Ozvěny dne 10. 7. 2003

Ministerstvo obrany dnes zveřejnilo hlavní obrysy nové reformy

Rozsáhlá redukce sil i osob čeká českou armádu v příštích třech letech. Vedení Ministerstva obrany dnes zveřejnilo hlavní obrysy nové reformy. Shrnuje redaktorka Lucie Weissová.

Redaktor (Lucie Weissová): Armáda bude v příštích třech letech hospodařit s prostředky o jednadvacet miliard nižšími než se původně předpokládalo. Za těchto podmínek byla koncepce představená ministrem obrany Miroslavem Kostelkou hlavně výčtem toho, co je nutné zrušit.

Host (Miroslav Kostelka): Musíme zrušit jednu mechanizovanou brigádu, pravděpodobně budeme mít pouze jednu tankovou rotu. Musíme přehodnotit v pozemních silách programy jako byla třeba modernizace protiletadlových prostředků Coop, musíme snížit počet provozovatelnejch letounů L 159, musíme zrušit jednu leteckou základnu, snížíme počet vrtulníků provozovaných, zrušíme letecké opravárenské základny a další.

Redaktor (Lucie Weissová): Armáda posílí jen ty složky, které slíbila rozvíjet v rámci NATO. Tedy boj se zbraněmi hromadného ničení, průzkumné a sledovací systémy a vojenské zdravotnictví. V ostatních oblastech bude počítat s výpomocí spojenců. Nezměněno zůstává i datum konce základní vojenské služby.

Host (Miroslav Kostelka): Reforma počítá a počítala s koncem základní vojenské služby do roku 2006. Naším cílem samozřejmě je, ukončit vojenskou základní službu co nejdříve.

Redaktor (Lucie Weissová): Koncepce reformy ozbrojených sil je zatím v plenkách. Ministr ji hodlá předložit vládě počátkem října. To té doby proběhne meziresortní připomínkové řízení a názory na budoucí uspořádání armády se budou tříbit i u kulatého stolu, který má uspořádat prezident republiky.

Letecká základna v Čáslavi začíná s modernizací

V Chotusicích u Čáslavi byla slavnostně zahájena první etapa modernizace tamní letecké základny. Potrvá do listopadu a měla by přijít na tři sta milionů korun. Oč v ní půjde, zjišťovala přímo na místě reportérka Radiožurnálu Pavla Dluhoschová.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): V první etapě se má zkvalitnit především základní vybavení letiště. Například přistávací a rozjezdová dráha, komunikační systémy a parkovací místa pro letadla. Základna v Čáslavi je velmi zastaralá, od padesátých let se do ní prakticky neinvestovalo. Na modernizaci podle jejího velitele Jiřího Vernera přispělo i NATO, aby ji mohly využívat i moderní alianční letouny.

Host (Jiří Verner): To letiště v podstatě po drobných proměnách dneska nebo po proměnách, které nastanou v prvních dvou letech co se týče vzletů, přistání, pojíždění letadel a řízení letového provozu, bude na špičkové úrovni a srovnatelné.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Čáslavské letiště má asi patnáct set zaměstnanců. V budoucnu by se do něj mohla přesunout i část personálu utlumované základny v Náměšti. Jiří Verner proti tomu nic nenamítá.

Host (Jiří Verner): Já si určitě uvědomuju, že by bylo obrovská škoda toho lidského potenciálu se zbavit.

Redaktor (Pavla Dluhoschová): Modernizace je plánována až do roku 2008. Bude stát necelé čtyři miliardy korun a šedesát procent nákladů hradí Severoatlantická aliance.

Klienti chebské cestovky AnTour přišli o svou letní dovolenou

Stovky klientů chebské cestovní kanceláře AnTour už na dovolenou nepojedou. Kancelář totiž včera zkrachovala. Podle jejího majitele Petera Antala je firma dostatečně pojištěna a lidí, kteří jsou nyní v zahraničí, se problémy nedotknou. Ti, kteří se na zájezd teprve chystali a už ho zaplatili, se mohou obrátit na Evropskou cestovní pojišťovnu. Jak zjistila redaktorka Romana Nájemníková, před dveřmi prázdné cestovní kanceláře se od rána scházeli rozezlení klienti.

Redaktor (Romana Nájemníková): Jaký mají pocit?

Projev občana: To asi není publikovatelný.

