Radiofórum - zprávy 17. prosince 2007

Vyšetřování vicepremiéra Martina Bursíka

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Policie končí s prověřováním údajných finančních machinací vicepremiéra a šéfa zelených Martina Bursíka. Žalobkyně vyšetřování zrušila jako neodůvodněné. Podrobnosti od naší reportérky Václavy Vařekové.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Bursíkův případ ukončila na základě toho, že policisté podle ní neměly dost podkladů k tomu, aby vůbec mohli usoudit, že se vicepremiér Bursík dopustil něčeho nezákonného. Podle mluvčí pražských žalobců Štěpánky Zenklové tak policie neměla ke stíhání Bursíka důvod.

Štěpánka ZENKLOVÁ, mluvčí pražských žalobců:
Městská státní zástupkyně zrušila záznam policie o zahájení úkonů trestního řízení, to znamená, že to vyšetřování v podstatě ani nezačne, protože podle státní zástupkyně policie nemá k dispozici takové podklady, na jejichž základě by bylo možno učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu.

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Sám vicepremiér a předseda zelených Martin Bursík zrušení prověřování jeho podnikatelských aktivit okomentoval po svém návratu ze služební cesty na Bali. Bude tedy podnikat nějaké další kroky?

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Ano, tak podle Bursíka státní zastupitelství pouze potvrdilo, že účetnictví firmy Eco Consulting, ve které podnikal s bratrem, bylo v pořádku.

Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /Strana zelených/:
Neexistuje žádný dluh na dani nebo na jakýchkoliv daních, které bych měl, nemám žádný daňový nedoplatek a naopak se ukázalo, že jsme jako fyzické osoby měly v roce 2007 přeplatek na záloze dani z příjmu fyzických osob sto devadesát tisíc korun.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Bursík ale nechce svůj případ srovnávat s vyšetřováním šéfa lidovců Jiřího Čunka. S jeho údajnou korupční aférou ho prý spojuje pouze to, že z vyšetřovacích spisů unikly médiím údaje. Policii proto bude žádat o vysvětlení.

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
O vyšetřování kolem vicepremiéra Bursíka informovala Václava Vařeková.

Petr Nečas chce urychlit změnu důchodového systému

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Petr Nečas chce změnit podmínky odchodu lidí do důchodu i bez podpory ČSSD. Tvrdí, že ho tlačí čas, protože by náš důchodový systém mohl zkolabovat už za tři roky. První část penzijní reformy by měla změnit především hranici odchodu do důchodu. A k té navrhované má opozice hodně velké výhrady, zjistila reportérka Věra Masopustová.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Je například o odchod do důchodu v pětašedesáti letech pro muže i ženy, nebo prodloužení doby pojištění. To jsou jen dvě ze čtyř opatření, o kterých už se týdny dohaduje parlamentní komise. Na osmi už se na konci listopadu shodla. To byl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas ještě optimista.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí /ODS/:
Pokud se podaří dosáhnout dohody v tomto prvním kroku, tak věřím, že se podaří dosáhnout dohody těch dalších dvou.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
A právě tady je problém. Úplně stejně, i když v opačném gardu to vidí sociální demokraté. Projdeli sněmovnou první etapa reformy, může dojít i na třetí, tedy vyvedení části penzijního pojištění do kapitálového spoření a systém podle sociálních demokratů přijde o miliardy pro současné důchodce. ČSSD tedy chce, aby se do tohoto kroku vláda v tomto volebním období vůbec nepouštěla. Kdy na něj bude čas, upřesnil stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH, stínový ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Až do doby minimálně až bude zavedeno euro. To znamená v situaci, kdy bude jasné, jak budou vypadat veřejné finance.

Výběry poplatků ve zdravotnictví

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Už jen čtrnáct dní mají nemocnice na to, aby se připravily na výběr poplatků od pacientů. Některé už hlásí hotovo, systém můžeme hned od prvního ledna, kdy vstoupí v platnost příslušný zákon spustit. Například v Mostě, Chomutově, Teplicích a Děčíně, budou moci pacienti hradit poplatky v nemocnici kartou, bankovním převodem nebo použít poštovní složenku. Ve většině nemocnic Zlínského kraje se objeví automaty, které si jednotlivá zařízení hradí ze svých rozpočtů. Opačným směrem se vydala soukromá Českoněmecká horská nemocnice ve Vrchlabí. Její ředitel Vladimír Dryml nebude od ledna vybírat žádné poplatky od dětí a mladistvých do osmnácti let. Jsou podle něj asociální a v rozporu s dobrými mravy.

Vladimír DRYML, ředitel Českoněmecké horské nemocnice ve Vrchlabí:
Nemocnice odmítá vydělávat na novorozencích a dětech tímto nemravným způsobem. Balkanizace českého zdravotnictví podle ministra Julínka se nebude nemocnice zúčastňovat. Je připravena se bránit právními kroky, protože je zde německý kapitál i proti českému státu.

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Ministerstvo zdravotnictví považuje rozhodnutí vrchlabské nemocnice za nezákonné. Je to podle něj součást politického boje, protože ředitel Dryml se chce politicky angažovat. Je kandidátem ČSSD pro senátní volby na Hradecku. S další formou protestu proti poplatkům přišel Svaz pacientů. Od placení lidi neodrazuje, ale radí je lékaři či lékárníkovi přinášet ve velmi drobných mincích, třeba padesátihaléřích.

Stávky v Maďarsku

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
V Maďarsku se dnes stávkuje, některé odbory tak dávají najevo svůj nesouhlas se záměrem vlády částečně privatizovat fondy zdravotního pojištění. Klíčovou reformu zdravotnictví dnes projednává parlament. Vývoj situace už od rána sleduje náš spolupracovník v Budapešti Gregor Martin Papuczek.

