Na Slovensku se díky nové školské reformě můžou děti z národnostních menšin učit svůj mateřský jazyk, a to romský nebo i rusínský
Slovensko na konci školního roku představilo novou školskou reformu, ve níž je velká pozornost kladena integraci a inkluzivní vzdělání.
Základní školu Lajosa Mocsáryho s vyučovacím jazykem maďarským ve Fiľakové navštěvuje okolo 400 žáků. Až 99 % z nich pochází z romského prostředí. Mnozí jsou ze sociálně znevýhodněných rodin. Učitelům při jejich vzdělávánípomáhají podagogičtí asistenti. Hovoří asistent Zsolt Balog:
„Pracuju s nimi samostatně. Učím je psát, číst. Učitelky jsou rádi, že tu jsme a pomáháme jim.“
Doteď byl jeden pedagogický asistent na 100 žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Novinkou v navrhované školské reformě je snížení této kvóty. Pokračuje státní tajemník pro resort školství Peter Krajňák: „Na základních školách je povinný asistent při počtu 75 žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.“
Děti z prostředí romských osad často čelí po dobu školní docházky neúspěchu. Školy nejsou schopné reagovat na jejich speciální vzdělávací potřeby způsobené nepřipraveností a slabou podporou ze strany rodiny. Důležitá je v tomto případě intenzivní předškolní příprava. Na té se na maďarských školách také podílejí asistenti. O svých dosavadních zkušenostech hovoří romští pedagogičtí asistenti Lenka Zimová, Ivan Holub a Michaela Grajcerová.
Lenka Zimová: „Je vidět, že předškoláci už jsou připraveni opravdu jít do školy. Nebudou navštěvovat ani nultý ročník, ani speciální školy, protože oni to ani nepotřebují. Když se jim člověk dostatečně věnuje a budou navštěvovat mateřskou školku, nemají skutečně žádný problém nastoupit do první třídy.“
Ivan Holub: „Je dobré, když někdo ovládá romský jazyk. Musím s nimi mluvit i romsky. Je potřeba to ale střídat. Romsky. Slovensky. Romsky. Slovensky. Aby to i lépe pochopily.“
Michaela Grancerová: „Dětem z marginalizovaných komunit se věnujeme trochu víc, protože mají nějaké mezery, co se týče rozpoznávání základních barev a zvířátek. Tam se jim tedy věnujeme.“
I přes novou školskou reformu, sumu 150 Euro na jednoho žáka, kterou v tomto roce podporuje stát děti z chudých rodin, bude v budoucnostni potřeba zvýšit. Tvrdí to státní tajemník rezortu školství Peter Krajňák:
„Je třeba velmi otevřeně říct, že ministerstvo školství dává ročně na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí 7 milionů Euro. Tato suma, byť se zdá na první poslech velká, zdaleka nestačí na to, abychom zasáhli celou šířku regionů, kde je vysoká nezaměstnanost, kde skutečně lidé potřebují reálnou pomoc. A děti těchto lidí ve školním systému opravdu potřebují nové impulzy.“
Hlavně školy pro národnostní menšiny měly v minulosti kvůli nižšímu normativu problémy. Ministerstvo školství proto zavádí nový normativ, i pro školy s vyučováním jazyka národnostních menšin.
„To je vyučování jazyka zejména malých národnostních menšin, jako je romská a rusínská, kde se přímo ve školách můžou začít učit svůj mateřský jazyk. V první ročníku je to jedna hodina týdně, ve druhém asi jenom dvě hodiny a v osmém a devátém ročníku tři hodiny mateřského jazyka týdně.“
Zavedení výuky romského jazyka na základních školách vítá i Juliana Perečinská, ředitelka základní školy v Chimianských Jakubovanech:
„Naše děti neznají ani romskou literaturu, představitele romské literatury, neznají romské reálie – prostě tu romskou identitu.“
Na Slovensku funguje sedm škol s vyučováním romského jazyka, ale na vysokoškolské úrovni zatím ani jedna. Změnu by mohla přinést Prešovská univerzita, která chce vyučovat romský jazyk a literaturu. Romský jazyk je totiž kodifikovaný již od 70. let a v dalším období přibyly i autoři romské literatury.
