Mohou psychedelické látky pomoct pacientům s depresí? Moderní věda si myslí, že ano

21. červen 2018

Největší audioportál na českém internetu

Psychedelika otevírají cesty do nitra našeho prožívání. Vědci věří, že pod dohledem odborníků mohou mít terapeutické účinky | Foto: CC0 Public domain, CC0 1.0

Spotřebitelská poradna: psychedelika, host: Martin Kuchař z VŠCHT Praha. Moderuje Jiří Holoubek.

LSD, psylocybin, mezkalin – to jsou nejznámější z psychoaktivních látek, kterým vědci souhrnně říkají jako psychedelika. Označení má původ v řečtině a znamená přeneseně otevírání duše. Jejich účinky totiž navozují změněné stavy vědomí, vyvolávají halucinace a smazávají vnímání hranic vlastního ega. Moderní věda teď zkoumá, zda by mohli pomoci například pacientům s depresí.

„Drtivá většina psychoaktivních látek včetně těch psychedelických je od 70. let zařazena na seznam kontrolovaných substancí,“ vypráví Martin Kuchař z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Ústavu chemie přírodních látek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Univerzitní vědci zkoumali účinky psychedelik už od 40. let, ale jejich „objev“ unikl na veřejnost a po válce se díky celospolečenskému uvolnění rozšířil na vlně spojené především s hnutím hippies. Establishment proti společenskému rozvolnění bojoval mimo jiné i tím, že psychedelika zařadil na seznam nebezpečných drog, které jsou návykové a poškozují zdraví.

LSD

„Většina psychedelických látek ovšem v principu návyková není, a také jejich toxicita je velice nízká,“ uvádí dobový mýtus na pravou míru Martin Kuchař. „Nebezpečnost psychedelických látek vězí v úplně něčem jiném. Při laickém užití bez odborného dozoru může dojít k tomu, že uživatel nezvládne příliv emoci, nezpracuje například prožité negativní emoce a bez zajištění návazné péče psychoterapeuta nebo psychiatra to u něj může vést k různým duševním poruchám.“

Slyšet barvy a hmatat vůni

V současné době řada univerzit a výzkumných pracovišť dostala povolení od státních autorit vrátit se k výzkumu psychedelických látek. Smí se do něj zapojit zdraví dobrovolníci, kteří procházejí přísným systémem vylučovacích kritérií, ale ve světě se už nejrůznější klinické studie věnují přímo i pacientům s depresemi, úzkostmi nebo například osobám trpícím posttraumatickou stresovou poruchou.


V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní konference zaměřená na výzkum psychedelických látek. Výzkumníci z celého světa si na ní přijedou vyměnit poznatky a zkušenosti ze studia vlivu psychedelických látek na terapii nejrůznějších onemocnění včetně deprese. Jejich cílem je také změnit pohled veřejnosti na nebezpečnost těchto látek a přispět k uvolnění legislativy směrem k možnosti jejich terapeutického využití.

„Vědci se dnes snaží zjistit, jaký je vztah mezi určitým prožitkem a tím, jaké je propojení různých částí mozku,“ přibližuje Martin Kuchař. „Z různých měření víme, že psychedelika zintenzivňují aktivitu části mozku zvané thalamus, která je odpovědná za vnímání a díky tomu vnímáme mnohem více informací v určitý okamžik.“

To způsobuje mimo jiné synestetické vjemy, kdy jsou okamžité vjemy navzájem propletené a uživatelé například takzvaně slyší barvy nebo mají dojem, že vnímají vůně hmatem. Vědci se v současnosti snaží zjistit, jak je možné tyto vlastnosti psychedelických látek využít v léčebné praxi.

autoři: and , Jiří Holoubek