Neobjevené skvosty Česka. Seriál Radiožurnálu o zajímavých místech, kde nejsou fronty ani davy lidí
Svatojánské proudy zmizely pod Slapy. Muzeum v Chotilsku ukazuje, jak vypadala stará Vltava
Hladiny přehrad a řek celé léto klesají. V některých nádržích se ale z nejrůznějších důvodů hladina vody udržuje. Příkladem mohou být třeba Slapy na Vltavě. Přehradu postavili před více než 70 lety a pod hladinou zmizely například známé Svatojánské proudy a také několik vesnic. Tomuto místu se říká stará Vltava a má i svoje muzeum. Jmenuje se nepřekvapivě Muzeum staré Vltavy a najdete ho v Chotilsku na levém břehu slapské přehrady.
Průvodkyně v muzeu Adéla Tomášková volá na obecní úřad a mezitím vydává balíček – malé muzeum v malé obci si musí nějak přivydělávat.
„Je to ves, která zmizela pod hladinou. Hladina Vltavy byla mělká, měla 150 centimetrů, a tím, že se postavila slapská přehrada, tak to šlo o 40 metrů. Všechno, co na Živohošti bylo, je pod vodou.“
Když se jede směrem k Vltavě, je tam vyhlídka, kde stála socha Jana Nepomuckého. „Je to replika podstavce, podle všeho bude Jan Nepomucký na dně Slap, bude to tam hlídat,“ říká tajemník obecního úřadu Hynek Hypr a ukazuje pískovcový podstavec, jediné, co ze sochy zbylo.
A Adéla Tomášková dodává: „Podstavec se z Vltavy tahal dva roky, museli ho z 38 metrů popošoupnout po kouskách. Je to originál, to nejcennější, co tady máme.“
Dřevěná kánoe
Na dovolené jsou v kempu Zdeněk s Petrem: „Peřeje už tu nejsou, jak je to vidět ve starých filmech, kdy splavovali dřevo.“
Základem muzea jsou především fotografie, jak vypadala stará Vltava před zatopením, model staré Vltavy a trojrozměrné předměty, jako jsou kusy trámů nebo krásná dřevěná kánoe. Muzeum na člověka dýchne nostalgií.
„Je to nárazové, když je krásně a teplo, tak lidé leží u vody, potřebovali bychom, aby pršelo,“ usmívá se průvodkyně.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
