Může mořská sasanka napravit ztrátu sluchu?
Mořské sasanky nemají nijak mimořádný sluch. Američtí vědci ale zjistili, že opravné proteiny, které využívají, by mohly pomoci lidem, kteří o sluch přišli. Stejně jako ostatní savci, slyšíme díky tomu, že se nám zvukové vibrace převádějí na nervové vzruchy.
Převod signálů do mozku zprostředkovávají vlásky hlemýždě vnitřního ucha. Ty se poškozují hlukem a nelze je nahradit. Podobnými vlásky mořské sasanky zachycují vibrace v oceánu, což jim pomáhá mimo jiné chránit se před predátory.
Epitel naruby
Na rozdíl od člověka jsou u sasanek, coby vodních živočichů, tyto vlásky na povrchu těla. „Vodní živočichové mají něco jako epitel naruby,” vysvětluje zoolog Pavel Stopka. Povrch těla sasanky tvoří struktury podobné našim sliznicím. Ty pokrývá viskózní koloid, tvořený desítkami až stovkami ochranných bílkovin. Látky podobného charakteru najdeme v naší ústní a nosní dutině, močové trubici nebo vagíně.
Když se sasanky rozmnožují, tělo si rozdělí na půl, a vzápětí si s pomocí zmíněného ochranného slizu opraví poškozená chapadla i vlásky.
„Zdá se, že nám tady příroda do budoucna nabízí velice levný samoopravný mechanismus,” říká bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes. Dodává ale, že výzkum je teprve na začátku.
Sasanka je evolučně vzdálená člověku. Hrozí tedy odmítavá reakce organismu. Případný lék by se proto zřejmě musel vyrábět v myších tkáňových kulturách.
Bílkovinní opraváři
Význam opravných bílkovin v nové studii prokázal i Pavel Stopka z kolegy z pražského výzkumného centra Biocev. Zjistili, že v ústech myší jsou stovky proteinů, z nich asi třetina má imunitní roli.
Další, které patří do rodiny tzv. kalikrejnů, dokážou opravovat nebo odstraňovat části poškozených bílkovin. „V našich sliznicích je kalikrejnů dvakrát víc, než jsme si mysleli, přičemž funkci většiny z nich neznáme,” říká Pavel Stopka.
Více než člověk
Myš má podle zjištění jeho vědeckého týmu kalikrejnů víc, než člověk, možná proto, že má více kožních nepřátel - například parazitů.
Víc kalikrejnů se našlo u myších samiček, než u samečků, mláďata jich mají nejméně. Matky své potomky čistí hlavně jazykem a slinami a tráví tím většinu času.
