Ozvěny dne 10. 9. 2001

Miloš Zeman je v nemocnici

Premiér Miloš Zeman je v nemocnici. Po roce a půl má totiž opět problémy s ledvinami. Ráno byl hospitalizován na urologické klinice pražské Všeobecné fakultní nemocnice kvůli ledvinové kolice. Pokračuje naše reportérka Helena Šulcová.

Obrovské bolesti, tak to je podle lékařů hlavní znak ledvinové koliky. Premiér už má za sebou první vyšetření. Lékaři u něj našli močový kámen velikosti fazole.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Ošetřující lékař nasadil premiérovi léky, které působí na rozpouštění tohoto konkrementu.

Říká vládní mluvčí Libor Rouček. Onemocnění se vyznačuje podle urologa motolské nemocnice Ladislava Jarolíma bolestí v oblasti břicha, beder a podbřišku. Záchvat koliky způsobuje písek či kaménky zaklíněné v močových cestách.

MUDr. Ladislav Jarolím: U těch kolikovitých obtíží je typické, že pacient hledá takzvanou úlevovou polohu, mění polohu, poněvadž žádná klidová poloha mu nepřináší útěchu.

Premiér měl problémy od včerejška, do nemocnice přijel ale až ráno.

Libor Rouček, mluvčí vlády ČR: Odjel ráno z práce svým autem, to znamená svým služebním vozem s řidičem.

Pacient s kolikou by měl být v teple a hodně pít.

MUDr. Ladislav Jarolím: Naprostá většina kamínků, které jsou menší, které působí renální koliky, odejdou spontánně jenom s medikamentózní pomocí. Jenom menší množství musíme nějakým způsobem operovat.

Zeman se ocitl v nemocnici kvůli lehkým urologickým potížím loni v dubnu při návštěvě Ostravy. Po hodině však byl propuštěn a pokračoval v pracovním programu. Podle dostupných informací by měl být nyní v nemocnici nejméně týden.

Ve sněmovně dnes poprvé zasedla pracovní skupina kvůli dovozům aut

Ve sněmovně dnes poprvé zasedla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva dopravy, poslanců z podvýboru pro dopravu a dovozců ojetin. Komise začala pracovat na základě blokád z minulého týdne, kdy autodovozci protestovali kvůli problémům při přihlašování aut. Problémy drobných dovozců aut by měla vyřešit změna stávajících zákonů. Autoškoly, které se k protestům dovozců přidaly, zatím na zahájení činnosti své komise stále čekají. Více od reportéra Radiožurnálu Františka Lutonského.

Poslanci se zřejmě nevyhnou novelizaci takzvaného silničního zákona.

Jan Slawisch: Samozřejmě pro nás v daném okamžiku cesta legislativní je nejméně přijatelná, i když perspektivně ano, protože my potřebujeme ten problém řešit teď hned, protože v podstatě víc jak dva měsíce se nepřihlašují auta, čili my jsme dva měsíce bez možnosti živnostensky podnikat a není to naše vina.

Říká šéf Sdružení dovozců aut Jan Slawisch. Dovozci zřejmě nebudou muset dokládat u aut návody na obsluhu v češtině a zrušena bude postupně i pětiletá lhůta dovozů vozidel. Výsledkem jednání komise by podle šéfa podvýboru pro dopravu Františka Vnoučka mělo být také doporučení pro okresní úřady, jak mají při přihlašování aut postupovat.

František Vnouček: I v tomhletom se musí hledat prostě nějaká cesta, aby byla v duchu zákona, protože my si nemůžeme dovolit podporovat některé věci, které by byly v rozporu s tím zákonem schváleným, který je v účinnosti.

Samotná změna zákona by měla trvat nejméně tři měsíce.

Karel Holl, náměstek ministra dopravy: Ministerstvo nemůže všechno, zákon je dán, a tak hledáme cesty, jak vyřešit problémy, ty krátkodobé, které budeme umět, a potom pan poslanec Plachý navrhne novelu zákona, a tam by se pak měly řešit eventuelně věci další.

Předpokládá náměstek ministra dopravy Karel Holl. Dovozcům dělají problémy také doklady o odhlášení auta v cizině. Každý stát má totiž jinou formu vyřazování z registru vozidel. Dovozci aut se proto s náměstkem Hollem dohodli, že vypracují seznamy zemí, kde mají s odhlašováním vozidel největší potíže. Resort dopravy pak vypracuje koncepci, jaké doklady budou úředníci uznávat pro ověření, že auto bylo z registru vyřazeno.

Po srpnovém poklesu by ceny pohonných hmot měly opět růst

Po srpnovém poklesu by ceny pohonných hmot měly opět růst. Podle distributorů by už tento týden mohlo dojít ke zdražení benzínu až o korunu za litr. Analytik Československé obchodní banky Josef Kovalovský si myslí, že tento vývoj koresponduje s cenami ropy na světových trzích.

Josef Kovalovský: Ceny ropy na světových trzích v závěru minulého týdne znovu vzrostly a dokonce se dostaly téměř k hranici 28 dolarů za barel. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že končí motoristická sezóna a že i marže prodejců jsou poměrně vysoké, myslím, že částečně by tento cenový náraz mohly vstřebat.

Zdražení už oznámila společnost ÖMV, naopak Shell a Aral zatím důvod k plošnému zvýšení cen nevidí.

Navzdory očekávání ekonomů se inflace v srpnu snížila

Navzdory očekávání ekonomů se inflace v srpnu snížila. Oproti stejnému období loňského roku dosáhla 5,5 %. Ve srovnání s letošním červencem klesla hladina spotřebitelských cen o 0,2 %. Na tento průběh měly největší vliv sezónní vlivy, zejména ceny potravin a pohonných hmot. Podle Radomíra Jáče k Commerzbank Capital Markets proto zatím není jasné, jak bude centrální banka na vývoj inflace reagovat.

Radomír Jáč: Jestliže v předchozích měsících sezónní faktory tlačily inflaci nahoru, v srpnu tomu bylo naopak. Já se osobně domnívám, že pro další měsíce zůstává vývoj ohledně úrokových sazeb nadále velmi diskutabilní a velmi křehký. Podíváme-li se na vývoj mezd a na vývoj peněžní zásoby, tak lze říci, že tento vývoj vytváří skutečně velmi křehké prostředí pro stabilitu inflace.

Günter Verheugen odmítl svolání mezinárodní konference o JETE

Komisař Evropské unie pro její rozšíření Günter Verheugen odmítl svolání mezinárodní konference o jaderné elektrárně Temelín. Tu požaduje Evropský parlament. Vyplynulo to z dnešního jednání komisaře se státním tajemníkem Pavlem Teličkou. Jednání sledoval Milan Fridrich, Český rozhlas Brusel.

Komisař Verheugen si myslí, že k uspořádání mezinárodní konference k Temelínu není důvod.

Günter Verheugen, komisař pro rozšíření EU: Jelikož česká vláda nepodporuje mezinárodní konferenci k Temelínu, ani já nemám důvod ji podporovat. Musíme se soustředit na úspěšné zakončení procesu z Melku, který má ukončit spor o Temelín mezi českou a rakouskou vládou.

Řekl Verheugen. Náměstek Telička poté potvrdil, že Verheugen vkládá do procesu z Melku velké naděje.

Pavel Telička, hlavní vyjednavač pro vstup ČR do EU: Řekl, že by měl být melkský proces, který označil za úspěšný, uzavřen, politicky uzavřen co nejdříve, a hovořil nikoli o měsíci, ale hovořil o horizontu několika týdnů. My to vidíme zcela podobně a já musím říci, že ta jednání, která jsem měl z pověření ministra Kavana dnes v Bruselu, byla velmi pozitivní.

Navzdory prohlášení komisaře Verheugena se Evropská komise bude rezolucí Evropského parlamentu k Temelínu ještě zabývat, a to nejspíš už pozítří.

Vydatný déšť zvedl hladiny většiny řek v Čechách

Vydatný déšť zvedl hladiny většiny řek v Čechách a na některých tocích voda stále stoupá. Na horních tocích Krkonoš, především na Labi, se situace vyvíjela poměrně dramaticky. Už v poledne musel být vyhlášen třetí povodňový stupeň, tedy stav ohrožení. Také Jizera dokázala vystoupit během hodiny místy až o sedmnáct centimetrů. Informace o současném stavu má Eliška Pilařová z královéhradecké redakce Českého rozhlasu.

Klesající tendence jsou zřejmé především na Labi. Na přítoku do přehrady Labská pod Špindlerovým Mlýnem už platí pouze první povodňový stupeň. Z přehrady odchází 40 kubíků za sekundu a na odtoku platí oproti stavu v šestnáct hodin už pouze stupeň číslo 2. Trojka, tedy stav ohrožení, trvá mezi Hostinným a přehradou Les Království u Dvora Králové a v Plavech na Kamenici. Jizera v Jablonci nad Jizerou a v Železném Brodě také klesla na druhý stupeň, hladina Úpy v Maršově už se blíží téměř normálu. Okresní povodňová komise ale zůstává nadále v pohotovosti.

Situace se začala zlepšovat i v Jablonci nad Jizerou, kde nyní platí druhý stupeň. Druhý stupeň je i v Semilech a v Železném Brodě. V Turnově platí jednička. Vodohospodáři se obávají, že velká voda by mohla k večeru dorazit do Mladé Boleslavi. Tamní obyvatelé byli už upozorněni na hrozící nebezpečí. Hasiči i povodňová komise jsou v pohotovosti. Zatím je ale v Boleslavi klid. Meteorologové však varují, že v noci v důsledku vydatného deště na horách by mohlo znovu dojít k vzedmutí hladin řek, především na severu českého území.

V některých oblastech jižní Moravy by mohl vítr dosáhnout síly vichřice

Meteorologové se také obávají, že ještě dnes by mohl vítr v některých oblastech jižní Moravy dosáhnout síly vichřice. Taková intenzita se očekává zejména ve vyšších polohách Vysočiny a na Drahanské vrchovině. Podrobnosti zjišťovala Alžběta Kobzová z Českého rozhlasu Brno od pracovníka tamního Hydrometeorologického ústavu Marka Dvořáka.

Marek Dvořák: Ty nárazy potom samozřejmě splňují zařazení do vyšších kategorií, ale stále kolem těch dvaceti metrů za sekundu, v těch pulsacích, to je spíše velmi silný vítr, ojediněle by mohl mít i rychlost vichřice.

Silný vítr na našem území způsobuje vývoj tlakové níže v oblasti Baltského moře.

Marek Dvořák: Dá se říci, že tento tlakový útvar se bude pozvolna vyplňovat, takže to proudění díky tomu bude slábnout.

Staronovým prezidentem Běloruska je Alexandr Lukašenko

Staronovým prezidentem Běloruska je Alexandr Lukašenko. Ve funkci zůstane dalších pět let. Lukašenko získal přes 75 % hlasů a své opoziční rivaly nechal daleko za sebou. Jeho hlavní soupeř Uladzimer Hančaryk získal pouhých 15 % a další kandidát, ultranacionalista Sjarhej Hajdukevič jen necelá tři procenta. Svůj hlas do volební urny hodilo téměř 84 % voličů. Znovuzvolený běloruský prezident poděkoval svým příznivcům za důvěru. Na jeho první povolební tiskové konferenci byl i náš zvláštní zpravodaj v Minsku Pavel Novák.

Prezidentské volby proběhly podle Alexandra Lukašenka demokraticky, v otevřené atmosféře a za vysoké účasti občanů.

Alexandr Lukašenko, prezident Běloruska: Stát ukázal svou sílu a organizovanost. Běloruský národ projevil svou moudrost a odpovědnost. Bylo to elegantní vítězství.

Řekl Alexandr Lukašenko. Slíbil veřejnosti, že nebude své volby litovat. Ujistil občany, že v jeho druhém volebním období nemusejí čekat převratné změny, protože revoluční myšlenky už byly v historii lidstva vyčerpány. Řekl, že po tom, co v loňském roce hladce proběhly parlamentní a letos prezidentské volby, nevidí důvod, proč by v Bělorusku měla dále setrvávat mise OBSE. Tisková konference se ve svém závěru změnila v přehlídku blahopřání a děkovných vystoupení pozorovatelů, které na volby Lukašenkova administrativa pozvala.

Znovuzvolení A. Lukašenka vyvolalo rozporuplné reakce v Ruské federaci

Znovuzvolení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka vyvolalo rozporuplné reakce v Ruské federaci. Podrobnosti má moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Leader strany Svaz pravicových sil Boris Němcov prohlásil, že pod tímto prezidentem čeká Bělorusko pokračování bídy, ekonomické stagnace i bezpráví a zvůle. Navíc podle Němcova bude Lukašenko dál využívat Rusko jako dojnou krávu. Z protidemokratického počínání obvinil běloruské vedení bývalý předseda běloruského parlamentu Stanislav Šuškievič. Typickým prohřeškem prý byla například agitace ve prospěch Lukašenka ještě v den voleb. Šuškievič, který musel Bělorusko opustit, tvrdě kritizoval Rusko za podporu Alexandra Lukašenka. Naproti tomu oficiální Moskva si pospíšila s gratulacemi. Prezident Vladimír Putin už s Alexandrem Lukašenkem telefonoval a oba chtějí pokračovat v úsilí vytvořit svazový stát Ruska a Běloruska.

Zítra večer by se měli sejít Jásir Arafat a Šimon Peres

Zítra večer by se měl sejít palestinský vůdce Jásir Arafat a izraelský ministr zahraničí Šimon Peres. Oznámil to španělský ministr zahraničí Josef Piké s odvoláním na telefonický rozhovor se šéfem izraelské diplomacie. Přesné místo zatím nebylo upřesněno, ale bude pravděpodobně poblíž hranic mezi Izraelem a palestinským územím.

Bývalá poradkyně Vladimíra Mečiara Blažena Martinková spáchala sebevraždu

Bývalá poradkyně někdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara Blažena Martinková spáchala sebevraždu. Oběsila se ve vídeňské psychiatrické léčebně. Bývalou poradkyni na psychiatrii poslal v červnu vídeňský soud poté, co se pokusila zavraždit svého devítiletého syna. Rodina Martinkové žije v Rakousku od Mečiarova pádu.

Nejméně dvě osoby zahynuly při sebevražedném atentátu v centru Istanbulu

Nejméně dvě osoby zahynuly a asi patnáct dalších lidí utrpělo zranění při sebevražedném atentátu v centru Istanbulu. O život přišla atentátnice, která měla na sobě připoutány výbušniny, a policista. K odpovědnosti za útok se zatím nikdo nepřihlásil.

V Praze dnes přibude další divadlo

V Praze dnes přibude další divadlo. Jmenuje se Ponec, najdete ho na Žižkově a bude určeno současnému tanci. I když si někteří návštěvníci festivalu Tanec Praha už mohli divadlo prohlédnout zevnitř, takřka v průběhu rozsáhlé rekonstrukce, jeho slavnostní otevření je plánováno na dnešní dvacátou hodinu. O zrod taneční scény se významně zasloužila ředitelka festivalu Tanec Praha Ivona Kreuzmannová.

Ivona Kreuzmannová: Já bych řekla, že k tomu směřovalo úplně všechno, co se v tanci na profesionální bázi za posledních deset let děje. Je to obrovský tlak tanečníků na to, aby měli možnost pravidelně pro veřejnost uvádět svá představení, aby mohli profesionálně zkoušet, denně trénovat, aby prostě dostali takové zázemí, které jim umožní tvořit tady v Praze, a nikoliv tedy někde v zahraničí.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze dnes při slabém zájmu pokračovaly pod tlakem zahraničních trhů v sestupu k hodnotám z března 1999. Index PX 50 oslabil o více než 1 %. Objem uzavřených obchodů dosáhl 3,6 miliardy korun. Další informace z dnešního obchodního dne shrnuje Ivo Prokop z Raiffeisen Capital and Investment.

Ivo Prokop: Pražská burza i dnes pokračovala v poklesu nastartovaném hlavně v minulém týdnu v těsné závislosti na okolních trzích. Smutným výsledkem obchodování dnešního dne je nové historické minimum na akciích společnosti Český Telecom, který se v odpoledních hodinách obchodoval na ceně kolem 212 korun 50 haléřů. České radiokomunikace se obchodovaly pod hranicí 300 korun stále v důsledku negativního sentimentu vzniklého privatizací za nízkou cenu. Naopak banky již tradičně stagnovaly a na spořitelně díky obchodům s velkými bloky vznikl objem 69 milionů korun, a tak se spořitelna stala i neobchodovanějším titulem dnešní seance.

Česká měna posílila až na 34 koruny 10 haléřů za euro, marka se prodávala za 17,47. Za výrazným zpevněním koruny stálo zveřejnění příznivých údajů o inflaci a průmyslové výrobě a slábnoucí euro vůči dolaru. Vůči dolaru dnes česká měna naopak oslabila na 37 korun 90 haléřů.

