Na školáky míří bedlivé oko kamer

Poslední rok byl ve znamení kamerového boomu. Téměř nenarazíte na školu, která by nemonitorovala žáky pomocí kamer. Navíc tím ušetří za učitelský dozor. Vedení škol tak může sledovat, kdo ničí školní majetek. Jiní tím předcházejí šikaně. Je to ale dobře? Jak fungují kamery přímo na školách?

Rákoska a přísný učitel - tak tomu bylo kdysi. Teď ovšem zlobivé žáky ve školách hlídají kamery. Jsou nejčastěji umístěné na chodbách škol, v šatnách nebo počítačových učebnách. Jak ve školách fungují, popsal učitel pražské Masarykovy střední školy chemické Jan Kužel, se kterým jsme se dívali na monitory se záznamem z kamer.

"Je to klasické webové rozhraní, kde je pohled na kamery," uvedl učitel a ukázal na záběr kamery, která snímá situaci ve školních šatnách. "Šatny jsou tyto kóje do stran. Když tam někdo leze, tak se to pozná. Sice je to špatně vidět, protože chodba je dlouhá, ale když je nějaký problém, tak to většinou dohledáme," doplnil a vzápětí ukázal pohled na školní dvůr: "Občas tam někdo vleze a dělá lumpárny."

Podle České školní inspekce se počet škol s kamerovým systémem rapidně zvýšil. Své žáky kontroluje prostřednictvím kamerové čočky 1400 škol z celkového počtu pěti tisíc. Ještě před třemi roky to bylo jen několik stovek.

Školy často tvrdí, že mají kamery kvůli bezpečnosti. Některé ovšem přiznávají, že skrze ně sledují i chování žáků. O důvodech, které školy uvádějí, Českému rozhlasu více pověděl Libor Vacek, mluvčí České školní inspekce. Ta školy začala kvůli kamerám kontrolovat před třemi lety, když Soukromé Gymnázium Josefa Škvoreckého umístilo kamery i do tříd. Škola pak měla problém, protože se to žákům nelíbilo.

"Součást našeho zjišťování jsou i otázky, co je důvodem pro to, že si kamerový systém pořídily. Nejčastější odpovědí je zajištění bezpečnosti ve škole, zejména ochrany majetku a také bezpečnosti žáků," přiblížil Libor Vacek.

Existují však i jiné důvody. Například na základní škole ve Žďáru nad Sázavou spustili kamery kvůli zkvalitnění dozoru při stravování. A pražské Soukromé Gymnázium Josefa Škvoreckého, které muselo upustit od kamer ve třídách, zase spuštěním červeného kamerového světla řeší prevenci šikany, jak vysvětlila ředitelka školy Radka Macháčková.

"Naším důvodem je prevence sociálně-patologických jevů. Nemáme ve škole nikoho, kdo by seděl před obrazovkou a díval se, co se děje ve třídách, popřípadě - jak si kantoři někdy mysleli - jestli přijdou pozdě do hodiny. Je to jenom vědomí, že žáci mohou být sledováni," vysvětlila ředitelka.

Školy postupují při zřizování kamerových systémů různě. Někdy si myslí, že souhlas rodičů ani dětí není nutný. Jenže podle Úřadu na ochranu osobních údajů je souhlas rodičů důležitý. Zeptali jsme se dětí, co si o kamerách myslí. Překvapivě jim nevadí.

Kamery jsou podle nich dobrým pomocníkem. Otázkou ovšem zůstává, zda si samotné děti uvědomují, že škola zpracovává jejich osobní údaje a že ty by mohly být někdy zneužity.

Řada škol neví, že porušují zákon

Kamery na chodbách, ve třídách nebo v šatnách už se staly běžnou součástí českých škol. Rodiče si však mnohdy neuvědomují, že kamery zasahují do soukromí jejich dětí a že mohou porušovat i jejich práva. Školám naopak hrozí za zneužívání kamer až desetimiliónové pokuty.

Kamery nás sledují na každém kroku - na ulici, v bankách a v posledních letech už i na školách. Dokládá to dotazník školské inspekce mezi základními a středními školami, který má exkluzivně Český rozhlas k dispozici. Jak potvrdil ředitel Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec, kamerové systémy si navíc pořizuje stále více škol.

"Tento rok lze charakterizovat jako boom kamerových systémů, které se instalují jak ve školách, tak v nemocnicích.," tvrdí Němec.

Podle něj je ovšem v poslední době problém, že může na školách docházet ke zneužívání práv dětí. Každá škola musí mít kamerový systém přihlášený právě u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ne všechny školy to ovšem dodržují a hrozí jim za to pokuty, jak doplnil šéf úřadu.

