Milan Raška: Pokud klíště najdeme včas, riziko přenosu infekce je velmi nízké

Klíště

Po návratu z výletu je nejlepší pořádně se prohlédnout, zda se na nás nepřisálo klíště. Přednosta Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP Milana Raška se odvolává na studie, které tvrdí, že pokud klíště zhruba do 24 hodin odstraníme, tak k přenosu borelií nedochází.

„Borelie po přisátí klíštěte musí prodělat určitou fázi vývoje, musí se v klíštěti přemístit z jedné části do druhé, teprve po této fázi jsou schopny se přenášet do organismu, na který se klíště nasálo, a způsobovat infekci,“ vysvětluje Milan Raška.

Obecně se tak podle něj dá říci, že pokud je klíště přisáto po krátkou dobu několik hodin, tak je tam mizivá, zanedbatelně nízká pravděpodobnost přenosu infekce.

To, že klíště bylo infikováno, ještě neznamená, že infekci přeneslo.
Milan Raška

A kde se vědci nacházejí na cestě k nalezení vakcíny proti lymské borelióze? Poměrně velké množství vakcín bylo testováno jak na evropských laboratořích, tak ve Spojených státech.

„K dispozici momentálně je jedna vakcína vyráběna ve Spojených státech. Další vakcíny jsou připravovány i v České republice, ovšem tyto vakcíny jsou primárně pro veterinární použití,“ říká.

U lidí je totiž mnohem větší a náročnější fáze přípravy a testování vakcíny pro použití v klinické praxi. Překážou je také to, že některé složky borelií dříve považovány za ideální kandidáty pro vývoj vakcíny se ukázaly jako potenciálně schopné spouštět autoreaktivní procesy.

„Jedna již licencovaná vakcína ve Spojených státech byla stažena z prodeje z obav o možné soudní důsledky v případě výskytu nežádoucích účinků,“ uzavírá  

Klíště se může nakazit v rámci svého životního cyklu – prodělává určitá stádia, mezi kterými se přisává k různým hostitelům, většinou zvířatům v lese. Mezi nimi cykluje bolerie.

Spustit audio
autoři: Prokop Havel, Zuzana Burešová|zdroj: Český rozhlas