Redaktor (Romana Nájemníková): Uvedl mladý muž, který si zde zaplatil pobyt v Itálii. Pět dní před plánovaným odjezdem na ostrov Djerba se o krachu AnTouru dozvěděl Václav Procházka z Dolního Žandova. Zájezd zaplatil v pondělí sedmého července, kdy už podle něho majitel firmy musel o potížích vědět.

Host (Václav Procházka): Holt vždycky dáme velký cestovky.

Redaktor (Romana Nájemníková): Peter Antal tvrdí, že by klienti, kteří si zde zájezd zaplatili, měli dostat zpět sto procent vkladů. Hlavní příčinou potíží jeho firmy byla podle Petera Antala celková ekonomická situace v České republice.

Host (Peter Antal): Kdyby ty zájezdy byly nabité, tak se to nestane.

Redaktor (Romana Nájemníková): Chebský AnTour je letos už třetí cestovní kanceláří v České republice, která zkrachovala.

Bratři Hartmanovi vyhráli spor u Evropského soudu pro lidská práva

V Česku neexistuje právní cesta, která by lidem umožnila stěžovat si na vleklé soudní řízení. Konstatoval to Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v rozsudku případu emigrantů Hartmanových. Ti u tribunálu napadli nepřiměřeně dlouhé projednávání svých restitučních nároků. Zpravodajka Radiožurnálu Pavla Kvapilová informuje, že způsoby, jimiž lze v České republice napadnout délku soudního řízení, nejsou dostačující.

Redaktor (Pavla Kvapilová): Dokladem toho je právě anabáze bratrů Hartmanových. Ti odešli z Československa v roce 1948. Celá devadesátá léta u českých soudů řešili restituci majetku zabaveného komunisty. Nároky Jana Hartmana se u dvou soudních instancí projednávaly téměř deset let, u jeho bratra to bylo šest roků. Česko podle soudu v jejich případě porušilo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv hned dvakrát. Za prvé jim upřelo právo na projednání případu v přiměřeně krátké době a za druhé právo na účinné odvolání. Stát proto má Hartmanovým vyplatit odškodnění za morální újmu a zaplatit náklady na soudní řízení. Celkem jde o zhruba tři sta padesát tisíc korun. Jiří Hartman se dnes zveřejněného rozsudku nedožil, zemřel totiž loni ve Spojených státech, zatímco jeho šestasedmdesátiletý bratr Jan žije ve francouzském Sapois. Česko se může proti verdiktu do tří měsíců odvolat.

Noční pokus o teroristický útok v restauraci v centru Moskvy

V Rusku prý existuje skupina teroristů, která připravuje teroristické útoky včetně akcí ve městech federace. To je jedno z údajných zjištění bezpečnostních sil, které vyšetřují noční pokus o teroristický útok v restauraci v centru Moskvy. Akci se podařilo překazit, ale při likvidaci nálože zahynul pyrotechnik. Další podrobnosti o postupu vyšetřování má moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Redaktor (Petr Voldán): Policie sice tvrdila, že vedle ženy, která přinesla nálož do restaurace, zdržela i muže, který s ní spolupracoval, ale informace nebyla pravdivá. Ministr vnitra Boris Gryzlov prohlásil, že kromě ženy údajně ingušské národnosti obyvatelky Čečenska, nebyl nikdo další spojený s nočním útokem zatčen. Operativní informace ale prý svědčí o tom, že v Rusku operuje skupina teroristů, která má společné vedení a chystá útoky po celé zemi. Večerní drama na Tverské třídě má podle ministra spojitost se sobotním sebevražedným útokem dvou žen na letišti Tušino. V Moskvě po noční explozi vládne nervozita, která také přinesla planý poplach o bombě v trolejbusu, ze které se nakonec vyklubala zapomenutá taška. Nejnověji pak prověřuje skupina pyrotechniků podezřelý předmět u jedné z moskevských škol.

Ukončení činnosti Evropského konventu

Po šestnácti měsících dnes skončil Konvent definitivně svou práci na textu budoucí evropské ústavy. Členové tohoto bezprecedentního sto pětičlenného shromáždění se podepsali pod text návrhu. Na něm se ovšem ještě může leccos změnit. Patnáctého října Itálie coby předsednická země odstartuje mezivládní konferenci, která ústavu dokončí. Euroskeptik Jens Peter Bonde dnes ironicky gratuloval k novém superstátu. Jak řekl, chybí ale evropský lid a je potřeba zeptat se lidí, jestli jsou na něco takového připraveni. Senátní zástupce v Konventu Jozef Zieleniec má zato, že by všichni obyvatelé budoucí pětadvacetičlenné Evropské unie k dokumentu své říct měli.

