Naše zájmy musíme vyvážit našimi hodnotami, vymezuje ministr zahraničí pozici Česka vůči Číně

Je v pořádku, když skupina PPF Petra Kellnera přes najatou firmu vylepšuje obraz Číny v České republice? Nemůže být premiér Andrej Babiš kvůli půjčkám od čínských bank pro Agrofert k takovému jednání smířlivější? A jak se postavit k soukromé podpoře vědy a výzkumu? Na to vše se Marie Bastlová ptala ministra zahraničních věcí a místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka.

Skupina PPF skrze svou firmu Home Credit platí PR agenturu, která má ovlivňovat debatu o Číně v Česku. „Řada českých firem má zájem vést debatu o podnikání v Číně. Debata by ale měla být věcná, realistická a neměli bychom upřednostňovat jednu stranu vztahů na úkor jiných. Naše zájmy musíme vyvážit našimi hodnotami,“ říká ministr.

Čtěte také

Pokud chceme podobné konference dělat, vždy musíme vědět, kdo je partnerem a kdo akci sponzoruje. „Měl by existovat etický kodex, který stanoví, jak nakládat s podporou soukromých subjektů při podpoře výzkumu a konferencí odborného charakteru,“ míní Petříček.

Odolnost naší demokracie

Jaký má ministr názor na vznik komise zkoumající vliv cizích mocností v Česku? „Komise by mohla přispět k debatě o tom, jak čelit vlivu cizích států u nás. Tu myšlenku podporuji. Je také součástí naší práce posilovat odolnost naší demokracie a českou společnost vůči hrozbám typu dezinformace či kybernetické útoky.

Podle výroční zprávy holdingu Agrofert si společnost půjčila zhruba miliardu a půl od čínských bank. Babišovo hnutí ANO se zároveň ke vzniku komise staví rezervovaně. „Nemyslím si, že tento faktor ovlivňuje naší politiku vůči Číně. S premiérem se shodujeme v pragmatickém vztahu k Číně, tedy hájit naše zájmy a bavit se o všem tématech včetně lidských práv.“

autoři: Marie Bastlová ,
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.