Íránci propadají panice. A chudnou
Západní vlády zdůvodňují mezinárodní sankce proti Teheránu snahou zastavit íránský jaderný program. Íránské uranové centrifugy se však točí dál. Embargo zato začíná provětrávat peněženky obyčejným Íráncům a nahrává vekslákům, kteří těží z paniky a z propadu íránské měny.
Handrkování o cenu krásného koberce trvá v obchodě pana Amíra už dobře půl hodiny. Nakonec zámožné íránské zákaznice stejně odcházejí z teheránského bazaru s prázdnou.
„Mezi Íránci jsou velmi bohatí lidé, kteří milují koberce. Spolu se zlatem je to pro ně investice do budoucnosti. Jenže teď se všechno zdražuje a platy zůstávají stejné. A tak už lidé nemohou nakupovat tak jako dřív,“ vysvětluje obchodník Amír, proč se nad krásným kočovnickým kobercem nesetkaly představy o jeho ceně.
Životní úroveň se v Íránu snižuje
V 70miliónové regionální mocnosti se najednou přestává dařit byznysu. „Máme problémy s Američany a s Evropou. Když Západ zavedl sankce proti centrální bance, hned se to tady projevilo. Ceny letí nahoru, lidé šetří a vybírají, co skupovat dřív,“ říká Amír.
Pro obchodníka Amíra sankce znamenají, že brzy může přijít o některé zahraniční odběratele. Posílat peníze do Íránu je stále těžší, a tak si zákazníci mohou najít dodavatele třeba v Pákistánu nebo v Afghánistánu. Řadoví Íránci zase mají hlouběji do kapsy.
„Životní úroveň průměrných obyvatel je stále nižší. Bohatší se samozřejmě stávají bohatšími, jak už to v podobných případech bývá,“ vysvětluje Mohammad Bokratí, který z Prahy vysílá do Íránu na vlnách amerického Rádia Fardá.
Na vině jsou i obyčejní Íránci
Upozorňuje, že na ekonomickém propadu nese vinu i vláda prezidenta Ahmadínežáda, která začala plošně rozdávat štědré dávky obyvatelům a roztočila tak inflaci. Za své potíže si podle Bokratího zčásti mohou i samotní Íránci.
„Zahraniční sankce a ekonomická politika státu nepochybně hrají velkou roli. Stejně důležité je také panikaření Íránců. Když přišlo oznámení, že Američané uvalují sankce na centrální banku nebo že Evropská unie přestane nakupovat íránskou ropu, první, co lidé udělali, bylo, že vzali útokem obchody a také začali masově nakupovat dolary,“ říká.
Své o tom vědí třeba veksláci, kteří i přes hrozbu trestního stíhání nabízejí v centru Teheránu cizí valuty za tržní cenu. Zatímco vláda se snaží udržet rijál na umělém kurzu 12 tisíc (přibližně 18 korun) za dolar, na Ferdousího náměstí za něj cizincům nabízejí 19 tisíc rijálů (přibližně 29 korun).
Sankce nejsou pro Íránce ničím novým
„Já sám jsem z bohaté rodiny, ale chudší lidé to cítí už teď, třeba na cenách potravin. Odmítám jaderné zbraně, žádná země by je mít neměla. Ale tady jde o civilní program a nevidím nic špatného na tom, že ho naše vláda prosazuje. Jádro má budoucnost. Rozhodně nejsem žádný zastánce íránského režimu. Stejně tak odmítám i politiku Američanů a Izraele, když zastrašují druhé a hrozí rozpoutáním další války,“ svěřuje se jeden moderně oblečený mladík.
„Sankce pro nás nejsou nic nového. Už po islámské revoluci je proti nám zavedli Američané. Pak jsme čelili dalším, když nás napadl Irák. Myslím, že se s tím Íránci dokážou vyrovnat. Už víme, jak to zvládat,“ říká rezolutně čtyřicátnice v černém čádoru.
Rázně mává rukou i nad tím, že daleko horší věci Írán možná teprve čekají.
Zvětšit mapu: Teherán odmítá tvrzení, že by vytvářel jaderné zbraně
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Česko musí urychlit pořízení systémů protivzdušné obrany, uvedl Babiš po jednání s Netanjahuem
-
Uruguay, Argentina i Peru. Papež Lev XIV. zakončil svou první cestu po Latinské Americe
-
Maminka u inkubátoru není návštěva. Je součástí záchrany dítěte, říká šéfka Nedoklubka
-
Lindsay Clancyová půjde opět před soud. Poprvé se porotci nedokázali shodnout na její vině










