Muslimské studentky ve Vlámsku musejí nechat šátek doma
Žádné náboženské symboly ve třídách. Zákaz ostentativního nošení muslimských šátků, turbanů nebo křížků začnou od příštího školního roku uplatňovat ve všech veřejných školách v belgickém Vlámsku. Rozhodl o tom jejich zřizovatel - školský úřad vlámské komunity. O podobném zákazu uvažují i politici ve frankofonní části země.
Na dvoře královského gymnázia v Antverpách se o přestávce prochází pestrá směsice studentů - 65 národností. Škola byla jednou z posledních v tomto druhém největším belgickém městě, která nošení muslimských šátků zakázala. Protože nošení šátků jako jedna z mála škol tolerovala, zvýšil se v ní počet studentů z muslimské komunity na 80 procent. Ještě před osmi lety byla muslimských studentů polovina a škola se tak mohla považovat za mnohakulturní a multietnickou.
"V určité době se nám tu utvořila skupina velmi konzervativních muslimek, dívek, které nosily šátky. Byla to taková forma nátlaku. Jiné studentky školu opustily a u nás se tak narušila rovnováha, která tu byla," říká ředitelka antverpského gymnázia Karin Herenmansová.
"Dívky považovaly šátek na hlavě za výraz nadřazenosti. Byla to jasná demonstrace toho, že když nosím šátek, jsem více věřící, tedy lepší než ty druhé. Měli jsme tu tedy problém s fundamentalismem. Proto jsme také rozhodli od 1. září zakázat nošení šátků," doplnila ředitelka.
Ze 600 studentů gymnázia jich 100 odešlo jinam. 30 dívek si v Antverpách dojednalo samostudium doma, aby nemusely šátky odložit. Ostatní zákaz respektují.
Zákaz nošení šátků v posledních několika školách v Antverpách přiměl jednu studentku k napsání stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten rozhodl, že takový zákaz nelze vydat ředitelstvím školy, ale jedině na celoregionální úrovni. Nastalo něco, co si asi stěžovatelka ani ve snu nepřála. Vlámsko soudu vyhovělo a od příštího roku zakázalo nošení náboženských symbolů ve všech veřejných školách.
"Nedávno jsme zpozorovali, že se v některých školách začala projevovat segregace mezi dětmi. Byli tu žáci, kteří nosili jarmulky, další turbany a jiné žákyně šátky. O přestávkách i ve třídě se pak sdružovali do skupin," vysvětluje mluvčí školského úřadu vlámské komunity Ann van Driessche, že právě to veřejné školství nechce. Má vychovávat tolerantní občany a poskytovat všem stejné možnosti. Stávalo se ale, že děti si vybíraly školy ne podle toho, co chtěly studovat, ale kde je nechali demonstrovat jejich víru.
Může ovšem zákaz nošení náboženských symbolů zabránit tomu, aby si studenti sami tvořili okruhy kulturně a nábožensky blízkých vrstevníků a separovali se tak od ostatních? Ann van Driessche přiznává, že toto je jen první krok. Cíle, dát všem stejné příležitosti, se ještě nepodařilo dosáhnout. Všichni se shodují, že je to dobrý cíl. Jen se liší v tom, jak ho dosáhnout.
Výkonná rada muslimů v Belgii na zákaz nošení šátků ve vlámských veřejných školách reagovala jen výzvou k zasednutí ke stolu, důkladné diskusi a hledání řešení uspokojivého pro všechny. Rázněji se muslimských dívek zastalo feministické sdružení s názvem Nechej na hlavě. Jeho mluvčí Samira Azabar říká: "Nošení šátku je právem každé muslimské žákyně. Ani stát, ani školský úřad nemá právo to zakazovat. Žijeme v Belgii v pluralitní společnosti, kde se mohou různá náboženská vyznání projevovat a žáci mají právo se oblékat, jak chtějí."
Poukazuje také na to, že plachetka zakrývající vlasy muslimských dívek není náboženský symbol, ale náboženská praktika. Podle Samiry se tak omezuje náboženská svoboda, protože třeba křesťané mohou nosit křížek pod šaty a nikdo po nich nechce, aby si jej ve škole sundali.
"Lidé ve Vlámsku si šátky spojují s islámem, a protože převládá mínění, že islám je nebezpečný, zakazuje se nošení šátků. Dokud spolu nebudou lidé z různých kultur mluvit, nezmění se to," míní Samira.
Vlámské úřady však ujišťují, že nejde o žádné tažení proti muslimům. Zákaz se přece týká jakýchkoli ostentativně nošených náboženských symbolů. V jejich snaze zajistit rovnost všech studentů se jim chystá pomoci i frankofonní část Belgie - Valonsko. Zdejší liberálové z vládní strany Reformní hnutí chtějí do konce října navrhnout zákon o zákazu náboženských symbolů ve školách.
"Myslíme si, že ve škole jako místě výchovy dospělých, kde se každý může svobodně rozvíjet, se musíme vyhnout označování žáků, které by izolovalo jednu skupinu od druhé. Musíme prosazovat univerzální hodnoty. Proto je třeba nepřijatelné nošení šátků, které také symbolizuje podřízenost žen mužům," říká předseda poslaneckého klubu valonských liberálů v belgickém parlamentu Daniel Bacquelaine.
Tažení proti nošení náboženských symbolů ve školách je v Belgii na vzestupu a zdá se, že pro kříže, jarmulky i plachetky na tělech žáků je to poslední zvonění.