"Obáváme se toho. Myslíme si, že velké množství takových škol existuje. Stále vůbec netuší, že něco, jako je ochrana osobních údajů a zákon na ochranu osobních údajů, s tímto problémem souvisí. Když něco takového zjistíme, tak škole hrozí pokuta do 10 miliónů korun. Je to vážná věc," varoval Němec.

Pokud si chce škola pořídit kamerový systém, musí mít nejprve souhlas všech rodičů a žáků. Podmínkou také je, aby se k záznamům z kamer nemohl dostat nepovolaný člověk a data zneužít například na internetu. Škola by si navíc neměla uchovávat záznamy déle než 24 hodin, v případě víkendu pak tři dny.

Z dotazníku školské inspekce je však patrné, že některé školy si nechávají nahraný pásek i týden nebo 14 dní. To je podle Tomáše Kubínka, odborníka na bezpečnostní systémy, nejčastější chyba. "Většina škol, které provozují kamerový systém, si neuvědomí, kdy dochází ke zpracování osobních údajů a kdy ne. Jestliže je kamerový systém se záznamem, už je to zpracování osobních údajů a plně podléhá gesci zákona 101. To znamená, že systém podléhá ohlašovací povinnosti, musí být vypracovány směrnice a musí být nastaven režim údajů tak, aby byly chráněny," vysvětlil.

Pokud se rodičům nebude líbit, že jejich dítě ve škole sledují kamery, mohou se obrátit jak na Úřad na ochranu osobních údajů nebo na soud. Zatímco ve Velké Británii se už takové protesty rodičů objevily, v Česku by to zatím bylo poprvé.

Jak říká právník David Strupek, který spolupracuje s nadací Naše dítě, rodiče by mohli u soudu uspět. "Pokud by v takovém řízení uspěli, škola by musela odstranit kamerový systém a poskytnout satisfakci ať už formou omluvy, nebo finanční částky, která by však v tomto případě byla spíš symbolická," dodal právník.

Kvůli kamerovým systémům se Česku zřejmě nevyhnou protesty rodičů

Můžeme se někdy v Česku dočkat toho, že se budou rodiče soudit za práva svých dětí, pokud je ve školách sledují kamerové systémy? Ve Velké Británii došlo před několika lety kvůli kamerám ve školách k velkým protestům rodičů. Právník David Strupek se domnívá, že podobných protestů se můžeme dočkat i v Česku. "Je to právně zajímavá oblast, jejíž úprava nemůže být přesná a doslovná, takže tam vždy bude prostor pro určitý výklad. Kamerové systémy zasahují do oblasti soukromí osob, čili obrátit se s nárokem na soud je možné," uvedl právník.

Podle něho je důležité, zda mají školy souhlas dětí a rodičů, aby mohly kamerový systém používat. Pokud ovšem bude škole chybět souhlas jediného žáka nebo některého z rodičů, musí být splněny přísné podmínky a naplněna některá ze zákonem daných výjimek. "Školy často používají výjimku, která spočívá v chránění práv a zájmů provozovatele školy," vysvětlil David Strupek.

Pod tuto výjimku lze přitom zařadit ochranu majetku, ochranu před vandalstvím a jiné incidenty. "Je otázka, jestli je to třeba šikanování mezi dětmi samotnými, což už jsou práva dětí, ne práva a zájmy školy. Tam už to nemusí být tak jednoznačné. Pokud by se taková věc řešila, poslední slovo by měl soud," doplnil právník.

Škola se musí řídit i souhlasem žáků. Nicméně děti do 18 let nemají podle Davida Strupka plnou způsobilost k právním úkonům. Na druhou stranu stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů předpokládá, že by bylo možné akceptovat právní úkon dítěte nad 15 let. "Pokud by tedy dítě bylo mladší 15 let, měl by být souhlas podepsán rodiči. Pokud je dítě starší a došlo by ke střetu názoru rodičů a dítěte, tak se nabízí otázka, jak situaci řešit. Jediné právně čisté řešení je, že by opatrovnický soud rozhodl, zda rodič smí dát souhlas proti názoru dítěte. Bylo by to asi trochu komplikované, pokud by taková situace nastala," upřesnil právník.

Pokud rodiče s kamerovým systémem ve škole nesouhlasí, bude pro ně levnější a jednodušší obrátit se na Úřad na ochranu osobních údajů. A to v případě, že by chtěli pouze kamerový systém odstranit "Soudní řízení je nákladnější. V případě neúspěchu mohou vzniknout další náklady," dodal David Strupek.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.