„Nezapomínejme na tradice.“ Miroslav Motyčka popisuje, co je na slivovici tak unikátní

22. duben 2019

Slivovici považuje za český národní nápoj. „V posledních letech navíc došlo k výraznému posunu. Zvyšuje se i zájem o vzácné a přívlastkové pálenky,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou znalec výroby pálenek a objevitel dávných odrůd Miroslav Motyčka.

Slivovici už někdy zřejmě ochutnal téměř každý dospělý Čech. Málokdo je ale takový znalec jako právě Miroslav Motyčka. Není se čemu divit. Výrobě a propagaci slivovice se věnuje skoro celý život. I proto velmi dobře ví, že co kraj, to úplně jiné chuti.

Slivovice je nejčastějším typem pálenky u nás. V domácích podmínkách by jí mohla konkurovat jablkovice.
Miroslav Motyčka

„Od jihu na sever Moravy slivovice přecházejí od nahořklých slivovic, ve kterých je cítit pecka, přes střední Moravu, kde výrazněji nastupují ovocné tóny, po severní Moravu, kde je pálenka mnohdy tak ovocná, že tam nejsou cítit pecky,“ popisuje. „Středomoravské pálenky jsou uživatelsky nejpříjemnější.“

Dobře vydestilovaná pálenka prý vydrží navěky. Tedy téměř. „Úplně nesmrtelná není,“ usmívá se Miroslav Motyčka. „Slivovice jsou ale známé tím, že vyzrávají několik let nebo desítek let po pálení. Ani desítky let na dobré slivovici nic nezmění. Jen když je špatně uskladněná, může z ní vyprchat část alkoholu.“

Zemědělství je poslání

Kdy se pije slivovice? Přece když je. Projděte si s námi vlčnovské muzeum lidových pálenic

Muzeum pálenic ve Vlčnově

Dobré nápady se rodí v dobré společnosti a u sklenky dobrého moku. Přesně v takové situaci přišla na svět myšlenka na vybudování muzea lidových pálenic.

Na kvalitě slivovic a jiných pálenek se ovšem nepodepisuje jen způsob jejich pálení a uskladňování, ale i to, jakou péči dostávají ovocné stromy, které slouží jako základ pro výrobu. U pěstitelů ovocných stromů tak platí totéž jako třeba u vinařů – než sklidí, na jakoukoliv dovolenou můžou zapomenout.

„Zemědělství je řehole, možná proto je dnes tak málo populární. Možná bychom ale mohli říct, že je to i poslání, které přináší reálné plody práce. Je důležité na obecné zemědělské tradice, které naše země má, navazovat a přenášet je do současnosti.“

autoři: Lucie Výborná , als

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.