S koncem těžby spousta věcí začíná, říká děkanka. Po hornické činnosti musí nastat revitalizace hornické krajiny

Čtěte také

„Zájem o bydlení je tady obrovský,“ říká starostka Doubravy. Po těžbě pracují na obnově obce

„Tady je jeden z nejmenších dronů, Fantom 4 RTK, je to kvadrokoptéra,“ ukazuje Rostislav Dandoš z Katedry geodézie a důlního měřičství, jak dnes vypadá hornické studium v praxi. Když se třeba pátrá po tom, co je na povrchu, pod zemí, ale i ve vzduchu, například nad haldami, dron toho umí hodně, když se vybaví speciálním zařízením.

„Kromě toho, že jsme schopni udělat 3D model daného území, za použití termokamer jsme schopni udělat termo model. K tomu jsme schopni připojit jednoduchou mapu s jednotlivými plyny. Detekuje až devět různých plynů, takže kromě klasického snímkování umíme detekovat i plyny v ovzduší,“ pokračuje Rostislav Dandoš.

O absolventy je zájem v zahraničí

Patrik Veselský studuje ve třetím ročníku těžbu nerostných surovin. Na Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava se kvůli tomu na čas přestěhoval z Prahy. Láká ho nejen zájem firem a budoucí plat.

Čtěte také

Je jich 13 a dohromady jim je přes 1000 let. Horničtí zpěváci chtějí zpívat, dokud budou mít sílu

„Hodně lidí je tu z hornických rodin, snaží se pokračovat v tradici. Zároveň budujeme infrastrukturu,“ říká Patrik Veselský, který přiznává, že on sám hornickou tradici v rodině nemá.

„Jsem tak trochu černá ovce a vůbec žádnou tradici nemám. Obor mi začal být blízký, tak jsem se rozhodl, že přestoupím, a začal jsem studovat právě tady,“ dodává. Živit by se chtěl trhacími pracemi. Tento obor má velkou budoucnost, firmy se o úspěšné absolventy přetahují.

„Absolventi mohou po ukončení studia směřovat do různých společností, které se zabývají trhacími pracemi a nemalá část jich končí v zahraničí. Máme absolventy v Austrálii, v Africe, ve Spojených státech,“ potvrzuje Václav Zubíček z Hornicko-geologické fakulty. „Jsou tu obrovské možnosti, protože trhací práce jsou využívané celosvětově,“ dodává s tím, že firmy se o úspěšné absolventy doslova přetahují.

Budoucnost hornictví 

Zatímco učňovské, ryze hornické školství v Moravskoslezském kraji v podstatě vymizelo, odborné vysokoškolské se snaží přizpůsobit. „Transformujeme naše studijní obory,“ říká děkanka Hornicko-geologické fakulty v Ostravě Hana Staňková, podle které s koncem těžby spousta věcí naopak začíná, protože dopady a důsledky budou řešit i další generace.

Čtěte také

Těžba nenávratně změnila krajinu Karvinska. Některé lokality by mohly být ekonomicky zvýhodněny, doufá hejtman Bělica

„Transformujeme naše studijní obory na téma, že po hornické činnosti musí nastat revitalizace hornické krajiny. To jsou obory, které jsme nově zavedli, revitalizace posthornické krajiny, ochrana životního prostředí, nebo předmět Voda: strategická surovina, který se zabývá komplexní problematikou důlní vody, úpravou, čištěním a následným využitím,“ upřesňuje děkanka.

 A studuje se také těžba dalších surovin, ať už to jsou stavební rudy, ušlechtilý kámen, nebo zemní plyn. Nakonec i v Moravskoslezském kraji s tím mají historické zkušenosti. Na Karvinsku se dobývalo černé uhlí, na Opavsku zase břidlice, na Bruntálsku stříbro nebo železná ruda. Hornictví, ať už se mu říká, anebo bude říkat jakkoli, budoucnost má.