Osa Praha-Varšava-Řím může mít budoucnost, českou politiku v EU neohrožuje, tvrdí šéf AMO
V Evropské unii funguje řada více či méně formálních sdružení a koalic. Premiér Petr Fiala (ODS) se nově začal před summity scházet s pravicovými lídry z Itálie a Polska. „Pro Českou republiku je tento formát zajímavý už z toho hlediska, že jde o uskupení, ve kterém je se dvěma většími zeměmi, které mají výraznější potenciál,“ říká výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál v podcastu Bruselské chlebíčky, který se zaměřil i na další spojenectví v současné EU.
V Česku vyvolalo zintenzivnění kontaktů s předáky silně konzervativních vládních stran v Itálii a v Polsku otázky nad směřováním české unijní politiky po předsednictví v sedmadvacítce. Vít Dostál ale tyto obavy nesdílí.
„Utvoření tohoto nového konzultačního formátu zatím nikam českou evropskou politiku nenasměrovalo. Mimo jiné kvůli tomu, že tam chybí nějaké výrazné společné téma,“ soudí šéf AMO.
Visegrádská čtyřka je spíš slogan
Dalším důvodem je podle něj také to, že Česko působí i v dalších uskupeních a neomezuje se jen na spolupráci s těmito dvěma státy. Jedním z nich je tradičně Visegrádská čtyřka, která teď na nejvyšší úrovni omezila své aktivity kvůli rozdílným postojům k ruské agresi na Ukrajině mezi Maďarskem a zbytkem skupiny.
„Její image není příliš dobrá,“ domnívá se Dostál. „Pověst Visegrádu kvůli tomu, jak se zachoval během migrační krize, je taková, že je to uskupení, které především něco blokuje, ale samo není schopné navrhnout věrohodné řešení,“ dodává s tím, že V4 je dnes v EU spíš už jen slogan.
Má tedy Visegrád ještě vůbec šanci promlouvat do evropské politiky? Jaký význam a vliv mají podobná regionální nebo jiná sdružení v EU a umí Česko chodit ve vytváření zájmových koalic? Poslechněte si celé Bruselské chlebíčky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
