Co bude po smrti ajatolláha Chameneího? Poslechněte si speciál Radiožurnálu k dění v Íránu

Většina analytiků se domnívala, že je Alí Chamenejí ukrytý na nějakém tajném místě. Je překvapivé, že byl v době očekávaných útoků ve své rezidenci?

Překvapivé to na jednu stranu je. Na druhou stranu proto se údajně Izraelci pustili do toho útoku právě ve dne, protože v tuto dobu by se obvykle takový útok asi moc neočekával. On (Chamenejí) byl nejspíš ukrytý v bunkru pod svým sídlem, kde právě probíhala nějaká porada s dalšími veliteli.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Letectvo dláždí cestu do Teheránu.‘ Izrael opět udeřil na metropoli, Írán zahájil odvetu

Což je zase místo, které by mělo teoreticky normálnímu izraelskému útoku odolat. Ale Izraelci patrně použili některé balistické rakety odpalované z letadel, což je v jejich arzenálu nová zbraň. Díky tomu v podstatě byli schopni ten komplex zlikvidovat relativně rychle, rychleji než na to Íránci byli schopni reagovat.

To znamená, že toto byl úplně prioritní cíl, když Američané a Izraelci kvůli němu operaci pozdrželi a posunuli ji vlastně na ranní hodiny?

Samozřejmě dekapitace toho vojenského a politického vedení státu je vždycky priorita, Rusové se koneckonců na Ukrajině pokusili o něco podobného. A kdyby se jim to povedlo, válka by dopadla úplně jinak. To znamená, zlikvidovat vojenské politické vedení je většinou záruka úspěchu, která ten stát, který se brání, ochromí. Velice často to vede k mnohem rychlejšímu konci války.

Jak zatím hodnotit, čeho se podařilo těmito zásahy po vojenské stránce dosáhnout?

Mnohého. Já bych ho hodnotil velice pozitivně, byť ten výsledek je v zásadě očekávaný. Sem tam se dozvíme některá překvapení, jako použití nových zbraní na obou stranách, ale v zásadě je to očekávaný výsledek.

Čtěte také

iROZHLAS

Cíl Chameneí: CIA zjistila, kde bude nejvyšší duchovní vůdce Íránu. Čas útoku se musel změnit

Znamená to poměrně rychlé potlačení íránské protivzdušné obrany. Poměrně malá schopnost těch íránských balistických střel a dronů zasáhnout svoje cíle. Byť samozřejmě některé ty medializované zásahy se daří, ale je to opravdu jenom zlomek toho, co Íránci odpálí.

No a v zásadě ne úplně očekávaný, ale důležitý faktor je fungování íránské opozice uvnitř státu. To znamená zatím nepříliš viditelné demonstrace, což se ale dá očekávat. Ale zároveň už vidíme některé náznaky, řekněme, veselí Íránců nad likvidací politického vedení země. A zdá se, že na to Američané a Izraelci sází.

Americké zdroje uvádějí, že Írán před útokem disponoval asi dvěma tisíci raket delšího doletu a zhruba stejným množstvím střel kratšího doletu. K tomu se dá asi připočítat i obrovské množství dronů. Jak je to možné po té dvanáctidenní válce v minulém roce?

Ne všechny byly zničeny a samozřejmě íránská výroba probíhala. Zároveň to ale také nejsou zbraně, především u těch dronů, které by byly tak složité na výrobu. To znamená v podstatě obnovit tady tyto schopnosti nebo je nějakým způsobem udržet schované v průběhu dvanáctidenní války nebylo v uvozovkách až tak složité. I tak je to mnohem menší množství munice, než kterým disponoval Írán minulý rok.

Osobně si myslím, že schopnost Íránu klást jakýkoliv koordinovaný odpor skončí v průběhu několika následujících dnů.
Lukáš Dyčka, vojenský analytik

A zároveň ta munice je jedna věc, ale ona sama o sobě ta raketa nebo dron nezmůže nic, pokud nemá odpalovací zařízení – a ta jsou většinou viditelná. To jsou vozidla nebo další zařízení, která jsou mnohem viditelnější, mnohem hůře se ukrývají, a těch Íráncům zbylo mnohem méně. Uvádí se zhruba kolem dvou set odpalovacích zařízení pro balistické rakety.

Což znamená, že ve chvíli, kdy vyřadíte jeden z nich, tak potom velká část té munice nikdy neodstartuje, nikdy neodletí. A toto se zdá, že bylo také prioritním cílem útoku jak Američanů, tak Izraelců.

Čtěte také

iROZHLAS

Máte minutu nebo dvě na přesun do krytu, v noci je dobré mít u sebe boty, popisuje zpravodaj v Tel Avivu

Ale nezbývá přece jenom Íránu ještě dost kapacit, když teď třeba íránské zdroje tvrdí, že jejich stíhačky bombardovaly americké základny v oblasti?

Otázka je, nakolik je to pravda. Já si to úplně neumím představit. Možná se jednotlivé údery povedou, to se bude dít a ty údery samozřejmě íránská propaganda zmedializuje co nejvíce. Osobně si myslím, že schopnost Íránu klást jakýkoliv koordinovaný odpor skončí v průběhu několika následujících dnů.

A dá se zabitím nejvyšších představitelů a rozsáhlou leteckou kampaní dosáhnout změny režimu? Není k tomu nutná i vojenská síla na zemi? Ta podle všeho chybí, protože Američané ani Izraelci se zřejmě do pozemní operace pouštět nechtějí a opoziční síly nemají zbraně…

Tady můžeme jenom spekulovat, já odpověď neznám. Nicméně na jedné straně stojí morálka. Představme si situaci, kdy je politické i vojenské vedení státu eliminováno na běžícím páse, velitele revolučních gard se změnili několikrát za poslední rok, protože ti předchozí byli zabiti. A jak velký dopad to má na morálku personálu, který je nahrazuje, můžeme jenom spekulovat. Samozřejmě motivovaní ideologicky a nábožensky budou, ale to stačí jenom do určité míry.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak to vypadá v Íránu? Lidé slaví i brečí a sčítají mrtvé. Obchody zavřely a internet nefunguje

A Donald Trump, zdá se, podle svých vyjádření očekává, že dřív nebo později s ním Íránci začnou vyjednávat. Já si to neumím představit dnes, ale za týden, za 10 dní může být situace úplně jiná. A ke svržení toho režimu nepotřebujete nezbytně nutně zlikvidovat ozbrojené síly. Většinou to samozřejmě funguje tak, že ozbrojené síly jsou taky složené občanů, a ve chvíli, kdy politické a vojenské velení začne kolísat, tak se většinou morálka celé té armády sesype, a pád následuje velice rychle.

Nakolik je íránský režim připravený obnovit vedení státu? A jak útoky narušují světovou leteckou dopravu? Poslechněte si celý záznam speciálního vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.