O Romech se prezentují hlavně špatné věci, dobré zůstávají v ústraní, říká romský policista

7. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Torák

V Liberci už přes 20 let pracuje jako strážník městské policie Martin Torák. Působí mimo jiné jako instruktor takticko-bojové přípravy, a pokud zrovna nezdolává oblíbené ferraty, věnuje se třeba prevenci na praktických školách.

Martina jsme oslovili poté, co se vrátil z výcviku strážníků, který vedl:

„Učil jsem je základní věci, tzn. jak se mají bránit a základní donucovací prostředky, včetně střelecké přípravy. Například jak postupovat proti pachateli, jak si počínat na místě trestného činu atd.

U policie jste od roku 1999. Jak vás přijali kolegové, když jste Rom? A jak vaše rozhodnutí stát se policistou přijala vaše rodina?

„V práci to byly nejdřív předsudky. Čekali, že hned budu mít výhody. Musel jsem se s tím popasovat a dokázat, že takhle to prostě není. Začátky hodně těžké, ale postupem času všechno vykrystalizovalo a kolegové poznali, že je všechno úplně jinak.“

Říkal jste mi, že jste kolegy seznámil s tím, jak Romové žijí.

„Lidé mají předsudky – od jiných lidí, z médií. Pak jim ukážete, že u Romů probíhají například křtiny, svatby, různé oslavy a oni začnou svůj názor měnit. Zpravidla jsou překvapení, nechápou, proč se s tím předtím nesetkali. Je na tom krásně vidět, že se obecně prezentují hlavně špatné věci, ale pozitiva zůstávají v ústraní.“

A jak tedy reagovala vaše rodina a přátelé?

„Byli rádi, jen měli obavy z toho, že mi společnost bude házet klacky pod nohy. Ani nedoufali, že to vydržím takhle dlouho a že se vypracuji. Byli překvapení a fandili mi, což bylo inspirující pro další romské kolegy.“

Posílají Vás v práci k situacím, ve kterých figurují Romové, anebo se věnujete úplně všemu?

„Ze začátku to tak fungovalo, že jsem byl přidělován na oznámení týkající se Romů. To, že jsem Rom, vnímám jako bonus – rozumím komunitě, lépe s ní pracuji. Podle mého by se ale na této práci měli podílet všichni policisté, nejenom já, protože se tak rozbíjí předsudky. Časem se to proto rozptýlilo a začal jsem chodit i na standardní oznámení.“

autor: Markéta Skočovská
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?