Na tomhle výsledku mají zásluhu všichni okolo mě, radoval se mistr světa ve vodním slalomu Vít Přindiš

31. červenec 2022

Novopečený mistr světa ve vodním slalomu Vít Přindiš slaví zlatou medaili. Na kanále v německém Augsburgu nejprve ovládl kvalifikaci, v semifinále byl třetí a čistou jízdou ve finále si dojel pro světový titul. Ten mu ve sbírce doposud chyběl a proto jeho radost v cíli propukla naplno. Za velký úspěch nevděčí pouze trenérovi Jiřímu Prskavcovi staršímu, ale i ostatním koučům, kteří během kariéry Přindiše vedli.

Vypadalo to, že jste si náramně užil slavnostní vyhlášení. Jak jste si užil atmosféru a fanoušky?

Byli úžasní. Když jsem byl před jízdou schovaný ve stanu a nechtěl jsem vycházet ven, tak jsem slyšel, jak dojížděly kajakářky a byl slyšet ten absolutní rachot. Chvíli jsem si říkal, že snad zůstanu ve stanu. Je to naprosto nádherná atmosféra, diváků přišlo opravdu moc, mám tu rodinu, tak už se hrozně těším, až půjdu za nimi, protože vyjížděli ve čtyři ráno z Prahy. Je to nádherný pocit.

Nejkrásnější pocit v kariéře?

Asi jo. Strašně vydřený, teda ne že by ostatní nebyly, ale po neúspěchu v kvalifikaci do Tokia byl tohle můj cíl. Loni jsem byl v parádní formě v Bratislavě a finále mi uniklo na předposlední bráně a byl jsem hrozně zklamaný. Tohle je pro mě zadostiučinění, že jsem konečně na mistrovství světa na nejvyšším stupínku a ten závod je můj.

Radost Víta Přindiše v cíli

Několikrát jste vyměnil trenéry, loni jste se rozloučil s Miloslavem Říhou a přešel jste do tréninkové skupiny Jiřímu Prskavcovi staršímu. Bylo to těžké rozhodnutí?

Teď zpětně konečně nejsem černá ovce, která by ve skupině nebyla mistrem světa. Kluky už jsem dorovnal a teď mám motivaci jen trumfnout Jířu Prskavce. Užívám si to, co jsem dokázal, věnoval jsem tomu maximum, někteří mi vyčítali, že ani nevycházím z pokoje, ale já jsem chtěl předvést, co jsem potřeboval, a předvedl jsem jízdu, jakou jsem chtěl.

Jak velký podíl na tom má Jiří Prskavec starší a jeho tréninky?

Myslím, že velký, ale nejsem nejmladší a stopa, kterou na mě zanechal můj táta a pan Říha je obrovská a každý mě něco naučil a dal mi nějaký směr. Jsem docela specifický závodník v tom, jak pádluju. Nemůžu se srovnávat s Jířou Prskavcem, jak pádluje, protože je jiný. Mám svůj styl, který se snažím držet. Nějaké inovace jsme do toho vnesli, přemýšlím trochu víc riskantně, ale na tomhle výsledku mají zásluhu všichni okolo mě.

Čtěte také

Za posledních devět let jste čtvrtým mistrem světa. Jiřímu Prskavcovi se to povedlo dokonce dvakrát. Nedobírají si vás už závodníci trochu?

Giovani De Gennaro mi ve stanu řekl, že už ho pěkně štvu, protože vždycky, když jsem já na pódiu, tak je za mnou a že by to mohlo konečně skončit. Říkal jsem mu, že se omlouvám, ale že jsem rád, že jsem dnes na tom stupni nejvyšším. Teď ještě ve stanu předávání putovní trofeje, kde jsou mistři světa a já si toho strašně cením, že tam budu zvěčněn mezi legendárními závodníky zapsaný a moje jméno tam bude navždy.

Jaké to bylo, když jste vyšel ty schody od kanálu nahoru a tam na vás čekalo několik desítek českých trenérů, závodníků a všech lidí okolo?

Já kolem nich jen proběhl, ale hrozně mě bavilo, jak dělali atmosféru, když jsem měl rozhovor v televizi, jak skandovali... To jsou prostě nejhezčí zážitky, je to krásné. Nejvíce si cením toho, když přinesu dobrý pocit lidem. V záplavě všech špatných zpráv, který teď jsou, tohle snad spoustu lidí potěší.

autoři: Jan Suchan , mim , ova
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?