Sluneční lázně Dachova, perla mezi plovárnami

Žlutá, bílá, červená

„Plovárna prošla před třemi lety rekonstrukcí. Vidíte, jak se tu všechno blýská,“ říká penzistka Alena, která velmi dobře ví, o čem mluví. V areálu plovárny bydlela několik let ve správcovském domku s partnerem Luďkem. „Stejně tak voda je čistší, i to se spravilo. Ta je ze stejného zdroje jako pitná voda pro Hořice,“ říká.

Oba dva sedí na písečné pláži na lavičce zády ke svítivě žluto-červeno-bíle natřeným převlékárnám. „To je naše strana dachovská,“ ukazuje pravou rukou Alena za sebe. „Naše rodina tu má taky kabinku, co si pamatuju od dětství, a jsem ročník 1959,“ dodává Luděk, za kterým visí nad šatnami dřevěné hodiny.

„Ty jsme si sem přinesli po rekonstrukci před třemi lety, ale na zimu je sundáváme, plovárna se na konci sezóny zavírá také.“

Bufet i kemp

Přestože je slunečný den, příjemné odpoledne všedního dne, plovárna je v podstatě poloprázdná. V rohu za bazénem stojí několik stanů, kempování v omezeném počtu je tu povolené. Ani u bufetu není žádná fronta.

8 fotografií

„Ten také čeká na rekonstrukci, nový by měl stylově zapadnout,“ říká Alena a nahlas přemýšlí, kde jsou návštěvníci plovárny. Kromě nich tu sedjí jen jejich kamarád Karel. „Asi ten covid, my jsme testovaní. Tady byla vždycky fůra lidí, asi se nechtějí testovat za peníze,“ uvažuje.

Oba muži přikyvují, ale nezdá se, že by jim to nějak vadilo. „Aspoň tu máme klid,“ říká Karel a rozesměje se. „Akorát bych si zahrál petanque, ale jsme jenom tři, jeden nám chybí.“

Bazén s ostrovem uprostřed

Trojice se sbírá a vyráží si zaplavat. Bazén má neobvyklou délku 96 metrů. „Asi jim došel materiál,“ vtipkuje Luděk a pomalu schází po schůdcích do vody. Uprostřed bazénu je zabudovaná plošina, kde dovádí mladší ročníky.

Čtěte také

Předválečné koupaliště v lomu. Luleč u Vyškova se přes osmdesát let pyšní neobvyklou plovárnou

„Dřív byly nad vodou zabudované kruhy a hrazda, ale to je dávno, to známe jen z fotografií,“ vzpomíná si. Fotografie zdobí i vstup do areálu a v hlavní budově je možné si zblízka prohlédnout vitráže a detaily prvorepublikové stavby. Uprostřed haly stojí stůl na ping-pong, který obíhají místní dorostenci s děvčaty.

Koupaliště bylo dostavěné v roce 1925 podle plánů profesora místní sochařsko-kamenické školy Karla Bachury. Dno bazénu tvoří pískovcové kvádry. Turisté si mohou v areálu nejen postavit stany, ale i se ubytovat v několika chatkách. Okolí je na výlety jak dělané.

Odpoledne uprostřed léta působí příjemně ospale. Tady se asi zastavil čas.

Plovárna Dachova ve své kráse|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas