Nedělej Zagorku a přidej slovo. „Čeština 2.0 funguje jako kronika doby,“ říká autor neortodoxního slovníku
„Zabrušovat“, „dělat zagorku“ nebo „klaus“ jako jednotka ješitnosti. I taková slova najdete v oblíbeném (a neortodoxním) internetovém slovníku Čeština 2.0. Novotvary do něj přidávají samotní uživatelé – a na výsledku je to vidět. „Slovník funguje jako kronika doby. Protože lidé, kteří nová slova do slovníku přidávají, do něj vkládají i emoce,“ říká Martin Kavka, který za celým projektem stojí.
Jazyk je demokratický. A jen uživatelé rozhodnou, které novotvary si své místo v moderní češtině vybojují, a které zůstanou zapomenuty, říká Martin Kavka v rozhovoru s Lucií Výbornou. „Mé děti už sice neznají Zagorku, slovní spojení ‚dělat Zagorku‘ ale ano,“ usmívá se. „Češi mají kreativitu a hru se slovy vrozenou.“
Oblíbená slova Češtiny 2.0 z poslední doby:
- manyžer = vedoucí pracovník, který firmě nic nepřináší, ale stojí ji velké peníze
- chcigáro = vyžebraná cigareta
- kazilol = člověk, který úmyslně sabotuje vtipy
Čeština 2.0 se sice neustále rozrůstá, moderní převzatá slova jako třeba „gůglovat“ nebo „selfíčko“ v ní ale nenajdete. Přestože pro „autoportrét“, jak zní tradiční české pojmenování pro anglické selfie, má Čeština 2.0 vlastní názvy: například sebka, mojka nebo samošpulka.
„S jazykem jsme velmi kreativní, a tak v češtině máme například i ‚čelfie‘. Jde o selfie oněch pánů s ustupujícím čelem, kteří mají na fotce víc čela než obličeje.“
Čeština jako posvátná kráva
Čeština 2.0 baví internetové uživatele už řadu let. Vznikla v roce 2009, od té doby to nejlepší vyšlo i knižně pod názvem Hacknutá čeština. „A v poslední době přísun nových slov akceleroval,“ upozorňuje Martin Kavka. „Máme za sebou čtvrt roku a venku už je letos 1000 slov!“
A jak na neortodoxní přístup k češtině reagují lidé? Jak kdo. „Prznění jazyka nám vyčítají hlavně běžní uživatelé. Jazykovědci naopak oceňují, že čeština je takto tvárná. My, samotní uživatelé, jsme mnohem konzervativnější, vzhlížíme k češtině jako k posvátné krávě, na kterou se nesahá,“ domnívá se.
Čeština je národní modla a ne všichni si s ní chtějí hrát, říká autor Hacknuté češtiny
Martin Kavka je novinář a copywriter, který deset let sbíral nově vzniklá slova do slovníku dnešní neortodoxní mateřštiny. Přes tři tisíce nových často úsměvných novotvarů pak sepsal v knize Hacknutá čeština.
Vliv angličtiny
Čeština 2.0 je pro Martina Kavku hlavně koníčkem, živí se ale především jako firemní novinář, který vytváří webový obsah pro firmy. V prostředí velkých firem ale inspiraci pro svou Češtinu 2.0 raději nehledá. „Velké firmy žijí takzvaným korpohantecem. Jde o hloupou angličtinu převedenou do češtiny,“ říká.
A proč je tenhle korpohantec inspirovaný angličtinou tak oblíbený? „Jde o určitou snahu o jazykovou úspornost, ta je patrná i z jazyka sociálních sítí nebo SMS. Angličtina působí jednodušeji, trochu nás k ní tlačí prostředí, v němž žijeme. Naštěstí ale existuje spousta lidí, kteří se tím nenechají zdeptat.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