Gregor Martin PAPUCZEK, redaktor:
Rozpačitá byla dnešní stávka. Na železnici například nebyla tak efektivní jako předcházející podobná akce dvacátého šestého listopadu. Ráno vlaky nejezdily, před polednem už mnohé soupravy vypravily. Po poledni byla železniční doprava obnovena asi na padesát procent. Zmatky samozřejmě byly, protože celá doprava byla nevypočitatelná. Vedení státních drah se obrátilo na soud s otázkou, zda byla dnešní stávka zákonná. Na hodinu, dvě, přerušili asi ve stovce škol vyučování a v mnohých nemocnicích stejně tak zastavili práci na krátké období. Po poledni zorganizovali soukromí zemědělci poloviční blokády cest zejména na jihovýchodě země. Parlament se mezitím chystá na závěrečné hlasování o zdravotní reformě. Jakmile zákon projde, stávka by měla pokračovat.

Personální změny po prezidentských volbách v Rusku

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Největší hádanka ruské politiky se blíží k rozluštění. První ruský vicepremiér Dmitrij Medveděv je po dnešku oficiálním kandidátem strany Jednotné Rusko pro prezidentské volby. Nejsilnější politická síla v zemi ho dnes nominovala na svém sjezdu, kde také prezident Vladimir Putin oznámil, že po odchodu z Kremlu je připraven stát se premiérem, pokud bude právě Medveděv prezidentem. Další informace nabízí moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Ruská rošáda, tak by se po dnešku daly označit budoucí přesuny v ruské politice. Putin bude premiérem, Meveděv prezidentem. Současný vicepremiér Dmitrijm Medveděv se totiž stal bezkonkurenčním favoritem v březnových prezidentských volbách a oznámil: "Vladimir Putin, který už podle ústavy potřetí kandidovat nemůže, naznačil, co bude po svém odchodu z Kremlu dělat." Na sjezdu své strany Jednotné Rusko dnes Putin jasně řekl: "Pokud voliči zvolí Medveděva novým prezidentem, souhlasím s jeho nabídkou stát se premiérem," oznámil Putin a dodal, že rozhodně nehodlá na šéfa vlády přesouvat dnešní prezidentské pravomoce. Putin už před časem oznámil, že na premiérskou funkci kývne v případě, že bude zvolen čestný a schopný prezident, s nímž bude možnost spolupracovat a v tomto smyslu není lepšího kandidáta, než právě Dmitrije Medvěděva, Putinovi už léta zcela oddaného politika. O vítězství Medveděva nejdřív musí rozhodnout voliči, ale státní moc to už dnes bere jako jasnou záležitost.

Rakušané mají obavy z rozšíření schengenského prostoru

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Rakouský ministr vnitra se snaží rozptýlit obavy lidí z rozšíření schengenského prostoru. Většina Rakušanů se bojí, že po zrušení hraničních kontrol poroste kriminalita. Ministr vnitra Gunter Platter ale jejich obavy nesdílí. Jak o tom z Rakouska informuje naše spolupracovnice Marie Woodhamsová.

Marie WOODHAMSOVÁ, redaktorka:
Ministr Platter dnes opětovně prohlásil, že Rakousko zůstane i nadále jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Zdůraznil také, že okolní státy jako například Česká a Slovenská republika, Maďarsko, Slovinsko a další mají k dispozici ty nejlepší přístroje a dostatek hraničního personálu. Obojí má zabránit pronikání kriminálních živlů. Přispěje k tomu i zavedení společného informačního a pátracího systému a v neposlední řadě také policejní a vojenská ostraha, která i nadále zůstává poblíž rakouských hranic.

Končí vyplácení peněz z Českoněmeckého fondu budoucnosti

Věra ŠTECHROVÁ, redaktorka:
Oběti nacistické persekuce už nebudou dostávat odškodnění od Českoněmeckého fondu Budoucnosti. Vyplácení těchto peněz totiž po deseti letech končí. Jak doplňuje redaktorka Martina Lustigová. Odškodnění dostávali lidé, kteří byli v koncentračních táborech nebo ti, kteří byli nuceně nasazeni na práci.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Podle ředitele Českoněmeckého fondu Budoucnosti Tomáše Jelínka letos shodou okolností skončily dva programy, ze kterých peníze na odškodnění šly.

Tomáš JELÍNEK, ředitel Českoněmeckého fondu Budoucnosti:
S tím ukončením samozřejmě přišlo i rozdělování těch takzvaných zbytkových prostředků a v příštím roce počítáme, že by ještě asi tři a půl tisíce těch nejhůře postižených osob mohlo dostat poslední paušální dávku.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Za věznění v koncentračních táborech bylo přibližně devadesáti miliony marek odškodněno celkem asi sedm tisíc osob. Za nucenou a otrockou práci bylo odškodněno asi osmdesát šest tisíc lidí. Mezi ně se rozdělilo přibližně čtyři sta dvacet tři milionů marek. Na oběti nacistické persekuce pamatuje i česká legislativa. Některé oběti nacismu pobírají k důchodu zvláštní příspěvek. Připomíná předseda České rady pro oběti nacismu Oldřich Stránský

Oldřich STRÁNSKÝ, předseda České rady pro oběti nacismu:
Takže tam, jak je to formulované, tak bude dostatečný na to, abychom mohli jaksi důstojně dožít.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Obětem nacismu by měly pomáhat i další nadace. Českoněmecký fond Budoucnosti bude dál podporovat českoněmecké projekty například v oblasti kultury nebo školství.