Znovu 68

Přesně před 50 lety vyšla Omluva o 992 slovech. „Nemám na tom já osobně co měnit,“ dodal k manifestu Vaculík

11. červenec 2018

V červenci roku 1968 pokračovala polemika okolo manifestu 2000 slov. Předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský ho popisoval jako politický romantismus. 11. července následně vyšla v Literárních listech Vaculíkova Omluva o 992 slovech a mezitím původní manifest podepisovaly další tisíce lidí.

V textu Omluvy se ale Vaculík neomlouval. Spíše popisoval velice podrobně vznik manifestu a v závěru jasně ujišťoval, že na tom nemá osobně co měnit.

Já jsem Dva tisíce slov psal osm dní, vždycky když jsem přišel z práce. Píšu pomalu, protože mockrát přepisuju, a můžu psát, až když všichni u nás jdou spát, protože máme blbý byt. V těch dnech však nebylo klidu ani v noci, protože v naší ulici vyměňovali koleje.
Ludvík Vaculík

Čtěte takéSympatie i výhrůžky. Syn Ludvíka Vaculíka vzpomíná na vznik manifestu Dva tisíce slov

Text manifestu 2000 slov sepsal Ludvík Vaculík na podnět čtyř vědců z Akademie věd. Ti chtěli vyjádřit obavu nad dalším osudem probíhajícího obrodného procesu v Československu. Také vyzývali k dalšímu rozvoji lidového hnutí, které by podpořilo demokratizaci země.

Manifest vyšel 27. června 1968. Vedení KSČ ho nepřijalo a i pro reformní komunisty byl jeho obsah příliš. Výhrady k reformnímu procesu nepřijal ani Alexander Dubček: „Objektivně by mohly vést k uvolnění sil a snah, které by mohly vyústit do takových konfliktů a střetnutí, že by to mohlo ohrozit náš obrodný proces a další cestu socialistické výstavby.“

autoři: Jaroslav Skalický , kpk
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.