Nechtějme, aby děti zachraňovaly počty očkovaných. Vakcína je pro ně riziková, tvrdí imunolog Thon

26. červenec 2021

Česká vakcinologická společnost souhlasí s očkováním proti covidu pro děti nad 12 let, prý přínosy převažují před riziky. Britští odborníci ale tvrdí opak a země očkování dospívajících odložila. „Přínosy nad riziky mírně převažují,“ tvrdí epidemiolog a člen České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Imunolog výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně Vojtěch Thon ale navrhuje vakcíny přenechat rizikovým skupinám i z jiných zemí světa, než je jen Česko.

„Stále máme vakcíny pro použití v nouzovém režimu, tedy jde-li o záchranu života. Tyto vakcíny se sledují, jestli jsou bezpečné. U dětí to stále nevíme. Studie byly prováděny na minimálním množství dětí. Naočkujme ty, kteří mohou zemřít, což děti v dané chvíli nejsou,“ žádá imunolog Thon.

Čtěte také

Prymula odmítá, že by vakcíny nebyly testované také na dětské populaci. „Nemáme dlouhodobé zkušenosti, ale z těch krátkodobých tady skutečně nějaký velký problém není. Má očkování mladších věkových kategorií smysl? Z epidemiologického hlediska určitě ano.“

„Není tady ideální svět, takže je tu poměrně vysoké procento starších osob, které se očkovat nenechaly. Proto to musíme suplovat v kategoriích nižších, abychom zabránili cirkulaci viru v populaci a chránili i ty, kteří se očkovat nenechali. Byť je to z jejich hlediska určitě sobecké,“ konstatuje epidemiolog.

Už víme, že přenos není z dětí na dospělé, ale častěji z dospělých na děti. Dospělá populace infikovala děti, které byly doma.
Vojtěch Thon, imunolog

„Etická kritéria pro kolektivní imunitu jsou úplně jiná a nemohou být nasazována u dětí, aby zachraňovaly dospělé,“ oponuje Thon.

„Děti skutečně bohudík riziková skupina nejsou, jejich imunitní odpověď je lepší a jiná. Současné vakcíny jsou předimenzovány pro děti – a tím pádem mohou zcela zbytečně vznikat u dětí nežádoucí účinky.“

Imunolog Vojtěch Thon

„Už také víme, že přenos není z dětí na dospělé, ale častěji z dospělých na děti. Takže dospělá populace infikovala děti, které byly také doma. A nikdo neřeší, zda prodělaly covid celé rodiny včetně dětí. Celá řada z nich už je fakticky chráněna, protože onemocnění děti neprodělaly, ale s infekcí přišly do styku,“ tvrdí Thon.

Je pravdou, že řada dětí být očkována nemusí, protože onemocnění prodělala a mají ochranné protilátky.
Roman Prymula, epidemiolog

Epidemiolog nesouhlasí, že by dětské vakcíny byly předimenzovány. „Také u jiných očkování dětem podáváme vyšší dávku než dospělým. Je pravdou, že řada dětí být očkována nemusí, protože onemocnění prodělala a mají ochranné protilátky.“

Čtěte také

Thon trvá na tom, že dětská dávka předimenzována je. „Studie teď u dětí snižují dávku na jednu třetinu, u nejmenších na jednu desetinu. Ale i tak výsledky ukazují reaktivitu ještě větší ve smyslu nežádoucích účinků. Asi 51 procent dětí potřebovalo pak látky na snížení teploty a horečky, které opět snižují účinnost vakcíny.“

Je celá řada studií a optimální dávkové schéma se stále hledá, připouští Prymula. „Ale v kategorii 12 až 16 let se dávka od dospělé populace lišit nebude. Do budoucna se může snížit, ale výrazně nižší nebude.“

Pokud víme, že je hladina protilátek vyšší, očkování nutné není, ale každého na protilátky bych před očkováním netestoval.
Roman Prymula, epideiolog

„Očkujme kohokoliv, ale jen v případě správné indikace. To je ten jednotlivý a precizní přístup k tomu, aby vždy pozitiva převážila potenciální negativa,“ odmítá plošné očkování dětí Vojtěch Thon.

Roman Prymula

Individuální přístup je prioritní, souhlasí epidemiolog. „Ale tam ještě nejsme. Očkujeme plošně a standardně se protilátky netestují. Pokud víme, že je hladina protilátek vyšší, očkování nutné není, ale každého na protilátky bych před očkováním netestoval,“ přiklání se k plošnému očkování dětí nad 12 let Roman Prymula.

Poslechněte si celou debatu o výhodách a rizicích očkování. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.