Host (Jozef Zieleniec): Já jsem zastánce toho, aby tento ústavní dokument prošel referendem ve všech zemích. Pokud jde o Českou republiku, budu to vřele doporučovat právě proto, aby tyto spory v budoucnu nebyly, aby nešlo interpretovat toto úsilí vytvořit ústavu jako úsilí odtržené od vůlí evropských občanů, měla by ústava projít referendem.

Pražská deklarace o představách rozšířené Evropské unie

Předsedové tří evropských pravicových stran podepsali v Praze takzvanou Pražskou deklaraci. Obsahem této výzvy je doporučení, kudy by měly nové členské země jít v rozšířené Evropě. Jak doplňuje Eva Lizcová, nejvíce jim vadí federalistické představy o pojetí Evropské unie.

Redaktor (Eva Lizcová): Mirek Topolánek z ODS, Ian Duncan Smith z britské Konzervativní strany a Ludwig Dorn z polské strany Právo a spravedlnost sepsali své představy o budoucí roli jednotlivých států v Evropské unii.

Host (Mirek Topolánek): Je to návrat k mezivládní spolupráci, je to návrat k tomu, že ústava má být vlastně z vůle všeho lidu, takhle jsou ty ústavy vždycky napsány, kdežto tato ústava je umělá, posunuje významným způsobem pravomoce do Bruselu, mění způsob hlasování a nutí státy k tomu, aby přijímaly nějakou evropskou zahraniční politiku, nějakou evropskou bezpečnostní politiku bez toho, že by s tím musely souhlasit.

Redaktor (Eva Lizcová): Říká Mirek Topolánek. Evropské národy podle něj nepotřebují smlouvu ať už se jmenuje ústava nebo ne. Stlačují totiž všechny evropské země do jednoho ekonomického, politického a právního rámce. Tyto představy také jednoznačně podpořil předseda britské Konzervativní strany Duncan Smith.

Host (Ian Duncan Smith): Nechceme evropskou ústavu, je to špatný nápad a zničí to podle nás současnou Evropu.

Česko-německý fond budoucnosti nebude jednat o odškodnění sudetských Němců

Česko-německý fond budoucnosti zatím nevyhoví žádosti o humanitární gesto vůči sudetským Němcům. Jejich zástupci o ně požádali koncem června. Správní rada fondu ale dnes v Praze rozhodla, že o jejich požadavku bude jednat až na podzim. Podrobnosti má reportér Radiožurnálu Vít Pohanka.

Redaktor (Vít Pohanka): Sudetoněmecké společenské organizace písemně požádaly o humanitární gesto vůči zvlášť těžce poškozeným sudetským Němcům šestadvacátého června. Úřadující předseda správní rady Česko-německého fondu budoucnosti Helmut Bülstein dnes v Praze oznámil, že se její členové jednohlasně odmítli touto otázkou na probíhajícím zasedání zabývat.

Host (Helmut Bülstein): Přijde to na program jednání příštího zasedání správní rady v Berlíně třináctého a čtrnáctého října 2003.

Redaktor (Vít Pohanka): Řekl Helmut Bülstein. Ředitel sekretariátu fondu budoucnosti Tomáš Kavka už minulý týden uvedl, že rozhodnutí o humanitárním gestu vůči sudetským Němcům přesahuje mandát fondu. Definitivní rozhodnutí v této věci ale zřejmě padne až na podzim v Berlíně.

Krátké informace

Případ pacientky nakažené žloutenkou typu C soud odročil na neurčito. Hana Literová žaluje společnost CentroMed za to, že se v jejím zdravotnickém zařízení v Praze-4 nakazila touto chorobou. Soud si vyžádal další znalecké posudky.

Amerika je připravena Africe pomoci v jejím boji proti pandemii AIDS. Prohlásil to při své návštěvě Botswany americký prezident George Bush. Právě tato smrtelná choroba je v zemi více než aktuálním tématem. Podle oficiálních statistik je HIV pozitivních téměř čtyřicet procent dospělé populace.

