Když hrajeme se sestrou duo, vytáhneme oba cimbály a sousedi mají diskošku, usmívá se talentovaná cimbalistka z Brna

„Cimbál vidím ve všech možných žánrech a myslím, že to je nástroj, kde člověk může rozvíjet kreativitu. Myslím, že je použitelný úplně všude a je to fakt hustý,“ usmívá se 14letá Alexandra Pokorná z Brna.

Čtěte také

Na Tenerife je cimbál exotika, vypráví folkloristka. Ukazuje tamní kulturu v Česku

Cvičí každý den sama, případně se starší sestrou, která na cimbál hraje taky. „Občas člověk nemá náladu cvičit, ale taky jsou někdy kreativní chvilky, kdy si k tomu sednu a jsem schopná u toho sedět fakt dlouho. To cvičení přináší svoje věci, snažím se cvičit každý den. Když hrajeme duo, tak je oba vytáhneme a sousedi mají diskošku.“

Vyhrává soutěže a chystá se na konzervatoř

Hraje s cimbálovou muzikou při Základní umělecké škole Smetanova v Brně a v dětském národopisném souboru Brněnský Valášek. Je dvojnásobnou vítězkou mezinárodního cimbálového klání ve Valašském Meziříčí a také laureátkou ceny Zlatý oříšek, soutěže, která oceňuje talentované děti.

„Asi půjdu na konzervatoř, jestli to všechno dopadne – hrozně ráda bych se tomu věnovala do budoucna. Baví mě to, takže myslím, že má smysl se tomu dál věnovat, a naprosto ideální by pro mě bylo hrát v kapele. Doufám, že to dopadne zhruba podle mých představ,“ sní o budoucnosti Alexandra.

Na co sáhne, to jí jde

Čtěte také

Chtěl bych hrát v Rudolfinu a vyhrát světovou soutěž, říká 14letý akordeonista. Cvičí 4 a půl hodiny denně

„Je velice emocionální a citově na výši,“ popisuje Alexandru vedoucí cimbálové muziky Základní umělecké školy Smetanova Kateřina Kovaříková. „Když se jí něco nepovede, je velice těžké to s ní prodiskutovat, protože ona je taková, že musí být perfektní. Je to pro ni velké zklamání a člověk ji musí zase zvedat ze dna. Ale jí se většinou skoro vždycky všechno povede – na co sáhne, to jí jde.“

V rámci festivalu Mozartovy děti si Alexandra letos na jaře zahrála i s brněnskou filharmonií. „To byly stresy, v životě jsem asi nebyla z ničeho tolik vytřepaná. Ale jinak, když hraju na koncertě, s cimbálkou, sólo, nebo duo se sestrou, tak se uvolním, když jsou v publiku kamarádi. A čím víc jich tam je, tím lépe,“ popisuje.

Teď spolu s cimbálovou muzikou nahrává CD, na podzim ji pak čekají dva koncerty v Brně a Bratislavě s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů.