Poutníci. Letní seriál Radiožurnálu o fenoménu, který rozpohyboval Česko
Z Bavorska přes Šumavu až do Prahy. 300 kilometrů dlouhá Vintířova stezka není turistům příliš známá
Vintířova stezka měří 300 kilometrů. Vede z Bavorska do Čech a její hlavní část prochází málo obydlenou šumavskou krajinou. V letním seriálu Radiožurnálu Poutníci mapujeme cesty, kudy lidé procházejí, ovšem Vintířova stezka moc známá není, i když ji různé turistické agentury propagují. Populární jsou spíše jednotlivé úseky, kde si výletníci vybírají jednodenní etapy nebo okruhy kolem zajímavých míst.
Středobodem Vintířovy stezky je obec Dobrá Voda u Hartmanic na Šumavě. Tady se po svatém Vintířovi jmenuje skoro všechno, ale nevypadá to, že by o tom turisté měli ponětí.
„Včera jsme hledali, kam se dneska vypravíme. Objevili jsme to náhodou na mapě,“ popisuje jeden z výletníků.
Mně nezbývá než vyrazit na Březník. Dosáhl jsem nadmořské výšky 1006 metrů. Pod Vintířovou skálou je kaplička, zasvěcená – komu jinému – svatému Vintířovi. Schody jsou vytesané v kameni.
„Já jsem tady u kamarádky na návštěvě v Záluží u Sušic. Vzala mě sem na procházku, protože máme rádi místa, kde se nepohybuje tolik turistů,“ vypráví Iva, která o Vintířově stezce ještě včera netušila vůbec nic. Na rozdíl od její kamarádky Renaty, která je místní.
„Jsem rodačka ze Sušice. Myslím si, že ji lidi znají, ale že dávají přednost akcím a třeba větším hradům, kde mají nějaké vyžití, kde si něco můžou koupit nebo si poslechnout. Ale určitě ji znají. Když sem chodím, nemůžu říct, že by sem vůbec nikdo nepřišel,“ pokračuje Renata.
Čtěte také
„Když tudy procházíme, díváme se na mapě, co je tady k vidění, jaké jsou tu zajímavosti, a čteme si historii, jestli k tomu dohledáme něco na webu. Takže nás zajímá nejenom se sem kouknout a jít zase zpátky, ale trošku to blíž prozkoumáváme, když už tady jsme,“ popisuje Iva.
Na cestu dalším poutníkům, turistům, chodcům a výletníkům vyzvánějí zvony kostela svatého Vintíře na Vintířově stezce.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
