Srdeční lidé. Poslechněte si příběhy lidí s Downovým syndromem
„Nervózní při natáčení ani nebývám.“ Antonín s Downovým syndromem má roli v seriálu Ulice
Dvacetiletý Antonín Měkota je jedním ze sedmi různě starých lidí s Downovým syndromem, jejichž příběhy přibližují reportáže Radiožurnálu. Studuje praktickou školu a před dvěma lety vyhrál konkurz na roli v nekonečném televizním seriálu Ulice. Tvůrci hledali do chráněné dílny dobře mluvícího muže právě s Downovým syndromem.
„Tak tiše. Jedeme zkoušku. Akce!“ rozléhá se jednou z místností filmového ateliéru v pražské Hostivaři, kde televize Nova natáčí nekonečný seriál Ulice. Dvacetiletý Antonín Měkota v něm hraje Václava Tůmu pracujícího v chráněné dílně.
Zrovna točí scénu v Království hraček. Podle scénáře má přijít s hercem Petrem Stachem do místnosti ke stolu, na kterém jsou připravené stavebnice k zabalení. Tam reaguje na vzniklou situaci.
‚Děj neprozradím‘
Antonín v roli Václava pronese několik vět a plácne si s jedním z dalších herců. „Teď mám za sebou dva obrazy, ale o čem jsou, to vám prozradit nemůžu,“ usmívá se. Prozradil by totiž zápletku, kterou diváci televizní Ulice ještě neznají.
Popsat roli Václava ale smí. „Václav je mladý muž s Downovým syndromem, který pracuje v Království hraček. To je chráněná dílna. Václavovi je 20 let, je pracovitý a dobrosrdečný,“ říká k postavě Antonín Měkota. „Nervózní při natáčení ani nebývám, mám zkušenosti z divadla a také ze zušky,“ doplňuje, že hraje na flétnu a zpívá sólově i ve sboru.
Několik natáčecích dní v měsíci
Měsíčně má v rámci seriálu Ulice několik natáčecích dní. Konkurz mu vyšel před dvěma lety na jaře a do ateliérů Hostivař dojíždí s maminkou Olgou od podzimu 2024.
„Jak se Antonín k roli dostal? Hraje v brněnském divadle Aldente a nabídka k nám přišla přes naši paní režisérku, která oslovila v divadle všechny mladé muže,“ vzpomíná Antonínova maminka. Tvůrci hledali muže s Downovým syndromem, který dobře mluví.
„Natočili jsme krátké video, pak proběhla schůzka se scenáristy. Toník se jim líbil,“ usmívá se Olga Měkotová, která se synem pravidelně trénuje scénáře. „Text se učím s maminkou ráno, a pak ho opakuji tady s Epi,“ zmiňuje Antonín hereckou koučku Janu Epikaridis, která je mu během natáčení na blízku.
Skvěle připravený
„Tonda je vždycky skvěle připravený. Je hodně komunikativní, velmi ho zajímají věci kolem. Moc rád si povídá s lidmi, má spoustu příběhů, je to takové světlo, je nám s ním hezky,“ přibližuje spolupráci herecká koučka. Dohlíží třeba i na to, aby Antonín během natáčení pil. Pokud by měl žízeň a sucho v krku, na place by se mu špatně mluvilo.
„Soustředím se na to, aby herec věděl, o čem ta daná situace je. Musí znát souvislosti a musí mu být jasné, jakou má mít emoci. Určitě je důležitá také psychická pohoda herce,“ říká Jana Epikaridis.
Brzká vstávání na natáčení
„Dnes jsme tady měli být v 7.30, tak jsem vstával v půl šesté. Někdy ale vstávám kvůli natáčení i mnohem dřív,“ upřesňuje Antonín. Oblečení na jednotlivé scény dostává a líbí se mu. „Nejdřív se převléknu do kostýmu, pak se jdu namaskovat a potom si opakuju text,“ popisuje student prvního ročníku střední praktické školy.
Vedle výuky a natáčení má Antonín Měkota také občasnou práci kavárníka. Chodí do tréninkové kavárny Rígrovka v Kralupech nad Vltavou, kde přijímá objednávky a občerstvení pak roznáší.
Moje radost? Když se sejde rodina
Vydělané peníze pro Antonína s Downovým syndromem větší význam nemají, jejich hodnotu neřeší a nic zvláštního si nekupuje. „Moje radost je, když se sejde doma rodina a kamarádi. Baví mě hrát třeba deskové hry. Taky chodím rád do kina, na koncerty nebo do divadla.“
Čtěte také
Do divadla míří dvacetiletý Antonín Měkota pravidelně i pracovně. Jak už zaznělo, působí v brněnském divadle Aldente, kde se potkávají mladí herci a autoři s Downovým syndromem s profesionálními divadelníky bez hendikepu. Má roli třeba ve hře Nevěsty, která vznikla na motivy Erbenovy Kytice.
„Potom hraju v Cirkusu Pefrecto. Tam jsem vzpěrač,“ uzavírá Antonín, ke kterému se přidává maminka Olga. „Antonín je momentálně v prvním ročníku střední praktické školy, čeká ho ještě rok, a pak máme představu, že bychom rádi pokračovali v učebním oboru kuchařské práce.“
V rámci březnového Světového dne Downova syndromu přibližujeme život celkem sedmi různě starých inspirativních lidí s Downovým syndromem. V pátečním díle představíme 27letou Michaelu , která vyniká v gymnastice.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
