NBÚ má problémy s vlastní bezpečností

31. květen 2002

Tak si to představte - tam, kde se schraňují ta nejcitlivější data, občas nefunguje bezpečnostní systém. Mluvíme o Národním bezpečnostním úřadu, který se v poslední době dostal několikrát do centra zájmů médií i politiků. Tato státní organizace má za hlavní úkol prověřování osob a firem kvůli přístupu ke státem chráněným informacím. Dostala se do podezření, že prověrky neprovádí standardně. Jak jsme zjistili, byla navíc v desítkách případů ohrožena bezpečnost samotného úřadu.

Podle dostupných informací totiž minimálně 45 dnů nefungoval bezpečnostní systém úřadu, a to dokonce s vědomím jeho vedení. Přitom se uvnitř schraňují opravdu ta nejcitlivější data. Jak k tomu došlo, tak to zjišťoval spolupracovník Radiožurnálu Jakub Knězů.

Zaměstnanec Národního bezpečnostního úřadu s iniciálami V.F. má nemocnou dceru, která vyžaduje zvláštní péči, proto se tento zaměstnanec obrátil loni v lednu na nadřízené se žádostí o změnu pracovní doby. Chtěl chodit do práce už na šestou hodinu ranní a odcházet v půl třetí, stejně jako v předchozích letech. Pak by se odpoledne stihl o dceru postarat. Na NBÚ je ale zvykem začínat v osm hodin.

Panu F. ředitel NBÚ Tomáš Kadlec posunutí pracovní doby pro rok 2001 opakovaně zakazoval. Důvody zákazu tisková mluvčí úřadu Alena Čechová odmítla vysvětlit. "Nezlobte se, na takovou otázku já vám nemohou poskytnout odpověď, protože byla předmětem soukromého právního sporu dotyčného zaměstnance," uvedla mluvčí.

Právní zástupce pana F. Milan Hulík tvrdí, že zákon umožňuje jeho klientovi posunutí pracovní doby. "Já samozřejmě vycházím ze zákona o rodině a můj klient sleduje zájem zajistit péči pro svoji nezletilou dceru, kterou nelze jinak zajistit. Pokud je mi známo plní pracovní povinnosti řádně."

Možnosti zaměstnance NBÚ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Václav Svoboda. "Pracovníci institucí podobných jako jsou ministerstvo vnitra nebo NBÚ pracují ve zvláštním režimu daným vnitřními směrnicemi, který má některé odlišnosti od Zákoníku práce. Vzhledem k obtížnosti situace příslušného pracovníka by ministerstvo práce považovalo za účelné, aby požádal své nadřízené o změkčení příslušných rozhodnutí."

Pan F. několikrát žádal o pomoc jediného nadřízeného - ředitele NBÚ, předsedu vlády Miloše Zemana. Ten však problém nevyřešil. Spor o příchody a odchody nakonec končí u soudu. Pan F. se totiž rozhodl vymáhat možnost docházet do práce na šestou hodinu soudně a podal pracovněprávní žalobu.

Nestandardní požadavky na docházku však odkryly pravděpodobně daleko závažnější nedostatky v NBÚ. Tím, že pan F. docházel do úřadu před osmou hodinou totiž, podle vyjádření NBÚ, vždy spouštěl bezpečnostní systém, který se následně musel vypnout. To se stalo v průběhu loňského roku téměř padesátkrát.

Znamená to, že celý úřad, ve kterém jsou shromážděna velice citlivá data o prověřovaných osobách a organizací, nebyl nijak elektronicky chráněn. Dokládá to vyjádření ředitele NBÚ Tomáše Kadlece k žalobě. Kadlec mimo jiné v textu uvádí, citujeme: "Tím, že žalobce se domáhal vstupu na pracoviště před sedmou hodinou, došlo totiž pokaždé k aktivaci bezpečnostního systému, vyhlášení poplachu, vypnutí celého bezpečnostního systému a následné nutnosti nového nastavování systému, a tím došlo k ohrožení systému ochranu utajovaných skutečností, resp. celého objektu, po dobu výpadku elektronického zabezpečovacího systému."

Tisková mluvčí úřadu Čechová odmítá upřesnit, jak byla bezpečnost objektů úřadu narušena. "Pokud se týká ochrany, toho způsobu provádění organizace ochrany objektu a pracovišť NBÚ, tak na to já vám bohužel nesmím odpovídat, protože tato položka je jednou z těch, které se vyskytují na seznamu utajovaných skutečností."

Jaké funkce má vlastně elektronický zabezpečovací systém a co může znamenat jeho selhání pro bezpečnost objektu, vysvětluje tajemník Asociace soukromých bezpečnostních agentur Josef Černý. "Tento systém se zapojuje v době, kdy objekt není střežen, nebo kdy majitel není přítomen,a má zabránit neoprávněnému vniknutí, vyloupení, zneužití utajovaných skutečností a podobně."

Je zarážející, že úřad, který pracuje s přísně tajnými informacemi, mohl být podle dostupných informací téměř 50 dnů v průběhu loňského roku nezabezpečený. Není to příliš dobrá vizitka pro instituci, která má ze zákona povinnost prověřovat bezpečnostní rizika osob a organizací a vydávat osvědčení pro přístup k utajovaným skutečnostem.

Poslanci parlamentu, kteří mají v popisu práce dohled nad NBÚ, případ znepokojuje. "Podle dokumentů, které jsem měl možné vidět, je zjevné, že existují vážné nedostatky v tzv. objektové bezpečnosti v NBÚ a bezesporu jeho vedení by mělo přijmout opatření a zajistit, aby byla zajištěna plná bezpečnost objektu tohoto úřadu. Podle mého názoru by se také mělo přešetřit na kolik to stávající zařízení bylo vybráno vhodným způsobem, na kolik to bylo právě to pravé zařízení, které by pro tento účel mělo být použito," uvedl Petr Nečas, poslanec za ODS a předseda branně bezpečnostního výboru Parlamentu.

NBÚ prošel za čtyři roky své existence řadou problémů. Zřejmě ten nejvážnější způsobilo před zhruba dvěma měsíci vystoupení bývalé správní rady úřadu Jitka Šmídové, která v médiích zpochybnila na případu náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka systém bezpečnostních prověrek. Šmídová tvrdila, že Jakubík prověrku získal, ačkoliv existovaly vážné důvody pro to, aby mu nebyla udělena. Její vystoupení a následná diskuse nad prověrkami však nic nového nepřinesly.

V současnosti NBÚ provádí prověrky osob a firem, které se podílejí na přípravách podzimního summitu Severoatlantické aliance v Praze. Je nutné věřit, že prověrky provádí a bude provádět lépe, než ostrahu svých objektů.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura .

autor: Jakub Knězů
Spustit audio