Neviditelné pomníky prezidenta Osvoboditele. Ponořte se s námi do pátrání po odkazu TGM
Kufr s koženými řemeny, třemi zámky a iniciálami TGM. Masarykovy archiválie se dochovaly také proto, že byly za komunismu nepřístupné
19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.
„Ty Masarykovy archiválie už toho prožily tolik… Takže si myslím, že v současné době po těch desítkách let jsou v tom nejlepším možném prostředí.“
Mezi šedé archivní regály Masarykova ústavu a archivu Akademie věd nás vedou Helena Kokešová a Dagmar Hájková. „Krásný, čistý, velký, studený depozitář,“ glosují.
Čtěte také
„Sice nejsme muzeum, ale máme tady uložený kufr T. G. Masaryka, který s ním cestoval celou první světovou válku. Je to velký kožený kufr.“
Historičky vyprávějí, že se Masaryk a jeho rodina často stěhovali. On sám miloval papír a knížky. Pak už ukazují obrovský kufr, který je sám o sobě docela těžký. „Je to kůže, vyražené iniciály TGM.“
Kufr je vyroben z tlusté, kávově hnědé kůže. Má dokonce i klasické řemeny, aby byla jistota, že se neotevře, a tři zámky. Ty se dají otevřít pootočením. Přímo ve víku je pak krásná kapsa s přezkou.
„Ve víku je našita kožená kapsa, kam se krásně daly ukládat dokumenty, aniž by se nějak zmačkaly, poškodily. A člověk musí obdivovat, že po víc než 120 letech to takto zůstalo zachováno,“ komentuje historička.
Prostředek k očerňování
Jak je možné, že se všechny tyto věci dochovaly v úplnosti, když Masarykův ústav za druhé světové války nemohl působit a rokem 1954 jeho působnost opět přestala? Obnoven byl až v roce 1990.
„Tenkrát byl archiv uchován v Klementinu a nikdo k němu nesměl. Pak se znova Ústav obnovil. Nejprve jej v 50. letech využívali pro očerňování Masaryka v pamfletech o protilidové politice a pak zůstal v archivu Ústavu marxismu-leninismu. Tam byl nepřístupný. I díky tomu se vlastně uchoval,“ vysvětluje historička.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
