Očistec fotbalové Dukly

16. září 2014

Fotbalová Dukla Praha se chce filmovým dokumentem o své historii a současnosti vyrovnat s minulostí klubu coby protekčního dítěte komunistického režimu. Proč se o to snaží, jestli je to možné a nutné a jak se vlastně změnila a na jakých hodnotách staví teď tahle někdejší výkladní skříň československého režimu i fotbalu?

Na letní kino už je možná až příliš pokročilé léto, přesto ještě jedno takové představení stojí za to letos navštívit. Ve čtvrtek 18. září se v letní biograf promění sportovní stadion v Praze na Julisce. Večer od půl osmé tam bude mít premiéru dokument o fotbalové Dukle s názvem Hrdý na svůj klub.

Kdo bude chtít, najde si v něm hlavně záplavu fotbalových akcí a ryze sportovních vzpomínek velkých osobností tohoto klubu včetně obou českých držitelů Zlatého míče Josefa Masopusta a Pavla Nedvěda.

Josef Masopust se domnívá, že současný fotbal negativně ovliňují peníze

Nejde v něm ale jen o sportovní výkony a góly. Na své si přijde i divák, který k fotbalu právě netíhne. Je totiž zároveň i sondou do duší lidí, kteří tvořili slavnou historii světoznámého oddílu přímo navázaného na někdejší armádu komunistického režimu.

Dukla je po Spartě a Slavii třetím nejúspěšnějším týmem české i československé fotbalové historie. Dukla dovedla po generace koncentrovat vynikající hráče i trenéry, aby mohla armádu i republiku jaksepatří reprezentovat. A vytvářela jim ke sportování na dobové poměry velmi dobré podmínky.

Přesto je od dvou pražských „S" v jednom ohledu naprosto odlišná - chybí jí široká základna fanoušků, která by odpovídala slavným dějinám a dělala z Dukly v českých poměrech skutečný velkoklub.

Pavel Nedvěd

Současná fotbalová Dukla už má s armádou a bývalým klubem společnou právě jenom minulost. V přítomnosti i budoucnu musí existovat bez své dlouholeté silné ochránkyně. Zůstávají jí ovšem fotbalové legendy, co chodí na zápasy svých pokračovatelů v nejvyšší soutěži, a také fanoušky, kteří jí ze slavných dob zůstali.

autor: jkb
Spustit audio