Jak jsem předal firmu
„Odstoupit je umění.“ Manželé Plevovi předávají prosperující firmu synům
Před třiceti lety se manželé Plevovi pustili do podnikání. Začali prodávat včelí produkty, slaměnky a taky brambory. Dnes jsou jedinou českou firmou, která vyrábí kosmetiku z včelího jedu. Na rozjezd firmy si rodina se třemi dětmi musela vzít krátce po sametové revoluci v roce 1989 několikamilionový úvěr. Ten je dnes splacený a Plevovi tak chtějí rodinný podnik předat další generaci.
Nejmladší syn manželů Plevových Lukáš pracuje na pozici vedoucího výroby. Pod jeho rukama vznikají nejenom svíčky, ale třeba i mastičky z včelího jedu.
„Je to krásný pocit, vážím si ho,“ pochvaluje si při pohledu na syna pyšný otec. „Je to dobrý pocit, jsem na svoje děti pyšná,“ dodává jeho manželka.
Rodiče už nemají hlavní slovo
Ve firmě pracuje taky starší syn Martin, který má vystudovanou jadernou fakultu. Ve firmě se stará o marketing a propagaci. „Jsme v té fázi, kdy se to rozmělňuje. Dřív měli hlavní slovo rodiče a teď se to hodně mění. Snažíme se do toho už rodiče vůbec netahat.“
„Postupně jsem začal předávat svoje věci dětem,“ vysvětluje otec. „Velké umění je odstoupit, předat to. Předávat, až mi bude osmdesát? K čemu by to bylo?“
Už před rokem manželé přepsali část majetku na děti. Teď se chtějí obrátit na odborníky, kteří jim poradí s konečným procesem předání společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
