Záchranka a volající s infarktem. „Základ práce je rozpoznat akutní stav,“ popisuje operátorka

Čtěte také

„Hýbat se, nepřibírat na váze, nekouřit,“ radí lékař. Jak předejít srdečním onemocněním?

Na operačním středisku pražské záchranky jsme jen pár minut a už jsme svědky toho, jak si někdo, kdo má s největší pravděpodobností infarkt, volá o pomoc.

Tlak na hrudníku? Pocit na zvracení? Tyhle otázky jsou velmi důležité. Právě díky nim totiž operátorka dokáže během pár vteřin poznat, že se by se o infarkt mohlo jednat.

„Je to základ naší práce. Takový běžný akutní stav, který musíme prostě dobře rozpoznat a musíme na něj být připravení. Máme to jako denní chléb a měli bychom to vědět v noci, kdyby nás někdo probudil, jak to rozeznat,“ vysvětluje operátorka Andrea Stanovská.

Ve chvíli, kdy je podezření na infarkt, operátoři se snaží na místo dostat záchranáře a také lékaře. K tomu stačí jen pár kliků na počítači.

 „Můžu si rozkliknout bolesti na hrudi a tady vidíme, že zásadní je pro nás doba vzniku. Do jedné hodiny je ten stav nejrizikovější. V tu chvíli si zakliknu klasifikaci – mám to jako první prioritu, snažíme se zbytek moc dlouho nezdržovat a nabrat to zásadní, abychom výzvu mohli co nejrychleji odeslat,“ popisuje operátorka.

Stěžejní je EKG

Výzva se pak ozývá přímo na mobilu lékaře. „Tady vidíte podrobné údaje. Bolesti na hrudi, říkáme jim stenokardie, tlak na hrudi, místo zásahu,“ ukazuje Jan Vítek, který na pražské záchrance pracuje jako hlavní lékař oblasti.

Na místě je stěžejní naměření EKG. Bez něj se stoprocentně nedá určit, jestli pacient infarkt má nebo ne. „Pokud zjistíme, že je infarkt na EKG, posíláme to do nemocnice s avízem.“

Čtěte také

iROZHLAS

Naše srdce a cévy zažily třiatřicet báječných let. Úmrtnost ale přestala klesat, i když by ještě mohla

Jak vyplývá z analýzy datových novinářů Českého rozhlasu, po sametové revoluci začala kardiovaskulární úmrtnost v Česku prudce klesat, a stagnuje až poslední roky. Je to i tím, že nejen na záchrance mají zdravotníci modernější vybavení a také léky.

 „U pacientů s infarktem, který není komplikován srdeční zástavou, už jsme asi dosáhli téměř maxima. Je to zásluhou samozřejmě nejen naší, ale těch zdravotnických zařízení. A toho že jsou schopni poskytnout následnou péči ve smyslu katetrizace 24 hodin sedm dní v týdnu. To je určitě světový nadstandard,“ dodává lékař Jan Vítek.