Spory mezi Vlámy a Valony v Belgii

Ondřej HOUSKA:
Na balkonech některých bruselských domů se celý rok třepetají belgické vlajky. Jsou snad majitelé takových bytů radikálními vyznavači hesel ve stylu Nic než národ? Právě naopak. Chtějí dát najevo přesvědčení, že mnohonárodnostní Belgie musí přežít, prostě že společného státu by byla škoda. Upřímně řečeno, belgických vlajek najdete na bruselských domech jen pár. Co si myslí lidé, kteří je přesto vyvěsí? Po zazvonění na domovní dveře otevírá usměvavá paní. O svém vztahu k Belgii mluví ochotně, ale anglicky, protože je Vlámka a ve francouzštině si není tak jistá. Už to je příznačné. Vlámové a Valoni si rozumějí míň a míň. Jejich dorozumívacím jazykem se už převážně stala angličtina. Ale zpět k paní Marian. Je jí líto, že Vlámové a Valoni se nesnaží porozumět jeden druhému.

paní Marian:
Nejhorší je podle mě to, že lidé si vzájemně nenaslouchají. Belgie by přitom mohla být velmi bohatou zemí, protože její dvě části se vzájemně doplňují. Jenže sami sebe vnímají jako rozdílné, prostě proto, že se neposlouchají.

Ondřej HOUSKA:
Sporů mezi Vlámy a Valony je víc než dost. Ty nejviditelnější jsou o peníze. Vlámům vadí, že do chudšího Valonska ročně posílají dvacet miliard eur. Ale zdaleka nejde jen o tohle. Mnoho lidí má pocit, že uspořádání Belgie je tak komplikované, že už prostě nefunguje. Jen pro příklad. V téhle desetimilionové zemi mají šest parlamentů. Do některých z nich se bude volit i 7. června souběžně s evropskými volbami. A tak je otázka budoucnosti tohoto systému pořád na stole. Teď se třeba Belgičané hádají o to, jestli může být starostou převážně frankofonního města Valon. Ono město totiž leží ve vlámském regionu. Je proto jasné, že spory mezi Vlámy a Valony mají mnohem hlubší příčiny, než je finance. Potvrzuje to politolog z Bruselské svobodné univerzity JeanMichel Dewaele.

JeanMiechel DEWAELE, politolog z Bruselské svobodné univerzity:
Na tomhle malém kousku území v Evropě fakticky leží dvě rozdílné země. To je evidentní. Nejdůležitější je, že kulturní hranice mezi latinským a germánským světem probíhá právě v Belgii. Takže tady máme rozdílné kultury, různé dějiny a také rozdílné představy o budoucnosti. Různé krize a také globalizace způsobují, že belgický kompromis už nefunguje.

Ondřej HOUSKA:
Stýkání a potýkání latinského a germánského světa má i své výhody, v Bruselu jíte vynikající francouzskou kuchyni a přitom na talíř dostanete pořádnou německou porci. Ale vážně, Vlámy a Valony pojí jen minimum vazeb, někdy se říká, že už je to jen král, pivo a národní fotbalový tým, slavní Rudí ďáblové. Jenže fotbalisté teď jdou od porážky k porážce a monarchie je institucí devatenáctého století. Zbývá pivo. Ale je to dostatečný základ pro společnou státnost? Profesor Dewaele si přesto myslí, že Belgie přežije.

JeanMiechel DEWAELE, politolog z Bruselské svobodné univerzity:
Belgie je zemí, kde se vůbec nežije špatně, máme velmi vysoké sociální zabezpečení, kvalitní umělce, pozoruhodné ekonomické výsledky. Takže to vůbec není katastrofa.

Ondřej HOUSKA:
Vlámové a Valoni s dnešním stavem spokojeni nejsou. To ale zdaleka neznamená, že se jejich cesty úplně rozejdou. Vždyť na tom koneckonců vůbec nejsou špatně. Žít spolu je komplikované, ale rozdělit se, to by bylo ještě složitější. Podle průzkumu se Vlámům a Valonům do úmorného rozvodového řízení moc nechce. Takže se toho do budoucna asi moc nezmění. Zůstanou hádky a spory, ale vedle toho zůstane i Belgie. Ondřej Houska, Český rozhlas, Brusel.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.