V Mexiku byla zahájena výroba definitivně poslední série Volkswagena Brouka. Tento legendární automobil se začal vyrábět před osmašedesáti lety jako vozítko, které mělo na přání Adolfa Hitlera motorizovat Německo. Po válce byl Brouk jedním z prvních úspěšných západoněmeckých exportních produktů.

Čeští kasteláni nemají peníze na výplaty průvodcům

Pokud nebudeme mít peníze na výplaty průvodců, budeme muset omezovat provoz na hradech a zámcích, varují čeští kasteláni. Situace je natolik vážná, že sepsali petici, kterou předají Parlamentu. Ministr kultury Pavel Dostál už slíbil, že peníze budou a platy by se mohly zvýšit o deset procent. Na otázku Radiožurnálu, zda by to bylo řešení, odpověděl kastelán státního zámku v Telči Bohumil Norek.

Host (Bohumil Norek): Já teď nechci hodnotit, zda by to stačilo nebo nestačilo, protože bych nerad mluvil v nějakejch číslech, který by třeba nebyly pravdivý. Ale samozřejmě každý přispění a každý navýšení je přínos. Potom my musíme, když chceme zajistit provoz, tak odebírat z oprav. Neuděláme tolik oprav a samozřejmě ta památka se částečně zakonzervovává a dá se říct, že může i chátrat.

Český rozhlas je ode dneška součástí Teslova planetárního sdružení

Český rozhlas je ode dneška součástí Teslova planetárního sdružení. Při této příležitosti byla ve studiovém domě Českého rozhlasu odhalena busta slavného vynálezce Nikoly Tesly. K projektu byl český veřejnoprávní rozhlas přizván srbským rádiem Bělehrad. Cílem je umístit bustu v prostorách rozhlasových stanic všech měst, kde Nikola Tesla žil a pracoval. Slavnostní odhalení díla sochařky Drinky Radovanovic sledovala redaktorka Eva Hůlková.

Redaktor (Eva Hůlková): Srbsko-americký vynálezce narozený na území dnešního Chorvatska, otec rozhlasu Nikola Tesla opět spojuje lidi. Jaké je poselství tohoto výjimečného muže, co nám ukazuje dílo a osud tohoto muže, kterému prezident Beneš udělil Řád Bílého lva první třídy. Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík Radiožurnálu řekl.

Host (Václav Kasík): Pomocí svých technických nejen vynálezů ale i světoborných projektů směřoval k jistému vizionářství a kdy vlastně předvídal, že pomocí elektromagnetického vlnění se začneme dorozumívat, ale nejen na zemi nýbrž i meziplanetárně, tak se skláním, protože takovýto muž neměl upadnout v zapomenutí.

Desátý červenec na filmovém festivalu Karlovy Vary

Karlovarský filmový festival přilákal dnes do kin další tisíce diváků. Od začátku přehlídky filmy navštívilo na sedmdesát pět tisíc lidí. Festival svou přítomností obohatili prezident České republiky Václav Klaus a americký herec Morgan Freeman, který uvedl svůj film Pavučina snů. Jak informuje reportérka Barbora Kroužková, Morgan Freeman Českému rozhlasu jedna řekl, že se v Karlových Varech cítí báječně.

Host (Morgan Freeman): Je tady nádherně, moc se mi tady líbí a je tu klid. Navštívil jsem v Evropě asi tři filmové festivaly a myslím, že ten karlovarský je nejlepší.

Redaktor (Barbora Kroužková): Ovlivňují Morgana Freemana postavy, které hraje?

Host (Morgan Freeman): Nejsem citlivý typ člověka, abych se nechal příliš rolemi ovlivňovat. Naopak jsem si jistý, že moje osobnost ovlivňuje mé postavy.

Redaktor (Barbora Kroužková): Prezident Václav Klaus dnes obědval s předsedou britské Konzervativní strany Ianem Duncanem Smithem a upozornil, že festival navštívil v rámci své dovolené.

Host (Václav Klaus): Takže je to součást odpočinku, nějakých sportovních aktivit a samozřejmě filmu. Začnu filmem Juraje Jakubiska Zbehovia a pútníci.

Redaktor (Barbora Kroužková): Zítra festival nabídne poslední soutěžní snímky a v sobotu porota vyhlásí vítěze, který si odveze hlavní cenu křišťálový glóbus.