O krok blíž k budoucnosti. Vědci z ČVUT vypustili chytré drony, díky umělé inteligenci samy kontrolují elektrické vedení
Pravidelná kontrola elektrického vedení by mohla být jednodušší. Vědci z pražské ČVUT totiž pracují na dronech, které to zvládnou bez jakéhokoliv pilotování člověkem. Experti teď systém poprvé představili při venkovních testech na Berounsku. Nejen podle vývojářů by mohly tyto létající roboti poprvé do ostré akce za pět let.
Jsme na poli někde mezi Libomyšlí a dálnicí D5 na Berounsku. Jsou tady zelené vysoké stožáry a na nich vedení velmi vysokého napětí. Pípání, které slyšíme, je z právě zapnutých a startujících dronů. Jsou čtyři, každý z nich má čtyři rotory.
Vše u dálkových ovladačů sleduje výzkumník Tomáš Báča z Fakulty elektrotechnické ČVUT. „Já to tady musím hlídat, kdyby chtěly dělat něco neplánovaného, tak mám moc je zastavit. Ale zatím to vypadá všechno dobře. Drony už se rozmístily na své startovní pozice,“ ukazuje.
Vše vypadá jednoduše. Drony si stožár rozdělily, každý tak má na starosti jen část. „A to izolátory a strukturu nosných konstrukcí. Není to tak, že bychom jedním dronem udělali všechno, ale máme to rozdistribuované, takže v případě nějakého reálného nasazení bychom opravdu mohli využít čas lépe tím, že máme právě čtyři drony. Kdyby třeba jeden selhal nebo měl nějakou poruchu, tak ho ostatní můžou zastoupit.“
Unikátní systém
Za pár desítek vteřin je tahle ukázková kontrola hotová. Unikátností vyvíjeného systému je právě to, že drony dokážou fungovat a také spolupracovat naprosto samostatně. V prostoru se orientují díky GPS souřadnicím a pak také 3D modelům jednotlivých stožárů. Elektrické vedení skenují a fotí.
„Na palubě je umělá inteligence. Naše drony jsou autonomní roboti. Nemusí jenom hloupě letět po GPS souřadnicích, tak jako to dělají standardní drony, ale opravdu mohou reagovat na nastalou situaci. V reálném čase dokážou detekovat jednotlivé prvky a uzpůsobit let, aby získaly požadovanou fotografii,“ vysvětluje vedoucí této skupiny vědců Martin Saska.
Pokud umělá inteligence objeví problém, tak vše uloží a technici se pak můžou sami podívat a vyhodnotit, jestli dané místo skutečně potřebuje opravu. „Ten projekt byl vybrán Evropskou komisí jako jeden z mála robotických projektů zaměřujících se na klíčové robotické technologie. Jsou tam ty nejlepší univerzity z Evropy a my díky tomu posouváme možnosti dronů v inspekčních pracích.“
Problémy s legislativou
Na projektu se podílí i provozovatel tuzemské energetické přenosové soustavy – společnost ČEPS. Ta už teď při pravidelných kontrolách používá helikoptéru. Drony by tak podle Václava Škréty z ČEPSu byly bezpečnější a až o polovinu levnější variantou.
„Náš záměr je v podstatě do pěti let nahradit helikoptéru. Přece jenom helikoptéru obsluhuje tříčlenná posádka. Tady ta bezpečnost je úplně jinde. Další věc je ekonomická. Kdyby se letecké kontroly podařilo nahradit úplně autonomně, tak by to bylo úžasné. Nicméně první krok bude takový poloautonomní krok. Nicméně ještě je tu velký problém s legislativou.“
Autonomní drony by teoreticky mohly najít využití i při skenování poškozeného elektrického vedení po přírodních katastrofách.
Související
-
Nahradí hasiče drony? Vědci z ČVUT testují přelomový systém, do sériové výroby je ale ještě daleko
V Česku vyvíjený dron by mohl být jednou velkým pomocníkem u požárů vysokých budov. Systém teď vědci poprvé vyzkoušeli spolu s hasiči.
-
Drony pošťáky jen tak nenahradí, tvrdí expert. V čem už dnes bodují Češi se svými drony?
Drony si zatím nejčastěji spojujeme s filmováním nebo focením. Kdy je i u nás budeme využívat třeba na doručování zásilek?
