Není to válka proti Ukrajině, ale proti Západu, míní spisovatel Jiří Padevět

Aktuální konflikt podle něj otevřel mnoha politikům oči. „Západ dlouho považoval Rusko za normální stát. A tak s ním jednal diplomaticky, jako k normálnímu státu. Ale například britský premiér Boris Johnson je krásným příkladem toho, že Západ zjistil, že skutečně jedná s teroristickým státem,“ všímá si Padevět v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Příběh mladé Rusky žijící v Česku: Rodiče stojí za Putinem. Nevěří mi, že je válka

Problém přitom nepředstavuje jen Vladimir Putin a jeho nejbližší spolupracovníci. Kořeny ruské agrese jsou mnohem hlubší.

„Rusko nerozumí diplomacii, nerozumí úsměvu. Rozumí pouze síle. Takže Západ musí ukázat sílu – nemusí to činit přímo vojenskou konfrontací, ale ukázat odhodlání. To, co se děje na Ukrajině, není válka proti Ukrajině, ale válka proti Západu,“ říká spisovatel.

Varovné signály

Rusko a jeho politika se neproměnila ze dne na den. Přesto lídři západních zemí dále s tamním režimem udržovali obchodní styky a rizika plynoucí ze závislosti například na ruském plynu ignorovali.

Dokud vám zlo přímo nebouchá na dveře, tak se snažíte tvářit, že neexistuje.
Jiří Padevět

„Ty informace alespoň z části měli, ale ono je to podmíněno psychologicky. Všichni se snažíme doufat v lepší variantu, a tak doufali, že to Putin neudělá,“ popisuje Padevět. A dodává: „Byť asi většina z nás byla přesvědčena, že k tomu nakonec stejně dojde.“

Navíc Západ předchozí konflikty – ať už šlo o válku v Gruzii, nebo anexi Krymu – nevnímal jako své záležitosti.

„Dokud vám zlo přímo nebouchá na dveře, dokud nevraždí vaše příbuzné, tak se snažíte tvářit, že neexistuje. Teď jsme konečně vzali Ukrajince za své příbuzné,“ věří nakladatel.

Čtěte také

Putin chce obnovit SSSR, Ukrajinci bojují za vlast, proto jim fandíme, říkají patnáctiletí žáci

I přesto podle něj stále existují i lidé, kterým osobnost Putina imponuje.

„Jistý obdiv nebo klanění se Rusku u intelektuálů na Západě, včetně českých levicových intelektuálů, není z historického hlediska nic neobvyklého. Je to asi takové to vzhlížení k někomu, kdo za nás vyřeší všechny problémy. Kdo bude tím silným vůdcem. K tomu prostě někteří intelektuálové sklouzávají,“ doplňuje Padevět.

Ruská společnost

Řešením současné situace by mohl být konec Vladimira Putina na postu ruského prezidenta. Ale také nemusel.

„Putin může vládnout ještě deset nebo patnáct let do své totální staroby a zemře přirozenou smrtí. Nebo ho někdo odstraní – ať už fyzicky, nebo politicky. Ale v tom případě se může stát i to, že přijde někdo horší. Že to bude někdo, komu třeba dnešní Putinova válka připadá málo agresivní. A věřím, že takoví lidé by se v ruské armádě nebo v ruské politice našli,“ neskrývá Padevět své obavy.

A zároveň varuje před přeceňováním ruské opozice a protestů lidí v ulicích.

„Najdou se stateční Rusové, kteří dokáží protestovat proti Putinově agresivní válce. Ale ve srovnání s počtem obyvatel ruské říše je to opravdu hrstka. O to větší poklonu těm lidem samozřejmě skládám. Ale v tom skutečném ruském pohledu na svět, na své okolí a na své sousedy to zatím neznamená vůbec nic,“ přiznává spisovatel a nakladatel Jiří Padevět.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Jiřím Padevětem. Společně probrali také to, zda v současné situaci má smysl existence OSN, nebo jak výrazně jej překvapila nejen reakce Čechů, ale také Poláků.