Nestárnoucí rodinná komedie Ecce Homo Homolka byl poslední film nové vlny 60. let

Z filmu Ecce Homo Homolka. Zleva František Husák (Ludva), Josef Šebánek (děda), Marie Motlová (babi), Helena Růžičková (Heduš) a dvojčata Petr a Matěj Formanovi (Péťa a Máťa)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z filmu Ecce Homo Homolka. Zleva František Husák (Ludva), Josef Šebánek (děda), Marie Motlová (babi), Helena Růžičková (Heduš) a dvojčata Petr a Matěj Formanovi (Péťa a Máťa)

Když po srpnové okupaci v roce 1968 zůstali Miloš Forman a Ivan Passer v zahraničí, ze špičkové trojice scénáristů zůstal jen Jaroslav Papoušek. V roce 1969 se uvedl i jako režisér. Natočil výtečnou komedii s hořkou příchutí Ecce Homo Homolka. Je posledním filmem slavné československé nové vlny 60. let.

„Já tě řeknu, příroda to je chrám.“ Rodina Homolkových je na nedělním výletě. Děda s babičkou představovaní neherci Josefem Šebánkem a Marií Motlovou se uvelebili v trávě a rozhlížejí se kolem. Jejich korpulentní snacha Heduš v podání Heleny Růžičkovíéradostí tančí mezi stromy „Já tě řeknu, že vona tancuje docela dobře. Ta shodit takovejch padesát kilo..! Baletka.“

Homolkovi jako synonymum české rodiny

Lidovou komedií Ecce Homo Homolka se Jaroslav Papoušek uvedl jako režisér, do té doby úsěšný scen pozoruh filmů tzv. čsl nové vlny. „Ten film se stal synonymem pro českou povahu, českou rodinu. Tento typ rodiny bezpochyby najdeme i jinde ve světě, ale to, jaký byl Papoušek mistr dialogů, je divákům natolik blízké, že z nich cítí českou náturu,“ myslí si filmová kritička Věra Míšková.

Neděle se Homolkům nevydařila. Snad jen děda byl na fotbale spokojený. „Hele Ludvo, jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si  u mě mrtvej Homolka,“ zní dnes už legendární hláška. Roli dvojčat hráli-nehráli tehdy pětiletí bratři Formanovi. „Já si moc nevybavuju, že bychom vnímali natáčení. Zůstala nám naše jména. Každá situace, ať už legrační nebo vážná, pro nás vyzněla jako realita,“ vzpomíná Matěj Forman.  „Když na nás Helenka začala křičet, šli jsme do kolen.“

Babička a kožich ze sviště

Časem natáčení malé kluky provázeli babička s dědou. „Pro ně to byl velký zážitek. Pro nás to byl první pocit, že jsme někomu dali velký dárek:  z honoráře jsme babičce koupili sviští kožich,“ směje se. Černobílý film si i po padesáti letech udržuje zájem diváků. „Věty, které časem zlidověly, přecházejí do dalších generací. Kdo ví, zda znají ten film tak dobře, jako jejich rodiče,“ říká Věra Míšková.

Zítra si v seriálu o filmech z roku 1969 připomeneme snímek Flirt se slečnou Stříbrnou. Poslouchejte Radiožurnál v 8:50.