Mezinárodní cenu SozialMarie vyhrál brněnský projekt Rychlé zabydlení
Každoročně v květnu udílí rakouská soukromá nadace Unruhe ceny SozialMarie. Získávají ji projekty, které přináší inovace v sociální oblasti. Na 2. místě se letos umístil knižní klub Paľikerav, v jehož rámci mladí Romové z východního Slovenska tvoří recenze na knihy a zveřejňují je na videu. Třetí místo získal projekt Vídeňské kuchyně, díky němuž si sociální slabí občané mohou levně vyrobit kuchyň. A my si teď představíme vítěze.
Bouřlivými ovacemi vítali diváci v sále rakouského rozhlasu ORF letošního vítěze ceny SozialMarie. První cena putovala do Česka a získal ji brněnský projekt Rychlé zabydlení, díky němuž padesát rodin v bytové nouzi získalo možnost bydlet ve standardním nájemním bytě. Jak se vše vyvíjelo, popisuje předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
Štěpán Ripka: „V dubnu 2016 jsme společně se sto dobrovolníky a zaměstnanci města oběhli všechny ubytovny, azylové domy, všechny vytipované špatné baráky a různě jsme to nabalovali a dozvídali jsme se o dalších a dalších rodinách, které jsou v bytové nouzi. Tenkrát jsme jich sečetli dohromady 421. Z nich se vylosovalo 50, které dostaly nabídku nájemního městského bytu a podpory v modelu Housing first, který hodně staví na silných stránkách, lidi do ničeho nenutí, ale hledá v nich vnitřní motivaci nebo je přímo motivuje.“
Úspěšnost projektu se měří tím, kolik rodin si po roce bydlení udrží.
Štěpán Ripka: „V tuto chvíli je to 48 rodin z 50, to znamená, že 96 % těch rodin, které byly v bezdomovectví, v bytové nouzi a dostaly šanci bydlet normálně a také dobrou podporu, tak prozatím bylo schopno si to bydlení udržet a moc si ho váží. Vidíme také, že první věc, která se rapidně zlepšila, je zdravotní stav, jak rodičů, tak dětí.“
Ke klientům projektu Rychlého zabydlení nepatří jen romské rodiny.
Štěpán Ripka: „Když jsme dělali ten průzkum, mysleli jsme si, že 95 % rodin v bytové nouzi v Brně budou romské rodiny. Úplně to tak nebylo, byly to asi dvě třetiny. Nejčastěji to jsou matky samoživitelky, nejčastěji s malými dětmi, ale jsou tam i starší matky, které třeba odešly z nějaké nefunkčního nebo násilného vztahu.“
Byty poskytuje Magistrát města Brna a několik brněnských městských částí. Rodiny bydlí v různých částech města a nevytváří žádnou novou sociálně vyloučenou lokalitu. Poskytovatelem podpory v oblasti sociální služeb je místní nevládní organizace IQ Roma servis. Slovo má terénní sociální pracovnice Marie Ferencová.
Marie Ferencová: „Zařizovali jsme různé opravy v těch bytech, které ještě nebyly hotové. S klienty řešíme veškeré dávky, dá se říct, že celou rodinu – aby děti chodily do školy či školky, učíme je finanční gramotnost, aby věděli, kam dát peníze, co by si měli především zaplatit a co může počkat. Řešíme úplně všechno, důchody, zdravotní pojištění, někteří lidé neměli ani svého lékaře.“
Jedním z padesáti klientů je invalidní důchodce Florian Kotlár.
Florian Kotlár: „Bydlel jsem v podnájmu v rodinném domku, kde umřel majitel, přistěhoval se syn z Anglie a musel jsem na hodinu vypadnout. Tak jsem musel do ubytovny, kde jsem bydlel skoro dva roky. Pak jsem byl vylosován a přidělili mi byt.“
Vy v něm bydlíte sám nebo s někým?
Florian Kotlár: „Já mám družku, protože manželka mi před lety zemřela, a s tou družkou mám tři děti.“
Takže v ubytovně jste bydleli v pěti lidech?
Florian Kotlár: „Ano, měli jsme tam pokoj asi 25 metrů čtverečních, společnou kuchyň, záchody a koupelnu, těžko se to snášelo. Byla tam spousta lidí, všelijací feťáci...“
Kolik jste platili za tu ubytovnu?
Florian Kotlár: „Jedenáct a půl tisíce za ten jeden pokoj.“
A když jste teď v bytě, kolik platíte a co to je pro vás za změnu?
Florian Kotlár: „Nájem i s inkasem a se vším všudy platím něco přes deset tisíc. Ale to byt, to už je prostorově veliké – dva velké pokoje, koupelna, kuchyň. Je to sice starý dům, něco jsem tam dodělával, ještě tam bude nějaká práce, ale to člověk dělá s radostí, protože si to dělá pro sebe.“
Dopad projektu vyhodnocuje vědecký tým z Ostravské univerzity a z Masarykovy univerzity v Brně.