Evropský parlament a nabývání nových pravomocí - 2. část

2. červen 2009
Zblízka

Nejdřív to bylo jen odkladiště pro přestárlé politiky a nebo místo pro naivní snílky o evropské jednotě. Ano, mluvím o Evropském parlamentu. Ten při svém zrodu neměl téměř žádné pravomoci. Postupem doby ale volení poslanci nabývali na významu a teď mají slovo ve většině podstatných záležitostech Evropské unie.

Ondřej HOUSKA:
Parlament je dnes pevnou součástí trojky hlavních evropských institucí vedle komise a rady. Bez souhlasu poslanců nemůže většina eurozákonů vstoupit v platnost. Velký sál ve Štrasburku, kde se parlament schází, je tak při každém hlasovacím maratonu pod drobnohledem celé Evropy.

osoba:
Hlasování je zahájeno, budeme hlasovat jmenovitě. Hlasovali všichni? Tak, prosím vás, svižně. Hlasovali všichni? Hlasování je ukončeno. 546 pro, 12 proti, přijato. Paní Figeredo, blahopřeji vám.

Ondřej HOUSKA:
Hlasování tlumočené do všech oficiálních jazyků Unie už přineslo nejedno překvapení. Nad některými rozhodnutími parlamentu běžný občan jásá, jako když poslanci výrazně omezili maximální cenu, kterou zaplatíme za používání mobilních telefonů v zahraničí. V době letních dovolených nás tak SMSka z ciziny přijde zhruba na 3 koruny. Byl to právě parlament, kdo původní návrh komise na maximální cenu výrazně upravil směrem dolů. Z jiných rozhodnutí europoslanců ale jejich kolegy v Unii leckdy bolí hlava. Nedávno třeba parlament smetl ze stolu zásadní reformu telekomunikačního trhu, a to jen proto, že někteří poslanci chtěli uznat přístup k internetu za základní lidské právo. Evropský parlament je prostě stejný jako všechna ostatní zákonodárná tělesa. Se svými pravomocemi nakládá podle uvážení a podle vůle svých členů, ať se to někomu líbí nebo ne. Přesto ale existuje jeden paradoxní trend, pravomoci europarlamentu sice pravidelně narůstají, ale účast lidí v evropských volbách se stejnou pravidelností klesá. Jak je to možné? Odpovídá novinář z týdeníku European Voice Simon Taylor.

Simon TAYLOR, novinář týdeníku European Voice:
Občané necítí, že by hlasování ve volbách do Evropského parlamentu bylo tak důležité jako hlasování v národních volbách. Pravomoci parlamentu se zvýšily, ale stále nemůže rozhodovat o věcech, které jsou pro lidi skutečně důležité, jako jsou třeba daně, kvalita vzdělávání nebo předpisy ve zdravotnictví. Poslanci mají pravomoci řekněme v technických záležitostech jako jsou mobilní telefony nebo bezpečnost pneumatik. Většinu pravomocí týkajících se domácích záležitostí mají pořád v rukou jednotlivé vlády.

Ondřej HOUSKA:
Říká Simon Taylor z týdeníku European Voice. Proces evropské integrace se prostě nachází v určitém bodě. Kdo ví, jestli vůbec někdy dospěje tak daleko, aby europoslanci rozhodovali třeba o těch daních nebo školství. Dnes jsou prostě evropské volby v porovnání s těmi národními vnímány jako méně důležité a lidé k nim proto nechodí zrovna ve velkém počtu. Zaměstnanec Evropského parlamentu a politolog Eduard Hulicius ale kvůli tomu mandát poslanců nechce snižovat.

Eduard HULICIUS, zaměstnanec Evropského parlamentu:
Já si myslím, že demokracie je založená nejen na tom, že lidé mají volební právo, ale i na tom, že se rozhodují o tom, jestli ho uplatnit nebo ne. Když bude účast jenom 40 %, tak to proboha pořád bude znamenat, že k těm volbám přijdou téměř stamiliony lidí, takže ten mandát bude pořád, pořádně silný.

Ondřej HOUSKA:
Buď jak buď pravomoci Evropského parlamentu mají růst i v budoucnu, tedy pokud nakonec vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. Parlament má podle ní být rovnocenným hráčem pro komisi a členské státy i v oblastech jako je zemědělství nebo evropské strukturální fondy, a tyhle položky dohromady tvoří téměř 80 % všech evropských výdajů. Ještě se tak posílí současná role parlamentu. Zákony předkládat nemůže, ale je vlastně takovým hlídacím psem komise a členských zemí. Ondřej Houska, Český rozhlas, Brusel.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: oho
Spustit audio