. Osobní auta zatím budou nadále používat dálniční známky.

Prezident Václav Klaus není spokojen s policejní analýzou odposlechů. Napsal premiéru Stanislavu Grossovi, aby nařídil kontrolu novou a důkladnější.

To byly Ozvěny dne, které pro vás dnes připravil zpravodajský tým Zuzany Bančanské.