Mesa Verde je skutečný archeologický poklad

„Přicházeli sem v období zhruba od konce 5. století,“ vysvětluje americký archeolog Scott Travis. Stojíme na vyhlídkové plošině, odkud se nabízí pohled na zvláštní prastaré pískovcové a hliněné stavby. Jsou doslova přilepené v závratné výšce pod útesy korunující strmá, místy kolmá úbočí Mesa Verde.

Scott Travis mluví o národu, který si tahle obydlí, připomínající spíš vědecko-fantastický film, před staletími budoval. „Když se rozhlédnete, není tady skoro žádná voda. Přesto obyvatelé puebel – skalních měst – do těchto nepřístupných míst přišli kvůli zemědělství,“ říká.

Ve 12. století Anasaziové zmizeli

„Půdu na vrcholu Mesa Verde tvoří velmi úrodná spraš, kterou neustále přinášejí větry z nedaleké Arizony. Umožňovala prastarému národu Anasaziů, jak se mu také říká, pěstování tří základních plodin,“ upozorňuje Scott.

Šlo o kukuřici, fazole a různé druhy tykví. Voda je sice vzácná, ale najdete ji, když víte, kde hledat. Udržuje se v nespočetných prohlubních, prosakuje do malých pramenů a na některých místech stéká do hlubokých propastí.

„Nebyl to asi moc snadný život, ale Anasaziové na něj byli zvyklí a dařilo se jim tady,“ říká Scott. Až do dvanáctého století, kdy začali migrovat do údolí a úrodnějších krajů v Arizoně a Novém Mexiku. Nikdo neví proč. Teorií je několik.

Archeologická „zlatá žíla“

Nejčastěji se mluví o tom, že jihozápad území dnešních Spojených států postihlo v té době dlouhodobé sucho, které neúměrně ztížilo životní podmínky ve skalních městech. Jisté je, že tady po sobě Anasaziové zanechali pravý poklad pro badatele.

„Je tady přes pět tisíc jednotlivých archeologických nalezišť, víc než šest set skalních příbytků,“ vypočítává Scott Travis, šéf archeologického průzkumu ve zdejším národním parku.

UNESCO proto Mesa Verde zapsalo na svůj seznam v roce 1978. Označuje ho jako místo, které je výmluvným svědectvím o prastarých tradicích původních indiánských kmenů. Pravým pokladem pro archeology.

Zvětšit mapu: národní park Mesa Verde