O čem píší děti v literární soutěži Romano suno? Například o radostných Vánocích

Pro mnohé z dětí i dospělých je účast v soutěži Romano suno vůbec prvním setkáním s psanou podobou romštiny. Přesto dokáží různé obtíže překonávat a vydávat svědectví o tom, co se jim nebo jejich rodině přihodilo, co jim vyprávěli doma, co nebo koho mají rádi. Koordinátorka soutěže Marie Podlahová Bořkovcová vyhledala příspěvky, kde děti píší o Vánocích.

„Zjistila jsem, že nejčastěji, když děti nepíší přímo o Vánocích, tak je zmiňují spíš smutně, že přestože byly Vánoce, tak buď třeba někdo z rodiny umřel, což je v tom vánočním čase ještě obzvlášť smutnější, protože Vánoce v romské kultuře jsou mnohem víc spojeny s tím, že mají být všichni z rodiny pohromadě. I třeba lidé, kteří se na sebe zlobí, tak si odpouští o Vánocích, opravdu se stýká široká rodina. Češi mají také Vánoce jako svátek rodiny, ale stejně ta intenzita toho, jak moc záleží na rodině, je v průměru mnohem, mnohem vyšší.“

Marie Podlahová Bořkovcová zalistovala staršími sborníky soutěže Romano suno a našla ukázku o Vánocích z pera školáka.

„Já jsem si připravila jeden text, který je přímo o Vánocích, ty se řeknou romsky Karačoňa, text je od Michala Husáka ze začátku soutěže Romano suno z roku 2004, tehdy mu bylo 10 let a byl z Předlic v Ústí nad Labem. A já bych si dovolila přečíst Vám ho romsky, tak poslouchejte:

Raťi angle Karačoňa la pheňaha he la daha he le dadeha barikaňarďam o stromikos. Pre Viľija me la pheňaha dikhavas pre televiza pre paramisa. E daj tavelas a o dad lake pomožinelas. Pre rat taďa e daj zumin, risky, šalatos, bobaľki, obthode mare. Angleraťate mek e daj thoďa pal o blaka paru guľipen he bobaľkici.

Avka chudňam te chal. Pal o chaben geľam paš o stromikos te dikhel, ko so chudňa. Me chudňom hokej skamineskero, puška pro guľičky, cedečki andro hry, gada he rikones. Somas igen rado, bo chudňom savoro, so kamavas. Imar man našťi doužarav pre aver Karačoňa.“

Překlad do češtiny:

„Večer před Štědrým dnem jsme se sestrou a s rodiči ozdobili vánoční stromeček. Na Štědrý den jsme se sestrou koukali na pohádky v televizi. Maminka vařila a tatínek jí pomáhal. Na večer maminka uvařila polévku, řízky, salát, bobaľki a obložené chlebíčky. Před večerem maminka ještě položila na okno trochu cukroví a bobaľki. Teprve potom jsme se dali do jídla.

Po večeři jsme se šli podívat, kdo co dostal. Já dostal stolní hokej, pistolku na kuličky, cédéčka s počítačovými hrami, oblečení a pejska. Byl jsem moc šťastný, protože jsem dostal všechno, co jsem si přál. Už se nemohu dočkat, až budou zase Vánoce.“

Tolik ukázka ze soutěže. A pokud se o ní chcete dozvědět víc, máme i pozvání na výstavu.

„Máme putovní výstavu Romano suno, máme jich každý rok několik, a teď zrovna se chystáme do Městské knihovny na Smíchově v Praze, kde bude ta výstava po zbytek prosince a v lednu. Sestává z textů dětí z Romano suno a obrázků, které dříve také byly součástí soutěže Romano suno.“

Soutěž Romano suno / Romský sen pořádá obecně prospěšná společnost Nová škola.