K věci

Dosavadní běloruský prezident Alexandr Lukašenko zůstane v čele země dalších pět let. O výsledcích prezidentských voleb v Bělorusku mluví s redaktorem časopisu Týden Michalem Petrovem Jaroslav Skalický.

Příjemný podvečer.

Michal Petrov: Dobrý večer.

Lukašenko vyhrál s naprostou převahou, když získal tři čtvrtiny voličských hlasů. Je to proto, že ho Bělorusové tak milují, nebo není nikdo jiný?

Michal Petrov: No, my musíme oddělit to vítězství skutečné od vítězství virtuálního. To skutečné Lukašenkovo vítězství, to by se asi ukázalo až po neděli 23., což je termín, na který připadlo druhé kolo voleb, jenomže nedočkavý Lukašenko podle všeho nechtěl ani naznačit, že by jeho pozice byla tak slabá, aby potřeboval druhé kolo, no a tak zařídil, aby jeho nohsledi vyhlásili triumf už teď. A vlastně jediné oslabení, které Lukašenko přiznal, byl mírný pokles jeho voličů, protože v roce 1994 ho podle oficiálních výsledků volilo asi 85 % Bělorusů, zatímco teď o deset míň. Podle všech zpráv, které z Minska přicházejí, byly volby, stejně jako ty předešlé, zmanipulované, docházelo k zastrašování opozice a jejích stoupenců, režim jí soustavně vyrážel z ruky zbraně, kterými by ho mohla ohrozit a prorežimní média bombardovala voliče nehoráznou propagandou, a tak dále. Přes to všechno je Lukašenko v zemi velmi populárníazdá se, že by byl zvítězil v druhém kole.

Co může v budoucnu Lukašenka ohrozit?

Michal Petrov: Zatím se ta šance limitně blíží nule. Přes všechno, čeho se režim v zemi dopouští, se u prostého voliče jeho představitel, tedy samotný Lukašenko, těší značné oblibě a nejdřív tedy musí zmizet ze scény on sám. Zdálo by se, že první vhodná příležitost jsou další prezidentské volby, jenomže už včera Lukašenko naznačil, že o konci politické kariéry s koncem nově nabytého mandátu neuvažuje, a poslednímu diktátorovi v Evropě tedy zatím ještě zdaleka neodzvonilo, třebaže by si to zbytek Evropy přál.

Jak se vůbec to zahraničí dívá na výsledky včerejších prezidentských voleb?

Michal Petrov: No, Západ může samozřejmě na Lukašenka tlačit, aby připustil v zemi aspoň náznak demokratických svobod, ale s největší pravděpodobností si od něj vyslouží jenom dlouhý nos. Včera nad volební urnou sebejistý Lukašenko řekl, že o platnosti voleb rozhoduje Bělorusko a ne Západ, a je fakt, že Západ ani nemá příliš prostředků, kterými by na něj činil nátlak. Pro Minsk je důležité, jestli ho podporuje Moskva, a jestliže byl ruský prezident Vladimír Putin jedním z prvních Lukašenkových gratulantů, no, pak je jasné, že Moskvě spíš než demokracie leží na srdci nerozborná jednota obou Rusí.

Jaký tlak může na Lukašenkův režim vyvíjet běloruská opozice, jakou sílu má?

Michal Petrov: Její akcie stoupají, ačkoli je asi lepší říkat, že je čím dál méně slabá, nežli čím dál silnější. Dobrým znamením bylo, že se před volbami dokázala sjednotit, ovšem to samo o sobě nestačí. Musí vyvíjet tlak, to je zřejmé. A bez opozice ve vlastní zemi to prostě nejde. Jaký? Samozřejmě čím dál větší, ovšem ta situace, kdy jsou stoupenci opozice, když už ne posíláni do vězení, tak alespoň perzekuováni, a jestliže ne perzekuováni, tak mizí z politické scény, potom její možnosti jsou skutečně velmi omezené a nás může jenom těšit, že Praha je jedním z center běloruské opozice.

Hostem dnešního pořadu K věci byl redaktor časopisu Týden Michal Petrov. Díky a na slyšenou.

Michal Petrov: Na slyšenou.