Rozsviťme to spolu. Příběhy lidí, kterým Světluška vrací světlo do života
„Hlavně světlo potřebuji,“ říká slabozraká Zdeňka. Ke čtení si pomáhá kamerovou lupou
Před devíti lety se Zdeňce Švecové začal horšit zrak. Lékaři postupně diagnostikovali degeneraci sítnice a penzistka z vesničky Lubná na Svitavsku si musela začít zvykat na nový život. Naštěstí se před časem dozvěděla, že existuje Světluška, Nadační fond Českého rozhlasu, který jí pomohl získat přenosnou kamerovou lupu. Tento přístroj za zhruba 50 tisíc korun nejenom zvětšuje písmena, ale umí i číst nahlas, a tak je pro paní Zdeňku život o něco jednodušší.
„Já vidím postavu, ale nepoznám, kdo to je. Neumím rychle přeladit dívat se jakoby na blízko, anebo zase na dálku. Proto nemůžu řídit, protože se to horší postupně, a to už devět roků, co to sleduji, že se něco děje se zrakem,“ popisuje Zdeňka Švecová.
Zdeňka Švecová chodí po bytě, jako by viděla naprosto bez problémů. Působí dojmem, že má přehled, ale zdání klame. „Protože to prostředí znáte,“ vysvětluje.
„Je to dědičné. Měla to moje prababička, babička, můj tatínek a dvě moje sestry, ty už dávno nežijí,“ pokračuje Švecová. „Ale jezdím na injekce, mám jich už 27. Hlavně se snaží zachránit to levé oko. Určitě se to nevyléčí, ale stabilizuje, aby se to nehoršilo.“
Prodloužené oko
Zdeňka Švecová ve svém domácím úboru, v halence a kalhotách, zapíná laptop. „Správně lupa s optikou,“ přibližuje mechanismus, který jí pomáhá se čtením.
Čtěte také
Pohybuje lupou, která vypadá tablet. Pod ní je papír, který si zvětšuje. „A teď se dá měnit velikost písma, barva pozadí...,“ popisuje. Nejlépe jí vyhovuje narůžovělé pozadí s černým písmem.
Vkládá text pod kameru, mimo lupu. „Dám lupu vedle sebe,“ říká Švecová a zařízení začne nahlas číst.
„Já jsem v životě o tomto neslyšela. Já jsem si myslela, že to používají jen lidé nevidomí,“ žasla Švecová. „Pokud jsem unavená a ještě mě článek třeba zaujal, tak si potom pustím kameru, aby mi to přečetla,“ popisuje patriotka Lubné na Svitavsku, která byla osm let starostkou obce.
Prodlouženýma očima paní Zdeňky je manžel Karel. „Všechny recepty na pečení, to jí přečtu. Třeba dvakrát, třikrát, aby si to zapamatovala,“ ukazuje manžel. „Procházky děláme spolu taky, zvláště navečer. To už manželka musí mít takový dozor,“ říká Karel.
„Hlavně to světlo potřebuju. Když je přítmí, mám i strach se pohybovat večer,“ říká Zdeňka Švecová.
Koncert Světlo pro Světlušku vysílá Radiožurnál i ČT v sobotu 25. října.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
